8 C 127/2025

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudcem Mgr. Jakubem Fukalem ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A se sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B se sídlem Adresa advokáta B pro vydání bezdůvodného obohacení ve výši 324 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhal zaplacení částky 55 723,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 55 723,50 Kč od 5. 3. 2025 do zaplacení zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 268 276,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 268 276,50 Kč od 5. 3. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se domáhal po žalované zaplacení , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že jsou se žalovanou spoluvlastníky bytové jednotky č. , Anonymizováno, – byt, nacházející se v budově č.p. , Anonymizováno, postavené na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , včetně spoluvlastnického podílu o velikosti 148/1000 na společných částech domu č.p. , Anonymizováno, a spoluvlastnického podílu o velikosti 148/1000 na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , vše v k.ú. , adresa, (dále jen „byt“), a to každý v rozsahu ideální jedné poloviny. Žalovaná byt užívá a žalovanému neposkytuje žádnou náhradu. Proto po žalované požaduje za období od , datum, do , datum, bezdůvodné obohacení ve výši , částka, což odpovídá obvyklému nájmu ve výši , částka, měsíčně.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Namítla, že do , datum, byl byt zatížen věcným právem užívání ve prospěch matky žalované. Žalobci nijak nebránila v užívání bytu. Žalobce neužívá byt dobrovolně. Otec a matka žalované, kteří měli věcné právo užívání, užívali dva pokoje bytu, které po jejich smrti žalovaná nijak neužívá. Žalobce má možnost tyto místnosti využívat. Proti pohledávce žalobce započetla podáním ze dne , datum, pohledávku ve výši , částka, s tím, že se jedná o poplatky hrazené správci domu (osvětlení společných prostor, údržba budovy, správa budovy, ostatní platby) za období od roku listopadu 2022 do , datum, .

3. Soud vzal za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků o tom, že jsou v katastru nemovitých věcí jako spoluvlastníci bytu každý v rozsahu ideální jedné poloviny. Otec i matka žalované, měli užívací právo k bytu s tím, že užívali každý jeden pokoj. Užívací správo zaniklo ke dni , datum, smrtí matky žalované. Žalobce byt neužíval minimálně od roku 2013, kdy se odstěhoval po rozvodu manželství. Jedná se o byt 5+kk o výměře zhruba 128 m². Žalobce platil na poplatcích spojených se správou domu v období od , datum, do , datum, částku , částka, měsíčně.

4. Ze znaleckého posudku znalkyně , jméno FO, ze dne , datum, soud zjistil obvyklé nájemné za byt v období od , datum, do , datum, , a to ve výši , částka, . Znalkyně použila porovnávací metodu, kdy zjišťovala obvyklou výši nájemného k jednotlivým rokům 2022 až 2025. Ke srovnání znalkyně použila realizované nájmy bytů ve stejném městě s obdobnou užitnou plochou. S ohledem na to, že účastníci proti znaleckému posudku ničeho nenamítali, soud po posouzení, že splňuje náležitosti stanovení obvyklé ceny podle § 1a vyhlášky č. 441/2013 Sb., z tohoto posudku vycházel.

5. Z oznámení o skladbě předpisu soud zjistil, že od května 2022 činily platby za osvětlení, údržbu, ostatní a správu , částka, , od července , částka, a od května , částka, .

6. Z přehledu předpisů a plateb soud zjistil, že platby byly v období od ledna 2022 do listopadu 2025 placeny.

7. Podle § 1117 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“), každý spoluvlastník má právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka.

8. Podle § 1122 odst. 1 o.z. podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci.

9. Podle § 1180 odst. 1 o.z. vlastník jednotky přispívá na správu domu a pozemku v poměru odpovídajícím jeho podílu na společných částech, nebylo-li v prohlášení určeno jinak, zejména se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění společné části, která slouží jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, a k rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad.

10. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

11. Podle § 1982 odst. 1 o.z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh.

12. Podle § 1982 odst. 2 o.z. započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

13. Účastníci jsou spoluvlastníky bytu, přičemž každý z účastníků má právo k celé věci, které je omezeno stejným právem druhého spoluvlastníka. Podíl každého z nich činí ideální jednu polovinu, což vyjadřuje mimo jiné míru účasti každého spoluvlastníka na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví bytu. Pokud jde o užívání předmětu spoluvlastnictví jen jedním ze spoluvlastníků, zastává soud názor, že spoluvlastník, který užívá společnou věc nad rámec svého spoluvlastnického podílu, je povinen druhému spoluvlastníku vydat oč se obohatil; a to i v případě, kdy druhý spoluvlastník neužívá společnou věc dobrovolně (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp.zn. , spisová značka, ). Spoluvlastník, který společnou nemovitou věc užívá nad rámec svého spoluvlastnického podílu, nemusí ostatním spoluvlastníkům poskytovat peněžitou náhradu (ekonomickou protihodnotu užívání) pouze tehdy, prokáže-li existenci smlouvy o bezúplatném užívání společné nemovitosti (srov. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Mezi účastníky je nesporné, že žalovaná byt užívala a žalobce jej neužíval. Pouhé neprojevení zájmu žalobce užívat byt není důvodem pro vyloučení nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Nesvědčí to ani o uzavření dohody o bezúplatném užívání bytu. Žalovaná neuvedla žádné jiné tvrzení ohledně existence dohody o bezúplatném užívání bytu, naopak sama v podání ze dne , datum, uvedla, že žalobce neprojevil žádný úkon o bezúplatném užívání bytu. Žalovaná dovozuje svoje práv na užívání bytu pouze na základě neprojeveného zájmu žalobce. Jak bylo uvedeno shora, taková obrana žalované nemůže vést k zániku nároku žalobce na vydání bezdůvodného obohacení. Nic na tom nemůže změnit ani tvrzení žalované o neužívání dvou pokojů, ve kterých bydleli rodiče žalované. Dle soudu je třeba hodnotit vznik bezdůvodného obohacení nejen z hlediska rozsahu užívání bytu, ale také kvality. Podstatné je, že žalovaná užívá hlavní části bytu, které jsou nezbytné k naplňování bytové potřeby. Soud vzal také v úvahu, že žalovaná užívá byt soustavně a dlouhodobě a naopak žalobce v bytě nebydlí přes deset let. Nelze tedy předpokládat, že by využití dvou pokojů žalovaným bylo reálné. Soud proto k tomuto tvrzení další dokazování neprováděl.

14. Dle soudu se tak žalovaná užíváním bytu nad rámec svého spoluvlastnického podílu bezdůvodně obohatila, a je povinna žalobci poskytnout peněžitou náhradu jako ekonomickou protihodnotu toho, co nemůže být vráceno. Při určení výše bezdůvodného obohacení vyšel soud z výše obvyklého nájemného stanoveného znalkyní, neboť majetkovým vyjádřením prospěchu plynoucího z bezdůvodného obohacení je peněžitá částka vynakládaná obvykle na užívání obdobné věci, zpravidla formou nájmu. Znalkyně stanovila výši nájemného za celý byt částkou , částka, . Při zohlednění velikosti podílů tak bezdůvodné obohacení představuje částku , částka, . Bezdůvodné obohacení bylo stanoveno za období od , datum, , neboť do , datum, měla užívací právo na základě věcného břemene matka žalované a v tomto období nemohlo bezdůvodné obohacení na straně žalované vzniknout. Nárok žalobce je tak důvodný co do požadavku na zaplacení , částka, včetně požadavku na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o.z., ve výši dle prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od , datum, dle výzvy k vydání bezdůvodného obohacení.

15. Soud se k námitce žalované zabýval tím, zda část pohledávky žalobce nezanikla započtením ve smyslu § 1982 odst. 2 o.z. V prvé řade soud konstatuje, že k započtení pohledávky žalované je možné z procesního hlediska přihlédnou i přes koncentraci řízení s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp.zn. , spisová značka, , dle kterého „Učinil-li žalovaný právní úkon směřující k započtení až poté, co nastaly účinky koncentrace řízení, nebrání koncentrace řízení tomu, aby soud přihlédl k existenci započtené vzájemné pohledávky, která měla vzniknout a stát se splatnou před koncentrací řízení, a k označeným důkazům, i když nebyla existence této pohledávky tvrzena a důkazy k ní nebyly navrženy již před koncentrací.“.

16. V řízení bylo prokázáno, že od května 2022 činily platby za osvětlení, údržbu, ostatní a správu , částka, , od července 2024 činily , částka, a od května 2025 činily , částka, . Za období od listopadu 2022 do , datum, bylo zaplaceno , částka, (20 měsíců * , částka, , 10 měsíců * , částka, a 1 měsíc , částka, ). Povinnost žalobce podílet se na těchto nákladech ve smyslu § 1180 odst. 1 o.z. byla v rozsahu jedné poloviny, tedy ve výši , částka, . Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaný platil měsíčně , částka, , tedy za 31 měsíců zaplatil , částka, . V rozsahu , částka, žalovaná za žalobce plnila, co měl po právu plnit sám. Na straně žalobce tak došlo k bezdůvodnému obohacení. V tomto rozsahu tedy pohledávka žalobce započtením zanikla.

17. S ohledem na výše uvedené soud žalobě co do částky , částka, včetně příslušenství vyhověl. Ve zbytku soud žalobu zamítl.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 65,6 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 82,8 % a úspěchu žalované v rozsahu 17,2 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky , částka, za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně šesti paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši , částka, , a to v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 35 ujetých km v částce , částka, (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 8,1 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 35 ujetých km v částce , částka, (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 8,1 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 35 ujetých km v částce , částka, (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 8,1 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, a dále zálohy na náklady spojené se zpracováním znaleckého posudku ze dne , datum, dle § 141 odst. 1 o.s.ř. v částce , částka, .