8 C 155/2020

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudcem Mgr. Jakubem Fukalem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro: náhradu újmy - o zaplacení částky 885 896,30 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá po žalované zaplacení 745 792,30 Kč spolu s úrokem z prodlení od 25.4.2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 2 776,08 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhá po žalované zaplacení 885 896,30 Kč s příslušenstvím (po částečném zpětvzetí 745 792,30 Kč s příslušenstvím). Žalobu odůvodnil tím, že utrpěl zranění při zákroku příslušníka [stát. instituce] [jméno] [příjmení]. Zranění spočívalo ve zhmoždění hrudníku a zlomenině dolní levé končetiny. Mělo k němu dojít v okamžiku, kdy žalobce v souladu s pokynem [jméno] [příjmení] stál na místě v blízkosti služebního vozidla s rukama předpaženýma a opřenýma o pletivové oplocení. [jméno] [příjmení] přitom pětkrát udeřil žalobce rukou do levé tváře a hlavy silou nezanechávající stopy na těle žalobce, z toho dvakrát silou vedoucí k pádu žalobce na zem, přičemž dupl či stoupl [jméno] [příjmení] žalobci na dolní levou končetinu. Žalobce požaduje zaplacení náhrady za újmu na zdraví, tj. bolestné ve výši 20 358 Kč a ztížení společenského uplatnění ve výši 119 746 Kč. V souvislosti s ošetřením mu vznikly náklady ve výši 12 323,30 Kč (10 000 Kč za znalecký posudek, 420 Kč za ortopedické vložky, 840 Kč za menší výkon ortopedie a 1 063,30 Kč za cestovné na kliniku [anonymizováno] [právnická osoba] a rehabilitace v období od 3.9.2018 do 11.7.2019). Jelikož byl žalobce nesoběstačný a byl nucen žít ve společné domácnosti spolu se svými rodiči, kteří o něj pečovali, požaduje náklady za péči ve výši 93 365 Kč (44 850 Kč za 115 dní péče 3 hodiny denně po 130 Kč, 2 600 Kč za asistenci při návštěvách lékařů za 10 návštěv po dvou hodinách za 130 Kč, 7 280 Kč za asistenci v podobě čerpání běžného chodu domácnosti ve výši 1 hodiny týdně v roce 2019, 8 840 Kč za 17 týdnů pracovní neschopnosti, 4 hodiny týdně po 130 Kč za běžné zajištění chodu domácnosti, tedy nákupy, pochůzky a čas strávený dopravou na nákupy, praní, žehlení, 5 950 Kč za praní ložního a osobního prádla 1x týdně po dobu 17 týdnů, 3 920 Kč za praní ložního prádla jednou za 14 dní v období od 12.12.2018 do 31.12.2019, 11 760 Kč za praní osobního prádla každý den v období od 12.12.2018 do 31.12.2019 a 8 165 Kč za práce podle § 6 odst. 1 písm. d) bod 6 zák. č. 505/2006 Sb. v období od 18.8.2018 do 31.12.2019). Žalobce dále požaduje náhradu za nemajetkovou újmu 500 000 Kč. Tato mu byla způsobena útrapami spojenými s neoprávněným nezákonným postupem orgánů činných v trestním řízení, kdy ztratil důvěru v orgány činné v trestním řízení. Nejenže [jméno] [příjmení] užil proti žalobci donucovací prostředky bez zřejmého důvodu, ale také bylo otáleno s ošetřením žalobce. V takovém případě byl vystaven nelidskému a trýznivému zacházení ze strany příslušníka [stát. instituce], díky čemuž žalobci vznikly problémy se zdravím přetrvávající jeden a půl roku, problémy s uplatněním na trhu práce a problémy se spánkem, kdy po útoku se několik měsíců budil ve strachu, zda-li opět nedojde k jeho napadení. Omluvu nepovažuje za dostatečnou. Dne 7.1.2020 žalobce uplatnil u [stát. instituce] svůj nárok, který je předmětem žaloby.

2. Žalovaná s uplatněným nárokem nesouhlasila. Namítla promlčení nároku na náhradu nemajetkové újmy a zbytek nároku odmítla s tím, že v dané věci není příčinná souvislost s jednáním [jméno] [příjmení] a zraněním žalobce v oblasti levé dolní končetiny. Poukázala na to, že [jméno] [příjmení] byl odsouzen za jednání spočívající v úderech směřovaných na hlavu žalobce. Byl vyšetřován i pro jednání spočívající ve zranění hrudníku a levé dolní končetiny žalobce, nicméně ke zhmoždění hrudníku došlo v rámci přiměřeného zásahu, kdy žalobce byl jako osoba podezřelá, která se snažila uniknout, pacifikován příslušníky [stát. instituce]. Zásah byl přitom shledán jako přiměřený. Vylučuje, že by ke zranění nohy došlo v důsledku jednání [jméno] [příjmení], neboť ze záznamu, který byl pořízen z policejního vozidla, to nevyplývá a rovněž tvrzení žalobce, že k dupnutí mělo dojít u plotu před policejním vozidlem neodpovídá dříve tvrzeným skutečnostem žalobce. Dle znaleckého posudku zpracovaného v trestním řízení pak zranění nohy žalobce odpovídá zřejmě špatnému doskoku či došlapu, nikoliv dupnutí obutou nohou na bosou nohu.

3. Z provedeného kamerového záznamu vyplývá, že v čase 1:10 minut záznamu hlídka [stát. instituce] jede proti čtyřkolce, která před hlídkou zabočila z pohledu hlídky doprava, kdy hlídka pokračovala po nezpevněné cestě až k zaparkované čtyřkolce ve slepé ulici před pletivovým oplocením, za kterým je dřevěná stavba. V čase 1:56 minut záznamu přeskakuje plot příslušník hlídky a běží dál kolem dřevěné budovy. V čase 4:40 záznamu přeskakuje plot [jméno] [příjmení]. V čase 7:40 minut záznamu přivádí [jméno] [příjmení] žalobce s rukama za hlavou a postrkuje ho směrem k plotu, kde předpažil ruce a držel se plotu. V čase 8:40 minu záznamu udeřil [jméno] [příjmení] žalobce do oblasti hlavy, kdy žalobce mizí za živým plotem a následně sedí v rohu na zemi, nataženou rukou se brání a [jméno] [příjmení] odchází na své původní místo. Za ním se vrací žalobce a následuje další úder do oblasti zadní části hlavy. V 9:13 minut záznamu přicházejí další dva příslušníci Policie ČR, žalobce proti nim natahuje ruce a následuje další úder [jméno] [příjmení] do oblasti hlavy, kdy žalobce mizí za živým plotem, sedá si na zem do rohu, kdy byl napaden do oblasti hlavy rukou [jméno] [příjmení] směřovanou shora dolů. V čase 9:25 hodin žalobce vstává a při opoře o levou nohu jde krátce do podřepu a následně zcela vstane. V čase 0:10 minut dalšího záznamu žalobce přelézá plot levou nohou napřed, kdy tuto nejdříve vrátí, poté opět šlape na oplocení a odrazem z levé nohy přeskakuje plot s dopadem do předklonu a následně lehce zavrávorá.

4. Z dopisu ze dne 7.1.2020 včetně dodejky soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce u žalované dne 8.1.2020 uplatnil svůj nárok na zaplacení 745 792,30 Kč.

5. Z příkazu [stát. instituce] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] soud zjistil, že žalobce byl uznán vinným z přestupku podle § 76a odst. 1 písm. c) zákona o zbraních a proti občanskému soužití, kterého se dopustil tím, že dne [datum] v cca 17:00 hodin v obci [obec] v [anonymizována tři slova] bezdůvodně před hosty a obsluhou zpoza oděvu vytáhl airsoftovou pistoli. Později v cca 19:00 hodin na stejném místě u venkovní zahrádky vyhrožoval přítomným hostům, že nemá problém to tam vystřílet a nemá problém někoho zabít.

6. Z úředního záznamu [stát. instituce], obvodní oddělení [obec] ze dne [datum] soud zjistil, že téhož dne se na základě telefonátu v 17:11 hodin dostavila na místo hlídka [stát. instituce], kdy komunikace žalobce byla problematická, žalobce skákal ve vyprávění svého děje, odbočoval na jiná témata a byl zjevně pod vlivem alkoholu. Podrobil se dechové zkoušce s výsledkem 1,87 promile alkoholu v dechu.

7. Ze spisu [anonymizována čtyři slova] pod sp.zn. [anonymizováno] [číslo] soud zjistil, že byly zahájeny úkony trestního stíhání mimo jiné pro jednání [jméno] [příjmení] spočívající v tom, že měl žalobci způsobit zlomeninu zánártní kůstky na levé noze a podlitiny v oblasti žeber.

8. Dne [datum] do protokolu žalobce k incidentu uvedl, že jeli na čtyřkolce a řídil kamarád [příjmení] [příjmení], když přijížděli k hospodě, tak spatřili hlídku policie. Báli se a tak jeli k nim (k žalobci), slezli ze čtyřkolky a přelezli plot a schovali se. Policisté je hledali a svítili baterkami. Žalobce našel policista, když byl schován u sklepa. Na to se vzdal a na výzvu položil ruce na sklep. Na zavolání policisty přišel druhý policista, ten ho udeřil pěstí do hlavy, až spadnul. Dupnul mu na levou nohu, kopal a bouchal ho do žeber a dával mu pěstí do hlavy. Pak tam přišla jeho přítelkyně [jméno], která ho viděla, jak je na zemi. Policista za ní šel, a když se vrátil, opět ho udeřil asi třikrát do hlavy. Poté ho odvedl k autu, to měl zlomenou nohu a říkal, že ho to hrozně bolí.

9. Dle úředního záznamu ze dne [datum] celkem 8 hostů restaurace v obci [obec] shodně uvedlo, že dne [datum] po odjezdu hlídky cca v 19:00 hodin vyjel žalobce se svým kamarádem na čtyřkolce a řídil jeho kamarád. Žalobce tam všichni znají už od malička. Po chvíli přijeli k hospodě a začali tam všem vyhrožovat zabitím. Žalobce říkal„ Dojedu si pro dědu a všechny vás tady postřílíme. Je mi jedno, jestli někoho zabiju, nemám s tím problém. Poté nasedli a odjeli. To řídil už žalobce.

10. Dle úředního záznamu o použití donucovacího prostředku ze dne [datum], který vypracoval [jméno] [příjmení], byl žalobce po dostižení sražen k zemi úderem pěstí do žeber, poté co upadl kladl aktivní odpor, a to tak, že kolem sebe máchal rukama a kopal nohama. Pro překonání odporu byl ještě 2x-3x udeřen do oblasti trupu a následně kopnut do oblasti hýždí. Poté přestal klást aktivní odpor. Žalobce si stěžoval na bolest hlavy a žeber a levého chodidla.

11. Dle úředního záznamu ze dne [datum] zpracovaného [jméno] [příjmení], když hlídka čtyřkolku dojela, byla již zastavena před plotem. Plot přelézal mladík, oblečen pouze v bermudách, který utíkal od čtyřkolky. Hlídka se neprodleně vydala k pronásledování mladíka, který za plotem opakovaně zavrávoral a upadl a dále pokračoval kulhavý. Poté co byl mladík dostižen [jméno] [příjmení] a úderem do oblasti žeber sražen k zemi, byly proti němu užity donucovací prostředky k překonání jeho aktivního odporu, kdy se oháněl rukama a nohama. Byly použity asi tři údery do oblasti žeber a zad a jeden kop do oblasti hýždí. Poté přestal mladík klást odpor.

12. Usnesením ze dne [datum] bylo zahájeno trestní stíhání [jméno] [příjmení] pro jednání spočívající tom, že celkem v pěti případech udeřil žalobce do oblasti hlavy, přestože žalobce nekladl aktivní odpor a byl opřený o plot.

13. Do protokolu dne [datum] [jméno] [příjmení] jako obviněný uvedl, že viděl, jak osoba od čtyřkolky utíká, přeskočila plot, po chvíli upadnul a poté zmizela v prostoru zahrady. Jelikož řídil, trvalo mu déle než zabezpečil vozidlo, kolega [anonymizováno] vyběhl okamžitě. Když se dostal na pozemek, reagoval na volání kolegy a několikrát volal zpět, aby zjistil, kde se nachází. Když šel za kolegou, míjel něco rozestaveného (garáž). Když přišel na roh budovy, najednou měl před sebou v bezprostřední vzdálenosti osobu (polonahou oblečenou pouze do kraťasů). Jelikož předpokládal, že se jedná o osobu, která ujížděla na čtyřkolce a s ohledem na okolnosti, které se staly, reagoval úderem (asi pravou rukou do oblasti žeber). Osoba spadla a dostala pokyny k tomu, aby zůstala ležet. Na to osoba nereagovala a z toho důvodu následovaly další údery k překonání aktivního odporu. V průběhu úkonu si všiml, že je na místě kolega [anonymizováno]. Následně nespoutanou osobu odvedli před vozidlo.

14. Dne [datum] podal vysvětlení [jméno] [příjmení], který uvedl, že řídil [jméno] [příjmení], když pronásledovaly čtyřkolku po polní cestě. Když zastavili za čtyřkolkou, osoba, která byla podezřelá z řízení čtyřkolky, už přelézala plot zahrady domu. Vyběhl proto z vozidla a osobu pronásledoval. Osoba mu ale zmizela z dohledu a tak začal propátrávat zahradu. [příjmení] [příjmení] když vyběhl z auta, chtěl pozemek oběhnout z druhé strany. On ale viděl, že oběhnout nejde, tak na kolegu [příjmení] křičel, ať jde za ním. Když se k němu kolega [příjmení] blížil, vyběhl mladík z rozestavěné části domu, kterému dávali výzvy, aby se zastavil. Mladík neuposlechl a běžel směrem ke kolegovi [příjmení], který jej za pomoci donucovacích prostředků zastavil, srazil jej úderem pěstí do oblasti těla, zřejmě trupu, na zem. Po pádu na zem se aktivně bránil, tedy kopal kolem sebe nohama a mlátil kolem sebe rukama. [příjmení] [příjmení] ho pacifikoval, několikrát jej udeřil rukama, přesně neví kam. Poté se mladík přestal bránit.

15. Dne [datum] žalobce do záznamu uvedl, že se ukryl u rozestavěné místnosti u sklepa. Tam však přišel policista a říkal, aby vyšel ze sklepa. To uposlechl a z místnosti vyšel. Na výzvu dal ruce nad hlavu na zeď. Policista křičel„ mám ho“. Na to přiběhl druhý policista, který ho hned udeřil pěstí do pravé spánkové části hlavy, až spadl na zem. Poté pokračoval v útoku, stále mu dával pěstí do obličeje (3-5 ran), mlátil ho do žeber a nakonec mu šlápl na levou nohu. V té době byl bosý, boty ztratil při běhu před policisty. Minimálně část jednání zahlédla jeho přítelkyně [jméno] [příjmení]. Když ji jeden z policistů všimnul, tak šel za ní, byl to ten, který ho mlátil. Následně vrátil a dal mu zase dvě nebo tři rány do hlavy. Zvednul ho a vedl k plotu. To začal cítit hroznou bolest v levé noze a kulhal.

16. Pro účely trestního řízení byl vypracován znalecký posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne [datum]. Úkolem znalce bylo mimo jiné posoudit, jaké zranění utrpěl žalobce při zásahu, zda zranění, resp. způsob jeho vzniku odpovídá útoku, jak uvádí žalobce, tedy že bylo způsobeno údery pěstí a šlápnutím obutou nohou na nohu žalobce, případně zda mohlo být způsobeno jiným způsobem. Znalec měl k dispozici spisový materiál a lékařské zprávy. Dospěl k závěru, že žalobce utrpěl při předmětné události spirální zlomeninu 5. metatarzální kosti s posunem úlomků, pohmoždění s otokem měkkých tkání v okolí zlomeniny levé nohy a lehké pohmoždění měkkých tkání (kůže a podkoží) levé poloviny hrudníku. Poškození hrudníku odpovídá útoku popsanému žalobcem, tedy údery pěstí do hrudníku. Zlomenina levé nohy však neodpovídá mechanismu působeného násilí, tedy šlápnutí obutou nohou služebního obuví na nohu poškozeného, ani kopu obutou nohou tak, jak uvádí žalobce. Z lékařského hlediska lze zranění dobře vysvětlit torzním (kroutivým) mechanismem přímého tupého násilí středně velké až větší intenzity, které působilo proti uvedené tělní krajině levé nohy, například při špatném dopadu nebo pádu na levou dolní končetinu bez přítomnosti obuvi pod vlivem středně těžké opilosti.

17. Dne [datum] byla na [jméno] [příjmení] podána obžaloba pro jednání spočívající tom, že celkem v pěti případech udeřil žalobce do oblasti hlavy, přestože žalobce nekladl aktivní odpor a byl opřený o plot. Trestním příkazem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] byl [jméno] [příjmení] shledán vinným z uvedeného jednání a odsouzen za spáchání přečinu zneužití pravomoci úřední osoby k peněžitému trestu ve výši 25 000 Kč.

18. Ze spisu Okresního soudu v Nymburce sp.zn. 3 T 72/2018 soud zjistil, že dne [datum] byl v 21:42 hodin zajištěn žalobce hlídkou [stát. instituce]. V 21:51 se žalobce podrobil dechové zkoušce s výsledkem 1,60 promile alkoholu v dechu a v 21:59 s výsledkem 1,68 promile alkoholu v dechu. Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] byl žalobce shledán vinným z přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky, kterého se dopustil tím, že dne 18.8.2018 v době zhruba od 19:15 do 21:40 hodin v obci [obec] řídil čtyřkolku ačkoli před jízdou požil alkoholické nápoje, načež byl kontrolován hlídkou policie a opakovanou dechovou zkouškou bylo u něj zjištěno 1,60 a 1,68 promile alkoholu v dechu. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 5.3.2019, č.j. 10 To 49/2019-124, bylo odvolání žalobce zamítnuto.

19. Žalobce při svém výslechu u jednání souvisle vypověděl, že byl ve sklepě, když pan [příjmení] přišel a mířil na něj a svítil baterkou a říkal, aby vyšel ven. [příjmení] tedy poslechl a vyšel a dal ruce na sklep. Pan [anonymizováno] zavolal [jméno] [příjmení], který přišel a napadl ho. Na to žalobce spadnul a [jméno] [příjmení] ho dále napadal. Pak se zvednul a šli k plotu, pouta mu nedali. Napadání pokračovalo u plotu. Na dotaz uvedl, že poté, co přijeli na čtyřkolce, přeskočil plot a šel se schovat. Celou dobu byl bos, boty neměl ani na čtyřkolce. Při útěku neupadl, byla tma, ale znal to tam, neboť jde o pozemek matky. Od doby, kdy ho [jméno] [příjmení] napadl, cítil bolest po celém těle, tedy na žebrech, hlavě i noze. U sklepa mu [jméno] [příjmení] kopal do nohy, bouchal do žeber a do hlavy. U plotu ho také kopal do nohy. Co si pamatuje (a vybavil si to zejména po zhlédnutí záznamu) tak u toho plotu trochu kulhal. Policistům si stěžoval, že ho bolí noha a že nemůže přelézt plot, proto mu tam dali nějaký pařez, aby mohl plot přelézt. Pan [anonymizováno] mu přišlápl nohu i u plotu, byl opřen o plot, když mu dal facku a přišlápl mu nohu. Poté, co spadl, do něj kopl a dával mu pěstí.

20. Z provedených důkazů má soud prokázáno, že dne [datum] po deváté hodině večerní začala hlídka [stát. instituce] ve složení [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] pronásledovat žalobce a jeho kamaráda [jméno] [příjmení], kteří ujížděli před hlídkou na čtyřkolce. Poté co přijeli se čtyřkolkou k pozemku matky žalobce, žalobce přeskočil plot a běžel se schovat k rozestavěné části domu. Žalobce pronásledoval nejdříve [jméno] [příjmení] a následně cca po třech minutách přeskočil plot i [jméno] [příjmení]. Ten také zajistil osobu žalobce, když jej za pomoci donucovacích prostředků zastavil, srazil jej úderem pěstí do oblasti trupu na zem. Soud neuvěřil tvrzení žalobce, že se policistům dobrovolně vzdal a nekladl vůbec žádný odpor. Je zřejmé, že žalobce jistý odpor k jednání policejní hlídky vyjádřil svým útěkem před ní, přičemž je zcela uvěřitelné a logické, že za dané situace, kdy policisté pronásledovali žalobce jako podezřelou osobu v podnapilém stavu, museli užít alespoň základních hmatů a chvatů, aby žalobci zabránili v případném dalším útěku. Žalobce byl poté předveden k plotu, před nímž byla zaparkována čtyřkolka a policejní vozidlo. Přestože žalobce nekladl aktivní odpor a byl opřený o plot, celkem pětkrát [jméno] [příjmení] udeřil žalobce do oblasti hlavy, z toho dvakrát žalobce spadl na zem. Za toto jednání byl [jméno] [příjmení] odsouzen za spáchání přečinu zneužití pravomoci úřední osoby. Žalobce byl podroben dechové zkoušce, kdy u něj bylo zjištěno 1,60 promile alkoholu v dechu s vzestupnou tendencí. Předtím téhož dne v cca 17:00 hodin žalobce v obci [obec] v restauraci na návsi bezdůvodně před hosty a obsluhou zpoza oděvu vytáhl airsoftovou pistoli. Později v cca 19:00 hodin na stejném místě u venkovní zahrádky vyhrožoval přítomným hostům, že nemá problém to tam vystřílet a nemá problém někoho zabít. Za toto jednání byl žalobce uznán vinným z přestupku podle § 76a odst. 1 písm. c) zákona o zbraních a proti občanskému soužití. Rovněž byl žalobce shledán vinným z přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky, kterého se dopustil tím, že dne [datum] v době zhruba od 19:15 do 21:40 hodin v obci [obec] řídil čtyřkolku ačkoli před jízdou požil alkoholické nápoje. Dne 8.1.2020 uplatnil žalobce nárok, kterého se domáhá v tomto řízení, u žalobkyně.

21. Naopak nebylo prokázáno, že by [jméno] [příjmení] žalobci dupnul žalobci obutou nohou na levou nohu, či ho do ní kopnul. Z videozáznamu pořízeného z policejního vozidla je zřejmé, že k takovému jednání před plotem nedošlo. Byť je záznam pořízený za tmy při přerušovaném osvětlení policejních majáků, jsou jasně vidět všechny údery [jméno] [příjmení] směřující do oblasti hlavy, přičemž žalobce mizí pouze po druhém útoku na krátkou chvíli, kdy se sesouvá za živým plotem do rohu oploceného pozemku a poté je na něj opět vidět. Ze záznamu je zřejmé, že se žalobce po druhém pádu zvedá s obtížemi, nicméně žádný kop ani dupnutí ze strany [jméno] [příjmení] vidět není, přičemž je nepravděpodobné, že by k tomuto jednání došlo během chvíle, kdy se žalobce sesouval do rohu pozemku s ohledem na vzdálenost [jméno] [příjmení] od žalobce. Nebylo ani prokázáno, že by [jméno] [příjmení] žalobce zranil dupnutím na nohu v jinou chvíli, tedy například při prvotním zásahu u rozestavěné části domu. Pochybnosti ohledně toho, že mělo dojít ze strany [jméno] [příjmení] k jednání, jímž žalobci způsobil zranění nohy, rostou s nevěrohodností výpovědi žalobce, kdy tento ve svých dřívějších výpovědích na policii uváděl, že byl ze strany [jméno] [příjmení] napaden u rozestavěné části domu a v tu chvíli už si stěžoval na bolest nohy a kulhal při příchodu k plotu. V žalobních tvrzeních a při jednání jednoznačně uváděl, že ke zranění došlo v době, kdy byl napadán [jméno] [příjmení] u plotu, kdy označil i konkrétní okamžik. Oproti tomu při svém výslechu však uvedl, že byl kopán hlavně u rozestavěné části domu a také u plotu. Že by byl žalobce kopán u plotu, je nicméně vyvráceno videozáznamem pořízeným z policejního vozidla. Žalobce nebyl schopný ani přesně určit, kdy začal kulhat, neboť až ve spojení s přehraným záznamem se mu vybavilo, že u plotu už trochu kulhal. Nicméně v dřívějších výpovědích jednoznačně uváděl, že kulhal již cestou k plotu. V jedné z nich také uvedl, že boty ztratil při útěku, dle svých slov je ale neměl po celou dobu, tedy i při jízdě na čtyřkolce. Při hodnocení toho, jak mohlo dojít ke zranění nohy žalobce, soud přihlédl rovněž k tomu, že žalobce v dané situaci ujížděl (není přitom důležité, zda řídil či nikoliv) policejní hlídce poté, co se dopouštěl protiprávního jednání, tedy za napjaté situace musel v rychlosti seskočit ze čtyřkolky, přeskočit plot a běžet se schovat, to vše bosý, za tmy a ve stavu střední opilosti, kdy psychomotorika je již výrazněji narušena (jsou přítomny poruchy koordinace a zpomalení tělesných pohybů, snížena pozornost). Za takové situace nejenže není vyloučen jiný způsob úrazu nohy žalobce, ale je vysoká pravděpodobnost, že si zranění mohl žalobce způsobit sám špatným došlápnutím či dopadem. Tomu ostatně odpovídá i zranění dle znaleckého posudku vypracovaného v trestním řízení, který soud provedl pouze jako důkaz listinný, když toto považoval za dostatečné s ohledem na to, že žalobce předložil zcela nedostatečné důkazy k prokázání svých tvrzení, která navíc byla ve značném rozporu s jeho výpovědí. Za situace, kdy nic nenasvědčuje tomu, že by ke zranění nohy žalobce došlo dupnutím či kopnutím, považoval soud za nadbytečné zadávat další žalobcem navržené znalecké posudky, když ani teoretický závěr, kdy by nebylo vyloučeno zranění hony dupnutím či kopnutím (k čemuž byly znalecké posudky navrženy), by nemohl vést k závěru, že se tak skutečně stalo.

22. Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“), škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

23. Podle § 2951 odst. 2 o.z. nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.

24. Podle § 2956 o.z. vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.

25. Podle § 2958 o.z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

26. Podle § 2960 o.z. škůdce hradí též účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví poškozeného, s péčí o jeho osobu nebo jeho domácnost tomu, kdo je vynaložil; požádá-li o to, složí mu škůdce na tyto náklady přiměřenou zálohu.

27. Podle § 1 odst. 1 a 3 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZO“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Stát a územní celky v samostatné působnosti hradí za podmínek stanovených tímto zákonem též vzniklou nemajetkovou újmu.

28. Podle § 3 odst. 1 písm. b) ZO stát odpovídá za škodu, kterou způsobily právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby").

29. Podle § 14 odst. 3 ZO uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

30. Podle § 31a odst. 1 ZO bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

31. Podle § 32 odst. 3 ZO nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo.

32. Po právní stránce soud věc posoudil nárok žalobce podle shora citovaných ustanovení jako nárok na náhradu újmy za ublížení na zdraví (za vytrpěnou bolest a ztížení společenského uplatnění) ve smyslu § 2958 o.z., na náhradu nákladů spojených s péčí o zdraví ve smyslu § 2960 o.z. a na náhradu nemajetkové újmy za zásah do jeho přirozených práv ve smyslu § 2956 o.z. Jedná se přitom o odpovědnostní vztah státu ve smyslu § 3 odst. 1 písm. b) ZO, neboť újma byla způsobena nesprávným úředním postupem příslušníka [stát. instituce] jako úřední osobou při výkonu jeho pravomoci. Žalovaná je v této věci pasivně legitimovaná, neboť [stát. instituce] je podřízena Ministerstvu vnitra jako jednotný ozbrojený bezpečnostní sbor a v obecných případech pochybení [stát. instituce] je proto k jednání jménem státu ve věcech náhrady újmy dána příslušnost Ministerstva vnitra (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 2577/2016).

33. K námitce promlčení žalované soud nejdříve posuzoval, zda žalobce uplatnil nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši 500 000 Kč včas. Dle tvrzení žalobce mu tato byla způsobena útrapami spojenými s neoprávněným nezákonným postupem orgánů činných v trestním řízení, kdy ztratil důvěru v orgány činné v trestním řízení. Nejen že [jméno] [příjmení] žalobce bezdůvodně napadl a překročil své oprávnění, za což byl pravomocně odsouzen, ale také bylo otáleno s ošetřením žalobce. Byl tedy vystaven nelidskému a trýznivému zacházení ze strany příslušníka [stát. instituce], díky čemuž žalobci vznikly problémy se zdravím přetrvávající jeden a půl roku, problémy s uplatněním na trhu práce a problémy se spánkem, kdy po útoku se několik měsíců budil ve strachu, zdali opět nedojde k jeho napadení. K uvedenému jednání došlo v den zásahu tedy [datum]. Následující den začala běžet šestiměsíční subjektivní promlčecí lhůta, neboť její počátek se odvíjí od vědomosti žalobce, že došlo k nemajetkové újmě, tedy kdy se dozvěděl, že v jeho poměrech nastaly nepříznivé důsledky. V případě nesprávného úředního postupu přitom podmínkou pro počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty není to, aby se poškozený dozvěděl o tom, že se jednalo o úřední postup nesprávný. Ani o vědomosti žalobce o nesprávnosti úředního postupu však není pochyb, když ze strany [stát. instituce] měl být ze svého subjektivního hlediska vystaven nelidskému a trýznivému zacházení. Do 19.2.2019 žalobce neuplatnil svůj nárok vůči žalované, čímž by se stavěl běh promlčecí doby (toto učinil až dne 8.1.2020) a dnem následujícím, tj. dnem 20.2.2019 byl nárok žalobce promlčen ve smyslu § 32 odst. 3 ZO. Nárok žalobce co do částky 500 000 Kč soud proto považuje za nedůvodný.

34. Dále bylo na žalobci, aby prokázal, že došlo k tvrzenému jednání a že mu v souvislosti s tímto jednáním vznikla újma na zdraví. Pokud jde o poranění hrudníku, pak je dle soudu zásadní skutečností, že žalobce byl na útěku před příslušníky [stát. instituce], po zaparkování čtyřkolky byl pronásledován přes plot na zahradu domu jeho matky a to za tmy a za stavu opilosti. Pokud jde o prvotní zásah policistů pak je zřejmé, že za uvedených okolností musel být žalobce zadržen a pokud došlo ke zranění hrudníku, které odpovídá ráně či ranám pěstí do oblasti hrudníku, je nutné takové zraněné považovat za následek zásahu, který byl v této části přiměřený. O přiměřenosti svědčí i to, že dle znaleckého posudku vypracovaného v rámci trestního řízení se jednalo o lehké zhmoždění hrudníku. V daném případě tak není splněna podmínka protiprávního jednání škůdce, resp. [jméno] [příjmení] ve smyslu § 2910 o.z. a žalované tak nevznikla povinnost nahradit újmu způsobenou žalobci.

35. Pokud jde o zlomeninu nohy, tak žalobce neunesl důkazní břemeno ohledně svého tvrzení, že tato byla způsobena jednáním [jméno] [příjmení]. V rozsahu, v němž se žalobce domáhá náhrady za ublížení na zdraví, ztížení společenského postavení a nákladů na péči v souvislosti se zlomeninou levé nohy, je žaloba také nedůvodná.

36. S ohledem na shora uvedené závěry soud žalobu v plném rozsahu zamítl.

37. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 776,08 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 1 500 Kč představující 300 Kč za každý z pěti úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky a cestovní náhrady v celkové výši 1 276,08 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 15. 4. 2021 náhrada 638,04 Kč za 114 ujetých km (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 4,4 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla) podle § 13 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 3. 6. 2021 náhrada 638,04 Kč za 114 ujetých km (27,20 Kč za litr paliva při průměrné spotřebě 4,4 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla).