8 C 191/2021

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudcem Mgr. Jakubem Fukalem ve věci osvojitele: osobní údaje osvojitele osvojenkyně: osobní údaje osvojenkyně manželka osvojitele: osobní údaje osvojitele bytem adresa, obec a číslo syn osvojenkyně: jméno příjmení, datum narození bytem adresa osvojenkyně pro: návrh na osvojení zletilé I. celé jméno osvojenkyně, narozená dne datum v obec, dcera jméno příjmení narozeného datum v obec, zemřelého dne datum a jméno příjmení, rozené příjmení, narozené dne datum v obec, se právní mocí tohoto rozsudku stává osvojenkyní celé jméno osvojitele, narozeného dne datum v obec.

II. Osvojitel celé jméno osvojitele narozen dne datum v obec, syn jméno celé jméno osvojitele, narozeného datum a jméno příjmení, rozené příjmení, narozené dne datum, se zapíše do knihy narození matričního úřadu v obec, svazku anonymizováno, ročník rok, na straně anonymizováno, pod č. řad. anonymizováno na místo otce jméno příjmení narozeného dne datum.

III. Osvojení zletilé celé jméno osvojenkyně, narozené dne datum, osvojitelem celé jméno osvojitele, narozeným dne datum, má právní následky též pro syna osvojenkyně jméno příjmení, narozeného datum.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Osvojitel se návrhem ze dne datum domáhal osvojení osvojenkyně, které je obdobou osvojení nezletilého s odůvodněním, že je manželem matky osvojenkyně a od jejích 10 let se o ní stará jako o vlastní. Osvojenkyně ho vždy považovala za svého otce. Syn osvojenkyně ho rovněž považuje za svého vlastního dědečka. Biologický otec zemřel, během svého života o ni ani nejevil zájem.

2. Osvojenkyně se k návrhu připojila a s osvojením souhlasil.

3. Manželka osvojitele se k návrhu připojila a souhlasila s osvojením své dcery.

4. Syn osvojenkyně se k návrhu připojil a souhlasil s osvojením své matky.

5. Z rodného listu celé jméno osvojenkyně soud zjistil, že osvojenkyně se narodila dne datum v obec a jako dcera rodičů jméno příjmení, datum narození v obec a jméno příjmení, datum narození v obec.

6. Z oddacího listu ze dne datum soud zjistil, že osvojitel je manželem matky osvojenkyně.

7. Z oddacího listu ze dne datum soud zjistil, že osvojenkyně je vdaná za jméno příjmení, datum narození.

8. Výpisem z centrální evidence obyvatel soud ověřil, že jméno příjmení, datum narození je synem osvojenkyně a otec osvojenkyně zemřel dne datum 9. Z výpovědi osvojitele soud zjistil, o osvojenkyni se stará už více než 30 let. Vozil jí na tréninky a staral se o ni jako o vlastní dceru. S matkou osvojenkyně se zasnoubili asi po dvouleté známosti. V tu dobu už se o osvojenkyni staral. Menší věkový rozdíl nijak zvlášť nevnímal. Následků osvojení si je vědom, chce tyto následky vyvolat.

10. Z výpovědi osvojenkyně soud zjistil, že má zájem, aby osvojitel byl napsán v jejím rodném listě jako otec. Souhlasila s tím, co uvedl osvojitel, byla poučena o následcích osvojení a na osvojení trvala.

11. Z výpovědi manželky osvojitele soud zjistil, že tato si je vědoma následků osvojení a s osvojením souhlasí.

12. Z výpovědi manžela osvojenkyně soud zjistil, že ten si je vědom následků osvojení a s osvojením souhlasil.

13. Z výpovědi syna osvojenkyně soud zjistil, že považuje osvojitele za svého vlastního dědečka, byl poučen o následcích, které pro něj bude mít osvojení jeho matky a o možnosti vyslovit nesouhlas s tím, že by pro něj osvojení nemělo důsledky. S osvojením matky po poučení souhlasil.

14. Podle ust. § 833 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“), osvojením zaniká příbuzenský poměr mezi osvojencem a původní rodinou, jakož i práva a povinnosti z tohoto poměru vyplývající.

15. Dle ust. § 846 o. z. zletilého lze osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy.

16. Podle ust. § 847 citovaného zákona zletilého lze osvojit, jestliže a) přirozený sourozenec osvojovaného byl osvojen týmž osvojitelem, b) v době podání návrhu na osvojení byl osvojovaný nezletilý, c) osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti nebo d) osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela. Zletilého nelze osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů. Ustanovení o osvojení nezletilého, včetně ustanovení o následcích osvojení, se použijí, s výjimkou § 838 a 839, obdobně.

17. Osvojení má právní následky pro osvojence a jeho potomky, pokud se narodily později. Pro dříve narozené potomky osvojence má osvojení právní následky, jen když dali k osvojení souhlas (§ 852 o. z.).

18. Vyživovací povinnost osvojence vůči jeho předkům nebo potomkům trvá nadále jen tehdy a jen v té míře, nejsou-li jiné osoby, které mají vyživovací povinnost, popřípadě nejsou-li tyto osoby schopny své vyživovací povinnosti dostát. Osvojenec má právo na výživné vůči svým předkům nebo potomkům jen tehdy a jen v té míře, není-li osvojitel s to své vyživovací povinnosti dostát. Osvojenec dědí po osvojiteli v první zákonné třídě dědiců, nevstupuje však v dědické právo osvojitele vůči jiným osobám (§ 853 odst. 1, 2 o. z.).

19. V řízení bylo prokázáno, že osvojitel o osvojenkyni pečoval jako o vlastní od jejích cca 10 let. Je mezi nimi vztah jako mezi rodičem a dítětem. Osvojitel je manželem matky osvojenkyně, která s osvojením souhlasila. Biologický otec zemřel a osvojenkyně ho za svého otce ani nepovažuje. Naopak mí péči otce v posledních 30 letech nahrazoval právě osvojitel. Účastníci byli poučeni o následcích osvojení a na osvojení trvali. Soud dospěl k závěru, že osvojení není v rozporu v rozporu s dobrými mravy, a proto rozhodl o osvojení osvojence v souladu s § 847 odst. 1 písm. d) o.z. Za překážku osvojení soud nepovažoval věkový rozdíl mezi osvojitelem a osvojenkyní (necelých 8 let), neboť u osvojení zletilého není primárním účelem zajištění péče a výchovy osvojovaného, ale nastolení právního stavu rodič-dítě, přičemž v řízení bylo prokázáno, že osvojitel a osvojenkyně takový vztah mezi sebou jednoznačně mají.

20. Ve smyslu § 852 o.z. soud rozhodl rovněž o tom, že osvojení má následky i pro syna osvojenkyně, neboť dal k osvojení souhlas.

21. Soud rozhodl o nákladech řízení podle ust. § 23 z.ř.s., když neshledal okolnosti, pro které by bylo možno uložit náhradu nákladů některému z účastníků. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, neboť se ho účastníci vzdali.