8 C 193/2021

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudcem Mgr. Jakubem Fukalem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení částky 3 587 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 3 587 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 587 Kč od 17. 5. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 100 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Nymburce soudní poplatek za žalobu (návrh na zahájení řízení) ve výši 1 000 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Soudní poplatek je třeba zaplatit podepsanému soudu v kolcích nebo na účet číslo Variabilní symbol číslo. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 587 Kč (193,52 Kč za dopravu, 256,75 Kč za vyšetření praktickým lékařem a 3 137,20 Kč za vyšetření biologického materiálu) v souvislosti s převozem žalovaného do nemocnice dne 17.2.2019 za účelem vyšetření, neboť u žalovaného byla zjištěna přítomnost návykových látek. K úhradě nákladů žalobkyně žalovaného vyzvala. Žalovaný tento dluh v termínu splatnosti neuhradil. Žalovaný se ve věci nevyjádřil Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. na základě listinných důkazů předložených účastníky, neboť žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila a žalovaný svůj souhlas vyslovil postupem dle § 101 odst. 4 o.s.ř. Z listinných důkazů má soud prokázáno, že Policie ČR dne 17.2.2019 zastavila vozidlo značka automobilu, které řídil žalovaný. Žalovaný se následně podrobil zkoušce na přítomnost návykových látek, kdy test DrugWipe 5S vyšel pozitivně na látku amfetamin/metanfetamin. Poté byl převezen do nemocnice k lékařskému vyšetření. Lékařským vyšetřením byla u žalovaného zjištěna přítomnost metamfetaminu/amfetaminu. Žalovanému byla zaslána výzva k úhradě dluhu ze dne 23.7.2019. Prokáže-li se přítomnost alkoholu či jiné návykové látky, je dopravu do zdravotnického zařízení jakož i náklady odborného vyšetření v souladu s ustanovením § 24 odst. 1, 2, 3 a 5 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve znění pozdějších předpisů, povinna uhradit vyšetřovaná osoba, v daném případě žalovaný. Soud na základě shora uvedeného skutkového stavu dopěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný byl dne 17.2.2019 jako řidič vozidla kontrolován Policií ČR, přičemž u něho byl proveden test na přítomnost návykových látek s pozitivním výsledkem. Žalovaný byl následně vyzván k podrobení se lékařskému vyšetření spojeného s odběrem biologického materiálu a v souvislosti s tím byl převezen do nemocnice. Vyšetřením vzorku krve žalovaného pak byla prokázána přítomnost metanfetaminu/amfetaminu v krvi. Žalovanému tak podle § 24 odst. 3 zákona č. 65/2017 Sb. vznikla povinnost zaplatit žalobkyni náklady na dopravu, jejichž výši žalobkyně uplatnila v souladu s vyhláškou č. 440/2016 Sb. částkou 193,52 Kč (při délce ujeté trasy 26 km, spotřebě pohonné hmoty 10,1 litru na 100 km, základní náhradě 4,10 Kč na 1 km a ceně pohonné hmoty 33,10 Kč litr). Současně dle § 24 odst. 2 zákona č. 65/2017 Sb. vznikla žalovanému povinnost uhradit žalobkyni náklady odborného vyšetření ve výši 3 393,95 Kč, které zaplatila zdravotnickému zařízení dle § 24 odst. 1 zákona č. 65/2017 Sb. Žalovaný náklady na dopravu a vyšetření nezaplatil ve lhůtě, kterou mu dala žalobkyně, a ocitl se tak v prodlení podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalobkyně má proto právo na žalovanou částku včetně úroků z prodlení, a to podle § 1970 o. z., ve výši stanovené podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě zcela vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 100 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení stanovených v § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 100 Kč za jeden úkon dle § 2 odst. 2 uvedené vyhlášky, neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. Povinnost žalovaného k úhradě soudního poplatku vyplývá z ustanovení § 2 odstavce 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, (dále jen„ ZoSP”) s ohledem na skutečnost, že žalobkyně byla od této povinnosti podle § 11 ZoSP osvobozena. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.