8 C 214/2023

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudcem Mgr. Jakubem Fukalem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení částky 56 511 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 56 511 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 56 511 Kč od 19. 8. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 14 139,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhá po žalovaném zaplacení částky 56 511 Kč s příslušenstvím, a to z titulu neuhrazeného vodného a stočného za období od 19.2.2021 do 27.7.2022. Dlužnou částku žalovaný neuhradil ani poté, co mu byla zaslána předžalobní upomínka.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. na základě listinných důkazů předložených účastníky, neboť žalobkyně i žalovaný svůj souhlas vyslovili postupem dle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že dne 7.12.2020 podepsali účastníci listinu označenou jako„ Smlouva č. 2020 [číslo] uzavřená podle zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu“ jejímž obsahem je ujednání o dodávce vody a odvádění odpadních vod pro žalovaného jako odběratele na adrese [adresa žalovaného]. Dne 4.8.2022 žalobkyně vyúčtovala cenu za vodné a stočné za období od 19.2.2021 do 27.7.2022 ve výši 56 511 Kč se splatností 18.8.2022. Dopisem ze dne 15.5.2023 byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky.

5. Soud věc právně posoudil podle ustanovení § 8 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, ve znění pozdějších předpisů, pokud jde o vztah mezi účastníky samotný a podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., pokud jde o úroky z prodlení.

6. Podle ustanovení § 8 odst. 13 zákona o vodovodech a kanalizacích vlastník vodovodu má právo na úplatu za dodávku pitné vody (dále jen "vodné"), pokud ze smlouvy uzavřené podle odstavce 2 nevyplývá, že vodné se platí provozovateli vodovodu (§ 20). Právo na vodné vzniká vtokem vody do potrubí napojeného bezprostředně za vodoměrem, a není-li vodoměr, vtokem vody do vnitřního uzávěru připojeného pozemku nebo stavby, popřípadě do uzávěru hydrantu nebo výtokového stojanu. [příjmení] je úplatou za pitnou vodu a za službu spojenou s jejím dodáním. Právo na úplatu pevné složky vodného vzniká podle podmínek stanovených ve smlouvě uzavřené podle odstavce 6, v níž je sjednána dvousložková forma vodného. Takové sjednání je možné ode dne účinnosti obecně závazné vyhlášky obce vydané v samostatné působnosti obce nebo rozhodnutím nejvyššího orgánu právnické osoby, která je vlastníkem vodovodů a kanalizací podle § 20 odst. 4.

7. Podle ustanovení § 8 odst. 14 zákona o vodovodech a kanalizacích vlastník kanalizace má právo na úplatu za odvádění odpadních vod (dále jen "stočné"), pokud ze smlouvy uzavřené podle odstavce 2 nevyplývá, že stočné se platí provozovateli kanalizace (§ 20). Právo na stočné vzniká okamžikem vtoku odpadních vod do kanalizace. Stočné je úplatou za službu spojenou s odváděním a čištěním, případně zneškodňováním odpadních vod. Právo na úplatu pevné složky stočného vzniká podle podmínek stanovených ve smlouvě uzavřené podle odstavce 6, v níž je sjednána dvousložková forma stočného, popřípadě dnem účinnosti obecně závazné vyhlášky obce vydané v samostatné působnosti obce nebo rozhodnutím nejvyššího orgánu právnické osoby, která je vlastníkem vodovodů a kanalizací podle § 20 odst.

4. Náležitosti smlouvy o odvádění odpadních vod stanoví prováděcí právní předpis (odst. 15 citovaného zákona)

8. V projednávané věci dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dodávce vody a odvádění odpadních vod ve smyslu shora uvedených ustanovení a žalovaný tak byl povinen vodné a stočné uhradit, což však neučinil ani přes výzvu žalobkyně. Žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení dlužné částky včetně příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení podle § 1968 o. z.

9. S ohledem na shora uvedené soud žalobě vyhověl a uložil žalované uhradit dlužnou částku ve výši 56 511 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, počítaným ode dne následujícího po dni splatnosti faktury, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14 139,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 826 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 56 511 Kč sestávající z částky 3 380 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 1 690 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 350 Kč ve výši 1 963,50 Kč.