8 C 217/2025

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudcem Mgr. Jakubem Fukalem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta se sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 30 720 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 13 920 Kč s úrokem z prodlení ve výši 20 260,71 Kč a s úrokem z prodlení ročně z částky 13 920 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 800 Kč s úrokem z prodlení ročně z částky 16 800 Kč od 6. 6. 2007 do 27. 9. 2023 ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, kapitalizovaným částkou 23 271,71 Kč a s úrokem z prodlení ročně z částky 16 800 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částka, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši částka a úroku z prodlení od datum do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že společnost právnická osoba, IČ: IČO (dále jen „původní věřitel“), uzavřela se žalovaným dne datum smlouvu o půjčce č. hodnota, na základě které poskytla žalovanému částka v den podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši částka v 53 týdenních splátkách po částka. Žalovaný nehradil tyto splátky řádně, poslední splátku uhradil datum. Celkem žalovaný zaplatil částka. Žalobkyně požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši částka, souhrnného poplatku ve výši částka a kapitalizovaný úrok za období od datum (tj. od marného uplynutí sedmidenní lhůty po úhradě poslední splátky) do datum ve výši částka. Pohledávka byla postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. na základě listinných důkazů předložených účastníky, neboť žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila a žalovaný svůj souhlas vyslovil postupem dle § 101 odst. 4 o.s.ř. Z listin předložených žalobkyní soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Dne datum žalovaný a původní věřitel podepsali listinu označenou jako „Smlouva o půjčce“ pod č. hodnota. Obsahem bylo ujednání o poskytnutí částky částka v hotovosti v den podpisu smlouvy a závazek žalovaného vrátit tuto částku včetně souhrnného poplatku ve výši částka v 53 týdenních splátkách po částka (viz smlouva o půjčce včetně smluvních podmínek). Dne datum podepsala žalobkyně a původní věřitel listinu označenou jako „Smlouva o postoupení pohledávek“, jejímž obsahem je ujednání o postoupení pohledávek dle přílohy. Příloha obsahuje mimo jiné označení pohledávky za žalovaným ze smlouvy č. hodnota (viz smlouva o postoupení pohledávek včetně přílohy). Dopisem ze dne datum bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky (dopis ze dne datum včetně podacího lístku). Dopisem ze dne datum byl žalovaný vyzván k zaplacení žalované částky (dopis ze dne datum včetně podacího lístku). Podle přechodného ust. § 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. účinného od datum není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle ust. § 657 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. ve znění účinném do datum ( dále jen obč. zák.) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Podle § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Podle ust. § 517 odst. 2 občanského zákoníku jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba byla žalobkyní podána důvodně toliko co do její části. Žalobkyně doložila aktivní legitimaci k žalobě na základě postoupení pohledávky, na jejímž základě vstoupila do práv původního věřitele právnická osoba. dle § 1879 a násl. občanského zákoníku z.č. 89/2012 Sb. (účinného v době postoupení). V předmětné smlouvě se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému jako dlužníkovi peněžní částku ve výši částka. Mezi nimi tak došlo k platnému uzavření smlouvy o půjčce ve smyslu ustanovení § 657 obč. zák. modifikované ustanoveními tehdy účinného z.č. 321/2001 Sb. o některých podmínkách sjednávání spotřebitelských úvěrů. Žalovaný peněžní prostředky převzal při podpisu smlouvy, reálná povaha vyžadovaná u tohoto závazkového vztahu byla předáním předmětu půjčky splněna. Součástí ujednání byla také úhrada poplatků za poskytnutí půjčky ve výši částka. Ačkoliv ve smlouvě není obsažena specifikace tohoto poplatku, je zřejmé i z obdobných sporů vedených žalobkyní, že tato představuje úplatu za užívání jistiny půjčky, tedy úroku dle ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák. Výše těchto úroků nebyla a není právními předpisy nijak stanovena, a ačkoliv je odvislá od dohody účastníků, podléhá dle názoru soudu obecné korekci občanskoprávních vztahů v rozporu s dobrými mravy dle ust. § 3 obč. zák. ve spojení s ust. § 39 obč. zák. Dle těchto principů nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité půjčce jsou odporující obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu. Nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků sjednaná ve smyslu ust. § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Viz také obdobně ustálená rozhodovací praxe Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. spisová značka, spisová značka. V projednávaném případě byla smlouva o půjčce sjednána v dubnu roku 2007. Dle veřejně přístupného systému databáze časových řad ARAD – statistická data České Národní banky v daném období činily úrokové sazby kontokorentů 14,83 % ročně. Po přepočtu dohodnutých poplatků na úrok soud dospěl k výši k výši cca 67,92 % ročně, což představuje více než čtyřnásobek horní úrokové sazby 13,80 % a dle názoru soudu nelze, než takové ujednání posoudit za nemravné a dle ust. § 39 obč. zák. neplatné, již s poukazem na to, že na straně poskytovatele půjčky se nalézal nebankovní subjekt a na straně dlužníka spotřebitel. Neplatnost se dle ust. § 41 obč. zák. vztahuje toliko na tuto část smlouvy, když z povahy úkonu, jeho obsahu, ani z okolností, za nichž k úkonu došlo, nelze dovodit, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy. Soud proto žalobu v části požadovaných poplatků ve výši částka a části požadované jistiny ve výši částka, kterou představují poplatky, na které byly částečně zaúčtovány platby žalovaného, zamítl včetně požadovaného úroku z prodlení v kapitalizované výši přesahující úrok z prodlení z částky částka od datum do datum (výrok I.) a ve zbytku nároku vyhověl (včetně úroku z prodlení z jistiny v zákonné výši dle nař. vl. 142/1994 Sb. ode dne uvedeného v žalobě, když prodlení nastalo nejpozději následující den po splatnosti půjčky). Lhůta k plnění byla soudem určena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. jako zákonná třídenní. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 8,06 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 54,03 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 45,97 %, při zohlednění kapitalizovaného úroku z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši částka a kapitalizovaného úroku z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši částka). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne datum, z částky částka za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. ze dne datum a z částky částka za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne datum včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.