8 C 24/2021

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudcem Mgr. Jakubem Fukalem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený obecným údaje o zástupci pro: zřízení práva nezbytné cesty

I. Zřizuje se služebnost, jejímž obsahem je právo nebytné cesty ve prospěch žalobce jako oprávněného ze služebnosti, jakož i pro každého dalšího vlastníka zemědělské stavby - haly stojící na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] v k. ú. [obec] a která spočívá v právu chůze a průjezdu zemědělskou technikou přes část pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec] ve vlastnictví žalovaného, a to v rozsahu vyznačeném na geometrickém plánu [číslo] ze dne 28.12.2021, ověřeného [celé jméno znalce] a potvrzeného [stát. instituce], [stát. instituce] dne 28.12.2021, pod [číslo] který je nedílnou součástí rozsudku.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu za zřízení služebnosti ve výši 149 840 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 42 584,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Nymburce náhradu nákladů řízení v plné výši, přičemž tyto budou vyčísleny v samostatném usnesení, a to do tří dnů od právní moci tohoto samostatného usnesení.

1. Žalobce se žalobou ze dne 20.1.2021 domáhá zřízení práva nezbytné cesty k zemědělské stavbě bez č.p. (dále jen„ zemědělská stavba“) na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] v k.ú. [obec] (dále jen„ pozemek parc. č. st. [anonymizováno]“) přes pozemek žalovaného parc. [číslo] v k.ú. [obec] (dále jen„ pozemek parc. [číslo]“). Žalobu odůvodnil tím, že původně byl mezi účastníky nájemní vztah, na základě kterého užíval pozemky žalovaného, na kterých se nacházejí zemědělské stavby, které žalobce získal v rámci restitucí. Na základě nájemní smlouvy ze dne 1.1.2008 užíval mimo jiné pozemek parc. [číslo] (PK), ze kterého vznikl pozemek parc. [číslo] parc. č. st. [anonymizováno]. Nájemní vztah skončil výpovědí žalovaného ze dne 30.9.2018. V rámci soudního sporu se žalobce následně zavázal vyklidit pozemek parc. [číslo]. Přístup žalobce k zemědělské stavbě na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] je možný pouze přes pozemek parc. [číslo]. Žalovaný však zamezuje žalobci vstup na uvedený pozemek. Žalobce zemědělskou stavbu používá celoročně k zastřešení zemědělské techniky, v průběhu sezóny se využívá také k dočasnému uskladnění osiv všeho druhu, pevných hnojiv, přípravků na ochranu rostlin. Při sklizni se využívá jako skladiště sladovnického ječmene na dobu cca 14 dní v roce, který je potom manipulátorem nakládán do vozů externích dopravců sladoven [okres] a následně expedován. Probíhají v ní opravy a údržba strojů. Dle potřeby v ní probíhá čištění ječmene a jeho následné skladování pro vlastní potřeby a skladování pšenice pro stejné účely. V zemědělské stavbě jsou garážovány 4 traktory, sklízecí mlátička, žací lišta a nástavec, 3 valníky, kypřič půdy, válce, radlice na sníh, mulčovač, postřikovač, sečka, vysokozdvižný vozík, cisterna na vodu, rozmetadlo pevných hnojiv a pluh.

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasí. Namítá, že po skončení nájmu k 31.10.2018 doručil žalobci novou nájemní smlouvu, kterou žalobce odmítl. Žalobci rovněž nabízel směnu části pozemku parc. [číslo] tak, aby mohl užívat zemědělskou stavbu a budovu kravína. Ani na to žalobce nereagoval. Má za to, že žalobce se při nabývání vlastnictví k zemědělské stavbě zachoval hrubě nedbale, když si byl vědom, že se nachází na cizím pozemku a nemá zajištěnou žádnou přístupovou cestu. Poukazuje na rozpor s § 1032 odst. 2 občanského zákoníku, neboť pozemek je trvale oplocen pro zamezení přístupu veřejnosti. Na pozemku se nacházejí životu nebezpečné věci (močůvkové jímky, otevřená studna, stavby v havarijním stavu) a proto není možné plot porušit, nechávat bránu otevřenou nebo nechat pozemek přístupný třetím osobám. Zájmem žalovaného je navíc využít pozemek parc. [číslo] k pronájmu za účelem průmyslového využití (např. výstavbu skladovacích a výrobních hal nebo provoz recyklačního střediska).

3. Z listiny označené jako„ Nájemní Smlouva [číslo]“ soud zjistil, že tato byla podepsána účastníky dne 1.1.2008 a jejím obsahem je ujednání o přenechání užívání pozemku parc. [číslo] včetně stavebních parcel [číslo] v k.ú. [obec], které jsou ve vlastnictví žalovaného. Dle čl. III. a IV. smlouvy jsou podmínky nájmu a nájemného řešeny a aktualizovány původní nájemní smlouvou [číslo] ze dne 2.5.1993 a jejími dodatky.

4. Z dopisu zástupce žalobce ze dne 11.11.2020 adresovanému žalovanému soud zjistil, že žalovaná byl vyzván, aby žalobci poskytl součinnost za účelem zřízení služebnosti cesty v rozsahu dle dohody.

5. Z dopisu zástupce žalovaného ze dne 24.11.2020 adresovanému zástupci žalobce soud zjistil, že je v něm žalobce informován, že jakýkoliv vstup na pozemek parc. [číslo] je neoprávněný a případný pokus o vstup bude řešen s policií.

6. Z listiny označené jako„ Smlouva o vypořádání nároků na náhrady dle z.č. 229/91 Sb. a majetkového podílu dle § 13 odst. 2 z.č. 42/92 Sb.“ soud zjistil, že tato byla podepsána dne 3.6.1994 Zemědělským družstvem [obec] jako stranou předávající a žalobcem jako stranou přejímající. Obsahem smlouvy je konstatování, že žalobce má na základě smluv o postoupení pohledávek vůči ZD [obec] z titulu dosud nevypořádaných transformačních podílů dle z. č. 42/92 Sb. ve výši 1 892 806 Kč. Dále smlouva obsahuje ujednání, že ZD [obec] k částečnému vypořádání pohledávek převádí na žalobce polní mlat na stp [anonymizováno] v zůstatkové účetní hodnotě 112 756 Kč a sociální zařízení na stp 166 v hodnotě 174 612 Kč na [list vlastnictví] pro obec Velenice.

7. Z listiny označené jako„ Darovací smlouva“ soud zjistil, že ta byla podepsána dne 20.7.1990 [jméno] [celé jméno žalovaného] a [jméno] [příjmení] na straně dárců a žalovaným na straně obdarovaného. Obsahem smlouvy je mimo jiné ujednání o darování pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec].

8. Z listiny označené jako„ Nájemní smlouva“ soud zjistil, že ta byla dne 1.12.1992 podepsána žalovaným jako pronajímatelem a ZD [obec] jako nájemcem. Předmětem nájmu byl mimo jiné pozemek parc. [číslo].

9. Místním ohledáním soud zjistil, že z pozemní komunikace je k zemědělské stavbě přístup z levé strany od pozemní komunikace, kde se nachází zpevněná cesta široká cca 6 metrů vedoucí až na konec pozemku parc. [číslo]. Pozemek parc. [číslo] je oplocen a na zpevněné cestě jsou umístěna dvoukřídlá vrata. Vjezd do zemědělské stavby je pak situován z levého boku stavby. Zřejmá je i přístupová cesta do zemědělské stavby ze strany rovnoběžné s pozemní komunikací nacházející se v pravé části, kde se rovněž nacházejí dvoukřídlá vrata, ale jedná se o cestu s travnatým porostem. V zadní části zemědělské stavby (směrem od pozemní komunikace) je travnatá plocha a do stavby vedou troje vrata. Pravá strana zemědělské stavby (směrem od pozemní komunikace) není opatřena žádným přístupem a nachází na hranici se sousedním pozemkem, který je v přímo sousedící části zarostlý travnatým porostem. V pravé části zemědělské stavby (směrem od pozemní komunikace) jsou situovány tři valníky a silo, uprostřed se nachází žací lišta a sklízecí mlátička, v levé části pak tři traktory, mulčovač, cisterna a několik kusů další techniky.

10. Z rozhodnutí Městského úřadu Poděbrady ze dne 18.2.2022, č.j. [spisová značka] [spisová značka], soud zjistil, že jím bylo společnosti [právnická osoba] uloženo do 30.4.2022 odstranit mimo jiné i z pozemku parc. č. st. [anonymizováno] nádrž s PHM, závadné látky (sud s opotřebeným olejem, pesticidy, tuhá minerální hnojiva) a zařízení (stroje s PHM), jestliže v součtu jejich nádrží může být více než [číslo] l PHM, a to z důvodu absence schváleného havarijního plánu.

11. Z rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne 2.12.2021, [číslo jednací], soud zjistil, že jím bylo zrušeni rozhodnutí Městského úřadu Poděbrady ze dne 20.4.2021, kterým byl schválen havarijní plán pro nakládání se závadnými látkami v zemědělské stavbě žalobce a věc byla vrácena k novému projednání.

12. V rámci znaleckého posudku [celé jméno znalce] ze dne 21.1.2022, [číslo] byl vyhotoven geometrický plán v němž byla vymezena služebnost cesty, a to v rozsahu A) minimální potřebné plochy pro vjezd do zemědělské stavby a na pozemek parc. [číslo] B) plochy potřebné k manipulaci s technikou (couvání a otáčení), C) stávajícího přístupu ze silnice na č. parc. [číslo] do zemědělské stavby a D) stávajícího přístupu vraty na sousední pozemek parc. [číslo]. Celková výměra služebnosti činí 773m2.

13. Z výslechu znalce [příjmení] [celé jméno znalce] a znaleckého posudku [číslo] ze dne 29.3.2022 ve znění opraveného znaleckého posudku se stejným označením a datem vydání soud zjistil, že obvyklá cena služebnosti průjezdu a průchodu přes pozemek parc. [číslo] do zemědělské stavby žalobce činí 149 840 Kč. Znalec určil administrativní cenu podle vyhlášky, neboť porovnávací metodu v zásadě nelze použít, neboť služebnosti tohoto typu nejsou většinou v nabídce ani poptávce. Jiný způsob ocenění není možný ani s ohledem na neobvyklou povahu zemědělského pozemku a zemědělské plochy. Vycházel ze základní ceny 2 329 Kč / m2 (okres [okres]). Po zohlednění koeficientů dospěl k ceně pozemku 290,77 za m2, roční užitek stanovil jako 5 % z ceny, tedy 14,53 Kč/m2 a při míře kapitalizace 7,5 % dospěl k ceně věcného břemene ve výši 193,84 Kč/m2.

14. Soud neprovedl důkaz dopisem ze dne 1.9.2019, v němž žalovaný uplatnil zadržovací právo a smlouvou o vypořádání majetkového podílu ze dne 15.7.1994, neboť se nijak netýkají věci. Nedatovanou smlouvou o nájmu pozemků soud neprovedl, neboť se netýká pozemku parc. [číslo]. Kolaudační rozhodnutí z roku 1983 včetně znázornění a geometrického plánu, protokol ze dne 17.7.1970, koncept výstavby ze dne 23.5.1966, protokol ze dne 7.1.2022, protokol o kontrole ze dne 8.2.2022 a rozhodnutím Městského úřadu Poděbrady ze dne 4.4.2022 soud neprovedl, neboť se jedená o důkazy směřující zejména ke zpochybnění oprávněnosti části stavby, což nemůže vést soud k jinému závěru o potřebě užívání zemědělské stavby.

15. Z dokumentu označeného„ Recyklační středisko [obec]“ soud nezjistil žádné pro věc rozhodné skutečnosti s ohledem na tvrzení žalovaného, že se jedná pouze o teoretický záměr, který nebyl dosud realizován.

16. Podle § 1029 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek (odst. 1). Nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty (odst. 2).

17. Podle § 1030 odst. 1 o.z. za nezbytnou cestu náleží úplata a odčinění újmy, není-li již kryto úplatou. Povolí-li se spoluužívání cizí soukromé cesty, zahrne úplata i zvýšené náklady na její údržbu.

18. Podle § 1032 odst. 1 o.z. soud nepovolí nezbytnou cestu, a) převýší-li škoda na nemovité věci souseda zřejmě výhodu nezbytné cesty, b) způsobil-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá, nebo c) žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení.

19. Podle § 1032 odst. 2 o.z. nelze povolit nezbytnou cestu přes prostor uzavřený za tím účelem, aby do něj cizí osoby neměly přístup, ani přes pozemek, kde veřejný zájem brání takovou cestu zřídit.

20. Na základě zjištěného skutkového stavu ve světle shora citovaných ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Bylo prokázáno, že žalobce nabyl vlastnictví k zemědělské stavbě na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] smlouvou ze dne 3.6.1994 z titulu dosud nevypořádaných transformačních podílů podle zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech. Žalovaný nabyl vlastnické právo k pozemku parc. [číslo] na základě darovací smlouvy ze dne 20.7.1990. V současné době žalobce užívá pozemek žalovaného k přístupu k zemědělské stavbě na základě předběžného opatření ze dne 9.6.2021, č.j. [číslo jednací], neboť žalovaný žalobci v přístupu k zemědělské stavbě bránil. Za situace, kdy zemědělská stavba žalobce na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] není spojena s veřejnou cestou, což žalobci znemožňuje tuto stavbu řádně užívat, je oprávněný požadavek žalobce na zřízení nezbytné cesty ve smyslu § 1029 odst. 1 o.z.

21. Soud neshledal žádnou ze žalovaným tvrzených námitek k odepření nezbytné cesty důvodnou. Žalovaný předně namítal, že žalobce se zachoval hrubě nedbale při nabytí vlastnictví k zemědělské stavbě, neboť věděl, že se nachází na cizím pozemku a není spojena s veřejnou cestou. Pouhá vědomost o takové situaci však nemůže vést k závěru o hrubě nedbalém chování žalobce. Je třeba připomenout, že podmínkou obsaženou v § 1032 odst. 1 písm. b) o.z. nemá být sankcionována sama o sobě skutečnost, že někdo nabyl nemovitou věc bez přístupu, nýbrž především ta okolnost, že nabyvatel se lehkovážně spoléhal na to, že mu bude přístup k pozemku po jeho nabytí umožněn sousedy či povolen soudem, přičemž se nepokusil si přístup zajistit před nabytím nemovité věci sám, ačkoliv tak nepochybně učinit mohl. Úmyslem zákonodárce pak zjevně nebylo vytvoření kategorie nemovitostí bez přístupu, k nimž již nebude moci být nezbytná cesta povolena, nýbrž úmyslem bylo sankcionovat lehkovážné jednání nabyvatelů (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15.11.2016, sp.zn. 22 Cdo 3242/2015). V tomto případě je lehkovážné jednání žalobce zcela vyloučeno, když žalobce od doby nabytí vlastnického práva k zemědělské stavbě užíval pozemek parc. [číslo] (později [číslo]) na základě nájemní smlouvy, a to až do roku 2018, kdy byla vypovězena. Tento pozemek dříve na základě nájemní smlouvy užíval i původní vlastník zemědělské stavby ZD [obec], a to minimálně od roku 1992. Za situace, kdy žalobce nabyl vlastnické právo k zemědělské stavbě, která měla zajištěný přístup k veřejné cestě na základě nájemní smlouvy, a tento stav trval cca 24 let, je námitka žalovaného ve smyslu § 1032 odst. 1 písm. b) o.z. zcela lichá.

22. Žalovaný dále namítal překážku ve smyslu § 1032 odst. 2 o.z. Uvedené ustanovení však dopadá na případy, kdy by měla nezbytná cesta probíhat přes uzavřený prostor, například přes dvůr anebo přes pozemek, k jehož ochraně převažuje veřejný zájem nad zájmem soukromým (například pozemky v národních parcích či přírodních rezervacích vyhlášených dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny). V tomto případě však žádný veřejný zájem vstupu cizích osob na pozemek žalovaného nebrání. Jedná se ryze o zájem soukromý, kdy žalovaný z titulu svého vlastnického práva odmítá povolit cizím osobám vstup na pozemek, k čemuž ho toto právo opravňuje, nicméně v zákonem předpokládaných případech může být toto právo narušeno např. v tomto případě požadovanou služebností nezbytné cesty.

23. Jelikož soud shledal podmínky pro povolení nezbytné cesty, zabýval se dále jejím rozsahem ve smyslu § 1029 odst. 2 o.z., přičemž postupoval v souladu s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 7.7.2016, sp. zn. 22 Cdo 4205/2014, dle kterého, jestliže navrhovatel označí, k jakému pozemku a ve prospěch které stavby má být právo cesty zřízeno, je na soudu, aby určil, kudy cesta povede, aniž by v daném směru byl vázán návrhem. Zřízení nezbytné cesty představuje určitý způsob vypořádání vztahu mezi vlastníkem stavby (nemovitosti), ke které není zajištěn přístup, a vlastníkem přilehlého pozemku ve smyslu § 153 odst. 2 o. s. ř. Soud tak na základě vlastní úvahy musí stanovit rozsah služebnosti, který by zatěžoval vlastníka přilehlého pozemku co nejméně a zároveň zajišťoval vlastníku stavby přístup ke stavbě v nezbytném rozsahu.

24. Pokud jde o užívání zemědělské stavby, pak bylo prokázáno, že tato je žalobcem užívána k zemědělským účelům a k uskladnění sklízecí mlátičky, traktorů, valníků, žací lišty, mulčovačky a další zemědělské techniky. Je zřejmé, že k řádnému užívání stavby je třeba, aby žalobce mohl do stavby vjíždět uvedenou technikou a aby měl možnost manipulovat s touto technikou před vjezdem do stavby, tj. couvat a otáčet se. Rovněž je na místě, aby bylo žalobci umožněno využít silo nacházející v západní části stavby tak, aby pod něj mohl najet s valníky z jižní části stavby a vyjet severní částí na veřejnou cestu. Dle soudu pak není podstatné, zda bude či nebude žalobci pravomocně uloženo odstranit stroje s nádržemi na PHM s obsahem přesahujícím v součtu [číslo] l, neboť stále bude na místě žalobci umožnit, aby do stavby mohl vjíždět a vyjíždět a používat jí ke skladování zemědělských plodin a dalším zemědělským účelům. Zákaz uskladnění strojů s PHM by bylo pouze částečným omezením žalobce v jeho činnosti nemající vliv na rozsah nezbytné cesty. Soud vyloučil možnost nezbytné cesty přes pozemek parc. [číslo] neboť by to vyžadovalo stavební úpravy zemědělské stavby. Nic na to nemění ani skutečnost, že žalobce měl dle žalovaného uvedenou část stavby neoprávněně zazdít. Současný způsob užívání a stav zpevněné cesty a umístění vrat v oplocení pozemku parc. [číslo] je tak zřejmý, že neumožňuje uvažovat o zřízení nezbytné cesty přes jiný pozemek.

25. Soud proto zřídil nezbytnou cestu tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a to jako služebnost, přičemž se jedná o nejmenší možný rozsah k řádnému užívání stavby při současném zohlednění toho, že žalobce má umožněno užívání pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec].

26. Úplatu za nezbytnou cestu soud stanovil podle znaleckého posudku Ing. [celé jméno znalce], dle kterého obvyklá cena služebnosti činí 149 840 Kč a jedná se přitom rovněž o cenu, o kterou se sníží hodnota pozemku žalovaného v důsledku zřízení služebnosti. Soud přisvědčil znalci v tom smyslu, že nelze použít jiné než vyhláškové ocenění, když neexistují srovnatelné případy služebností. S ohledem na zásadu superficies solo cedit ubývá případů, kdy je vlastník pozemku rozdílný od vlastníka stavby a je tedy zřejmé, že je obtížné najít obdobné pozemky za účelem porovnání. Soud má za to, že nelze vycházet z ceny obvyklé sousedních pozemků tak, jak namítá žalovaný, neboť se zjevně jedná o stavební parcely určené pro výstavbu rodinných domů. V daném případě je třeba vzít v úvahu právě neobvyklou povahu zemědělského pozemku parc. [číslo] který je svým způsobem znehodnocen již tím, že se na něm nacházejí dvě stavby žalobce. Je proto logické, že reálné využití pozemku okolo těchto staveb je zásadně omezeno, o čemž svědčí i skutečnost, že tyto k žádným specifickým účelům žalovaným užívány zjevně nejsou. Byť žalovaný tvrdil, že pozemek je možné využít za účelem výstavby skladovacích a výrobních hal nebo provozu recyklačního střediska, jedná se stále pouze o teoretické využití, které realizováno není a žalovaný je stále ve fázi hledání případného nájemce. Za takové situace by použití obvyklé ceny dle sousedních stavebních pozemků neodpovídalo reálné hodnotě pozemku parc. [číslo]. Stanovená úplata v sobě zahrnuje i odčinění újmy v podobě snížení hodnoty pozemku v důsledku zřízení služebnosti. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovanému vznikla jiná újma v důsledku zřízení služebnosti. Jak již soud uvedl výše, žalovaným tvrzené možnosti využití jsou stále ve fázi teorie, v současné době k žádným specifickým účelům (na které by mělo vliv zřízení služebnosti) pozemek využíván není, proto nelze uvažovat o jiné újmě žalovaného než ve snížení ceny jeho pozemku. Soud proto v souladu s § 1030 odst. 1 o.z. žalobci uložil povinnost zaplatit žalovanému náhradu ve výši 149 840 Kč (výrok II.).

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 42 584,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 6 000 Kč (5 000 Kč za žalobu a 1 000 Kč za předběžné opatření) a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. c), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý z sedmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí věci, sepis žaloby, vyjádření ze dne 15.3.2021, účast na jednání dne [číslo], 14.4.2022 a 23.5.2022 a na místním šetření dne 25.5.2021) a z částky 1 250 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 2 a. t. (jednoduchá výzva k planění, návrh na předběžné opatření a vyjádření k odvolání) včetně deseti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., náhrada 200 Kč za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 24 450 Kč ve výši 5 134,50 Kč a dále zálohy na náklady spojené se zpracováním znaleckého posudku ze dne 16. 7. 2021 dle § 141 odst. 1 OSŘ v částce 7 000 Kč. Soud nepřiznal odměnu za jednání s protistranou dne 9.3.2022, neboť zástupce žalobce nedoložil konání tohoto jednání a ze spisu tato skutečnost nevyplývá.