8 C 257/2020

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudcem Mgr Jakubem Fukalem ve věci zástavního věřitele: osobní údaje zástavního věřitele zastoupený advokátem údaje o zástupci proti zástavním dlužníkům: 1. celé jméno zástavního dlužníka, narozený datum bytem adresa zástavního dlužníka a zástavní dlužnice 2. celé jméno zástavní dlužnice, datum narození bytem adresa zástavního dlužníka a zástavní dlužnice o: návrh na nařízení soudního prodeje zástavy

I. Soud nařizuje prodej zástavy, a to pozemku parc. č. st. číslo, jejíž součástí je stavba adresa, v k.ú. a obci obec, k uspokojení pohledávky zástavního věřitele č. 1 za zástavními dlužníky ve výši částka, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky částka, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky částka od 10. 5. 2017 do 5. 2. 2018 a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky částka od 6. 2. 2018 do zaplacení a nákladů tohoto řízení, stanovených ve výroku II. tohoto usnesení.

II. Zástavní dlužníci jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně zástavnímu věřiteli náhradu nákladů řízení v částce částka. Zástavní věřitel se návrhem domáhal nařízení soudního prodeje zástavy s odůvodněním, že zástavní dlužník č. 1 dluží zástavnímu věřiteli částka, s úrokem že prodlení ve výši 8,05 % z částky částka, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky částka od 10. 5. 2017 do 5. 2. 2018 a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky částka od 6. 2. 2018 do zaplacení, přičemž uvedená pohledávka je zajištěna zástavním právem na zástavě, uvedené ve výroku I. tohoto usnesení (dále jen„ zástava“) ve vlastnictví zástavních dlužníků. Zástavní dlužníci proti návrhu na nařízení prodeje zástavy ničeho nenamítali, pouze požadovali poskytnutí lhůty ke smírnému řešení, která již uběhla. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. na základě listinných důkazů předložených účastníky, neboť účastníci svůj souhlas vyslovil postupem dle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. Soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu věci: Dne datum podepsali účastníci smlouvu o půjčce, na základě které se zástavní věřitel zavázal zástavnímu dlužníku č. 1 poskytnout částka se splatností do 31.12.2015. Ve smlouvě se účastníci dále dohodli, že zástavní dlužníci zřizují ve prospěch zástavního věřitele zástavní právo k pozemku parc. č. st. číslo, jejíž součástí je stavba adresa, v k.ú. a obci obec, k zajištění závazku dlužníka ve výši částka. Výpisem z katastru nemovitostí ke dni 27. 10. 2020 má soud za prokázané, že k tomuto datu byli zástavní dlužníci vlastníky zástavy, v katastru nemovitostí bylo k tomuto datu zapsáno zástavní právo smluvní ve prospěch zástavního věřitele na základě shora citované smlouvy. Zástavní dlužníci netvrdili ani to nevyplývá z listinných důkazů, že by na dlužnou částku částka cokoliv zaplatili. Podle § 358 odst. 1 z. ř. s. soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je vykonatelné dnem, kterým nabylo právní moci. Při aplikaci ustanovení § 358 odst. 1 z.ř.s. soud respektoval právní závěry, ke kterým dospěl Nejvyšší soud České republiky v rozhodnutí pod sp. zn. 21 Cdo 2786/2011 a v němž uzavřel, že„ soud v řízení o soudním prodeji zástavy při zkoumání, zda byla ve smyslu ustanovení § 200z odst.1 o. s. ř. (tehdy účinného o. s. ř., dnes § 358 odst. 1 z.ř.s.) doložena zástavním právem zajištěná pohledávka, přihlíží též k důvodu její neplatnosti, avšak jen vyšel-li zcela zřejmě (evidentně) z obsahu smlouvy nebo jinak za řízení najevo“. V rozhodnutí pod sp. zn. 21 Cdo 4377/2009 pak tentýž soud uzavřel, že„ v řízení o soudním prodeji zástavy mohou být jiné (další) skutečnosti, než které jsou uvedeny v ustanovení § 200z odst. 1 o. s. ř. (tehdy účinného o. s. ř., dnes § 358 odst. 1 z.ř.s.), důvodně uplatněny nebo jejich osvědčení může být zpochybněno až ve druhé fázi tohoto řízení, tj. v rámci řízení o výkon rozhodnutí prodejem zástavy (bude-li takový návrh podán), a to zejména prostřednictvím návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí nebo vylučovací (excindační) žaloby podané po nařízení výkonu rozhodnutí podle ustanovení § 267 odst.1 o. s. ř.“. V daném případě zástavní věřitel doložil shora uvedenými důkazy existenci zajištěné pohledávky založené smlouvou o půjčce ze dne 23. 11. 2011 za zástavním dlužníkem číslo. Dále zástavní věřitel doložil zřízení zástavního práva k nemovitostem, jakož i výpis z katastru nemovitostí, ze kterých vyplývá, že pohledávka za zástavním dlužníkem číslo je zajištěna zástavním právem na zástavě uvedené ve výroku I. tohoto usnesení. Přitom v daném řízení nevyšel najevo žádný evidentní důvod, pro který by bylo možné uvažovat o neplatnosti smlouvy zakládající zajištěnou pohledávku. Soud proto s poukazem na všechny shora uvedené skutečnosti návrhu jako důvodnému vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 23 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. s poukazem na právní názor Nejvyššího soudu ČR vyjádřený v rozhodnutí pod sp. zn. 21 Cdo 1520/2009, podle něhož„ v usnesení, kterým vyhoví žalobě zástavního věřitele a nařídí soudní prodej zástavy (§ 200z o. s. ř., dnes § 358 odst. 1 z.ř.s.), soud rozhodne též o povinnosti zástavního dlužníka k náhradě nákladů řízení; přizná-li zástavnímu věřiteli náhradu nákladů řízení, nestanoví (nemusí stanovit) zástavnímu dlužníku lhůtu k jejich zaplacení. Přiznané náhrady nákladů řízení o soudní prodej zástavy se zástavní věřitel může ve výkonu rozhodnutí nebo exekuci domáhat jen z výtěžku zpeněžení zástavy, dosaženého jejím prodejem; nařízení a provedení výkonu rozhodnutí (exekuce) k uspokojení náhrady těchto nákladů řízení z jiného majetku povinného je nepřípustné.“. Zástavnímu věřiteli, který byl v řízení úspěšný, náleží náhrada nákladů řízení ve výši částka Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Proti tomu usnesení lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím soudu podepsaného ve dvojím vyhotovení. Usnesení je vykonatelné dnem, kdy nabude právní moci.