8 C 264/2025

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudcem Mgr. Jakubem Fukalem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky se sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 37 956 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 21 878 Kč, přičemž uvedenou povinnost je žalovaný povinen splnit v pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách po 3 000 Kč splatných vždy ke každému poslednímu dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci s tím, že nebude-li zaplacena byť i jediná splátka řádně a včas, nastane splatnost celého dluhu.

II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení 16 078,16 Kč, úroku ve výši 1 234,08 Kč, úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 23 589,85 Kč od 7. 10. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 13. 9. 2024 dosáhne částky 44 956 Kč a úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 29 717 Kč od 13.9.2024 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhá po žalovaném zaplacení částka s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od datum do zaplacení, smluvní pokuty ve výši částka a úroku ve výši 82,17 % ročně z částky částka od datum do datum v částce částka a úroku ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Svůj nárok odůvodnila tím, že dne datum uzavřela žalobkyně s žalovaným smlouvu o úvěru č. hodnota, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka částka. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky žalobkyni vrátit společně s úrokem ve výši 82,17 % ročně ve 12 měsíčních splátkách po částka. Žalobkyně prověřila platební schopnost žalovaného porovnáním příjmů a výdajů a lustrací v databázích SOLUS a NRKI. Žalovaný na úvěr zaplatil částka. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splátek, byl celý úvěr zesplatněn. Ke dni zesplatnění přirostly i úroky k nesplacené jistině. Dle smlouvy byla žalobkyně oprávněna požadovat smluvní pokutu v případě zesplatnění úvěru ve výši 0,1% denně z dlužné jistiny a přirostlých úroků. Smluvní pokutu žalobkyně požadovala od datum do data vypracování žaloby v celkové výši částka. Dále žalobkyně požadovala zaplacení smluvní pokuty ve výši částka za prodlení se splátkami č. hodnota a 3 a náklady na vymáhání ve výši částka za splátky č. hodnota, 2 a 3.

2. Žalovaný se ve věci vyjádřil tak, že je mu líto vzniklé situace a slíbil, že celý dluh bude zaplacen v listopadu.

3. Z listiny označené jako „Návrh na uzavření smlouvy o úvěru / smlouva o úvěru“ soud zjistil, že jejím obsahem je žádost žalovaného o poskytnutí úvěru ve výši částka za podmínek, že uhradí celkem částka ve 12 splátkách po částka. Úroková sazba byla sjednána ve výši 82,17 % ročně.

4. Z listiny označené jako „Oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru č. hodnota“ soud zjistil, že jejím obsahem je oznámení žalobkyně adresované žalovanému o akceptaci návrhu na uzavření smlouvy o úvěru.

5. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že dne datum zaslala žalobkyně částku částka na účet č. č. účtu.

6. Z potvrzení o příjmu ze dne datum soud zjistil, že průměrný čistý měsíční příjem za poslední 3 měsíce činil částka.

7. Z karty klienta soud zjistil, že žalovaný zaplatil jednu splátku ve výši částka.

8. Z výpisu z účtu žalovaného za období od datum do datum soud zjistil, že počáteční zůstatek činil částka a konečný zůstatek částka. Příjmy činily částka a výdaje částka. Výpis zachycuje minimálně 9 příchozích plateb označených jako půjčka či úvěr od společností právnická osoba., právnická osoba, právnická osoba, právnická osoba., právnická osoba. a právnická osoba.

9. Z výzev ze dne datum a datum soud zjistil, že žalovaný byl upozorňován na možnost zesplatnění úvěru.

10. Z oznámení ze dne datum soud zjistil, že žalovanému bylo oznámeno zesplatnění pohledávky.

11. Z výzvy ze datum včetně podacího archu z téhož dne má soud prokázáno, že žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby do 15 dnů od odeslání.

12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

15. Předmětnou smlouvu soud posuzoval dle § 2395 o.z. jako smlouvu o úvěru. Zároveň se jedná o spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb.

16. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

17. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

18. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Soud se v prvé řadě zabýval tím, zda byla mezi účastníky smlouva řádně uzavřena. Vzhledem k užití prostředků komunikace na dálku. Soud uzavření smlouvy hodnotil s přihlédnutím k ustanovení § 562 o.z., které stanoví, že písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Byť samotná smlouva neobsahuje podpis, který by zaručoval integritu podepisovaného dokumentu, vycházel soud v tomto směru zejména z vyjádření žalovaného, který byl v řízení aktivní a nijak uzavření smlouvy nesporoval, naopak vyjádřil ochotu dluh zaplatit. Soud nepovažoval vyjádření žalovaného jako uznání dluhu, neboť pro účely uznání dluhu co do důvodu a výše nebyl takový projev vůle dostatečně určitý. Pro závěr o tom, zda došlo k uzavření smlouvy je vyjádření žalovaného ve spojení s provedenými důkazy je však vyjádření žalovaného podstatné. Soud proto vycházel ze skutečnosti, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o.z.

20. Z provedeného dokazování však vyplývá, že žalobkyně postupovala při posuzování schopnosti žalovaného úvěr splácet formálně, když ověřila pouze příjem žalovaného. Výdaje přitom nijak nezjišťovala ani neověřovala. Pokud jde o příjem, tak ten byl zjištěn sice v nadprůměrné výši, nicméně z výpisu z účtu za měsíc předcházející poskytnutí úvěru vyplývá, že žalovaný čerpal během jednoho měsíce minimálně 9 úvěrů/zápůjček. Při takovém zjištění bylo nasnadě, aby žalobkyně vyvinula o to větší úsilí k ověření toho, zda další poskytnutý úvěr bude žalovaný schopen splácet. Z provedených důkazů však nevyplývá nic, co by naznačovalo detailnějšímu posuzování výdajů žalovaného.

21. Soud tedy vycházel z toho, že žalobkyně v daném případě nesplnila svoji povinnost poskytovatele spotřebitelského úvěru podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Porušení této povinnosti pak podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. ve spojení s § 588 o. z. vede k absolutní neplanosti smlouvy o úvěru, neboť toto odporuje smyslu a účelu zákona a současně zjevně narušuje veřejný pořádek. Absolutně neplatné právní jednání nevyvolává žádné zamýšlené právní následky.

22. V řízení však bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku částka. Vzhledem k neplatnosti smlouvy o úvěru se jedná o plnění bez právního důvodu a příjemci vzniká bezdůvodné obohacení (§ 2991 odst. 2 o. z.). Žalovaný zaplatil celkem částka a k vrácení tak zbývá částka.

23. Soud proto vyhověl žalobě co do zaplacení částky částka a v souladu s § 87 odst. 1 věta třetí zákona č. 257/2016 Sb. rozhodl o povinnosti žalovaného plnit tento dluh ve splátkách po částka pod ztrátou výhody splátek, neboť tuto částku považoval za přiměřenou možnostem žalovaného, který vyjádřil ochotu dluh zaplatit ale současně poukazoval na špatnou finanční situaci.

24. S ohledem na neplatnost smlouvy nezbylo, než žalobu ve zbývající části o zaplacení jistiny, smluvní pokuty, úroků a úroků z prodlení zamítnout (výrok II.). Vzhledem k tomu, že soud při vyhlášení rozsudku opomenul rozhodnout o části předmětu řízení, konkrétně o úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, doplnil soud v souladu s § 166 odst. 1 o.s.ř. výrok II. o tuto část.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť žalovaný byl ve větší části úspěšný (s přihlédnutím k příslušenství kapitalizovanému ke dni vyhlášení rozsudku), ale žádné náklady řízení mu nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.