8 C 264/2025

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudcem Mgr. Jakubem Fukalem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky se sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 37 956 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 21 878 Kč, přičemž uvedenou povinnost je žalovaný povinen splnit v pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách po 3 000 Kč splatných vždy ke každému poslednímu dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci s tím, že nebude-li zaplacena byť i jediná splátka řádně a včas, nastane splatnost celého dluhu.

II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení 16 078,16 Kč, úroku ve výši 1 234,08 Kč, úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 23 589,85 Kč od 7. 10. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 13. 9. 2024 dosáhne částky 44 956 Kč a úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 29 717 Kč od 13.9.2024 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhá po žalovaném zaplacení , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od , datum, do zaplacení, smluvní pokuty ve výši , částka, a úroku ve výši 82,17 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, v částce , částka, a úroku ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Svůj nárok odůvodnila tím, že dne , datum, uzavřela žalobkyně s žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka , částka, . Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky žalobkyni vrátit společně s úrokem ve výši 82,17 % ročně ve 12 měsíčních splátkách po , částka, . Žalobkyně prověřila platební schopnost žalovaného porovnáním příjmů a výdajů a lustrací v databázích SOLUS a NRKI. Žalovaný na úvěr zaplatil , částka, . Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splátek, byl celý úvěr zesplatněn. Ke dni zesplatnění přirostly i úroky k nesplacené jistině. Dle smlouvy byla žalobkyně oprávněna požadovat smluvní pokutu v případě zesplatnění úvěru ve výši 0,1% denně z dlužné jistiny a přirostlých úroků. Smluvní pokutu žalobkyně požadovala od , datum, do data vypracování žaloby v celkové výši , částka, . Dále žalobkyně požadovala zaplacení smluvní pokuty ve výši , částka, za prodlení se splátkami č. , hodnota, a 3 a náklady na vymáhání ve výši , částka, za splátky č. , hodnota, , 2 a 3.

2. Žalovaný se ve věci vyjádřil tak, že je mu líto vzniklé situace a slíbil, že celý dluh bude zaplacen v listopadu.

3. Z listiny označené jako „Návrh na uzavření smlouvy o úvěru / smlouva o úvěru“ soud zjistil, že jejím obsahem je žádost žalovaného o poskytnutí úvěru ve výši , částka, za podmínek, že uhradí celkem , částka, ve 12 splátkách po , částka, . Úroková sazba byla sjednána ve výši 82,17 % ročně.

4. Z listiny označené jako „Oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, “ soud zjistil, že jejím obsahem je oznámení žalobkyně adresované žalovanému o akceptaci návrhu na uzavření smlouvy o úvěru.

5. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že dne , datum, zaslala žalobkyně částku , částka, na účet č. , č. účtu, .

6. Z potvrzení o příjmu ze dne , datum, soud zjistil, že průměrný čistý měsíční příjem za poslední 3 měsíce činil , částka, .

7. Z karty klienta soud zjistil, že žalovaný zaplatil jednu splátku ve výši , částka, .

8. Z výpisu z účtu žalovaného za období od , datum, do , datum, soud zjistil, že počáteční zůstatek činil , částka, a konečný zůstatek , částka, . Příjmy činily , částka, a výdaje , částka, . Výpis zachycuje minimálně 9 příchozích plateb označených jako půjčka či úvěr od společností , právnická osoba, ., , právnická osoba, , , právnická osoba, , , právnická osoba, ., , právnická osoba, . a , právnická osoba, .

9. Z výzev ze dne , datum, a , datum, soud zjistil, že žalovaný byl upozorňován na možnost zesplatnění úvěru.

10. Z oznámení ze dne , datum, soud zjistil, že žalovanému bylo oznámeno zesplatnění pohledávky.

11. Z výzvy ze , datum, včetně podacího archu z téhož dne má soud prokázáno, že žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby do 15 dnů od odeslání.

12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

15. Předmětnou smlouvu soud posuzoval dle § 2395 o.z. jako smlouvu o úvěru. Zároveň se jedná o spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb.

16. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

17. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

18. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Soud se v prvé řadě zabýval tím, zda byla mezi účastníky smlouva řádně uzavřena. Vzhledem k užití prostředků komunikace na dálku. Soud uzavření smlouvy hodnotil s přihlédnutím k ustanovení § 562 o.z., které stanoví, že písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Byť samotná smlouva neobsahuje podpis, který by zaručoval integritu podepisovaného dokumentu, vycházel soud v tomto směru zejména z vyjádření žalovaného, který byl v řízení aktivní a nijak uzavření smlouvy nesporoval, naopak vyjádřil ochotu dluh zaplatit. Soud nepovažoval vyjádření žalovaného jako uznání dluhu, neboť pro účely uznání dluhu co do důvodu a výše nebyl takový projev vůle dostatečně určitý. Pro závěr o tom, zda došlo k uzavření smlouvy je vyjádření žalovaného ve spojení s provedenými důkazy je však vyjádření žalovaného podstatné. Soud proto vycházel ze skutečnosti, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o.z.

20. Z provedeného dokazování však vyplývá, že žalobkyně postupovala při posuzování schopnosti žalovaného úvěr splácet formálně, když ověřila pouze příjem žalovaného. Výdaje přitom nijak nezjišťovala ani neověřovala. Pokud jde o příjem, tak ten byl zjištěn sice v nadprůměrné výši, nicméně z výpisu z účtu za měsíc předcházející poskytnutí úvěru vyplývá, že žalovaný čerpal během jednoho měsíce minimálně 9 úvěrů/zápůjček. Při takovém zjištění bylo nasnadě, aby žalobkyně vyvinula o to větší úsilí k ověření toho, zda další poskytnutý úvěr bude žalovaný schopen splácet. Z provedených důkazů však nevyplývá nic, co by naznačovalo detailnějšímu posuzování výdajů žalovaného.

21. Soud tedy vycházel z toho, že žalobkyně v daném případě nesplnila svoji povinnost poskytovatele spotřebitelského úvěru podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Porušení této povinnosti pak podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. ve spojení s § 588 o. z. vede k absolutní neplanosti smlouvy o úvěru, neboť toto odporuje smyslu a účelu zákona a současně zjevně narušuje veřejný pořádek. Absolutně neplatné právní jednání nevyvolává žádné zamýšlené právní následky.

22. V řízení však bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku , částka, . Vzhledem k neplatnosti smlouvy o úvěru se jedná o plnění bez právního důvodu a příjemci vzniká bezdůvodné obohacení (§ 2991 odst. 2 o. z.). Žalovaný zaplatil celkem , částka, a k vrácení tak zbývá , částka, .

23. Soud proto vyhověl žalobě co do zaplacení částky , částka, a v souladu s § 87 odst. 1 věta třetí zákona č. 257/2016 Sb. rozhodl o povinnosti žalovaného plnit tento dluh ve splátkách po , částka, pod ztrátou výhody splátek, neboť tuto částku považoval za přiměřenou možnostem žalovaného, který vyjádřil ochotu dluh zaplatit ale současně poukazoval na špatnou finanční situaci.

24. S ohledem na neplatnost smlouvy nezbylo, než žalobu ve zbývající části o zaplacení jistiny, smluvní pokuty, úroků a úroků z prodlení zamítnout (výrok II.). Vzhledem k tomu, že soud při vyhlášení rozsudku opomenul rozhodnout o části předmětu řízení, konkrétně o úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, doplnil soud v souladu s § 166 odst. 1 o.s.ř. výrok II. o tuto část.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť žalovaný byl ve větší části úspěšný (s přihlédnutím k příslušenství kapitalizovanému ke dni vyhlášení rozsudku), ale žádné náklady řízení mu nevznikly.