8 C 340/2024

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudcem Mgr. Jakubem Fukalem ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta se sídlem Adresa advokáta pro určení vlastnického práva k nemovitostem

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Žalobce se domáhal určení, že je vlastníkem spoluvlastnického podílu v rozsahu jedné ideální poloviny pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, a pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, . Žalobu odůvodnil tím, že žalované (dceři) tuto nemovitou věc daroval na základě smlouvy ze dne , datum, , přičemž spoluvlastnické podíl v rozsahu druhé ideální poloviny daroval druhé dceři , jméno FO, . Dcerám žalobce daroval tyto nemovité věci s tím, že si chtěl uspořádat své majetkové záležitosti a dcery za svého života rovnoměrně obdarovat. Za účelem klidného dožití nechal zapsat na nemovité věci služebnost užívání. Vztah mezi žalobcem a žalovanou se ale začal postupně zhoršovat. Žalovaná se přestala k žalobci chovat s jakoukoliv úctou a začala požadovat po žalobci majetkový prospěch z nemovitých věcí, kdy tyto požadavky postupem času přecházeli do agresivní polohy. Po krátké době dospěla žalovaná, že je amorální aby žalobce užíval nemovité věci bezúplatně. To žalobce vnímal velmi špatně. V červnu 2024 byla žalobci zapovězena účast na vnukově svatbě , jméno FO, . V období června až srpna 2024 prostřednictvím svého manžela žalobce pravidelně kontaktovalas tím, že pokud konečně nezačne plynout majetkový prospěch z nemovitých věcí k jejím rukám, zařídí nastěhování sociálně nepřizpůsobivých nájemníků. Či prodá svůj spoluvlastnický podíl společnosti zabývající se šikanou uživatelů domu. Tyto výhružky byly velmi nepříjemné a agresivní a žalobce z toho měl reálnou obavu. Žalovaná zajistila také návštěvu realitního odborníka, který ho v tomto utvrzoval. V září 2024 byl žalobce hospitalizován od , datum, do , datum, v Městské nemocnici v , Anonymizováno, . Přestože žalovaná v této nemocnici pracuje jako zdravotní sestra, ani jednou ho nenavštívila a nepomohla mu v souvislosti se zvládnutím jeho hospitalizace. Na základě těchto skutečností žalobce dopisem ze dne , datum, odstoupil od darovací smlouvy vůči žalované pro nevděk.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Účast žalobce na vnukově svatbě nebyla žalobci zapovězena. Bylo to rozhodnutí a volba vnuka, do kterého žalovaná nezasahovala. Pokud jde o tvrzené požadování majetkového prospěchu, pak žalovaná se snažila zdvořile navrhnout rozdělení spoluvlastnictví sestře, čemuž byl žalobce přítomen. V důsledku návrhu na rozdělení spoluvlastnictví se naopak žalobce začal chovat agresivně, kdy na žalovanou křičel, že je zlatokopka, nejraději by ji vydědil a že darování nemovité věci bylo jeho nejhorší rozhodnutí v životě. Od května 2024 přerušil žalobce se žalovanou veškerou komunikaci. Do té doby žalovaná se svojí rodinou žalobce pravidelně navštěvovala a účastnila se rodinných akcí. Žalobci vařila a dovážela jídlo. O hospitalizaci žalobce se dozvěděla od kolegyň. Vzhledem k tomu, že jí o tom nikdo z rodiny ani sám žalobce neinformoval a z důvodů přerušení vzájemných vztahů, nabyla dojmu, že žalobce o návštěvu nestojí a nechtěla ho vystavovat dalším konfliktům. Má za to, že spor vznikl hlavně z důvodu, že sestra žalované navrhla k vypořádání spoluvlastnictví velmi nízkou částku, kterou žalovaná neakceptovala. Žalobce se tak snaží získat zpět spoluvlastnický podíl bezúplatně.

3. Soud vzal za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků o tom, že žalovaná nabyla spoluvlastnický podíl jedné ideální poloviny pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, a pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, na základě darovací smlouvy uzavřené mezi účastníky dne , datum, . Druhou polovinu nabyla ze stejné smlouvy sestra žalované. Žalobce užívá nemovitosti na základě služebnosti zřízené v darovací smlouvě. V domě jsou tři byty. V jednom bydlí žalobce a v dalším sestra žalované. Do května 2024 žalovaná žalobce navštěvovala, střídali se se sestrou ve vaření pro žalobce o víkendech, vztahy byly narušeny až od května 2024, kdy spolu účastníci přestali komunikovat. Dopisem ze dne , datum, žalobce oznámil žalované částečné odstoupení od darovací smlouvy a požadoval vrácení jejího spoluvlastnického podílu, Anonymizováno4. Z dopisu ze dne , datum, soud zjistil, že obsahem je odstoupení od darovací smlouvy z důvodů uvedených v žalobě.

5. Svědek , právnická osoba, vypověděl, že v domě byl v srpnu 2024 na žádost pana , jméno FO, (manžela žalované), který požádal o zpracování znaleckého posudku na hodnotu nemovitosti. Dům proběhl, pořídil fotodokumentaci. Bylo mu sděleno, že na domě vázne břemeno užívání a spoluvlastníci jsou dva. , jméno FO, čekal venku. Dům procházel s panem , Anonymizováno, nebo s jeho dcerou. Nic nestandardního nezaznamenal, možná mu sdělovali nějaké problémy ohledně žití v domě, na to ale vždy odpovídá, že se ho to netýká. Jeho úkolem bylo stanovit cenu. Znalecký posudek nakonec nevyhotovil, neboť se na tom v závěru nedohodli. Zda padly nějaké otázky na užívání nebo správu nemovitosti si nevybavil.

6. Svědek , jméno FO, vypověděl, že se chtěli dohodnout, co bude s domem, když zjistily, že se v něm rekonstruuje. Dozvěděli se, že se budou dělat okna, že tam bude asi bydlet neteř. Začali tedy řešit, co se s domem plánuje. Domluvili si schůzku, bylo to asi v červnu nebo květnu 2024. Na schůzce byl on, žalovaná, žalobce a sestra žalované. Se žalovanou přišli s návrhem, že si v domě mohou dělat co chtějí a až jednou žalobce nebude, tak vyřeší spodní byt. Chtěli mít něco na papíře a chtěli zachovat stav, jaký tam byl. Chtěli se také dohodnout, jak se bude rekonstrukce financovat, jestli se to bude platit na půl. Na to jim sestra žalované sdělila, že si to budou financovat sami, že žalovaná má děti zabezpečené a že s tím nemají nic společného. Žádné vulgarity na schůzce nepadli. Domluvili si další schůzku, aby si sestra žalované nějaký návrh připravila. Další schůzka proběhla po dvou nebo třech týdnech na stejném místě za stejné účasti. Sestra žalované zase žádný návrh neměla. Schůzka proběhla v zásadě stejně jako první. Když odcházeli, žalobce na žalovanou minimálně zvýšeným hlasem promluvil, že je zlatokopka a že je to nejhorší den, kdy se narodila. Na to mu ještě řekla, že mu byla dobrá, když mu vařila jídlo. Na to jí odpověděl, že co jiného se od ní dalo čekat, že je zlatokopka. Poté oslovili zástupce, který by jednal za ně. Nejdříve se řešila dohoda, k té nedošlo, pak se řešilo vyrovnání. Ke zjištění ceny oslovili znalce. Pro prohlídce byl svědek schválně na zahradě, aby s nimi nebyl v kontaktu. Znalec procházel dům se žalobcem a sestrou manželky. Když byl znalec na zahradě, svědek se zmínil, že žalovaná může svojí polovinu užívat jak chce, že to může komukoliv i pronajmout nebo prodat.

7. Svědkyně , adresa, vypověděla, že všechno začalo tak, že přišla žalovaná s tím, že až nebude žalobce, tak má s nemovitostí plány, že ji pronajme a my z toho budeme mít příjem každá , částka, . To jí šokovalo, řekla na to, že by neměla kde bydlet a žalovaná na to uvedla, že by mohla jít do paneláku. Stalo se to v březnu 2024 v ambulanci, kam za ní žalovaná přišla. Bylo to poprvé, co ohledně domu něco řešili. Asi po týdnu se sešli se žalovanou a žalobcem v domě. Řešili, že by si žalovaná nechala spodní byt a dva horní svědkyně a platila by třeba nějakou část nájmu. Ona to tak ale nechtěla, bydlí tam s rodinou celý život, chtěli to užívat sami. Řešili poměry užívání po smrti žalobce. Také řešili aktuální výměnu oken. Žalobce u toho říkal, že se toho nechtěl dožít. Žalovaná pak odešla s tím, že ten dar vrátí. Za týden nebo deset dní se sešli znovu a ve čtyřech. Žalovaná s manželem se divili, že tam byl žalobce, bavili se pouze se svědkyní, žalobce ignorovali. Říkali, že mám neschopné děti, protože studují a nemohou si platit bydlení. Nakonec řekla žalované, že snad ani není její sestra, na to jí sdělila, že už dávno není. Proto svědkyně s brekem odešla. Nic nepatřičného se tam jinak nestalo. Žalobce jí následně jen řekl, že mu bude vařit jenom ona, neboť mu žalovaná sdělila, že když to chce celé nechat jí, tak ať mu i vaří. Pak se s ní žalovaná odmítala žalovaná bavit, nechala to na manželovi. S ním komunikovala ohledně toho, že měl přijít pan , adresa, . Ten přišel a rovnou říkal, aby se s nimi raději dohodli, že můžou podíl prodat, že tam můžou nastěhovat nepřizpůsobivé. To slyšel manžel žalované a nic nedělal. Posudek se nakonec nevypracoval. Poté řešila sama vypořádání, nabídla nejdříve 2,5 mil. korun a pak 3 mil. korun. K dohodě ale nedošlo. Poslední nabídka byla 4,5 mil. korun.

8. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaná nabyla spoluvlastnický podíl jedné ideální poloviny pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, a pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, na základě darovací smlouvy uzavřené mezi účastníky dne , datum, . Druhou polovinu nabyla ze stejné smlouvy sestra žalované. Žalobce užívá nemovitosti na základě služebnosti zřízené v darovací smlouvě. V domě jsou tři byty. V jednom bydlí žalobce a v dalším sestra žalované. Do května 2024 žalovaná žalobce navštěvovala, střídali se se sestrou ve vaření pro žalobce o víkendech, vztahy byly narušeny až od května 2024, kdy spolu účastníci přestali komunikovat. K narušení vztahů vedly především dvě schůzky, které se odehráli v domě, ve kterém žalobce bydlí v období dubna – června 2024. Na těchto schůzkách byly řešeny otázky budoucích kroků ohledně domu ve spoluvlastnictví žalované a její sestry. Za účelem ocenění domu navštívil dům znalec , právnická osoba, , který dům společně s žalobcem a sestrou žalované procházel. Při této návštěvě zaznělo, že žalovaná může se svým spoluvlastnickém podílem volně nakládat, může ho pronajmout nebo prodat. Dopisem ze dne , datum, žalobce oznámil žalované částečné odstoupení od darovací smlouvy a požadoval vrácení jejího spoluvlastnického podílu.

9. Podle § 2055 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“), darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá.

10. Podle § 2072 odst. 1 o.z. ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny.

11. Podle § 2072 odst. 2 o.z. odůvodňují-li to okolnosti, považuje se za nevděk vůči dárci také zjevné porušení dobrých mravů vůči osobě obdarovanému blízké.

12. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že účastníci uzavřeli darovací smlouvu ve smyslu § 2055 odst. 1 o.z. Žalobce odstoupil od darovací smlouvy pro nevděk ve smyslu § 2072 odst. 1 o.z. Předmětem řízení bylo posouzení, zda došlo k platnému odstoupení od darovací smlouvy, resp. zda byly naplněny podmínky odvolaní daru pro nevděk. Zodpovězení otázky, zda v konkrétní situaci došlo k činu, který lze označit za zjevně porušující dobré mravy a který má z toho důvodu vést k úspěšné revokaci daru, spočívá v komplexním hodnocení závadného chování, jež v sobě nese prvky subjektivního a objektivního vyhodnocení tvrzeného revokačního důvodu. Rozhodujícím má být především objektivní hledisko, teprve na místě druhém má nastoupit úvaha, jak nemravné chování pociťoval sám dotčený dárce. Nepochybně je třeba vyhodnotit, jak moc intenzivně dárce vnímá závadné chování obdarovaného, tj. jak moc se cítí amorálním činem ublížen. Teprve vzájemným srovnáním a následným vyhodnocením obou hledisek lze dospět k důvodnému závěru o patřičnosti revokace. Uvedené však neznamená, že pouhé subjektivní přesvědčení dárce o tom, že obdarovaný se vůči němu zachoval nevděčně (tj. vnímá skutek obdarovaného jako ublížení), samo o sobě postačuje k revokaci; závěr o patřičnosti revokace je třeba objektivizovat testem dobrých mravů. Je třeba posoudit všechny skutkové okolnosti chování jak obdarovaného, tak i samotného dárce – je třeba věc posoudit v závislosti na tom, jak k chování došlo, z jakých příčin a mezi kým (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp.zn. , spisová značka, ).

13. Během řízení z vyjádření žalobce vyšlo najevo, že hlavním důvodem pro odvolání daru bylo chování žalované ve vztahu k němu a jeho druhé dceři, kdy dcery řešily vztahy související se spoluvlastnictvím. Žalobce sám uvedl, že o své hospitalizaci žalované neřekl, žádnou speciální pomoc od žalované nepotřeboval. Zmínil pouze morální povzbuzení. Pokud žalovaná žalobce během hospitalizace nenavštívila, nelze to z její strany považovat za zjevně porušující dobré mravy za situace, kdy jí žalobce sám ani o svém pobytu v nemocnici nevyrozuměl a žádnou konkrétní pomoc od ní nepotřeboval. Žalobce byl navíc hospitalizován v době, kdy spolu účastníci přerušili kontakt a vztah mezi nimi byl již narušen. Lze tedy pochybovat o tom, zda by vůbec návštěva žalované měla za následek jeho morální povzbuzení. V nepozvání žalobce na svatbu syna žalované také nelze shledávat jednání zjevně porušující dobré mravy ze strany žalované, neboť dle vyjádření žalobce od vnuka pozvání dostal a následně bylo zrušeno za účelem vyhnutí se potencionálnímu konfliktu. Bylo to tedy zjevně rozhodnutí vnuka žalobce ovlivněné narušeným vztahem mezi účastníky. Samy o sobě tyto důvody tedy nemohou obstát pro odůvodnění nevděku ze strany žalované. Tyto události pouze dokreslují, jaký následek narušení vztahu mezi účastníky mělo, ale zásadní je posouzení toho, co vedlo k narušení těchto vztahů a zda to lze přičítat jednání žalované naplňujícímu znaky zjevného porušení dobrých mravů.

14. Z hlediska tvrzení žalobce bylo zásadní, že manžel žalované na jedné ze schůzek měl žalobci vyhrožovat, že do domu nastěhuje žalovaná nepřizpůsobivé osoby nebo prodá svoji polovinu flipovací společnosti. Tyto výhružky měly být dle tvrzení žalobce velmi nepříjemné a agresivní, způsobovaly mu vnitřní mučivé pocity a pocit ponížení. Takové tvrzení však prokázáno nebylo. Ani jeden ze svědků, tedy manžel žalované ani sestra žalované, kteří byli všem jednáním přítomni, nevypověděl, že by k takovému vyhrožování došlo. Žalobce tedy v prvé řadě neunesl břemeno důkazní co do prokázání uvedeného tvrzení.

15. Jediná prokázaná skutečnost navazující na shora uvedené spočívá v tom, že během návštěvy znalce bylo směrem k žalobci a sestře žalované sděleno, že žalovaná může se svojí polovinou volně nakládat, tedy ji pronajmout nebo i prodat. S ohledem na rozdílné výpovědi není zřejmé, kdo konkrétně tyto sdělení pronesl. Pokud jde o konkrétní sdělení, že jim může žalovaná znepříjemnit život tím, že tam nastěhuje nepřizpůsobivé osoby, to vyplývá pouze z výpovědi sestry žalované. Dle její výpovědi však toto bylo proneseno znalcem. Byť to dle svých slov vnímala vážně a akutně, nejedná se dle soudu o natolik závažné sdělení, které by mělo naplňovat znaky zjevného porušení dobrých mravů. Soud jednak nepovažuje slova vyřčená znalcem za jednání přičitatelné žalované, jednak se jedná o jednorázové tvrzení, které částečně pouze generalizuje právo jednoho ze spoluvlastníků nakládat se svým podílem. Z výpovědi nevyplynulo, že by šlo o agresivní jednání či vyhrožování. Navíc je třeba takové sdělení vykládat v kontextu předcházejících událostí, kdy spory v souvislosti se spoluvlastnictvím vznikly již na předchozích setkáních. Právě tato setkání za přítomnosti manžela žalované a sestry žalované vedly zjevně k narušení vztahů mezi účastníky, které byly to května 2024 pozitivní. Bylo prokázáno, že zásadním sporem bylo budoucí uspořádání spoluvlastnických vztahů mezi žalovanou a její sestrou. Žalobce se těchto setkání účastnil dobrovolně, zjevně se snahou pomoci své druhé dceři, jejíž rodina se ocitla v horší majetkové situaci. Sám žalobce během řízení uvedl, že podíl chtěl od žalované vrátit, aby jí pomohl, resp. aby pomohl vnučce, která chtěla začít užívat třetí byt. Požadavek na vrácení daru od žalované tak existoval již na samém počátku událostí, které vedly k rozporům mezi účastníky. Pokud ale žalobce přehodnotil své dřívější jednání spočívající v darování poloviny domu každé z dcer, pak soud poukazuje zejména na to, že i s darováním jako s každým právním jednáním se pojí odpovědnost a vázanost. Žalobce svým rozhodnutím převedl své vlastnické právo na dcery a tím ztratil faktickou možnost s předmětnou nemovitostí nakládat. Úcta k dárci a respekt k jeho přáním (které se nakonec mohou týkat i předmětu darování) jsou morální hodnoty, které nelze po obdarovaném vynucovat. Představa žalobce v klidně strávené stáří v obklopení rodiny a blízkých je naprosto pochopitelná, ale lidské vztahy jsou mnohdy křehké a není výjimkou, že vznik spoluvlastnictví je jablkem sváru i v rodinných vztazích, právě s ohledem na práva a povinnosti, které jsou se spoluvlastnictvím spojeny. Soud tedy chápe, že ze subjektivního hlediska žalobce vnímá jednání žalované jako vážné ublížení, ale z objektivního hlediska ze strany žalované ke zjevnému porušení dobrých mravů nedošlo.

16. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že nebyly splněny podmínky pro odstoupení od darovací smlouvy ve smyslu § 2072 odst. 1 o.z., proto žalobu v celém rozsahu zamítl.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí zastoupení, vyjádření ze dne , datum, , vyjádření ze dne , datum, , jednání dne , datum, přesahující dvě hodiny) a z částky , částka, za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 2 a. t. (přípravné jednání dne , datum, a přípravné jednání dne , datum, ) včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a cestovní náhrada v celkové výši , částka, , a to v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 602 ujetých km v částce , částka, (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,1 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 14 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 602 ujetých km v částce , částka, (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,1 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 14 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 104 ujetých km v částce , částka, (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,2 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t.