8 C 367/2025

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudcem Mgr. Jakubem Fukalem ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta se sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 113 508 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje v části o zaplacení úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 113 508 Kč od 8. 2. 2025 do 19. 6. 2025 kapitalizovaného částkou 2 661 Kč.

II. Ve zbytku se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhal po žalované zaplacení částka s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že se žalovanou uzavřel dne datum smlouvu o zápůjčce prostřednictvím internetových stránek www.Anonymizováno.cz. Smlouva byla uzavřena zadáním unikátního kódu, který se žalované vygeneroval a zaslal na e-mail. Kód žalovaná vepsala do klientské karty a tím projevila vůli uzavřít smlouvu. Na základě této smlouvy žalované poskytl částka. Žalované bylo vyplaceno částka. Žalovaná se zavázala zaplatit celkem částka. Žalovaná zápůjčku nesplatila. Ke dni datum činila dlužná částka částka.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Namítala, že ve finanční tísni hledala alternativy ke klasickým bankovním a nebankovním půjčkám, kdy na webovém portálu Anonymizováno zvolila typ zápůjčky, uvedla důvod a osobní údaje, naskenovala OP a čekala na investora. PO přijetí nabídky jí byl vygenerován kód na podpis smlouvy. Vzhledem k nesplnění povinnosti ověřovat schopnost žalované splácet úvěr považuje smlouvu za neplatnou. Částku 60 000 Kč již zaplatila.

3. Žalobce před zahájením jednání vzal žalobu částečně zpět co do zaplacení úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky částka od datum do datum v částce částka. Soud proto řízení v této části zastavil podle § 96 odst. 2 o.s.ř. (výrok I. rozsudku).

4. Z listiny označené jako „Smlouva o spolupráci“ ze dne datum soud zjistil, že jejím obsahem je závazek společnosti právnická osoba vykonávat právnická osoba činnosti spočívající v prověřování zájemce o financování, vyhotovit smluvní dokumentaci, poukazovat prostředky poskytnuté investory po uzavření smlouvy o zápůjčce na účet dlužníka, zajišťovat správu zápůjčky, zasílat upomínky a předžalobní upomínky.

5. Z listiny označené jako „Smlouva o zápůjčce“ soud zjistil, že tato obsahuje označení žalobce jako zapůjčitele a žalované jako vydlužitele. Obsahuje ujednání o poskytnutí zápůjčky ve výši částka a sjednání odměny za poskytnutí zápůjčky ve výši 5 % z celkové dlužné částky se splatností okamžikem poskytnutí zápůjčky. Úrok byl sjednán ve výši 56 % ročně, počet splátek 48 a výše splátky částka. Celkově mělo být zaplaceno částka.

6. Z přehledu transakcí soud zjistil, že z účtu žalované bylo na účet č. č. účtu zaplaceno celkem částka a na účet č. č. účtu celkem částka.

7. Z výpisu účtu žalované za měsíce duben a květen 2024 soud zjistil, že její příjem činil cca částka čistého měsíčně. Na účet žalované bylo v průběhu dvou měsíců poukázáno celkem částka od společností právnická osoba, právnická osoba., právnická osoba, s.r, právnická osoba, právnická osoba 8. Podle § 2390 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

10. Podle § 1 písm. a) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí.

11. Podle § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 257/2016 Sb., se pro účely tohoto zákona rozumí zprostředkováním spotřebitelského úvěru: 1. nabízení možnosti sjednat spotřebitelský úvěr jménem a na účet poskytovatele, nebo jménem a na účet spotřebitele, 2. předkládání návrhů na sjednání spotřebitelského úvěru jménem a na účet poskytovatele, nebo jménem a na účet spotřebitele, 3. provádění přípravných prací směřujících ke sjednání spotřebitelského úvěru jménem a na účet poskytovatele nebo jménem a na účet spotřebitele, včetně poskytování doporučení vedoucího ke sjednání spotřebitelského úvěru, 4. sjednávání spotřebitelského úvěru jménem a na účet poskytovatele, nebo jménem a na účet spotřebitele, nebo 5. výkon práv a plnění povinností ze smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěru osobou, která smlouvu o zprostředkování spotřebitelského úvěru se spotřebitelem uzavřela.

12. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od datum (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

13. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. S ohledem na shodná tvrzení účastníků, zejména na tvrzení žalované o způsobu uzavření a podpisu listiny označené jako „Smlouva o zápůjčce“ soud dospěl k závěru, že účastníci měli v úmyslu uzavřít smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 o.z., kdy žalované bylo prostřednictvím společnosti právnická osoba zasláno na účet částka. S ohledem na okolnosti uzavírání smlouvy soud aplikoval na závazkový vztah mezi účastníky rovněž ustanovení o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb. K tomuto závěru soud vedlo postavení společnosti provozující portál Anonymizováno při uzavírání smlouvy mezi účastníky, kdy naplnilo znaky zprostředkovatele spotřebitelského úvěru ve smyslu § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 257/2016 Sb. Toto postavení vyplývá zejména ze smlouvy o spolupráci, jímž se společnost zavazuje investorům poskytovat služby spojené s uzavíráním smluv o zápůjčce. Z povahy věci, tedy existence veřejně přístupného webového portálu, který opakovaně zprostředkovává uzavření smluv, je zřejmé, že žalovaná v tomto vztahu vystupovala jako spotřebitel. Před uzavřením smlouvy měla být ověřena schopnost žalované úvěr splácet ve smyslu § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Z provedeného dokazování však vyplývá, že ani poskytovatel ani zprostředkovatel schopnost žalované úvěr splácet neověřovali, resp. nebylo postupováno s řádnou péčí odborníka a nebylo spolehlivě zjištěno, že žalovaná bude schopna dostát svým závazkům. Byl ověřen pouze příjem žalované. Z výpisu účtu žalované, který byl před poskytnutím úvěru zaslán vyplývá, že žalovaná během dvou měsíců uzavřena několik úvěrových smluv, kdy čerpala více než částka. Poskytovatel tak za takové situace nemohl spoléhat pouze na výpis z účtu a vycházet z toho, že v něm nebyly zachyceny sankce spojené s neplacením závazků, když úvěry byly čerpány bezprostředně před poskytnutím úvěru. Takový postup poskytovatele/zprostředkovatele lze jen stěží označit jako aktivní zjišťování schopnosti žalované splácet úvěr. Součástí odborné péče poskytovatele či zprostředkovatele úvěru je přitom i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne datum, čj. spisová značka, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. Anonymizováno, použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb.). V souladu se § 86 odst. 2 zákon č. 257/2016 Sb. poskytovatel posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. K tomuto porovnání však reálně nedošlo. Porušení této povinnosti pak podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. ve spojení s § 588 o. z. vede k absolutní neplanosti smlouvy o úvěru, neboť toto odporuje smyslu a účelu zákona a současně zjevně narušuje veřejný pořádek. Absolutně neplatné právní jednání nevyvolává žádné zamýšlené právní následky.

16. V řízení bylo prokázáno, že žalované bylo prostřednictvím zprostředkovatele vyplaceno částka. Vzhledem k absolutní neplatnosti smlouvy se jedná o plnění bez právního důvodu a příjemci vzniká bezdůvodné obohacení, které je povinen vrátit. Žalovaná na úvěr zaplatila částka, veškeré bezdůvodné obohacení tak bylo vráceno. Soud proto žalobu v plném rozsahu zamítl.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud tak, že je nepřiznal žádnému z účastníků, neboť žalovaná byla v řízení úspěšná, ale nároku na náhradu nákladů řízení se výslovně vzdala. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.