8 C 38/2021

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudcem Mgr Jakubem Fukalem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení částky částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od 15.3.2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Nymburce soudní poplatek za žalobu (návrh na zahájení řízení) ve výši částka do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Soudní poplatek je třeba zaplatit podepsanému soudu v kolcích nebo na účet číslo Variabilní symbol číslo. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky částka za převoz žalovaného do Protialkoholní záchytné stanice v obec dne datum, neboť u žalovaného byla zjištěna přítomnost alkoholu v krvi. K úhradě nákladů žalobkyně žalovaného vyzvala do 14.3.2020. Žalovaný tento dluh v termínu splatnosti neuhradil. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. na základě listinných důkazů předložených účastníky, neboť žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila a žalovaný svůj souhlas vyslovil postupem dle § 101 odst. 4 o.s.ř. Z listinných důkazů má soud prokázáno, že stát. instituce dne datum převezla žalovaného na protialkoholní záchytnou stanici v obec, neboť u něj bylo dechovou zkouškou zjištěno 2,46 promile alkoholu v dechu a žalovaný se v tomto stavu dopouštěl protiprávního jednání. Doprava byla provedena na trase v délce 35 km služebním vozidlem stát. instituce registrační značka jehož spotřeba pohonné hmoty činí 8,37 litru na 100 km. Dopisem ze dne 13.2.2020 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě částky částka a určila mu lhůtu k zaplacení do 14.3.2020. Podle § 17 odst. 4 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami, dopravu, vyšetření, ošetření a následný pobyt na záchytné stanici hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, ošetřená osoba. Soud na základě shora uvedeného skutkového stavu dopěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný byl zajištěn stát. instituce, a to v souladu s § 26 odst. 1 písm. f) zákona o Policii ČR, kdy byl přistižen při jednání, které má znaky správního deliktu, a byla zde důvodná obava, že bude v protiprávním jednání pokračovat a byla u něj prokázána přítomnost alkoholu. Žalovaný byl dopraven na záchytnou stanici. Žalovanému tak podle § 17 odst. 4 zákona č. 379/2005 Sb. vznikla povinnost zaplatit žalobkyni náklady na dopravu, jejichž výši žalobkyně uplatnila v souladu s vyhláškou č. 440/2016 Sb. částkou částka (při délce ujeté trasy 35 km, spotřebě pohonné hmoty BA 95 B 8,37 litru na 100 km, základní náhradě částka na 1 km a ceně pohonné hmoty částka litr). Žalovaný náklady na dopravu nezaplatil ve lhůtě, kterou mu dala žalobkyně, a ocitl se tak v prodlení podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalobkyně má proto právo na žalovanou částku včetně úroků z prodlení, a to podle § 1970 o. z., ve výši stanovené podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě zcela vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka částka představující částka za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 2 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje částka. Žalobkyně je osvobozena od soudních poplatků a soud žalobě zcela vyhověl. Povinnost k zaplacení soudního poplatku tak byla podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. uložena žalovanému. Lhůtu k plnění soud žalovanému určil podle § 160 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.