8 C 45/2022

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudcem Mgr. Jakubem Fukalem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 23 960 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částku 9 560,96 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 024,77 Kč a s úrokem z prodlení ročně z částky 9 560,96 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 399,04 Kč s úrokem z prodlení ve výši 17 500,47 Kč a s úrokem z prodlení z částky 14 399,04 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 487,02 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení 23 960 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 29 525,24 Kč a úroku z prodlení od 19.12.2020 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitel“), uzavřela se žalovaným dne 3.12.2005 smlouvu o půjčce [číslo] na základě které poskytla žalovanému 15 000 Kč v den podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 9 960 Kč v 52 týdenních splátkách po 480 Kč. Žalovaný nehradil tyto splátky řádně, poslední splátku uhradil 10.12.2005 Celkem žalovaný zaplatil 1 000 Kč. Žalobkyně požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši 14 399,04 Kč, souhrnného poplatku ve výši 9 560,96 Kč a kapitalizovaný úrok za období od 18.12.2005 (tj. od marného uplynutí sedmidenní lhůty po úhradě poslední splátky) do 18.12.2020 ve výši 29 525,24 Kč. Pohledávka byla postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2020.

2. Na základě provedených důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Dne 5.12.2005 žalovaný a původní věřitel podepsali listinu označenou jako„ Smlouva o půjčce“ pod [číslo]. Obsahem bylo ujednání o poskytnutí částky 15 000 Kč v hotovosti v den podpisu smlouvy a závazek žalovaného vrátit tuto částku včetně souhrnného poplatku ve výši 9 960 Kč v 52 týdenních splátkách po 480 Kč (viz smlouva o půjčce včetně smluvních podmínek). Dne 18.12.2020 podepsala žalobkyně a původní věřitel listinu označenou jako„ Smlouva o postoupení pohledávek“, jejímž obsahem je ujednání o postoupení pohledávek dle přílohy. Příloha obsahuje mimo jiné označení pohledávky za žalovaným ze smlouvy [číslo] (viz smlouva o postoupení pohledávek včetně přílohy). Dopisem ze dne 6.1.2021 bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky (dopis ze dne 6.1.2021 včetně podacího lístku). Dopisem ze dne 11.11.2021 byl žalovaný vyzván k zaplacení žalované částky (dopis ze dne 11.11.2021 včetně podacího lístku).

3. Podle přechodného ust. § 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. účinného od 1.1.2014 není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

4. Podle ust. § 657 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. ve znění účinném do 31.12.2013 (dále jen obč. zák.) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

5. Podle § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

6. Podle ust. § 517 odst. 2 občanského zákoníku jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

7. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba byla žalobkyní podána důvodně toliko co do její části. Žalobkyně doložila aktivní legitimaci k žalobě na základě postoupení pohledávky, na jejímž základě vstoupila do práv původního věřitele [právnická osoba] dle § 1879 a násl. občanského zákoníku z.č. 89/2012 Sb. (účinného v době postoupení). Ve smlouvě se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému jako dlužníkovi peněžní částku ve výši 15 000 Kč. Mezi nimi tak došlo k platnému uzavření smlouvy o půjčce ve smyslu ustanovení § 657 obč. zák. modifikované ustanoveními tehdy účinného z.č. 321/2001 Sb. o některých podmínkách sjednávání spotřebitelských úvěrů. Žalovaný peněžní prostředky převzal při podpisu smlouvy, reálná povaha vyžadovaná u tohoto závazkového vztahu byla předáním předmětu půjčky splněna. Součástí ujednání byla také úhrada poplatků za poskytnutí půjčky ve výši 9 960 Kč. Ačkoliv ve smlouvě není obsažena specifikace tohoto poplatku, je zřejmé i z obdobných sporů vedených žalobkyní, že tato představuje úplatu za užívání jistiny půjčky, tedy úroku dle ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák. Výše těchto úroků nebyla a není právními předpisy nijak stanovena, a ačkoliv je odvislá od dohody účastníků, podléhá dle názoru soudu obecné korekci občanskoprávních vztahů v rozporu s dobrými mravy dle ust. § 3 obč. zák. ve spojení s ust. § 39 obč. zák. Dle těchto principů nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité půjčce jsou odporující obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu. Nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků sjednaná ve smyslu ust. § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Viz také obdobně ustálená rozhodovací praxe Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 21 Cdo 486/2002, 21 Cdo 1484/2004. V projednávaném případě byla smlouva o půjčce sjednána v prosinci roku 2005. Dle veřejně přístupného systému databáze časových řad [příjmení] – statistická data [obec] Národní banky v daném období činily úrokové sazby kontokorentů 13,80 % ročně. Po přepočtu dohodnutých poplatků na úrok soud dospěl k výši k výši cca 66,70% ročně, což představuje téměř pětinásobek horní úrokové sazby 13,80 % a dle názoru soudu nelze, než takové ujednání posoudit za nemravné a dle ust. § 39 obč. zák. neplatné, již s poukazem na to, že na straně poskytovatele půjčky se nalézal nebankovní subjekt a na straně dlužníka spotřebitel. Neplatnost se dle ust. § 41 obč. zák. vztahuje toliko na tuto část smlouvy, když z povahy úkonu, jeho obsahu, ani z okolností, za nichž k úkonu došlo, nelze dovodit, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy. Soud proto žalobu v části požadovaných poplatků 9 560,96 Kč zamítl včetně požadovaného úroku z prodlení i v kapitalizované výši (výrok I.) a ve zbytku nároku vyhověl (včetně úroku z prodlení z jistiny v zákonné výši dle nař. vl. 142/1994 Sb. ode dne uvedeného v žalobě, když prodlení nastalo nejpozději následující den po splatnosti další splátky). Lhůta k plnění byla soudem určena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. jako zákonná třídenní.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 487,02 Kč, přičemž tato částka představuje 20,2 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 60,1 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 39,9 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 959 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 23 960 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.