8 C 73/2021

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudcem Mgr. Jakubem Fukalem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 16 868 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 15 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 000 Kč od 16. 7. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části o zaplacení 1 868 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 868 Kč od 13. 10. 2020 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 5 663,15 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 16 868 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne [datum] uzavřeli účastníci nájemní smlouvu k bytu [číslo] v domě [adresa], ulice [ulice], [obec] Smlouva byla uzavřena na dobu určitou do 31.12.2020. Žalovaný však byt opustil k 30.7.2020. Za užívání se žalovaný zavázal platit 10 400 Kč spolu se zálohami ve výši 4 600 Kč. Vratná jistota byla stanovena na 25 000 Kč, ale žalovaný zaplatil pouze 15 000 Kč. Při podpisu smlouvy žalovaný zaplatil rovněž 15 000 Kč za měsíc březen. Dále zaplatil dne 22.4.2020 3 000 Kč, dne 24.4.2020 5 000 Kč a 6 000 Kč, dne 15.5.2020 1 000 Kč a dne 21.5.2020 15 000 Kč. Celkem tedy za duben a květen zaplatil 30 000 Kč. S ohledem na to, že žalovaný dále nájemné neplatil, započítala žalobkyně jistotu na měsíc červen. Žalovaný dluží nájemné a zálohy za služby za měsíc červenec 2020 ve výši 15 000 Kč. Dále požaduje 1 868 Kč jakožto úhradu za vymalování bytu.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z listiny označené jako„ Smlouva o nájmu bytu“ soud zjistil, že tato byla účastníky podepsána dne 6.3.2020. Obsahem listiny je ujednání o pronájmu bytové jednotky [číslo] v [anonymizováno] podlaží domu [adresa] v [obec], ulice [ulice]. Nájemné bylo stanoveno na 10 400 Kč s zálohy na služby na 4 600 Kč se splatností k 15. dni v měsíci. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 7.3.2020 do 31.12.2020. Vratná kauce byla stanovena na 25 000 Kč.

4. Z přehledu plateb soud zjistil, že z účtu na jméno [příjmení] [jméno] bylo zaplaceno celkem 30 000 Kč v období dubna a května 2020.

5. Výzvou ze dne 1.10.2020 byl žalovaný vyzván k zaplacení částky 16 868 Kč do 12.10.2020.

6. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

7. Podle § 2257 odst. 2 o.z. nájemce provádí a hradí pouze běžnou údržbu a drobné opravy související s užíváním bytu.

8. Podle § 2254 odst. 2 o.z. při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu nájemci; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží. Nájemce má právo na úroky z jistoty od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby. 9. § 2293 odst. 1 o.z. nájemce odevzdá byt ve stavu, v jakém jej převzal, nehledě na běžné opotřebení při běžném užívání a na vady, které je povinen odstranit pronajímatel.

10. Na základě zjištěného skutkového stavu ve světle shora citovaných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Mezi účastníky byla uzavřena nájemní smlouva k bytu ve smyslu § 2201 o.z. na základě které žalovaný užíval předmětný byt a byl povinen platit nájemné a zálohy za služby v celkové výši 15 000 Kč. Rovněž byla mezi účastníky sjednána jistota ve výši 25 000 Kč, přičemž soud vycházel z tvrzení žalobkyně o zaplacení jistiny ve výši 15 000 Kč, neboť žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by na jistotu zaplatil více. Rovněž soud vycházel z tvrzení žalobkyně, že žalovaný opustil byt ještě před ukončením nájemní smlouvy ke dni 30.7.2020. Žalovanému tak vznikla povinnost zaplatit nájemné a zálohy za služby za měsíce březen 2020 až červenec 2020, přičemž žalovaný zaplatil pouze za březen až květen 2020. Ve smyslu § 2254 žalobkyně započetla jistotu na úhradu nájemného a záloh za červen 2020. Žalovanému tak zbývá zaplatit 15 000 Kč za měsíc červenec. Soud proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl a žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to od následujícího dne po splatnosti nájemného a záloh za služby.

11. Žalobkyně dále požadovala náhradu za vymalování bytu ve výši 1 868 Kč. Ustanovení § 2257 odst. 2 o.z. stanoví, že nájemce provádí a hradí pouze běžnou údržbu a drobné opravy související s užíváním bytu. Tato běžná údržba je specifikovaná ve vládním nařízení č. 308/2015 Sb., dle kterého se jí rozumí udržování a čištění bytu včetně zařízení a vybavení bytu, které se provádí obvykle při užívání bytu. Jde zejména o malování, opravu omítek, tapetování a čištění podlah včetně podlahových krytin, obkladů stěn a čištění zanesených odpadů až ke svislým rozvodům. Dále se běžnou údržbou rozumí udržování zařízení bytu ve funkčním stavu, pravidelné prohlídky a čištění předmětů uvedených v § 4 písm. g), kontrola funkčnosti termostatických hlavic s elektronickým řízením, kontrola funkčnosti hlásiče kouře včetně výměny zdroje, kontrola a údržba vodovodních baterií s elektronickým řízením. Malování bytu po dobu nájmu má tedy v zásadě zajistit nájemce. Je však třeba zodpovědět otázku, jak často má docházet k vymalování bytu. Frekvenci malování bytu žádný předpis neurčuje, na rozdíl například od povinnosti provádět malování na pracovišti, ve škole či zdravotnickém zařízení, kterou určují vyhlášky. Soud tedy musí každý případ posuzovat jednotlivě s ohledem na konkrétní okolnosti. V daném případě šlo o krátkodobý pronájem bytu na 10 měsíců, přičemž žalovaný byt opustil již po pěti měsících. Obecně lze přitom vycházet z premisy, že byt by se měl vymalovat jednou za 2-5 let s přihlédnutím k požadavkům na hygienu, způsobu užívání, přítomnost domácích zvířat apod. Z provedených důkazů ani z tvrzení žalobkyně nevyplývají žádné mimořádné okolnosti, které by odůvodňovaly nutnost vymalovat byt po pěti měsících užívání. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a vzdala se tak dobrodiní poučení podle § 118a odst. 1 o.s.ř. Za situace, kdy nájem trval pouze pět měsíců, a nebyly tvrzeny žádné mimořádné okolnosti, dospěl soud k závěru, že žalovanému povinnost vymalovat byt nevznikla. Naopak lze předpokládat, že byt byl po pěti měsících užívání předán běžně opotřeben oproti původnímu stavu ve smyslu § 2293 odst. 1 o.z. Soud proto v této části žalobu zamítl včetně požadovaných úroků z prodlení.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 663,15 Kč, přičemž tato částka představuje 77,86 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 88,93 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 11,07 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 868 Kč sestávající z částky 1 780 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 890 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 350 Kč ve výši 1 123,50 Kč.