8 C 91/2025
č. j. 8 C 91/2025-171
V PLATNOSTI- OS Nymburk 8 C 91/2025-171
- KS Praha 23 Co 332/2025-219
Okresní soud v Nymburce zamítl žalobu žalobců o náhradu škody z důvodu vadného stavu střešních vrstev, protože vady nebyly oznámeny včas. Soud se opřel o § 2112 odst. 1 a 2 o.z., podle něhož žalobci neoznámili vadu bez zbytečného odkladu po jejím zjištění. Zároveň zjistil, že žalovaný neměl vědět o skutečnosti, která vedla k degradaci hydroizolační vrstvy, a proto námitka byla důvodná. Soud proto žalobcům právo z vadného plnění nepřiznal a rozhodl o jejich povinnosti zaplatit náklady řízení.
Plný text
Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudcem Mgr. Jakubem Fukalem ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A, narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B, narozená Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce A oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta A se sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B se sídlem Adresa advokáta B pro 450 000 Kč s příslušenstvím
I. Žaloba se zamítá.
II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.
III. Žalobci jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně České republice na účet Okresního soudu v adresa plnou náhradu nákladů řízení placených státem ve výši, která bude uvedena v samostatném usnesení, a to do tří dnů od právní moci usnesení.
1. Žalobci se domáhali na žalovaném zaplacení částka s příslušenstvím. Žalobu odůvodnili tím, že dne datum uzavřeli se žalovaným kupní smlouvu, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k pozemku parc. č. st. Anonymizováno, jehož součástí je stavba č.p. Anonymizováno a k pozemku parc. č. Anonymizováno v k.ú. adresa. K předání nemovitých věcí došlo datum. Následně žalobci zjistili, že stavba vykazuje vady spočívající v tom, že stav doplňkové hydroizolační vrstvy (dále jen „DHV“) i parotěsnící vrstvy je vadný, obě vrstvy neplní svoji funkci. Příčinou jejich vadného stavu je nesprávný způsob jejich zabudování a v případě DHV také nesprávný druh použitého výrobku. Pro danou skladbu střechy měla být zvolena kontaktní difúzní fólie v souladu s projektovou dokumentací. Žalobci vady vytkli, ale žalovaný nárok žalobců neuznal. Žalobci požadují zaplacení částka jako přiměřené slevy z kupní ceny.
2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Žalobcům umožnil dostatečnou prohlídku domu včetně podkroví a střechy a podrobně je seznámil i se skladbou střechy, zateplení, krovů i hydroizolačních vrstev. Rovněž namítl, že mu nebyla tvrzená vada vytknuta včas neboť tvrzená vada musela být žalobcům zřejmá již ode den datum, kdy proběhla prohlídka znalcem. Vada byla vytknuta až v předžalobní výzvě ze dne datum.
3. Soud vzal za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků o tom, že dne datum podepsali listinu označenou „Kupní smlouva“ jejímž obsahem bylo ujednání o prodeji pozemku parc. č. st. Anonymizováno, jehož součástí je stavba č.p. Anonymizováno a pozemku parc. č. Anonymizováno, vše v k.ú. adresa. Nemovité věci byly předány žalobcům k užívání dne datum.
4. Z dopisu ze dne datum včetně dodejky soud zjistil, že datum byly žalovanému oznámeny vady nemovité věci spočívající v DHV a parotěsnící vrstvě a současně byl vyzván k zaplacení přiměřené slevy z kupní ceny ve výši částka.
5. Z dopisu ze dne datum soud zjistil, že žalovaný vady neuznal a namítl opožděné vytknutí vad.
6. Z výslechu znalce tituly před jménem jméno FO a znaleckého posudku kanceláře právnická osoba. ze dne datum soud zjistil, že místní šetření znalce proběhlo datum. V tu dobu byla skoro polovina střechy odkryta, přičemž bylo viditelné vyboulení DHV. DHV slouží k zabránění zatékání srážek, které se dostanou pod střešní krytinu, do izolace a interiéru. Typ DHV byl použit jiný než v projektové dokumentaci, resp. nebyla použita kontaktní DHV. K vyboulení došlo z důvodu použití přílišného množství izolace. V důsledku omezeného proudění vzduchu docházelo k dlouhodobému působení tepla na DHV a její degradaci. DVH by po 20 letech známky degradace vykazovat neměla. Zásadní chybu učinil ten, kdo instaloval tepelnou izolaci. S použitou DHV by nebyl problém, pokud by ten, kdo se rozhodl pro její použití, zajistil prostor k proudění vzduchu nad a pod DHV. Zjistit stav DHV nebylo možné jinak, než rozebráním střechy odkrytím tašek. Stav parotěsnící vrstvy zjistil zejména z fotografií, kdy v den místního šetření nebyl sádrokarton v interiéru rozebraný. Byla provedena pouze jedna sonda, ze které nebylo ale možné stav parotěsnící vrstvy zjistit. Parotěsnící vrstva dle fotografií byla provedena nevzduchotěsně a místy chyběla. Znalec nezaznamenal známky zatékání v interiéru.
7. Z dalších provedených důkazů (fotografií a zpráv) soud nevycházel, neboť pro rozhodnutí byl zjištěný skutkový stav dostačující. Ze stejného důvodu nebyly provedeny další navržené důkazy (zejména výslechem svědků a účastníků).
8. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“), kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.
9. Podle § 2095 o.z. prodávající odevzdá kupujícímu předmět koupě v ujednaném množství, jakosti a provedení. Nejsou-li jakost a provedení ujednány, plní prodávající v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy; jinak pro účel obvyklý.
10. Podle § 2099 odst. 1 o.z. věc je vadná, nemá-li vlastnosti stanovené v § 2095 a 2096. Za vadu se považuje i plnění jiné věci. Za vadu se považují i vady v dokladech nutných pro užívání věci.
11. Podle § 2112 odst. 1 o.z. neoznámil-li kupující vadu bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit, soud mu právo z vadného plnění nepřizná. Jedná-li se o skrytou vadu, platí totéž, nebyla-li vada oznámena bez zbytečného odkladu poté, co ji kupující mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do dvou let po odevzdání věci.
12. Podle § 2112 odst. 2 o.z. k účinkům podle odstavce 1 soud přihlédne jen k námitce prodávajícího, že vada nebyla včas oznámena. Prodávající však nemá právo na námitku, je-li vada důsledkem skutečnosti, o které prodávající v době odevzdání věci věděl nebo musel vědět.
13. Podle § 2129 odst. 2 o.z. (ve znění účinném do datum) neoznámil-li kupující prodávajícímu skrytou vadu stavby spojené se zemí pevným základem do pěti let od nabytí, soud kupujícímu právo z vadného plnění nepřizná, namítne-li prodávající, že vada nebyla včas oznámena. Prodávající však nemá právo na námitku, je-li vada důsledkem skutečnosti, o které prodávající v době odevzdání věci věděl nebo musel vědět.
14. Podle § 2131 o.z. v ostatním se na smlouvu o koupi nemovité věci použijí přiměřeně ustanovení o koupi movitých věcí.
15. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla dne datum uzavřena ve smyslu § 2079 o.z. kupní smlouva, na základě které se žalobci stali vlastníky pozemku parc. č. st. Anonymizováno, jehož součástí je stavba č.p. Anonymizováno a pozemku parc. č. Anonymizováno v k.ú. adresa. Předmětem kupní smlouvy byl dům určený k bydlení. Ve smlouvě nebyly uvedeny žádné konkrétní informace o stavu střechy. Žalobci tak mohli předpokládat takové vlastnosti stavby, jaké by měly stavby stejného druhu a stáří. Znaleckým posudkem však bylo prokázáno, že byla špatně povedena DHV střechy, v důsledku čehož došlo k degradaci této vrstvy. Vzhledem k funkci DHV má její degradace za následek to, že může docházet k zatékání do izolace a interiéru. Z pohledu předpokládané životnosti střechy je podstatné, že v případě správné montáže DHV by k její degradaci po 20 letech nedošlo. Je tedy zřejmé, že se jedná o vadu věci, neboť takový nedostatek nemohli žalobci s ohledem na stáří domu předpokládat. Není přitom rozhodné, zda se vada střechy nějak projevila (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).
16. Soud se dále zabýval námitkou žalovaného, že nedošlo k včasnému oznámení vad. Soud dospěl k závěru, že vada musela být žalobcům zřejmá k datu vypracování znaleckého posudku, tedy ke dni datum. Se znaleckým posudkem byly žalobci obeznámeni s povahou a příčinami vad. Žalobci písemně vytkli vady datum. V průběhu řízení žalobci tvrdili, že zatékání do domu oznámili žalovanému již dříve, a to v listopadu 2022, když ho potkali na ulici v Anonymizováno. Žalobci však ani přes výzvu podle § 118a odst. 3 o.s.ř. žádné důkazy k prokázání svých tvrzení neoznačili, resp. označili pouze fotografie, z nichž má být zatékání patrné. Tyto fotografie však soud neprováděl, neboť tento důkaz nemůže vést k závěru o tom, zda byla vada žalovanému oznámena. Žalobci tedy neunesli břemeno důkazní k prokázáno svého tvrzení o oznámení vady v listopadu 2022. Žalobci v podání ze dne datum doplnili svá tvrzení o tom, že informace o zatékání měla být žalovanému sdělena ještě v srpnu 2022. Takové tvrzení však žalobci učinili až poté, co byly poučeni podle § 118b o.s.ř. o tom, že veškerá tvrzení mají uvést do skončení prvního jednání. Žalobcům jiná lhůta, než k označení důkazů podle výzev dle § 118a odst. 3 o.s.ř. daných při jednání, nebyla poskytnuta. Jedná se tak o nové tvrzení, ke kterému soud nepřihlíží. Soud tedy z hlediska včasnosti oznámení vad vycházel ze zjištění, že žalobci oznámili vadu více než 14 měsíců poté, co se o povaze a příčině vad dozvěděli.
17. Co se týče včasného oznámení vady, soud zastává názor, že pro včasné oznámení vady stavby spojené se zemí pevným základem je nutné, aby byla oznámena v objektivní lhůtě pěti let od nabytí vyplývající z § 2129 odst. 2 o.z. Současně však musí být oznámena v subjektivní lhůtě bez zbytečného odkladu po jejím zjištění ve smyslu § 2112 odst. 1 o.z. ve spojení s § 2131 o.z. (shodně např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Je přitom zcela zřejmé, že žalobci vadu bez zbytečného odkladu po jejím zjištění neoznámili.
18. K námitce žalobců ve smyslu § 2112 odst. 2 věta druhá o.z. soud hodnotil, zda vada byla důsledkem skutečnosti, o které žalovaný v době odevzdání věci věděl, nebo musel vědět. To, zda o daných skutečnostech musel žalovaný vědět, je třeba posuzovat z hlediska náležité péče, tj. v případě, že jde o profesionála, péče odborné. Předmětem kupní smlouvy byl v tomto případě cca 20 let starý rodinný dům, ve kterém žalovaný před jeho předáním žalobcům bydlel. Nejednalo se tedy o profesionála, od kterého by se vyžadovala odborná péče. Ani z jiných důkazů nevyplývá, že by žalovaný byl profesionálem, který by měl mít vědomost o tom, že pod DHV bylo použito přílišné množství izolace a současně měl předpokládat, jaký to bude mít vliv na životnost DHV. V řízení pak nevyšla najevo žádná jiná skutečnost, ze které by bylo možné usuzovat, že by s vynaložením náležité péče, měl žalovaný o vadě vědět. Naopak bylo prokázáno, že vada nebyla zjistitelná jinak, než odstraněním střešní krytiny. Interiér nevykazoval žádné známky zatékání ani ke dni místního šetření znalce.
19. Soud proto žalobcům podle § 2112 odst. 1 o.z. nepřiznal právo z vadného plnění, neboť žalovaný uplatnil důvodnou námitku podle § 2112 odst. 2 o.z. Z tohoto důvodu byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta.
20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za převzetí a přípravu zastoupení, z částky částka za vyjádření ze dne datum, z částky částka (2 x částka) za účast na jednání soudu dne datum, z částky částka za podání ze dne datum a z částky částka za účast na jednání soudu dne datum včetně pěti paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši částka dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. (ve znění účinném do datum) a cestovní náhrada v celkové výši částka, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce částka podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce částka. Oproti vyúčtování zástupce žalovaného nebyla přiznána odměna za vyjádření na předžalobní výzvu, neboť se nejedná o úkon právní služby podle § 11 odst. 1 a.t. Reakci na předžalobní výzvu lze dle soudu zahrnout v úkonu převzetí a příprava zastoupení. Stejně tak nebyla přiznána odměna za samotný odpor proti platebnímu rozkazu, neboť součástí odporu mohlo být již samotné vyjádření.
21. Vzhledem k tomu, že soud opomněl rozhodnout o nákladech řízení placených státem ve smyslu § 148 odst. 1 o.s.ř., rozhodl soud o doplnění rozsudku ve smyslu § 166 odst. 1 o.s.ř. o výrok III., jímž bylo žalobcům uloženo zaplatit náklady státu, které budou zaplaceny znalci, neboť žalobci byli se žalobou neúspěšní. Soud rozhodl pouze o základu nároku, neboť přesná částka bude známa až po pravomocném rozhodnutí o výši znalečného. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, mohou se žalobci domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.