9 C 107/2020

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Šárovcovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 40 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 40 000 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 16. 2. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 17 845 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem v [obec a číslo].</b> 1. Žalobou podanou dne 15. 6. 2020 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 40 000 Kč s příslušenstvím, a to z titulu náhrady škody, která mu vznikla z důvodu neoprávněně podaného návrhu žalované na nařízení exekuce proti žalobci. Konkrétně žalobce uvedl, že v řízení vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] mu bylo uloženo zdržet se zásahů spočívajících ve výměně zámků od vstupních vrat do garážové jednotky [číslo] v domě [adresa] v [obec] (dále jen„ Garáž“) a ve vstupních dveřích do bytové jednotky [číslo] v témže domě (dále jen„ Byt“), kterými by zamezil žalované přístup ke Garáži a Bytu. Žalobce povinnost uloženou mu rozsudkem ze dne 31. 8. 2015, č.j. [číslo jednací], neporušil, ale i přesto žalovaná podala exekuční návrh s odůvodněním, že žalobce provedl zásah spočívající ve výměně zámku ke vstupním dveřím do Garáže a odstranil vložku od vstupních vrat od Garáže. Usnesením [název soudu] ze dne 3. 3. 2017, č.j. [číslo jednací], byl provedením exekuce na základě návrhu žalované pověřen soudní exekutor [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] [anonymizováno], sp. zn. [spisová značka]. Žalobce považoval exekuční návrh za nedůvodný, a proto podal dne 16. 6. 2017 návrh na zastavení exekuce. Usnesením [název soudu] ze dne 17. 12. 2018, č.j. [číslo jednací], byla exekuce proti žalobci zastavena, neboť bylo prokázáno, že žalobce neporušil povinnost stanovenou exekučním titulem (v exekučním řízení bylo prokázáno, že zámek od vrat Garáže odstranila již dříve sama žalovaná). Exekučním příkazem soudního exekutora ze dne 30. 3. 2017, č.j. [číslo jednací], byla uložena žalobci pro nesplnění povinnosti pokuta 10 000 Kč, exekučním příkazem ze dne 17. 5. 2017, č.j. [číslo jednací], pak soudní exekutor rozhodl o provedení exekuce přikázáním pohledávky z účtu žalobce u [právnická osoba] a dne 29. 6. 2017 byla z účtu žalobce č. [bankovní účet] odepsána částka 10 000 Kč. I přesto, že žalobce podal 16. 6. 2017 návrh na zastavení exekuce, vydal soudní exekutor dne 3. 7. 2017 exekuční příkaz č.j. [číslo jednací], kterým byla žalobci za nesplnění povinnosti uložena pokuta 30 000 Kč a exekučním příkazem ze dne 1. 8. 2017, č.j. [číslo jednací], rozhodl o přikázání pohledávky z účtu žalobce a dne 11. 8. 2017 byla z účtu žalobce odepsána částka 30 000 Kč. Žalobci tak byly v rámci exekučního řízení uloženy pokuty ve výši 40 000 Kč, které uhradil, ačkoli se nedopustil jednání, kterého se měl zdržet. Zaplacené pokuty nebyly žalobci soudním exekutorem vráceny, a proto žalobce vyzval žalovanou k zaplacení náhrady škody ve výši 40 000 Kč, což však žalovaná odmítla a žalovanou částku neuhradila. Dle žalobce je třeba vycházet z pravomocného rozhodnutí o zastavení exekuce z důvodu její nedůvodnosti, přičemž to byla právě žalovaná, kdo podal nedůvodný exekuční návrh, v jehož důsledku se snížil majetek žalobce (exekuce byla vedena nedůvodně, neboť vydání ovladače od vrat bylo předmětem jiné exekuce a exekuční řízení o vydání klíčů bylo zastaveno, neboť rovněž tato povinnost byla vymáhána v jiném exekučním řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka]). Námitka promlčení vznesená žalovanou pak nebyla dle žalobce důvodná, neboť promlčecí doba počala běžet okamžikem snížení majetkové hodnoty žalobce, a nikoli okamžikem vydání exekučních příkazů, a proto k promlčení nároku žalobce nedošlo.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí, neboť žádnou škodu žalobci nezpůsobila, resp. podáním návrhu na provedení exekuce neporušila žádnou svou povinnost, a to včetně povinnosti předcházet škodám. Žalovaná v exekučním řízení vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] nenavrhovala důkazy k prokázání, že žalobce svou povinnost porušil, neboť předpokládala, že žalobce svými důkazními návrhy neprokáže, že povinnost neporušil. Žalovaná rovněž vznesla námitku promlčení, a to s ohledem na dobu, která uplynula od vydání exekučních příkazů, kterými byla žalobci uložena pokuta 10 000 Kč a 30 000 Kč. Dle žalované měl žalobce prokázat, že žalovaná porušila svou právní povinnost, její zavinění a příčinnou souvislost, což však prokázáno nebylo. Exekuční řízení bylo vedeno i pro vymožení jiných povinností, a to zejména pro vydání ovladače vrat a klíčů; částečně byly tyto povinnosti v rámci exekuce splněny, resp. bylo zjištěno, že zámek od vrat byl vyňat, a proto nemohl být klíč žalované vydán; žalovaná tak návrh na nařízení exekuce podala oprávněně, neboť bez tohoto návrhu by ani nezjistila, že vložka zámku byla vyňata a nedostala by ovladač od vrat (až v rámci exekučního řízení bylo navíc zjištěno, že žalobce vrata Garáže zatloukl). Žalovaná tak nejednala protiprávně, exekučním návrhem se pouze domáhala svých práv daných jí exekučním titulem. Žalovaná nechtěla škodu způsobit, podáním exekučního návrhu si jen chtěla zajistit, aby se dostala do domu. Byl to naopak žalobce, kdo byl v exekučním řízení nečinný, neplnil dobrovolně svou povinnost a návrh na zastavení exekuce nepodal včas; na straně žalobce je tak dle žalované dáno minimálně spoluzavinění. Žalobci nelze nárok na náhradu škody přiznat, neboť by to bylo dle žalované protiprávní a v rozporu s dobrými mravy.

3. Z rozsudku [název soudu] ze dne 31. 8. 2015, č.j. [číslo jednací], soud zjistil, že účastníky řízení byla v pozici žalobkyně žalovaná, žalobce byl druhým žalovaným a předmětem řízení bylo vydání ovladače, klíčů a zdržení se zásahů do vlastnického práva. Rozsudkem bylo rozhodnuto tak, že výrokem I. bylo oběma žalovaným uloženo vydat žalobkyni ovladač dálkového ovládání od vjezdových vrat na pozemku p. [číslo] v obci [obec], a dále povinnost zdržet se dalších zásahů zamezujících žalobkyni v přístupu k tomuto pozemku spočívajících ve výměně tohoto ovladače; výrokem II. pak bylo žalobci uloženo vydat žalované klíče od zámku od vstupních vrat vedoucích do Garáže, zdržet se dalších zásahů spočívajících ve výměně tohoto zámku a výměně zámku ke vstupním dveřím vedoucím do Garáže z chodby domu tamtéž, kterými by zamezil žalobkyni v přístupu ke Garáži, a dále zásahů spočívajících ve výměně zámku ke vstupním dveřím vedoucím do Bytu, kterými by zamezil žalobkyni v přístupu k tomuto Bytu. Rozsudek nabyl právní moci dne 30. 5. 2016, vykonatelným se stal 15. 6. 2016.

4. Z usnesení [název soudu] ze dne 17. 12. 2018, č.j. [číslo jednací], soud zjistil, že exekuce vedená soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] [anonymizováno], pod sp. zn. [spisová značka], byla zastavena. Z odůvodnění usnesení pak soud zjistil, že žalobce, jakožto povinný, neporušil povinnost stanovenou mu exekučním titulem poté, co se exekuční titul stal pravomocným a vykonatelným. Byla to naopak žalovaná, jakožto oprávněná, kdo si počínal tak, jak bylo žalobci exekučním titulem zakázáno se chovat (žalovaná nechala dvakrát vyměnit zámek u garážových vrat); žalobce povinnost zdržet se uvedenou v exekučním titulu nijak neporušil - žalobce dle odůvodnění usnesení osadil vrata do Garáže a dveře novými zámky na začátku roku 2016, tedy před nabytím vykonatelnosti exekučního titulu, zámek byl v garážových dveřích do té doby, než jej nechala opakovaně vyměnit oprávněná; zámek u Bytu nebyl od jeho instalace začátkem roku 2016 vyměněn (k výměně zámku u garážových vrat oprávněná přistoupila proto, že ji povinný nevydal klíče od těchto dveří, jak mu uložil exekuční titul, ale vymožení této povinnost bylo předmětem jiného exekučního řízení). Soud tak při rozhodování o zastavení exekuce vycházel ze zjištění, že zámek u Bytu v době od 15. 6. 2016 nebyl vyměněn a u garážových vrat byl vyměněn jednou, a to žalovanou, a jednou byl na popud žalované poškozen tak, že vložka zůstala rozlomena. Dále bylo v usnesení konstatováno, že zastavení exekuce zavinila žalovaná, neboť podala exekuční návrh pro vymáhání nepeněžité povinnosti, která však byla žalobcem plněna.

5. Žalobce, jakožto povinný, navrhnul v podání ze dne 16. 6. 2017 zastavení exekuce vedené pod sp. zn. [spisová značka], svůj návrh dále doplnil dne 17. 7. 2017 a dne 24. 7. 2017 (návrh na zastavení podal z důvodu neoprávněnosti exekuce, neboť vymáhanou povinnost neporušil).

6. Z exekučního příkazu ze dne 30. 3. 2017, č.j. [číslo jednací], soud zjistil, že jím bylo přikázáno vynucení splnění povinnosti žalobce zdržet se dalších zásahů spočívajících ve výměně zámků od vstupních vrat vedoucích do Garáže, a povinnosti zdržet se zásahů spočívajících ve výměně zámku ke vstupním dveřím vedoucím do Bytu, kterými by zamezil žalované v přístupu k Bytu a Garáži, a to ukládáním pokut. Povinnému byla uložena pokuta 10 000 Kč, exekuční příkaz byl žalobci doručen 5. 4. 2017, písemnost osobně převzal (doručenka je založena v exekučním spise sp. zn. [spisová značka] na č.l. 57).

7. Exekučním příkazem ze dne 3. 7. 2017, č.j. [číslo jednací], pak byla za účelem splnění stejné povinnosti uložena žalobci další pokuta, a to 30 000 Kč. Exekuční příkaz byl žalobci doručen 4. 7. 2017 (doklad o doručení je založen v exekučním spise sp. zn. [spisová značka] na č.l. 63).

8. Z exekučního příkazu ze dne 1. 8. 2017, č.j. [číslo jednací], soud zjistil, že jím bylo nařízeno provedení exekuce přikázáním pohledávky žalobce z účtu [číslo] [bankovní účet]. Z výpisu z tohoto bankovního účtu žalobce za období od 1. 6. 2017 do 29. 6. 2017 a od 1. 8. 2017 do 11. 8. 2017 pak soud zjistil, že 29. 6. 2017 byla provedena odchozí platba 10 000 Kč pro řízení vedené pod sp. zn. [spisová značka], a dne 11. 8. 2017 proběhla další odchozí platba ve výši 30 000 Kč, a to rovněž pro řízení sp. zn. [spisová značka].

9. Ze žádosti žalobce o vrácení částek zaplacených v rámci exekuce ze dne 12. 6. 2019 a 22. 7. 2019 soud zjistil, že žalobce požádal soudního exekutora o vrácení částek vymožených v exekuci v celkové výši 56 698 Kč, a to z důvodu neoprávněně vedené exekuce. Z oznámení soudního exekutora ze dne 19. 6. 2019 pak soud zjistil, že žalobci nebyla vrácena částka 40 000 Kč, která byla v průběhu řízení poukázána na účet [název soudu], jakožto vymožené pokuty. Sdělením Okresního soudu v Nymburce ze dne 10. 9. 2019 pak bylo žalobci k jeho žádosti o vrácení zaplacených pokut sděleno, že pokuty vrátit nelze, odkázáno bylo na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 6. 8. 2018, sp. zn. 20 Cdo 5523/2017.

10. Žalobce vyzval žalovanou k zaplacení žalované částky dopisem z 5. 1. 2020, který byl žalované doručen 10. 2. 2020, písemnost osobně převzala. Žalovaná dopisem ze dne 12. 2. 2020 zaplacení částky 40 000 Kč odmítla.

11. Z exekučního spisu Okresního soudu v Nymburce sp. zn. [spisová značka] soud dále zjistil, že exekuční řízení bylo zahájeno na základě návrhu žalované dne 23. 2. 2017, a to pro vymožení povinnosti uložené žalobci - povinnost vydat žalované klíče od zámku od vstupních vrat vedoucích do Garáže, povinnost zdržet se dalších zásahů spočívajících ve výměně tohoto zámku a výměně zámku ke vstupním dveřím vedoucím do Garáže z chodby domu, kterými by zamezil žalované v přístupu k této Garáži, a dále zásahů spočívajících ve výměně zámku ke vstupním dveřím vedoucím do Bytu z chodby domu, kterými by zamezil žalované v přístupu k této bytové jednotce. Žalovaná navrhla provedení exekuce ukládáním pokut. V návrhu žalovaná dále uvedla, že jí žalobce nevydal klíč od Garáže a porušil povinnost zdržet se zásahů spočívajících ve výměně tohoto zámku, neboť vložku zámku od vstupních vrat vedoucích do Garáže odstranil. Dále tvrdila, že žalobce vyměnil zámek ke vstupním dveřím vedoucím do Bytu z chodby domu. Z pověření a pokynu soudu pro soudního exekutora bylo zjištěno, že soudní exekutor byl pověřen vedením exekuce pouze pro vymožení povinnosti zdržet se dalších zásahů spočívajících ve výměně zámků od vstupních vrat vedoucích do Garáže a povinnosti zdržet se zásahů spočívajících ve výměně zámků ke vstupním dveřím vedoucím do Bytu, nikoli pro vymožení povinnosti vydat žalované klíče od zámku od vrat do Garáže, neboť pro vymožení této povinnosti bylo již dříve exekuční řízení zahájeno, a to na základě návrhu žalované z 18. 10. 2016, sp. zn. [spisová značka]. Ze záznamů o složení peněz na účet soudu bylo zjištěno, že žalobce zaplatil pokutu 10 000 Kč, peníze byly složeny dne 14. 7. 2017 na účet [název soudu]; dále žalobce zaplatil pokutu 30 000 Kč a 31. 8. 2017 složil soudní exekutor peníze rovněž na účet [název soudu]. Žalobce podal návrh na zastavení exekuce, který následně doplnil (návrh ze dne 16. 6. 2017, doplněný 17. 7. 2017 a 24. 7. 2017), a to z důvodu, že se žádného porušení vymáhané povinnosti nedopustil, tedy že exekučním titulem uloženou povinnost neporušil a zámky nevyměňoval. Žalobce ve svém návrhu na zastavení exekuce a v jeho doplněních uvedl, že zámek do Garáže nikdy nevyměňoval, vyměnila ho naopak žalovaná, a to dne 27. 10. 2016, což vyplývá z úředního záznamu o přestupku z 11. 11. 2016 a z protokolu sepsaného se žalovanou dne 24. 11. 2016; po právní moci exekučního titulu nevyměnil žalobce ani zámek u vstupních dveří do Bytu – toto učinil před právní mocí exekučního titulu. Usnesením soudního exekutora ze dne 21. 3. 2017, č.j. [číslo jednací], bylo rozhodnuto o částečném zastavení exekučního řízení v části týkající se vymožení povinnosti žalobce vydat žalované klíče od zámku od vstupních vrat do Garáže, neboť oprávněná návrh na vymožení této povinnosti dle stejného exekučního titulu podala již dříve, a to 18. 10. 2016 (řízení bylo vedeno u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]). Z návrhu žalované na uložení další pokuty ze dne 23. 5. 2017 pak soud zjistil, že žalovaná návrhu uvedla, že žalobce i nadále porušuje vymáhané povinnosti, a to i poté, co mu byla uložena pokuta 10 000 Kč, a proto navrhla uložení další pokuty, když pokuta 10 000 Kč zjevně nevedla k nápravě. Z protokolu o výjezdu soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 16. 2. 2016 ve věci sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že ze zámku garážových vrat byla odstraněna vložka, přítomna byla žalovaná. V souvislosti s tím pak byla v uvedeném řízení sp. zn. [spisová značka] žalovaná vyrozuměna, že exekuci spočívající ve vymožení povinnosti vydat klíče od Garáže nelze provést; následně byla exekuce v uvedené části zastavena. Z úředního záznamu Policie ČR ze dne 2. 2. 2017 a ze dne 7. 11. 2016 bylo zjištěno, že zámek u vrat do Garáže odvrtal dne 2. 2. 2017 zámečník přivolaný žalovanou, došlo k rozlomení zámku, přičemž venkovní část vložky zámku byla vyjmuta a vnitřní zůstala ve dveřích - nebylo možné ji vyndat, protože vrata byla z vnitřní strany zatlučena, nešlo ani namontovat nový zámek. Předtím byl zámek u vrat do Garáže vyměněn žalovanou dne 7. 11. 2016. Z protokolu o jednání dne 17. 12. 2018 soud zjistil, že žalovaná byla poučena dle § 119a o. s. ř., nic nového neuváděla, v řízení byla zastoupena advokátkou. Usnesení o zastavení exekuce nabylo právní moci dne 18. 1. 2019, proti usnesení nebylo podáno odvolání.

12. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalovaná podala dne 23. 2. 2017 návrh na nařízení exekuce, kterým se po žalobci domáhala splnění povinnost uložené mu výrokem II. rozsudku [název soudu] ze dne 31. 8. 2015, č.j. [číslo jednací], tedy povinnosti vydat žalované klíče od zámku od vstupních vrat vedoucích do Garáže, povinnosti zdržet se dalších zásahů spočívajících ve výměně tohoto zámku a výměně zámku ke vstupním dveřím vedoucím do Garáže z chodby domu, a dále zásahů spočívajících ve výměně zámku ke vstupním dveřím vedoucím do Bytu z chodby domu. V návrhu žalovaná uvedla, že jí žalobce nevydal klíč od Garáže a porušil povinnost zdržet se zásahů spočívajících ve výměně zámku, neboť vložku zámku od vrat do Garáže odstranil. Dále žalovanátvrdila, že žalobce vyměnil zámek ke vstupním dveřím vedoucím do Bytu. Soudní exekutor byl pověřen pouze k vedení exekuce pro vymožení povinnosti žalobce zdržet se zásahů spočívajících ve výměně zámků od vstupních vrat a dveří vedoucích do Garáže a povinnosti zdržet se zásahů spočívajících ve výměně zámků ke vstupním dveřím vedoucím do Bytu (soudní exekutor nebyl pověřen vedením exekuce pro vymožení povinnosti vydat žalované klíče od zámku od vstupních vrat vedoucích do Garáže, neboť ohledně vymožení této povinnosti bylo zahájeno na základě návrhu žalované ze dne 18. 10. 2016 jiné exekuční řízení vedené pod sp. zn. [spisová značka]; usnesením ze dne 21. 3. 2017, č.j. [číslo jednací], bylo rozhodnuto o částečném zastavení exekuce v části týkající se vymožení povinnosti žalobce vydat žalované klíče od vrat do Garáže). V průběhu exekučního řízení bylo žalobci uloženo zaplatit pokutu 10 000 Kč (exekuční příkaz z 30. 3. 2017, č.j. [číslo jednací], žalobci doručen 5. 4. 2017) a pokutu 30 000 Kč (exekuční příkaz ze dne 3. 7. 2017, č.j. [číslo jednací], žalobci doručen 4. 7. 2017), přičemž žalobce pokutu 10 000 Kč uhradil dne 29. 6. 2017 a pokutu 30 000 Kč zaplatil 11. 8. 2017. Žalobce navrhnul dne 16. 6. 2017 zastavení exekuce vedené pod sp. zn. [spisová značka], svůj návrh dále doplnil podáními ze dne 17. 7. 2017 a 24. 7. 2017. Soud návrhu žalobce na zastavení exekuce vyhověl a usnesením ze dne 17. 12. 2018, č.j. [číslo jednací], zastavil exekuci vedenou soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] [anonymizováno], pod sp. zn. [spisová značka]. Exekuce byla zastavena proto, že bylo prokázáno, že žalobce neporušil povinnost stanovenou mu exekučním titulem poté, co se exekuční titul stal pravomocným a vykonatelným. Exekuční návrh nebyl podán důvodně, když žalovaná tvrdila, že žalobce vyměňuje zámky, a v návrhu na uložení další pokuty tvrdila, že v tomto jednání pokračuje, když takové skutečnosti zjištěny nebyly; zastavení exekuce zavinila žalovaná, neboť podala exekuční návrh pro vymáhání nepeněžité povinnosti, která byla žalobcem plněna. Usnesení o zastavení exekuce nabylo právní moci dne 18. 1. 2019, žalovaná se proti usnesení neodvolala. Zaplacené pokuty 10 000 Kč a 30 000 Kč nebyly žalobci vráceny.

13. Žalovaná navrhla doplnit dokazování spisem [název soudu] vedeným pod sp. zn. [spisová značka], a to k prokázání toho, jakým způsobem se žalobce choval při nakládání se společnou nemovitostí, zejména že nikdy nechtěl pustit žalovanou do společné nemovitosti, znemožnil jí její užívání. Dále pak mělo být uvedeným spisem prokázáno, jak se žalobce stavěl k výměně zámků, zda byl ochoten žalovanou do společné nemovitosti pustit, či nikoliv, přičemž tyto skutečnosti měly být dle žalované podstatné pro posouzení, zda může mít žalobce nárok na náhradu škody, zda mu tento nárok mohl vzniknout. Soud považoval doplnění dokazování spisem sp. zn. [spisová značka] za zcela nadbytečné, neboť pro toto řízení byl podstatný exekuční titul (rozsudek), který byl v daném řízení vydán, a nikoli spory a neshody účastníků, které jeho vydání předcházely. Soud proto návrh žalované na doplnění dokazování jako zcela nedůvodný a nadbytečný zamítnul, neboť skutkový stav nezbytný pro rozhodnutí ve věci byl již dostatečně prokázán.

14. Podle § 2900 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z“), vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

15. Podle § 2894 odst. 1 o. z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

16. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

17. Podle § 37 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) (dále jen„ e. ř.“), exekuci lze vést jen na návrh oprávněného nebo na návrh toho, kdo prokáže, že na něho přešlo nebo bylo převedeno právo z rozhodnutí podle § 36 odst. 3 a 5. Podle odstvace2 téhož ustanovení může oprávněný podat exekuční návrh podle tohoto zákona, nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá exekuční titul podle tohoto zákona.

18. Podle § 73 e. ř., nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na exekuci ukládající jinou povinnost než zaplacení peněžité částky přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu upravující výkon rozhodnutí k uspokojení nepeněžitých plnění. Podle § 351 odst. 1 o. s. ř., ukládá-li vykonávané rozhodnutí jinou povinnost, uloží soud za porušení této povinnosti povinnému pokutu až do výše 100 000 Kč. Nesplní-li povinný ani poté vykonávané rozhodnutí, ukládá mu soud na návrh oprávněného další přiměřené pokuty, dokud výkon rozhodnutí nebude zastaven. Pokuty připadají státu.

19. Podle § 609 o. z., nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil. Podle § 610 odst. 1 o. z. soud k promlčení přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu.

20. Podle § 611 o. z. se promlčují všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem. Jiná práva se promlčují, pokud to zákon stanoví.

21. Podle § 619 odst. 1 o. z., jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle odstavce 2 téhož ustanovení právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

22. Podle § 620 odst. 1 o. z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy.

23. Podle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky. Podle § 629 odst. 2 o. z. se majetkové právo promlčí nejpozději uplynutím deseti let ode dne, kdy dospělo, ledaže zákon zvlášť stanoví jinou promlčecí lhůtu. Podle § 636 odst. 1 o. z. se právo na náhradu škody nebo jiné újmy promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla.

24. Předpokladem pro vznik práva žalobce na náhradu škody je v tomto případě porušení zákonné povinnosti žalovanou, vznik škody na straně žalobce, příčinná souvislost mezi tímto porušením zákonné povinnosti a vznikem škody a zavinění žalované. První tři předpoklady odpovědnosti za škodu mají objektivní charakter, důkazní břemeno ohledně nich leží na poškozeném, v tomto případě na žalobci. Zavinění má subjektivní povahu, jeho existence ve formě nevědomé nedbalosti se předpokládá a naopak škůdce (v tomto případě žalovaná), prokazuje, že škodu nezavinil. Porušením právní povinnosti je i porušení ustanovení § 2900 o. z., tedy porušení obecné občanskoprávní prevence, které má vůči jiným právním předpisům subsidiární povahu (neexistuje-li výslovná právní norma ukládající určité chování, je s ohledem na obecnou preventivní povinnost podle § 2900 o. z. protiprávním každý úkon nebo činnost, při které si dotčená osoba nepočínala tak bedlivě, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného). Pokud některý z předpokladů vzniku odpovědnosti za škodu není dán, pak nelze právo na náhradu škody přiznat.

25. Pokud jde o porušení zákonné povinnosti, pak žalovaná svou zákonnou povinnost porušila podáním nedůvodného návrhu na nařízení exekuce směřujícího proti žalobci, jakožto povinnému. Ve smyslu § 37 e. ř. byla žalovaná oprávněna podat návrh na zahájení exekuce pouze tehdy, pokud by žalobce nesplnil dobrovolně to, co mu bylo uloženo exekučním titulem. Žalovaná však podala exekuční návrh i přesto, že tato podmínka splněna nebyla - v průběhu exekučního řízení bylo prokázáno, že žalobce povinnost uloženou mu exekučním titulem neporušil. Žalovaná se návrhem podaným dne 23. 2. 2017 domáhala vymožení povinnosti žalobce vydat jí klíče od zámku vrat vedoucích do Garáže, povinnosti zdržet se dalších zásahů spočívajících ve výměně tohoto zámku a výměně zámku ke vstupním dveřím do Garáže z chodby domu, a dále zásahů spočívajících ve výměně zámku ke vstupním dveřím vedoucím do Bytu z chodby domu. V návrhu žalovaná uvedla, že jí žalobce nevydal klíč od Garáže a porušil povinnost zdržet se zásahů spočívajících ve výměně tohoto zámku, neboť vložku zámku od vstupních vrat vedoucích do Garáže odstranil; dále tvrdila, že žalobce vyměnil zámek ke vstupním dveřím vedoucím do Bytu z chodby domu. Pokud jde o vymožení povinnosti žalobce vydat žalované klíče od zámku vrat vedoucích do Garáže, pak v této části byl návrh podán nedůvodně, neboť žalovaná exekuční návrh pro vymožení této povinnosti podala již dříve, a to 18. 10. 2016. Jestliže se tedy žalovaná domáhala splnění téže povinnosti, nebyl její návrh ze dne 23. 2. 2017 v této části důvodným (soudní exekutor nebyl pověřen vedením exekuce k vymožení této povinnosti, exekuce byla v této části zastavena). Exekuce na základě návrhu žalované ze dne 23. 2. 2017 byla vedena pouze pro vymožení povinnosti žalobce zdržet se dalších zásahů spočívajících ve výměně zámků od vrat a dveří vedoucích do Garáže a povinnosti zdržet se zásahů spočívajících ve výměně zámků ke vstupním dveřím do Bytu. Ve vztahu k těmto povinnostem byl exekuční návrh žalovanou dne 23. 2. 2017 podán i přesto, že žalovaný své povinnosti neporušil, neboť zámek u vstupních dveří do Bytu vyměnil ještě před tím, než nabyl exekuční titul právní moci a vykonatelnosti, a zámky od Garáže vyměnila opakovaně v listopadu 2016 a začátkem února 2017 žalovaná. Bylo tedy prokázáno, že žalovaná porušila svou zákonnou povinnost, kdy podala návrh na nařízení exekuce i přesto, že žalobce povinnosti uložené mu exekučním titulem neporušil a před podáním exekučního návrhu dobrovolně plnil to, co mu bylo rozsudkem uloženo.

26. Pokud žalovaná uváděla, že podáním návrhu na nařízení exekuce žádnou svou povinnost neporušila, ale že pouze využila svého zákonného práva, pak s tímto nelze souhlasit. Dle exekučního řádu je pro zahájení exekučního řízení nezbytný návrh na nařízení exekuce, který může podat pouze oprávněný, který tvrdí, že exekučním titulem uložená povinnost nebyla dobrovolně povinným splněna, přičemž soud nezkoumá, jestli ze strany povinného došlo k dobrovolnému splnění ve lhůtě určené exekučním titulem nebo ne; v tomto směru vychází z tvrzení oprávněného uvedených v exekučním návrhu (v případě, že ze strany povinného došlo k dobrovolnému plnění před podáním exekučního návrhu, může použít prostředek procesní obrany, kterým je návrh na zastavení exekuce). Je tak nepochybné, že podání nedůvodného návrhu na nařízení exekuce ze strany žalované je porušením její zákonné povinnosti, neboť žalovaná podala exekuční návrh za situace, kdy žalobce uloženou povinnost neporušil, a tedy žalovaná nebyla k podání exekučního návrhu oprávněna (žalovaná v návrhu uváděla nepravdivá tvrzení, z nichž byl soud povinen při nařízení exekuce vycházet). K porušení zákonné povinnosti žalovanou tak podáním nedůvodného exekučního návrhu dne 23. 2. 2017 nepochybně došlo.

27. Další podmínkou pro to, aby mohl být žalobce ve věci úspěšný, pak byl vznik škody na straně žalobce a příčinná souvislost mezi porušením zákonné povinnosti žalovanou a vznikem této škody. V průběhu exekučního řízení byly z účtu žalobce odepsány částky 10 000 Kč a 30 000 Kč, a to jakožto žalobci uložené pokuty směřující k vymožení uložené povinnosti (na základě návrhu žalované byla vymáhána nezastupitelná povinnost žalobce, kterou nemohla splnit jiná osoba než žalobce, a proto bylo možné exekuci provést pouze ukládáním pokut žalobci). V případě, že by žalovaná nepodala nedůvodný návrh na nařízení exekuce, tedy neporušila svou zákonnou povinnost, škoda v podobě zaplacených pokut ve výši 40 000 Kč by žalobci nevznikla. V řízení tak byla prokázána nejen výše žalobci vzniklé škody, ale také příčinná souvislost mezi porušením zákonné povinnosti žalovanou a vznikem této škody.

28. Posledním předpokladem pro vyhovění žalobě pak bylo zavinění na straně žalované, a to alespoň ve formě nevědomé nedbalosti. I tuto podmínku má soud po provedeném dokazování za splněnou, neboť žalovaná si musela být vědoma toho, že podává nedůvodný návrh na nařízení exekuce, neboť věděla o tom, že k výměně zámků vedoucích do Garáže došlo opakovaně na její pokyn ještě před tím, než podala exekuční návrh. Navíc žalovaná opakovaně v průběhu exekučního řízení uváděla, že žalobce své povinnosti porušuje, na základě jejího návrhu byla žalobci uložena druhá pokuta ve výši 30 000 Kč. Je tak nepochybné, že žalovaná si musela být vědoma toho, že návrh na nařízení exekuce podává nedůvodně, přičemž za takové situace si rovněž musela být vědoma následků, které to pro ni může mít, neboť podání nedůvodného návrhu na nařízení exekuce nemůže zůstat pro navrhovatele bez následků (žalovaná si přinejmenším těchto následků měla a mohla být vědoma). Naplněna tak byla i podmínka zavinění na straně žalované.

29. Soud postupoval v souladu se stávající judikaturou i komentářovou literaturou, plně lze odkázat zejména na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 6. 2. 2018, sp. zn. 20 Cdo 5523/2017, podle něhož v případě, kdy je exekuce ukládáním pokut zastavena, rozhodnutí, kterými byly povinné osobě pokuty uloženy, tím nejsou dotčeny, neboť jednou uloženou pokutu již nelze prominout, a i když byla exekuce zastavena, zaplacená pokuta se povinnému nevrací, a to ani tehdy, podal-li oprávněný návrh na nařízení exekuce zcela nedůvodně, neboť povinnost již dříve byla splněna; dosud nezaplacenou pokutu bude soud (stát) i v takovém případě po povinném vymáhat, což však neznamená, že by povinný nemohl požadovat po oprávněném náhradu škody, která mu v takovém případě bezdůvodným uložením pokuty vznikla. Je tak nepochybné, že žalobci vzniklo právo na náhradu škody, která mu byla způsobena zaplacením pokut v exekučním řízení, které bylo zahájeno na základě nedůvodně podaného návrhu žalované.

30. Žalovaná dále namítala, že nárok žalobce na náhradu škody je promlčen, a to s ohledem na dobu, která uplynula od vydání exekučních příkazů, kterými byla žalobci uložena pokuta 10 000 Kč a 30 000 Kč. Ke vzniku škody na straně žalobce, tedy ke zmenšení jeho majetku o částku 40 000 Kč došlo 29. 6. 2017 (částka 10 000 Kč), resp. 11. 8. 2017 (částka 30 000 Kč), přičemž právo na náhradu této škody vzniklo žalobci až poté, kdy byla exekuce jako nedůvodná pravomocně zastavena, tedy až ke dni 18. 1. 2019. Promlčecí lhůta tří let tedy počala běžet až dnem 18. 1. 2019 a žalobci marně neuplynula, neboť žalobu podal dne 15. 6. 2020. K promlčení nároku žalobce na náhradu škody tak nedošlo.

31. S ohledem na shora uvedené soud podané žalobě vyhověl, neboť žalovaná nedůvodně podaným návrhem na nařízení exekuce způsobila žalobci škodu ve výši 40 000 Kč, a je tak povinna mu tuto škodu nahradit. Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 40 000 Kč, a to včetně zákonného úroku z prodlení od 16. 2. 2020 do zaplacení (žalobce vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky dopisem ze dne 5. 1. 2020, přičemž zaplacení požadoval do 15. 2. 2020; pokud v této dodatečně poskytnuté lhůtě žalovaná svou povinnost k náhradě škody nesplnila, pak jí byla uložena ode dne následujícího rovněž povinnost zaplatit žalobci úroky z prodlení, a to v souladu s ustanovením § 1970 o. z.; výši úroků z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

32. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobci, jakožto ve věci zcela úspěšnému, vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení ve výši 17 845 Kč, které tvoří odměna advokáta za čtyři úkony právní služby ve výši 10 800 Kč podle § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem věci, podání žaloby, účast u jednání soudu dne 16. 2. 2021; tarifní hodnota 40 000 Kč, jeden úkon 2 700 Kč), čtyři režijní paušály po 300 Kč dle § 13 advokátního tarifu, náhrada cestovních výdajů ve výši 695 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve spojení se zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, a vyhláškou č. 589/2020 Sb. (jedna cesta z [obec] do [obec] a zpět v délce 116 km, vozidlo [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka], průměrná spotřeba motorové nafty 5,83 l [číslo] km při ceně 27,20 Kč, opotřebení vozidla 4,40 Kč/km), náhrada za promeškaný čas v délce čtyř půlhodin ve výši 400 Kč dle § 14 advokátního tarifu a 21 % daň z přidané hodnoty z částky 13 095 Kč ve výši 2 750 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna uhradit náklady řízení k rukám právní zástupkyně žalobce.

33. Lhůta pro splnění povinností uložených žalované tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.