9 C 11/2025
č. j. 9 C 11/2025-48
V PLATNOSTICitované zákony (5)
Plný text
Okresní soud v Nymburce rozhodl soudkyní Mgr. Petrou Šárovcovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 34 269 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 17 548 Kč, spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 7,05 % ročně od 14. 11. 2023 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Zamítá se žaloba v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 16 721 Kč, smluvního úroku ve výši 34 650,21 Kč, smluvního úroku ve výši 19,98 % ročně z částky 18 664,52 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 13 684,83 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 18 664,52 Kč od 28. 9. 2023 do 13. 11. 2023 a z částky 1 116,52 Kč od 14. 11. 2023 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, domáhala po žalované zaplacení částky , částka, (jistina , částka, , poplatek , částka, ) se smluvním úrokem ve výši , částka, , se smluvním úrokem ve výši 19,98 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, za období od , datum, do , datum, a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení s tím, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, (dále jen „Původní věřitel“), dne , datum, smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na základě které jí byla poskytnuta půjčka , částka, , žalovaná stvrdila převzetí peněz podpisem smlouvy. Původní věřitel před uzavřením smlouvy o půjčce náležitě posoudil úvěruschopnost žalované. Žalovaná se smlouvou zavázala vrátit poskytnutou půjčku , částka, a zaplatit částku , částka, (smluvní úrok , částka, , poplatek za administrativní činnost , částka, , poplatek za hotovostní inkaso splátek , částka, ), a to 60 týdenními splátkami po , částka, , poslední splátka měla činit , částka, . Žalovaná úvěr řádně a včas nesplácela, poslední splátku uhradila , datum, , celkem zaplatila , částka, . Na žalobkyni byla pohledávka za žalovanou postoupena smlouvou ze dne , datum, , což bylo žalované ze strany Původního věřitele písemně oznámeno, zároveň s tímto oznámením byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu. Žalovaná dlužnou částku nezaplatila ani poté, kdy jí byla zaslána předžalobní upomínka.
2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila, k jednání soudu se bez omluvy nedostavila.
3. Ze smlouvy o půjčce č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že byla uzavřena mezi Původním věřitelem a žalovanou, Původní věřitel se smlouvou zavázal poskytnout žalované půjčku , částka, . Žalovaná zvolila variantu hotovostního inkasa splátek a podpisem smlouvy potvrdila, že jí byla půjčka v hotovosti vyplacena. Žalovaná se smlouvou zavázala vrátit poskytnutou půjčku , částka, a zaplatit poplatek , částka, (úrok , částka, , poplatek za administrativní činnost , částka, , poplatek za hotovostní inkaso splátek , částka, ); celkem se zavázala žalovaná zaplatit , částka, , a to 60 týdenními splátkami po , částka, , poslední splátka měla činit , částka, . Úroková sazba činila dle smlouvy 19,98 % ročně, žalovaná ve smlouvě uvedla svou adresu , adresa, .
4. Ze zákaznické karty ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná požádala o půjčku , částka, a ke svým poměrům uvedla, že je nezaměstnaná a žije s rodiči v podnájmu. Žalovaná měla mít u Původního věřitele další půjčku, novou půjčku pak chtěla využít na vybavení domácnosti. Žalovaná měla být bezdětná, bez automobilu, příjem měla mít , částka, měsíčně, jako jiný příjem žalované byla v zákaznické kartě uvedena částka , částka, měsíčně, další příjem domácnosti žalované pak měl činit , částka, (nebylo však uvedeno, kdo jej pobírá, o jaký příjem se jedná, kolik lidí tvoří domácnost žalované apod.). Celkem příjmy domácnosti žalované měly činit , částka, , výdaje domácnosti pak měla být následující: nájem a inkaso , částka, měsíčně, telefon , částka, měsíčně, splátky půjček/výživné , částka, , výdaje domácnosti , částka, , celkem výdaje domácnosti žalované , částka, . Žalovaná měla mít kreditní kartu, bankovní účet, neměla mít půjčku nebo úvěr u jiné společnosti. Uvedené údaje pak měly být Původnímu věřiteli doloženy výměrem podpory, nájemní smlouvou a dokladem SIPO.
5. Z tabulky úhrad pak soud zjistil, že žalovaná celkem na půjčku uhradila , částka, (, datum, zaplatila , částka, , , datum, uhradila , částka, ).
6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , včetně seznamu postoupených pohledávek, bylo soudem zjištěno, že smlouva byla uzavřena mezi Původním věřitelem, jako postupitelem, a žalobkyní, jako postupníkem, předmětem postoupení byla mimo jiné pohledávka Původního věřitele za žalovanou ze smlouvy č. , hodnota, .
7. Z oznámení Původního věřitele o postoupení pohledávky za žalovanou z , datum, pak soud zjistil, že Původní věřitel oznámil žalované postoupení pohledávky a toto oznámení bylo žalované dle poštovního podacího lístku odesláno , datum, na adresu dle smlouvy. Oznámením byla zároveň žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky ve výši , částka, nejpozději do 10 dnů od jeho obdržení.
8. Žalovaná byla k zaplacení dlužné částky vyzvána také předžalobní upomínkou žalobkyně ze dne , datum, , která jí byla dle poštovního podacího lístku odeslána , datum, na adresu , adresa, . Žalovaná byla vyzvána k zaplacení do , datum, .
9. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že dne , datum, Původní věřitel uzavřel se žalovanou smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na jejímž základě byla žalované poskytnuta půjčka , částka, , tyto finanční prostředky žalovaná převzala v hotovosti. Žalovaná ke svým poměrům uvedla, že je nezaměstnaná, pobírá podporu , částka, měsíčně a žije s rodiči v podnájmu. Žalovaná měla mít u Původního věřitele další půjčku, novou půjčku pak chtěla využít na vybavení domácnosti. Žalovaná měla být bezdětná, bez automobilu, měla pobírat kromě dávek ještě příjem , částka, měsíčně, další příjem domácnosti žalované měl činit , částka, měsíčně (nebylo však uvedeno, kdo jej pobírá, o jaký příjem se jedná, kolik lidí tvoří domácnost žalované apod.). Celkem příjmy domácnosti žalované měly činit , částka, měsíčně, výdaje domácnosti pak měly být celkem , částka, měsíčně (nájem a inkaso , částka, měsíčně, telefon , částka, měsíčně, splátky půjček/výživné , částka, měsíčně, výdaje domácnosti , částka, měsíčně). Žalovaná měla mít kreditní kartu, bankovní účet, neměla mít půjčku nebo úvěr u jiné společnosti. Uvedené údaje pak měly být Původnímu věřiteli doloženy výměrem podpory, nájemní smlouvou a dokladem SIPO. Žalovaná celkem na poskytnutý úvěr zaplatila , částka, (dne , datum, uhradila , částka, a dne , datum, částku , částka, ). Pohledávka Původního věřitele za žalovanou vyplývající ze shora uvedené smlouvy o půjčce byla postoupena na žalobkyni, postoupení pohledávky bylo žalované písemně Původním věřitelem oznámeno, a to dopisem ze dne , datum, , odeslaným žalované , datum, na adresu dle smlouvy; oznámením byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky do 10 dnů od jeho obdržení. Opětovně byla žalovaná k úhradě vyzvána předžalobní upomínkou odeslanou dne , datum, , zaplatit měla do , datum, .
10. Soud věc posoudil podle právních předpisů platných a účinných do , datum, , neboť závazkový právní vztah mezi účastníky vyplývající ze smlouvy o půjčce vznikl před nabytím účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (§ 3028 odst. 1, 3 o. z.).
11. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění platném a účinném do , datum, (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 občanského zákoníku lze při půjčce peněžité dohodnout úroky.
12. Podle § 517 odst. 1 věta prvá občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení, jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení; výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis (nařízení vlády č. 142/1994 Sb.).
13. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění platném a účinném ke dni uzavření smlouvy o půjčce, tj. ke dni , datum, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
14. Podle § 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Podle § 3 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru se pro účely tohoto zákona rozumí spotřebitelem fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání.
15. V daném případě Původní věřitel poskytl žalované půjčku , částka, , aniž by před jejím poskytnutím náležitě posoudil úvěruschopnost žalované, jakožto spotřebitele, resp. bylo prokázáno, že toto posouzení provedl nedostatečně, neboť pokud by zjištěné údaje byly skutečně náležitě odborně posouzeny, musel by Původní věřitel dospět k závěru, že půjčku , částka, nelze žalované poskytnout, neboť žalovaná není schopna ji splácet. Původní věřitel ověřil pouze příjmy žalované v podobě podpory v nezaměstnanosti ve výši , částka, měsíčně, žádným způsobem však již neověřoval další uváděný příjem žalované ve výši , částka, měsíčně a další příjem domácnosti žalované ve výši , částka, měsíčně. Původní věřitel nepožadoval od žalované ani informace o tom, o jaký další její příjem a další příjem domácnosti se jedná, kdo jej pobírá, a to i přesto, že tyto další příjmy měly činit , částka, měsíčně a žalovaná v podstatě žádný jiný příjem nedoložila, ačkoli výdaje domácnosti žalované měly být celkem , částka, měsíčně. Sama žalovaná pak měla splácet Původnímu věřiteli jiný úvěr nebo půjčku částkou , částka, měsíčně, navíc měla využívat kreditní kartu. Ani přes tato zjištění se Původní věřitel o další uváděný příjem žalované a její domácnosti nezajímal, a to ani ve formě tvrzení (Původní věřitel se nezajímal o to, o jaký příjem se jedná, kdo jej pobírá, kolik osob žije ve společné domácnosti se žalovanou). Je tak nepochybné, že úvěruschopnost žalované nebyla Původním věřitelem náležitě zkoumána, Původní věřitel nepostupoval s odbornou péčí a náležitě neposoudil úvěruschopnost žalované. Dle stávající judikatury přitom platí, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ) – v daném případě Původní věřitel nepožadoval informace ani ve formě tvrzení. Pokud i přesto Původní věřitel žalované půjčku , částka, poskytl, je třeba uzavřenou smlouvu o půjčce ze dne , datum, hodnotit jako neplatnou, a to dle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu ČR se jedná o neplatnost absolutní, k níž je soud povinen přihlížet z úřední činnosti (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).
16. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o půjčce tak bylo možné posoudit vyplacenou částku , částka, jako bezdůvodné obohacení, kterého se žalované ze strany Původního věřitele dostalo. Žalovaná na základě neplatné smlouvy o půjčce čerpala částku , částka, , uhradila celkem pouze , částka, a k úhradě tak z titulu bezdůvodného obohacení zbývá částka , částka, (veškeré platby žalované je třeba s ohledem na neplatnost smlouvy o půjčce započítat na částku, která byla žalované na základě neplatně uzavřené smlouvy Původním věřitelem skutečně poskytnuta, tj. na vyčerpanou „jistinu půjčky“). Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, , a to včetně úroku z prodlení ve výši 7,05 % ročně od , datum, do zaplacení.
17. Pokud jde o úrok z prodlení, byl žalované uložen k zaplacení v souladu s ustanovením § 517 občanského zákoníku, přičemž lhůta k plnění byla odvozena od doručení oznámení o postoupení pohledávky žalované, kterým byla zároveň vyzvána k úhradě dlužné částky. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované odesláno dne , datum, (pátek) na adresu dle smlouvy, doručeno bylo třetí pracovní den, tj. ve středu , datum, a zaplatit měla do 10 dnů, tj. do , datum, (pondělí). Pokud tak žalovaná neučinila, je od , datum, v prodlení, přičemž ke dni , datum, činil zákonný úrok z prodlení 15 % ročně. Žalobkyně však požadovala úrok z prodlení pouze ve výši 7,05 % ročně, a proto bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni úrok z prodlení v této nižší výši. Otázku doručení písemnosti pak soud posoudil dle § 573 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, podle něhož se má za to, že zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, a to s ohledem na datum doručování výzvy k zaplacení.
18. Ve zbývající části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, (rozdíl mezi žalovanou částkou , částka, a přiznanou částkou , částka, ), smluvního úroku ve výši , částka, , smluvního úroku ve výši 19,98 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, , zákonného úroku z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a z částky , částka, od , datum, do zaplacení, byla žaloba zamítnuta. Žalobkyni nebylo možné z důvodu neplatnosti smlouvy o půjčce přiznat smluvní úrok ani poplatky, rovněž tak prodlení žalované bylo prokázáno až od pozdějšího data, než jak žalobkyně žalobou nárokovala (žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení od , datum, , kdy za období od , datum, do , datum, jej vypočetla na částku , částka, , prokázáno však bylo prodlení žalované až ode dne , datum, ).
19. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť úspěch žalobkyně a úspěch žalované byly přibližně srovnatelné (žalobkyně byla úspěšná přibližně s polovinou uplatněného nároku).
20. Lhůta pro splnění povinností uložených žalované tímto rozsudkem byla soudem stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř., a to v délce tří dnů od právní moci rozsudku.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.