9 C 114/2024

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl soudkyní Mgr. Petrou Šárovcovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o zaplacení 778 618,70 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 778 618,70 Kč, spolu se smluvním úrokem ve výši 20 250 Kč, se smluvním úrokem ve výši 4,7 % ročně z částky 778 618,70 Kč od 1. 6. 2024 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 778 618,70 Kč od 1. 6. 2024 do zaplacení, do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum domáhala po žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku s tím, že dne datum uzavřela žalobkyně s jméno FO, narozeným datum, jakožto hlavním dlužníkem, smlouvu o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření č. hodnota, přičemž dodatkem k této smlouvě se žalovaná zavázala splnit společně a nerozdílně s hlavním dlužníkem všechny povinnosti vyplývající ze smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření. Na základě uzavřené smlouvy byl hlavnímu dlužníkovi poskytnut úvěr částka, který byl účelově vázán na údržbu a změnu rodinného domu. Žalobkyně před uzavřením smlouvy a poskytnutím úvěru posoudila s odbornou péčí schopnost dlužníků splácet poskytnutý úvěr. V daném případě se jednalo o tzv. meziúvěr, kdy hlavní dlužník se zavázal hradit měsíční splátku částka na úhradu vkladů na vkladový účet stavebního spoření a měsíční splátku částka na úhradu smluvních úroků. Úroková sazba byla sjednána ve výši 5,3 % ročně, přičemž dlužníkům byla poskytnuta sleva z úrokové sazby 0,8 % ročně, následně byla sazba stanovena oznámením žalobkyně na 4,7 % ročně, a to s účinností od datum. Dne datum bylo žalované zasláno odstoupení žalobkyně od úvěrové smlouvy, a to z důvodu neplacení sjednaných splátek, splatnost celého dluhu nastala datum. Ke dni zesplatnění činila dlužná částka celkem částka (jistina částka, smluvní úrok částka). Žalobkyně zaslala žalované předžalobní upomínku ze dne datum, ani poté žalovaná dlužnou částku nezaplatila.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí s tím, že smlouvu uzavřel její bývalý manžel, přičemž účelem čerpání úvěru nebyla údržba a změna rodinného domu, ale financování nákladného životního stylu bývalého manžela a splátky jeho dalších úvěrů a půjček, které čerpal bez vědomí a souhlasu žalované, jakožto tehdejší manželky (manželství žalované bylo pravomocně rozvedeno ke dni datum). Dále žalovaná uvedla, že dluh není součástí společného jmění manželů, neboť neví, jak peníze z úvěru bývalý manžel použil, nebylo to však ve prospěch společného jmění manželů (žalovaná uvedla, že úvěr byl čerpán na účet bývalého manžela, který měl ještě před manželstvím, a proto o tom nemusela žalovaná vědět). Dále žalovaná namítla, že žalobkyně před poskytnutím úvěru neposoudila náležitě úvěruschopnost žalované a jejího bývalého manžela, a proto by nárok bylo možné posoudit pouze jako bezdůvodné obohacení, to ale nastalo na straně bývalého manžela žalované, nikoliv na straně žalované, protože peníze šly na účet pana jméno FO, který je v současné době v insolvenci (pohledávka žalobkyně je v daném insolvenčním řízení přihlášena). Žalovaná je aktuálně na mateřské dovolené se třemi dětmi a je nemajetná. Žalovaná rovněž namítala, že odstoupení žalobkyně od smlouvy o úvěru a předžalobní výzva jí nebyly doručeny. Pro případ, že by žalobě bylo vyhověno, pak žalovaná navrhla, aby soud postupoval podle § 150 o. s. ř., neboť žalovaná je matka tří nezletilých dětí, majetkově na tom není dobře. Žalovaná rovněž požádala o úhradu dlužné částky ve splátkách po částka měsíčně s tím, že po ukončení rodičovské by mohly být splátky nastaveny vyšší. Takové splátky by dle žalované umožnily úhradu dluhu bez nutnosti exekuce nebo insolvence. Žalovaná rovněž poukázala na skutečnost, že je pouze jedním z dlužníků, kdy pohledávku žalobkyně uplatnila také v insolvenčním řízení, a tedy je předpoklad, že jí bude plněno i ze strany bývalého manžela.

3. Z úvěrové smlouvy č. hodnota ze dne datum, včetně obecných úvěrových podmínek právnická osoba spořitelny, a.s. platných od datum a sazebníku úhrad právnická osoba spořitelny, a.s. platného od datum soud zjistil, že smlouva byla uzavřena mezi žalobkyní, jako věřitelem (pod názvem právnická osoba spořitelna, a.s.), a jméno FO, narozeným datum, jakožto účastníkem stavebního spoření (dále jen „Dlužník“). Žalobkyně se smlouvou zavázala poskytnout Dlužníkovi úvěr ve výši částka, a to na údržbu, změnu rodinného domu. Úroková sazba dle smlouvy činila 5,3 % ročně, Dlužník se zavázal hradit žalobkyni splátku úroků částka měsíčně a činit vklady na stavební spoření ve výši částka měsíčně; poplatek za vedení účtu měl činit částka měsíčně. Úvěr částka měl být poskytnut jako meziúvěr do doby, než bude dosaženo tzv. cílové částky a bude možné poskytnout úvěr ze stavebního spoření, jehož výše měla činit maximálně částka (u úvěru ze stavebního spoření měla být úroková sazba 3,5 % ročně, splátka měla činit částka měsíčně a tento úvěr měl být poskytnut datum – k tomuto datu mělo být dosaženo cílové částky; meziúvěr pak měl být splacen ze stavebního spoření a z úvěru ze stavebního spoření). Ve smlouvě byla sjednána možnost zvýšení úrokové sazby poté, kdy bude dosaženo přidělení cílové částky, byl sjednán způsob oznámení a akceptace nové úrokové sazby (oznámení nové úrokové sazby byla žalovaná povinna učinit tři měsíce předem s tím, že pokud se Dlužník k nové sazbě nevyjádří, bude se mít zato, že s ní souhlasí). Smlouva byla jejími účastníky podepsána dne datum, totožnost Dlužníka byla ověřena občanským průkazem. Dle obchodních podmínek byla žalobkyně při porušení smluvních ujednání oprávněna odstoupit od úvěrové smlouvy a odstoupením se měla stát celková dlužná částka splatnou. Takto byla žalobkyně oprávněna postupovat mimo jiné v případně prodlení Dlužníka se zaplacením více než dvou splátek úvěru ze stavebního spoření nebo úroků z meziúvěru nebo jedné takové splátky po dobu delší než 3 měsíce; totéž pak platilo i v případě, že Dlužník nebude provádět sjednané měsíční vklady.

4. Z dodatku k úvěrové smlouvě č. hodnota ze dne datum soud zjistil, že dodatkem jako spoludlužník ke smlouvě o úvěru přistoupila žalovaná a zavázala se splnit společně a nerozdílně s Dlužníkem (tehdejším manželem) všechny povinnosti ze smlouvy vyplývající. Zároveň žalovaná potvrdila, že se seznámila se zněním smlouvy o úvěru a s jejími přílohami, a že ujednáním rozumí. Jako adresa žalované byla v dodatku uvedena adresa. Dodatek žalovaná podepsala dne datum, její totožnost byla ověřena občanským průkazem.

5. Z dokumentu označeného jako ČMSS - Evropský standardizovaný informační přehled ze dne datum soud zjistil, že listina byla určena žalované a její bývalému manželovi jméno FO, jakožto dlužníkům, a obsahovala informace o fungování úvěru a meziúvěru, o konkrétních částkách a splácení. Mimo jiné bylo v dokumentu uvedeno, že meziúvěr bude činit částka, je poskytován na 232 měsíců, přičemž na meziúvěr budou spláceny jen úroky a bude umořen po dosažení cílové částky ze stavebního spoření (předpokládaná celková částka ke splacení měla činit částka s tím, po splacení meziúvěru bude dluh činit částka). Úvěr měl být zajištěn stavebním spořením Dlužníka. Součástí dokumentu byl příklad splátkového kalendáře.

6. Ze žádosti o poskytnutí meziúvěru ke smlouvě č. hodnota soud zjistil, že žalobkyni byla žádost doručena dne datum, účelem úvěru měla být údržba, rekonstrukce, změna, modernizace vlastního rodinného domu, který měl být ve společném jmění manželů Dlužníka a žalované. Žalovaná a Dlužník požádali o poskytnutí úvěru ve výši částka, žalovaná byla v žádosti uvedena jako spoludlužník, žádost podepsala.

7. Z potvrzení o příjmu a údajů o finanční situaci žalované z datum soud zjistil, že žalovaná měla být zaměstnána od datum jako administrativní pracovník ve státní správě s příjmem částka, pracovní poměr měla mít sjednán na dobu neurčitou, zaměstnavatelem bylo Anonymizováno adresa. Žalovaná měla mít jednu vyživovací povinnost vůči manželovi (žalovaná neměla mít děti), měla být vdaná. Žalovaná měla splácet dříve poskytnutý úvěr částkou částka měsíčně, měla mít kreditní kartu s limitem částka. Uvedenou listinu žalovaná podepsala.

8. Z potvrzení o příjmu a údajů o finanční situaci Dlužníka z datum bylo soudem zjištěno, že Dlužník měl být zaměstnán od datum jako obchodní zástupce s příjmem částka, pracovní poměr měl mít sjednán na dobu neurčitou (zaměstnavatel právnická osoba). Dlužník měl mít jednu vyživovací povinnost vůči manželce - žalované (neměl mít děti), měl být ženatý. Dlužník měl splácet dříve poskytnutý úvěr částkou částka měsíčně, neměl mít kreditní kartu ani další úvěry nebo půjčky. Uvedenou listinu Dlužník podepsal.

9. Z výpisu z běžného účtu žalované soud zjistil, že v lednu 2018 činil počáteční zůstatek na jejím účtu částka, konečný zůstatek částka; na účet jí byla připsána mzda částka dne datum. V únoru 2018 činil počáteční zůstatek na účtu částka, konečný zůstatek částka; na účet jí byla připsána mzda částka dne datum. V březnu 2018 činil počáteční zůstatek částka, konečný zůstatek částka; na účet byla žalované připsána mzda částka dne datum.

10. Z výpisu z běžného účtu Dlužníka bylo soudem zjištěno, že v lednu 2018 byl počáteční zůstatek na jeho účtu částka, konečný zůstatek částka; mzda částka a částka byla na jeho účet připsána datum. V únoru 2018 činil počáteční zůstatek částka, konečný zůstatek částka; mzda ve výši částka a částka byla na účet Dlužníka připsána datum. V březnu 2018 činil počáteční zůstatek na účtu částka, konečný zůstatek částka; mzda ve výši částka a částka byla na účet připsána datum.

11. Z přílohy ke schválení úvěru/meziúvěru ze stavebního spoření – kontrola příjmů soud zjistil, že v dokumentu bylo stanoveno životní minimum pro dvě osoby v domácnosti celkem částkou částka (náklady na domácnost částka, výdaje 1. osoby v domácnosti částka a výdaje 2. osoby v domácnosti částka), splátky poskytovaného úvěru měly činit částka, další splátky hrazené Dlužníkem byly částka, nesplátkové závazky částka; celkem měsíční úhrady částka. Příjmy Dlužníka měly činit částka, žalované (manželky) částka, celkem příjmy částka; počítáno s rezervou částka. Příjmy žalované a Dlužníka byly vyhodnoceny jako dostatečné.

12. Z listiny označené jako spisové zrcadlo Anonymizováno z datum, včetně informací z interní databáze žalobkyně týkající se žalované a Dlužníka, soud zjistil, že se listina vztahovala k posouzení žádosti Dlužníka a žalované o úvěr, přičemž úvěr (meziúvěr) měl být čerpán jednorázově ve výši částka, stavební spoření založené Dlužníkem dne datum mělo být vedeno na účtu č. č. účtu, Dlužník měl na stavební spoření vkládat částku částka měsíčně. Dlužník byl bez záznamu v „black listu“, ve vztahu k jeho osobě měla být provedena kontrola v registrech SOLUS, BRKI s tím, že interně žalobkyně doporučila úvěr schválit s přirážkou. Žalovaná a dlužník měli bydlet ve vlastním bytě nebo domě.

13. Ze žádosti o čerpání meziúvěru/úvěru ze stavebního spoření, č. smlouvy Anonymizováno, ze dne datum pak soud zjistil, že v žádosti bylo požádáno o čerpání převodem na účet Dlužníka, žádost byla podepsána dne datum Dlužníkem a žalovanou, jejich totožnost byla ověřena občanskými průkazy. Dále je na žádosti uvedeno, že úvěr ve výši částka byl vyčerpán dne datum. O vyčerpání úvěru dne datum pak žalobkyně Dlužníka informovala rovněž písemně, a to dopisem ze dne datum.

14. Z oznámení o zvýšení úrokové sazby ze dne datum soud zjistil, že Dlužníkovi bylo ze strany žalobkyně oznámeno zvýšení úrokové sazby od datum o 0,2 % ročně na 4,7 % ročně; důvodem zvýšení úrokové sazby byla skutečnost, že již nejsou splněny podmínky pro poskytovanou slevu (sleva na sazbě byla za sjednaný produkt skupinového životního pojištění u ČSOB pojišťovny). Zároveň byla v oznámení uvedena nová výše splátky úroků, a to částka měsíčně.

15. Z oznámení žalobkyně o odstoupení ze dne datum, včetně dokladu o odeslání žalované, pak soud zjistil, že z důvodu prodlení došlo ze strany žalobkyně k odstoupení od smlouvy č. hodnota ke dni datum, k témuž dni byl dluh zesplatněn. Celková dlužná částka činila částka. Žalované byla písemnost odeslána dne datum na adresu adresa, tj. na adresu uvedenou v dodatku ke smlouvě o úvěru.

16. Z listiny obsahující vyčíslení dlužné částky soud zjistil, že k datum celkem dluh činil částka (jistina částka, smluvní úrok do odstoupení částka, úroky po odstoupení částka, úroky z prodlení po odstoupení částka,).

17. Žalovaná byla k zaplacení dlužné částky vyzvána předžalobní upomínkou ze dne datum, která jí byla dle dokladu o odeslání zaslána na adresu adresa, a to dne datum. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky ve výši částka s příslušenstvím do 7 dnů od odeslání.

18. Z oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory žalované pak soud zjistil, že žalované byl za září 2024 vyplacen rodičovský příspěvek částka, pro období od datum do datum jí byl přiznán rodičovský příspěvek částka měsíčně a v listopadu 2026 jí bude vyplacena poslední částka ve výši částka.

19. Z dopisu žalované ze dne datum adresovaného žalobkyni soud zjistil, že žalovaná mimo jiné sdělila žalobkyni, že peníze z úvěru zřejmě (bývalý) manžel použil na jiný účel, není si vědoma toho, že by byly použity ve prospěch společného jmění manželů. Dále žalovaná uvedla, že bez jejího vědomí uzavíral další smlouvy.

20. Z předložených rodných listů dětí žalované pak bylo zjištěno, že žalovaná a Dlužník (bývalý manžel žalované) mají dvě nezletilé děti, a to dceru jméno FO, narozenou datum, a syna jméno FO, narozeného datum. Žalovaná má pak ještě další nezletilé dítě, a to syna jméno FO, narozeného datum.

21. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalovaná a Dlužník (bývalý manžel žalované) požádali dne datum písemně žalobkyni o poskytnutí meziúvěru ve výši částka ke smlouvě č. hodnota, a to za účelem údržby, rekonstrukce, změny a modernizace vlastního rodinného domu, který měli ve společném jmění manželů (žalovaná byla v žádosti uvedena jako spoludlužník). Dne datum pak byla mezi žalobkyní a Dlužníkem uzavřena úvěrová smlouva č. hodnota, žalobkyně se smlouvou zavázala poskytnout Dlužníkovi úvěr ve výši částka, a to na údržbu, změnu rodinného domu. Úroková sazba dle smlouvy činila 5,3 % ročně, Dlužník se zavázal hradit žalobkyni splátku úroků částka měsíčně a činit vklady na stavební spoření ve výši částka měsíčně. Na základě dodatku k úvěrové smlouvě č. hodnota ze dne datum ke smlouvě o úvěru přistoupila žalovaná jako spoludlužník, přičemž se zavázala splnit společně a nerozdílně s Dlužníkem všechny povinnosti vyplývající ze smlouvy. Zároveň žalovaná potvrdila, že se seznámila se zněním smlouvy o úvěru a jejími přílohami, a že ujednáním rozumí. Jako adresa žalované byla v dodatku uvedena adresa adresa. Dne datum pak zároveň Dlužník a žalovaná požádali o čerpání předmětného úvěru, a to převodem na účet Dlužníka; úvěr byl takto vyčerpán v plné výši, tj. částka dne datum. Žalobkyně před poskytnutím úvěru Dlužníkovi a žalované náležitě odborně posoudila jejich úvěruschopnost, kdy v době poskytnutí úvěru byli žalovaná i Dlužník zaměstnáni, jejich pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou a příjem ze zaměstnání činil v případě Dlužníka v průměru částka čistého měsíčně (leden 2018 mzda částka, únor 2018 mzda částka, březen 2018 mzda částka; celkem mzda za tři měsíce částka) a v případě žalované činil průměrný měsíční příjem částka čistého (leden 2018 mzda částka, únor 2018 mzda částka, březen 2018 mzda částka; celkem mzda za tři měsíce částka). Dlužník a žalovaná bydleli ve vlastním rodinném domě, neměli žádnou vyživovací povinnost a měsíčně spláceli na jiné půjčky nebo úvěry částku částka a částka (žalovaná měla splácet úvěr splátkami částka měsíčně, měla mít kreditní kartu s limitem částka; Dlužník měl splácet úvěr splátkami částka měsíčně, neměl mít kreditní kartu ani další úvěry nebo půjčky). Splátka nově poskytovaného úvěru měla činit částka měsíčně, dále měl Dlužník činit vklady na stavební spoření ve výši částka měsíčně (toto stavební spoření hradil již od počátku roku 2016, stavební spoření bylo založeno datum). Výdaje domácnosti žalované a Dlužníka byly stanoveny částkou částka. K osobě Dlužníka nebyly v registrech zjištěny žádné negativní informace mající vliv na splácení úvěru. Celkové příjmy žalované a Dlužníka činily částka, jejich výdaje, včetně splátek předmětného úvěru (splátky úroků, vklady na stavební spoření) měly činit částka, žalovaná a Dlužník tak měli mít volné prostředky ve výši částka měsíčně. Úvěr částka byl vyčerpán datum bezhotovostně dle žádosti žalované a Dlužníka o čerpání úvěru ze dne datum. Z důvodu prodlení s úhradou sjednaných splátek, v souladu s úvěrovou smlouvou, žalobkyně od smlouvy ke dni datum odstoupila, celková dlužná částka se tak stala k datum splatnou. Žalované bylo zesplatnění úvěru oznámeno, celková dlužná částka činila částka (jistina úvěru částka, neuhrazené smluvní úroky částka), dopis jí byl odeslán na adresu uvedenou v dodatku, kterým k úvěrové smlouvě přistoupila jako spoludlužník. Od datum činila sjednaná úroková sazba 4,7 % ročně. Žalovaná dopisem ze dne datum sdělila žalobkyni, že Dlužník zřejmě úvěr použil na jiný účel, než jak bylo smluvně sjednáno, resp. že si není vědoma toho, že by úvěrové prostředky byly použity ve prospěch společného jmění manželů.

22. Podle § 5 odst. 2 zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, má účastník smlouvy o stavebním spoření právo na poskytnutí úvěru ze stavebního spoření na financování bytových potřeb po splnění podmínek tohoto zákona a podmínek stanovených stavební spořitelnou ve všeobecných obchodních podmínkách, zejména po splnění předpokladů zajištění jeho návratnosti. Dle odstavce 5 téhož ustanovení může stavební spořitelna poskytnout účastníkovi úvěr do výše cílové částky, který slouží k úhradě nákladů na řešení bytových potřeb i v případě, kdy účastník nemá ještě nárok na poskytnutí úvěru ze stavebního spoření.

23. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

24. Podle § 2001 lze od smlouvy odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.

25. Dle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem (§ 1969 o. z.).

26. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

27. Podle 1872 odst. 1 o. z., je-li několik dlužníků zavázáno plnit společně a nerozdílně, jsou povinni plnit jeden za všechny a všichni za jednoho. Věřitel může požadovat celé plnění nebo jeho libovolnou část na všech spoludlužnících, jen na některých, nebo na kterémkoli ze spoludlužníků.

28. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

29. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

30. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

31. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

32. Podle § 3 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru se pro účely tohoto zákona rozumí posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

33. Dle § 710 písm. b) o. z. jsou součástí společného jmění dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.

34. V daném případě došlo k uzavření úvěrové smlouvy mezi žalobkyní a Dlužníkem, přičemž na základě dodatku k této smlouvě žalovaná přistoupila (k závazku Dlužníka) jako spoludlužník, a zavázala se splnit společně a nerozdílně s Dlužníkem všechny povinnosti ze smlouvy vyplývající. K uzavření úvěrové smlouvy a dodatku došlo poté, kdy Dlužník a žalovaná společně požádali žalobkyni o poskytnutí úvěru. Rovněž tak společně Dlužník a žalovaná požádali o čerpání úvěru, kdy k tomuto čerpání v souladu se žádostí došlo dne datum. Pokud tedy žalovaná namítala, že smlouvu uzavřel pouze její bývalý manžel (Dlužník), a že ona sama neměla informace o úvěru a jeho čerpání, pak tato její tvrzení byla v průběhu řízení zcela vyvrácena. Žalovaná požádala spolu s Dlužníkem o poskytnutí úvěru, podepsala dodatek, na jehož základě se stala spoludlužníkem, a rovněž tak požádala písemně žalobkyni o čerpání úvěru, včetně uvedení způsobu, jak má být úvěr čerpán. Žalovaná tak věděla o čerpání úvěru i o tom, jakým způsobem k čerpání a v jaké výši došlo. Jako spoludlužník pak vystupovala proto, že stavební spoření, z něhož byl úvěr poskytován, resp. k němuž se vztahoval meziúvěr, měl sjednáno Dlužník. Žalovaná si tak nepochybně byla vědoma poskytnutí úvěru a jeho výše, rovněž tak si musela být vědoma povinnosti takto poskytnutý úvěr splácet. V daném případě se nejedná o dluh, který by netvořil společné jmění manželů a byl výlučným dluhem bývalého manžela žalované, jak se žalovaná snažila tvrdit. Žalovaná smlouvu o úvěru uzavřela společně s Dlužníkem, o všech skutečnostech týkajících se úvěru byla náležitě informována, a proto její tvrzení o tom, že o čerpání úvěru a o využití prostředků z něho nevěděla, považuje soud za čistě účelová.

35. Žalobkyně náležitě odborně posoudila úvěruschopnost Dlužníka a žalované splácet poskytnutý úvěr, kdy za tímto účelem jí žalovaná i Dlužník poskytovali součinnost (předložení potvrzení o příjmech, sdělení a doložení informací o jejich majetkových, osobních a rodinných poměrech). V době poskytnutí úvěru činily celkové měsíční příjmy žalované a Dlužníka částka, jejich měsíční výdaje, včetně nově poskytovaného úvěru (splátky úroků a vkladu na stavební spoření) činily částka, tedy žalovaná a Dlužník měli mít volné finanční prostředky ve výši částka měsíčně. Žalovaná a Dlužník bydleli ve vlastním rodinném domě, jehož údržba a změna měla být financována z úvěru, neměli žádnou vyživovací povinnost (neměli nezletilé děti) a k osobě Dlužníka nebyly v registrech zjištěny žádné informace, které by mohly negativně ovlivnit jeho schopnost úvěr splácet. Soud proto dospěl k závěru, že úvěrová smlouva, včetně dodatku, byla mezi účastníky uzavřena platně, neboť žalobkyně splnila svou zákonnou povinnost a schopnost Dlužníka a žalované splácet poskytnutý úvěr náležitě odborně posoudila.

36. S ohledem na prodlení Dlužníka a žalované se splácením úvěru pak žalobkyně v souladu se smlouvou od úvěrové smlouvy odstoupila, a to ke dni datum, a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky. Oznámení o odstoupení od smlouvy a výzva k úhradě byly žalované řádně odeslány na adresu dle smlouvy, přičemž se zároveň jedná o adresu, kde se žalovaná až do současné doby fakticky zdržuje, a kde jí byla rovněž doručena žaloba, na kterou v řízení reagovala. Pokud se pak žalovaná snažila zpochybnit doručení uvedených písemností, je třeba zdůraznit, že neuvedla žádné skutečnosti, pro které by nebylo možné považovat odstoupení od smlouvy a výzvu k úhradě za doručenou (žalovaná netvrdila ničeho o tom, proč jí písemnosti nebyly doručeny, pouze obecně uváděla, že jí doručeny nebyly). Soud i tato tvrzení žalované považoval za účelová, neboť žalovaná na adrese adresa, fakticky bydlí, dle obsahu spisu jí na této adrese byla dne datum zanechána výzva k vyzvednutí poštovní zásilky (dle poznámky pošty nebyla písemnost vyzvednuta), následně jí na téže adrese byla dne datum zanechána výzva k vyzvednutí zásilky (obsahující mimo jiné žalobu) a ta jí byla dne datum vhozena do poštovní schránky, přičemž na tuto písemnost žalovaná reagovala prostřednictvím své zástupkyně podáním ze dne datum. Z dopisu žalované ze dne datum, který zaslala žalobkyni, je pak jasné, že si žalovaná byla svého závazku plně vědoma a snažila se, aby bylo plnění ze strany žalobkyně vymáháno pouze po Dlužníkovi, a nikoli i vůči její osobě.

37. S ohledem na shora uvedené posoudil soud podanou žalobu jako plně důvodnou a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši částka (neuhrazená jistina úvěru) včetně smluvního úroku ve výši částka (dlužný úrok ke dni odstoupení žalobkyně od úvěrové smlouvy), smluvního úroku ve výši 4,7 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

38. Žalobkyně v daném případě navrhovala doplnit dokazování Všeobecnými obchodními podmínkami stavebního spoření, kdy s ohledem na provedené dokazování a právní posouzení věci považoval soud tento důkaz za zcela nadbytečný, a proto jej zamítnul.

39. Žalovaná pak navrhla doplnit dokazování detailem insolvenčního řízení Dlužníka na serveru Justice.cz a výslechem Dlužníka, kdy tyto důkazy považoval soud rovněž za nadbytečné, neboť pro rozhodnutí ve věci samé není podstatné, zda je Dlužník v insolvenci, případně jaká je jeho majetková situace. Pokud pak měl výslech svědka (Dlužníka) směřovat k prokázání, že ze smlouvy o úvěru byl zavázán výlučně Dlužník, pak rovněž tento důkaz považoval soud za zcela nadbytečný, neboť již provedenými listinnými důkazy bylo jednoznačně prokázáno, že z úvěrové smlouvy byli zavázáni Dlužník a žalovaná společně a nerozdílně, přičemž tento dluh se stal součástí jejich (dosud nevypořádaného) společného jmění manželů. Pokud pak žalovaná navrhovala svůj účastnický výslech, a to k prokázání toho, že jí nebyly písemnosti (odstoupení žalobkyně od úvěrové smlouvy, výzva k plnění) doručeny, pak i tento důkazní návrh soud zamítnul, neboť v daném případě bylo prokázáno odeslání těchto písemností ze strany žalobkyně, a to na adresu, na které se žalovaná fakticky zdržuje a kde přebírá písemnosti (a kterou sama žalobkyni uváděla), přičemž žalovaná pouze obecně bez dalšího tvrdila, že jí písemnosti nebyly doručeny, aniž by konkrétně tvrdila, z jakého důvodu nebyly doručeny, nebo jaký jiný problém s doručováním písemností na dané adrese má. S ohledem na chybějící skutková tvrzení nebylo k čemu provádět dokazování (nejprve je třeba tvrdit a teprve poté prokazovat). Soud má za prokázané doručení písemností žalované, zcela obecné tvrzení žalované o nedoručení písemností považuje za účelové, kdy navíc prokázané doručení písemností dle § 573 o. z. nelze vyvrátit pouhou výpovědí žalované o tom, že jí písemnosti nebyly doručeny (bez konkrétních tvrzení o tom, proč k tomuto doručení nedošlo).

40. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, která byla ve věci plně úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení ve výši částka, které tvoří mimosmluvní odměna advokáta za čtyři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva se základním skutkovým a právním rozborem věci, podání žaloby, účast u jednání dne datum) ve výši částka podle § 7 bod 6. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“), tři režijní paušály po částka (dle § 13 a. t., ve znění platném a účinném do datum) a jeden režijní paušál ve výši částka (účast u jednání soudu dne datum, dle § 13 a. t., ve znění platném a účinném od datum), 21 % daň z přidané hodnoty z částky částka ve výši částka a soudní poplatek částka. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna uhradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.

41. Žalovaná v daném případě navrhovala postup dle § 150 o. s. ř., tedy nepřiznání práva na náhradu nákladů řízení žalobkyni, a to z důvodu okolností poskytnutí úvěru a s ohledem na její nemajetnost. Soud v daném případě neshledal žádné důvody pro postup dle § 150 o. s. ř., podle něhož jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. Jestliže žalovaná argumentovala okolnostmi uzavření smlouvy o úvěru, pak zde nebylo dáno nic, co by postup dle § 150 o. s. ř. odůvodňovalo, neboť žalovaná spolu se svým tehdejším manželem uzavřela smlouvu o úvěru a zavázala se úvěr splácet způsobem ve smlouvě uvedeným (danou smlouvu uzavřela žalovaná dobrovolně, o poskytnutí úvěru společně s Dlužníkem žalobkyni písemně požádali, jejich totožnost byla ověřena občanskými průkazy). Pokud dle žalované měla být důvodem pro postup dle § 150 o. s. ř. její nemajetnost, pak tato okolnost nemůže být v žádném případě důvodem pro nepřiznání práva žalobkyni na náhradu nákladů řízení, na takové situace § 150 o. s. ř. nedopadá a dopadat nemůže. Navíc žalobkyně svou nemajetnost pouze tvrdila, nijak ji neprokázala, resp. bylo prokázáno, že žalovaná pobírá rodičovský příspěvek, a navíc je zřejmě spoluvlastníkem nemovitostí, které jsou součástí nevypořádaného společného jmění manželů. O nemajetnost se tak na straně žalované nejedná.

42. Lhůta pro splnění povinností uložených žalované tímto rozsudkem byla soudem stanovena delší v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. (věta za středníkem), a to v délce tří měsíců. Soud takto rozhodl s ohledem na výši částky, jejíž zaplacení bylo žalované uloženo.

43. Žalovaná požádala o úhradu dlužné částky ve splátkách po částka měsíčně, přičemž žalobkyně s tímto způsobem úhrady dlužné částky nesouhlasila, neboť při takto nízkých měsíčních splátkách by dlužná částka byla žalobkyni uhrazena až za více než 20 let (žalobkyně byla připravena souhlasit se splátkami za předpokladu úhrady celkové dlužné částky ve lhůtě 5 let). V daném případě nelze po žalobkyni spravedlivě požadovat, aby jí byla dlužná částka hrazena po dobu delší než 20 let, splátka částka měsíčně je s ohledem na celkovou dlužnou částku zcela nepřiměřená. Důvodem pro umožnění splácení v takto nízkých měsíčních splátkách pak nemůže být ani skutečnost, že se žalovaná chce vyhnout insolvenci nebo exekuci, kdy na tyto situace měla pamatovat dříve, než podepsala s Dlužníkem úvěrovou smlouvu. Případné insolvenční řízení Dlužníka pak rovněž není důvodem po umožnění splácet dlužnou částku ve splátkách po částka měsíčně, neboť pokud se žalobkyni v rámci insolvenčního řízení dostane nějakého uspokojení pohledávky, bude toto případné plnění zohledněno vůči žalované až následně (dlužná částka bude ponížena o úhrady učiněné ze strany Dlužníka); žalobkyně je oprávněna požadovat úhradu celé dlužné částky pouze po žalované (1872 odst. 1 o. z.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo nařízení exekuce.