9 C 12/2022

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Šárovcovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o vyklizení nemovitých věcí <b>I. Žalovaný je povinen vyklidit nemovité věci: pozemek parc. č. [anonymizována dvě slova], jehož součástí je stavba [adresa] (rodinný dům, v části [územní celek]), zapsaný v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, [stát. instituce], pro [katastrální uzemí], obec Kouty, na listu vlastnictví [číslo] vyklizené je předat žalobkyni, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem v [obec].</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 10. 1. 2022 domáhala po žalovaném vyklizení pozemku parc. č. St. 37, jehož součástí je stavba [adresa] (rodinný dům, v části [územní celek]), zapsaného v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, [stát. instituce], pro [katastrální uzemí], obec Kouty, na listu vlastnictví [číslo] (dále jen„ Nemovitosti“), s tím, že žalobkyně a žalovaný byly původně podílovými spoluvlastníky Nemovitostí, dne 7. 9. 2015 uzavřeli dohodu o zrušení a vypořádání jejich podílového spoluvlastnictví, na základě které se výlučným vlastníkem Nemovitostí stala žalobkyně. Současně v rámci této dohody žalobkyně převzala závazek k doplacení společného hypotečního úvěru, který od této doby splácí (do katastru nemovitostí byla dohoda účastníků vložena až dne 9. 12. 2015 poté, kdy byl žalovaný vyvázán z úvěrové smlouvy). Žalovaný Nemovitosti nikdy nevyklidil a dále nemovitosti užíval společně se žalobkyní, neboť spolu v té době stále žili jako druh a družka; partnerské soužití účastníci ukončili již před několika lety a od této doby již spolu jako druh a družka nežijí, od ukončení partnerského vztahu žalobkyně žalovaného opakovaně vyzývala, aby se z Nemovitostí odstěhoval, ten to však vždy odmítnul. Za situace, kdy žalobkyně s užíváním Nemovitostí ze strany žalovaného již nadále nesouhlasí, užívá žalovaný [příjmení] bez právního důvodu, neboť mu nesvědčí k Nemovitostem vlastnické, nájemní ani jiné užívací právo. Žalobkyně žalovaného opakovaně vyzývala, aby Nemovitosti vyklidil, naposledy dopisem ze dne [datum], kterým byl žalovaný vyzván k vyklizení Nemovitostí do [datum].

2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a navrhnul její zamítnutí s tím, že dohodu o vypořádání podílového spoluvlastnictví k Nemovitostem uzavřel se žalobkyní ve složité životní situaci, se žalobkyní byl domluven tak, že až toto pomine, vrátí se vlastnické vztahy k Nemovitostem do původní podoby, tedy budou mít Nemovitosti opět v podílovém spoluvlastnictví, a to každý jednu polovinu. Toto žalobkyně žalovanému slíbila před svědkem, ale když ji žalovaný o změnu vlastnických vztahů žádal, žalobkyně odmítla; rovněž tak odmítla zřídit ve prospěch žalovaného věcné břemeno doživotního užívání Nemovitostí. Žalobkyně žalovanému nezaplatila částku 100 000 Kč na vypořádání jeho spoluvlastnického podílu tak, jak se v dohodě zavázala. Žalovaný dále uvedl, že se žalobkyní žili jako druh a družka nejméně do podzimu 2021, kdy společně uhrazovali své potřeby (žalovaný ze svého účtu vybíral pravidelně finanční částky a ukládal je v hotovosti v domě na účastníky předem určené místo), vedli společnou domácnost. Žalovaný rovněž nesouhlasil s tím, že by Nemovitosti užíval proti vůli žalobkyně. Dále žalovaný uvedl, že dle jeho názoru jednala žalobkyně při uzavírání dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví lstivě s předem promyšlenými úmysly, dohodu uzavřel žalovaný v omylu, který žalobkyně vyvolala, neboť očekával okolnost, která nenastala. Právní jednání žalovaného je tak stiženo neplatností, neboť nebylo učiněno svobodně a vážně – byla to právě žalobkyně, která uzavření dohody iniciovala a žalovaného k uzavření dohody navedla, rovněž tak žalobkyně dohodu, resp. její vzor obstarala. Dohoda o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví uzavřená mezi účastníky je tak dle žalovaného neplatná, přičemž okolnosti neplatnosti vyplynuly až podáním žaloby (okamžikem podání žaloby vyšlo najevo skutečné a pravé jednání žalobkyně, která lstivým způsobem ve snaze získat pro sebe majetkový prospěch uvedla žalovaného v omyl o skutečných důvodech, proč byla dohoda o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví uzavřena), a nedošlo proto k promlčení (navíc případné promlčení by bylo dle žalovaného v rozporu s dobrými mravy).

3. Z informativního výpisu z katastru nemovitostí a z výpisu z katastru nemovitostí pro katastrální území Kouty u Poděbrad, list vlastnictví [číslo] ze dne 4. 4. 2022 soud zjistil, že výlučným vlastníkem Nemovitostí je žalobkyně, její vlastnické právo bylo do katastru nemovitostí vloženo na základě dohody účastníků o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví ze dne 7. 9. 2015, s právními účinky vkladu ke dni 9. 12. 2015.

4. Z dohody o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví ze dne 7. 9. 2015 soud zjistil, že byla uzavřena mezi účastníky, dohodou bylo zrušeno a vypořádáno jejich podílové spoluvlastnictví k Nemovitostem (žalobkyně a žalovaný byli každý vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti 1/2), výlučným vlastníkem Nemovitostí se měla na základě dohody účastníků stát žalobkyně, která zároveň převzala závazek k doplacení úvěru zajištěného zástavním právem k Nemovitostem, žalovaný měl být z úvěru vyvázán (žalobkyně měla zůstat jediným dlužníkem). Žalobkyně se v dohodě zároveň zavázala vyplatit žalovanému vypořádací podíl 100 000 Kč, přičemž žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že peníze v hotovosti od žalobkyně převzal. V dohodě bylo rovněž uvedeno, že žalovaný Nemovitosti před podpisem dohody vyklidil.

5. Z výpisů z bankovního účtu žalovaného [číslo] vedeného u [právnická osoba] za období od 14. 5. 2019 do 14. 12. 2021 soud zjistil, že žalovaný prováděl ze svého účtu mimo jiné výběry hotovosti z bankomatu a bezhotovostní platby za zboží a služby; z výpisů však není možné zjistit, k čemu byly žalovaným vybrané peníze použity.

6. Žalobkyně vyzvala žalovaného k vyklizení Nemovitostí předžalobní výzvou ze dne 30. 11. 2021, doručenou dle dokladu o odeslání do schránky žalovaného dne 2. 12. 2021 – žalobkyně vyzvala žalovaného k vyklizení Nemovitostí do 31. 12. 2021.

7. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že výlučným vlastníkem Nemovitostí je žalobkyně, v dohodě účastníků o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví ze dne 7. 9. 2015, na základě které bylo vlastnické právo k Nemovitostem ve prospěch žalobkyně vloženo do katastru nemovitostí, není obsažena žádná rozvazovací podmínka ani závazek žalobkyně převést spoluvlastnický podíl o velikosti 1/2 na Nemovitostech zpět na žalovaného.

8. Mezi účastníky bylo nesporným, že vedení společné domácnosti a svůj vztah druha a družky ukončili nejpozději ke dni 31. 12. 2021, žalovaný nadále Nemovitosti užívá k bydlení.

9. Podle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

10. Podle § 744 o. z., je-li obydlím manželů dům nebo byt, k němuž má jeden z manželů výhradní právo umožňující v domě nebo bytě bydlet, a je-li to jiné právo než závazkové, vznikne uzavřením manželství druhému manželu právo bydlení. Vznikne-li jednomu z manželů takové výhradní právo za trvání manželství, vznikne tím druhému z manželů právo bydlení.

11. Podle § 769 o. z., zaniklo-li manželství rozvodem, a manželé neměli k domu nebo bytu, v němž se nacházela jejich rodinná domácnost, stejné, popřípadě společné právo, a manželé, popřípadě rozvedení manželé se nedohodnou o dalším bydlení manžela, který má v domě nebo bytě pouze právo bydlet, popřípadě jiné právo, které je slabší než právo druhého manžela, rozhodne soud na návrh manžela, který má k domu nebo bytu právo vlastnické nebo jiné věcné právo, popřípadě výhradní právo nájemní nebo jiné závazkové právo, o povinnosti druhého manžela se vystěhovat.

12. V daném případě užívá žalovaný od 1. 1. 2022 Nemovitosti k bydlení, aniž by měl uzavřenu nájemní nebo jinou smlouvu, která by ho k tomu opravňovala. Žalovanému pro užívání Nemovitostí nesvědčí ani odvozené právo bydlení, neboť nejpozději od [datum] není se žalobkyní v družském poměru, nevede se žalobkyní společnou domácnost, a tedy nesvědčí mu ani odvozené užívací právo založené na vztahu obdobném vztahu manželskému. Pokud se tedy žalobkyně, jakožto výlučný vlastník Nemovitostí, domáhala žalobou podanou dne 10. 1. 2022 po žalovaném vyklizení Nemovitostí, pak byla její žaloba podána důvodně, neboť jako výlučný vlastník má žalobkyně právo domáhat se ochrany svého vlastnického práva, kdy v případě nemovitých věcí není možné jejich vydání, a proto se žalobkyně správně a v souladu s konstantní judikaturou domáhala po žalovaném vyklizení Nemovitostí (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 1. 2012, sp. zn. 26 Cdo 3560/2010, a ze dne 5. 9. 2000, sp. zn. 22 Cdo 389/99).

13. Je třeba rovněž uvést, že ze strany žalovaného nebylo tvrzeno, že by mu svědčilo nějaké právo Nemovitosti užívat. Pokud pak žalovaný uváděl, že dohodu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví uzavřeli účastníci v roce 2015 tzv. podmíněně, tedy že žalobkyně se měla zavázat polovinu Nemovitostí převést zpět na žalovaného poté, co se zlepší jeho složitá životní situace, pak nic takového v dohodě účastníků ujednáno nebylo, ke zpětnému převodu vlastnického práva ke spoluvlastnickému podílu na Nemovitostech na žalovaného nedošlo, přičemž žalovaný toto tvrdil pouze v obecné rovině, v průběhu jednání uvedl, že žalobkyni žádal o navrácení vlastnických vztahů k Nemovitostem do předešlého stavu pouze ústně a žalobkyně s tím nesouhlasila; proto měl později svůj požadavek upravit tak, že po žalobkyni požadoval (rovněž ústně) zřízení věcného břemeno doživotního užívání Nemovitostí v jeho prospěch, což měla žalobkyně rovněž odmítnout.

14. Žalovaný k dohodě účastníků o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ze dne 7. 9. 2015 uváděl, že byla uzavřena v době, kdy byl ve složité životní situaci, se žalobkyní byl proto domluven tak, že až tato jeho tíživá situace pomine, vrátí se vlastnické vztahy k Nemovitostem do původní podoby, tedy budou mít Nemovitosti opět v podílovém spoluvlastnictví, a to každý jednu polovinu. Z tvrzení žalovaného pak lze dovodit, že dohodu měl uzavřít jen dočasně, protože to pro něho bylo v daném okamžiku výhodné. Jestliže tedy měla být dohoda uzavřena z jeho strany nikoli vážně, resp. měla zastřít nějaké jiné jeho jednání nebo pro něho být v daný okamžik výhodná, pak se žalovaný nemůže své případné vlastní nepoctivosti dovolávat (blíže např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. října 2005, sp. zn. 22 Cdo 2342/2004). Žalovaný neuvedl žádná tvrzení o okolnostech uzavření dohody, o možném lstivém jednání žalobkyně při uzavírání dohody a o uvedení žalovaného v omyl, pouze bez dalšího citoval zákonné důvody možné neplatnosti právního jednání, přičemž tato tvrzení v pouhé obecné rovině soud považoval za čistě účelová. O tom svědčí i samotné datum uzavření dohody dne 7. 9. 2015, kdy do doby zahájení tohoto řízení (tj. po dobu téměř sedmi let) se žalovaný žádným způsobem neplatnosti dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků nedovolal; samotná skutečnost, že se žalobkyně žalobou domáhá vyklizení Nemovitostí žalovaným, důvodem neplatnosti uvedené dohody být nemůže. Navíc je třeba přihlédnout k tomu, že vyjádření žalovaného týkající se dohody účastníků o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví byla ve vzájemném rozporu - žalovaný v části svých vyjádření považoval dohodu za platnou a uváděl, že vlastnické poměry k Nemovitostem chtěl následně upravit novou dohodou účastníků, sám opakovaně poukazoval na to, že mu nebyla ze strany žalobkyně zaplacena částka 100 000 Kč, jakožto vypořádací podíl, zdůrazňoval, že nebylo prokázáno, že byl skutečně dle dohody účastníků vyvázán jako dlužník z úvěrového vztahu. Naproti tomu žalovaný zmiňoval svou tíseň a lstivé jednání žalobkyně, aniž by z tohoto ale dovozoval neplatnost dohody; o možné neplatnosti dohody pak žalovaný hovořil až následně, avšak bez jakýchkoli konkrétních tvrzení o tom, v čem má neplatnost dohody spočívat, resp. čím měla být způsobena. Vzhledem k absenci jakýchkoli konkrétních tvrzení týkajících se neplatnosti dohody nebyla žalovanému poskytnuta lhůta dle § 118b zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), pro doplnění důkazních návrhů a předložení listin, neboť nejprve je třeba v řízení tvrdit, tj. uvádět konkrétní skutkové okolnosti podstatné pro rozhodnutí ve věci (nikoli bez dalšího pouze citovat možné zákonné důvody neplatnosti právního jednání), a teprve poté je možné taková konkrétní skutková tvrzení prokazovat.

15. Pro rozhodnutí ve věci pak nebylo podstatné, zda a případně jakým způsobem žalovaný platil v minulosti opravy Nemovitostí nebo přispíval na společnou domácnost vedenou se žalobkyní, neboť je jasné, že společnou domácnost jako druh a družka vedli, ale i dle žalovaného toto trvalo maximálně do konce roku 2021. Rovněž tak při rozhodování ve věci samé nebylo možné přihlížet k tvrzením žalovaného o tom, že mu žalobkyně neuhradila vypořádací podíl dle dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ve výši 100 000 Kč, neboť případné nezaplacení této částky nemá na platnost dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví vliv, navíc převzetí peněz v hotovosti žalovaný stvrdil podpisem dohody. V daném případě bylo právo žalovaného na užívání Nemovitostí (právo bydlení) odvozeno od družského poměru účastníků, nicméně z důvodu ukončení společné domácnosti a družského poměru účastníků nejpozději ke dni 31. 12. 2021, toto odvozené právo bydlení žalovaného v Nemovitostech zaniklo.

16. S ohledem na skutečnost, že v průběhu řízení nebylo žádným konkrétním způsobem zpochybněno vlastnické právo žalobkyně k Nemovitostem, žalovaný netvrdil ani neprokazoval žádný právní důvod, který by ho k užívání Nemovitostí opravňoval, shledal soud žalobu plně důvodnou a uložil žalovanému povinnost Nemovitosti vyklidit a vyklizené je předat žalobkyni.

17. Pokud žalovaný navrhoval doplnit dokazování výslechem žalovaného a výslechem svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], pak těmito důkazními návrhy mělo být prokázáno dřívější vedení společné domácnosti účastníků a přispívání žalovaného na společnou domácnost a opravy Nemovitostí. Vzhledem k tomu, že i v případě, že by taková tvrzená žalovaného byla prokázána, nemělo by to žádný vliv na rozhodnutí ve věci samé, neboť mezi účastníky bylo nesporným, že společnou domácnost vedli a jako druh a družka žili maximálně do 31. 12. 2021 (oba shodně uváděli ukončení jejich družského poměru nejpozději ke dni 31. 12. 2021). Soud proto uvedené důkazní návrhy žalovaného jako zcela nadbytečné zamítnul.

18. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, jakožto ve věci zcela úspěšné, vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 16 011 Kč Tyto náklady tvoří mimosmluvní odměna advokáta ve výši 1 500 Kč za každý z pěti úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva se základním skutkovým a právním rozborem věci, podání žaloby, vyjádření ve věci samé ze dne 8. 4. 2022 k podání žalovaného, účast u jednání soudu dne 3. 5. 2022), celkem tedy 7 500 Kč dle § 7 bod 4. ve spojení s § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“), pět režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 a. t. v celkové výši 1 500 Kč, náhrada hotových výdajů 100 Kč (výpis z katastru nemovitostí), 21 % daň z přidané hodnoty z částky 9 100 Kč ve výši 1 911 Kč a soudní poplatek 5 000 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen uhradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.

19. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy pro vyklizení Nemovitostí v délce patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku a pro úhradu nákladů řízení žalobkyni v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.