9 C 142/2025

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl soudkyní Mgr. Petrou Šárovcovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 13 190,38 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 9 257 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se žaloba v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 933,38 Kč, smluvního úroku ve výši 2 096 Kč, smluvního úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 13 190,38 Kč od 1. 6. 2025 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 1 121,12 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 13 190,38 Kč od 1. 6. 2025 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 40 % celkové náhrady nákladů řízení, tedy částku ve výši , částka, , do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, se smluvním úrokem ve výši , částka, , se smluvním úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení s tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , Anonymizováno, , právnická osoba, , jednající v České republice prostřednictvím , právnická osoba, , IČO: , IČO, (dále jen „Původní věřitel“), a žalovaným došlo dne , datum, k uzavření smlouvy o úvěru, na jejímž základě Původní věřitel poskytl žalovanému úvěr , částka, na koupi zboží. Žalovaný se ve smlouvě zavázal úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami po , částka, , splatnými vždy k 17. dni v měsíci, počínaje dnem , datum, . Dále se žalovaný zavázal platit z vyčerpaného úvěru smluvní úrok 18,15 % ročně. Původní věřitel před poskytnutím úvěru ověřil úvěruschopnost žalovaného – Původní věřitel vycházel z průměrného příjmu žalovaného , částka, měsíčně, výdaje žalovaného stanovil částkou , částka, měsíčně (žalovaný sám uvedl výdaje na bydlení , částka, , Původní věřitel dále zohlednil životní minimum, statistická data, situaci žalovaného – typ bydlení, rodinný stav, počet osob v domácnosti), a dále zohlednil žalovaným splácené jiné půjčky nebo úvěry ve výši , částka, měsíčně. Původní věřitel učinil rovněž dotazy do veřejně přístupných rejstříků a databází (insolvenční rejstřík, centrální evidence exekucí) a dospěl k závěru, že volné finanční prostředky žalovaného ve výši , částka, měsíčně jsou pro splácení předmětného úvěru plně dostačující a úvěr lze žalovanému poskytnout. Pohledávka Původního věřitele za žalovaným z uvedené smlouvy o úvěru byla k , datum, postoupena na žalobkyni. Žalovaný celkem na úvěr zaplatil , částka, , poslední úhradu provedl , datum, , přičemž z důvodu prodlení žalovaného byl úvěr ke dni , datum, zesplatněn. Žalovaný byl poté vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne , datum, , žalovanou částku nezaplatil.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, k jednání soudu se bez omluvy nedostavil.

3. Ze smlouvy označené jako Žádost/smlouva o klasickém úvěru č. , hodnota, , Žádost/smlouva o revolvingovém úvěru (Produktové smlouvy k rámcové smlouvě pro poskytování bankovních produktů a služeb č. , hodnota, ), ze dne , datum, , včetně všeobecných obchodních podmínek Původního věřitele, soud zjistil, že smlouva byla uzavřena mezi Původním věřitelem a žalovaným, jakožto dlužníkem (adresa žalovaného: , adresa, ), jako zprostředkovatel úvěru byla ve smlouvě uvedena společnost , Anonymizováno, ., IČ: , IČO, . Podle údajů ve smlouvě žil žalovaný s družkou, měl mít bankovní účet, totožnost žalovaného měla být ověřena občanským průkazem č. , hodnota, , žalovaný měl bydlet u rodičů a neměl mít děti. Žalovaný měl od srpna 2022 pracovat jako technický a odborný pracovník u společnosti , právnická osoba, ., jeho příjem ze zaměstnání měl činit , částka, čistého měsíčně, celkový příjem jeho domácnosti měl být , částka, měsíčně, výdaje domácnosti měly celkem činit , částka, , finanční závazky žalovaného (splátky úvěrů, hypoték, karet apod.) celkem , částka, měsíčně. Žalovanému měl být na základě smlouvy poskytnut úvěr na koupi notebooku v ceně , částka, , úvěr měl být poskytnut na celou kupní cenu zboží, se splátkou , částka, měsíčně, celkem měl žalovaný zaplatit 24 měsíčních splátek vždy k 17. dni v měsíci, počínaje , datum, , smluvní úrok činil 18,15 % ročně a celkem měl splatit , částka, .

4. Z přehledu čerpání a splácení úvěru č. , hodnota, žalovaným (listina označena jako „podklady pre súdne konanie“) soud zjistil, že úvěr měl být žalovaným vyčerpán dne , datum, ve výši , částka, , a to ve prospěch prodejce. Žalovaný celkem zaplatil , částka, (8 splátek po , částka, , poslední úhrada , datum, ). Na jistině měl žalovaný dle podkladů žalobkyně dlužit , částka, .

5. Z dopisu Původního věřitele ze dne , datum, , týkajícího se schválení úvěru a shrnutí jeho parametrů, byly soudem zjištěny údaje shodné jako ve smlouvě o úvěr – úvěr měl činit , částka, , měsíční splátka , částka, splatná k 17. dni, celkem , hodnota, splátek, první splatná , datum, , úrok 18,15 % ročně.

6. Z oznámení Původního věřitele o postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni ze dne , datum, pak soud zjistil, že žalovaný byl informován o postoupení pohledávky s tím, že po , datum, měl úvěr splácet přímo žalobkyni.

7. Z upomínky žalobkyně ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný byl vyzván ke splacení částky , částka, s tím, že dle upomínky měl být úvěr zesplatněn k , datum, .

8. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne , datum, , která byla dle poštovního podacího lístku odeslána žalovanému , datum, na adresu dle smlouvy, tj. , adresa, , a dále na adresu , adresa, . Žalovaný byl vyzván k zaplacení částky , částka, , a to do 7 dnů od doručení.

9. Z oznámení Původního věřitele o postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni ze dne , datum, , včetně čestného prohlášení Původního věřitele a vzoru emailové zprávy o postoupení soud zjistil, že žalovaný byl informován o postoupení, po datu , datum, měl platit žalobkyni. Podle čestného prohlášení měla být hromadně oznámení o postoupení pohledávek zasílána dlužníkům do jejich internetového bankovnictví vedeného Původním věřitelem, kam měli tito dlužníci přístup, a dále byli dlužníci o doručení dokumentu do internetového bankovnictví vyrozuměni SMS zprávou; oznámení o postoupení pohledávky bylo dlužníkům zasláno také buď e-mailem, který Původnímu věřiteli sdělili, nebo dopisem na adresu, kterou uvedli.

10. Z notářského zápisu ze dne , datum, , , Anonymizováno, , včetně přílohy č. , hodnota, , soud zjistil, že předmětná pohledávka Původního věřitele za žalovaným byla postoupena na žalobkyni (pohledávka je identifikována jménem a příjmením žalovaného, a dále číslem smlouvy , Anonymizováno, , číslem rámcové smlouvy pro poskytování bankovních produktů a služeb , Anonymizováno, a číslem úvěru , Anonymizováno, ). V rámci notářského zápisu bylo učiněno souhlasné prohlášení Původního věřitele a žalobkyně o tom, že uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávek, které byly přílohou notářského zápisu, a to dne , datum, , včetně dodatku ze dne , datum, , účinky postoupení nastaly ke dni , datum, .

11. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalovaný uzavřel s Původním věřitelem dne , datum, smlouvu o úvěru, na jejímž základě Původní věřitel poskytl žalovanému téhož dne úvěr ve výši , částka, (úvěr byl žalovanému poskytnut na nákup zboží, čerpání úvěru proběhlo formou úhrady zboží jeho prodejci). Žalovaný se smlouvou zavázal splatit úvěr 24 měsíčními splátkami po , částka, , první splátka byla splatná , datum, . Ve smlouvě se žalovaný zavázal platit z vyčerpaného úvěru smluvní úrok ve výši 18,15 % ročně. V souvislosti s poskytnutím úvěru žalovaný uvedl, že žije s družkou, bydlí u rodičů a nemá žádné děti. Žalovaný rovněž uvedl, že od srpna 2022 pracuje jako technický a odborný pracovník u společnosti , právnická osoba, ., jeho příjem ze zaměstnání měl činit , částka, čistého měsíčně, celkový příjem jeho domácnosti měl být , částka, měsíčně, výdaje jeho domácnosti měly činit celkem , částka, měsíčně, finanční závazky žalovaného (splátky úvěrů, hypoték, karet apod.) pak měly být , částka, měsíčně, žalovaný měl mít bankovní účet. Pohledávka Původního věřitele za žalovaným ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, byla postoupena na žalobkyni, a to ke dni , datum, . Žalovaný celkem na vyčerpaný úvěr zaplatil , částka, , poslední úhradu provedl , datum, .

12. Soud naopak nemá po provedeném dokazování za prokázané, že Původní věřitel před poskytnutím předmětného úvěru žalovanému dne , datum, náležitě odborně posoudil úvěruschopnost žalovaného, tedy schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet. Původní věřitel bez dalšího ověření vycházel pouze z tvrzení žalovaného uvedených ve smlouvě o úvěru, tato tvrzení nebyla žalovaným nijak doložena. Žalobkyně k posouzení úvěruschopnosti žalovaného Původním věřitelem ničeho nedoplnila a neprokázala ani poté, kdy byla při jednání ze strany soudu poučena dle § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), o tom, jaká tvrzení je třeba doplnit a prokázat.

13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 2991 odst. o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

16. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

17. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

18. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

19. Podle § 3 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru se pro účely tohoto zákona rozumí posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

20. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , který byl dne , datum, schválen k publikaci ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, je § 87 zákona o spotřebitelském úvěru speciálním ustanovením k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, přičemž upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvních úroků a poplatků, navíc v nové době splatnosti, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. proto poskytovateli úvěru vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru; účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.

21. V daném případě Původní věřitel poskytl žalovanému úvěr , částka, , aniž by před jeho poskytnutím náležitě posoudil úvěruschopnost žalovaného, jakožto spotřebitele, resp. bylo prokázáno, že toto posouzení provedl zcela nedostatečně a formalisticky – Původní věřitel nijak nezjišťoval skutečné výdaje žalovaného, přičemž sám žalovaný uvedl výdaje celé jeho domácnosti ve výši , částka, měsíčně (měl žít s přítelkyní u rodičů), tedy nepřiměřeně nízké, a z tohoto důvodu Původní věřitel stanovil měsíční výdaje žalovaného na částku , částka, . Původní věřitel neměl k dispozici podklady vztahující se k osobě žalovaného, jeho příjmům a výdajům, vycházel pouze z tvrzení žalovaného a z určitých ekonomických modelů a statistických údajů, přičemž se ani v rovině tvrzení nezajímal o to, jaké měsíční pravidelné výdaje žalovaný skutečně hradí, Původní věřitel neměl informace o tom, jakým způsobem má žalovaný zajištěno bydlení (zda např. platí nájemné a v jaké výši, jakou částku vynakládá na energie), kdo přesně tvoří domácnost žalovaného a zda tyto další osoby mají svůj vlastní příjem a případně v jaké výši (žalovaný bez dalšího uváděl příjem domácnosti , částka, měsíčně). Původní věřitel při posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr nevyžadoval potvrzení od zaměstnavatele žalovaného o výši jeho příjmů, nepožadoval ani výpisy z účtu žalovaného, aby mohl posoudit, zda má žalovaný volné finanční prostředky pro splácení úvěru, jaké platby z účtu hradí apod. Žalobkyně tak v daném případě i přes soudem poskytnuté poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní o tom, že Původní věřitel před poskytnutím úvěru náležitě odborně posoudil úvěruschopnost žalovaného.

22. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že Původní věřitel neměl žalovanému na základě nedostatečně provedeného posouzení jeho úvěruschopnosti úvěr ve výši , částka, s měsíční splátkou , částka, poskytnout. Původní věřitel schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr neposoudil řádně, naopak úvěruschopnost žalovaného posuzoval pouze formalisticky, ve snaze úvěr poskytnout, resp. schopnost žalovaného splácet úvěr neposuzoval vůbec. Uzavřenou smlouvu o úvěru je proto třeba hodnotit jako absolutně neplatnou, a to dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Postupem podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru proto byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, , představující vyčerpanou a nesplacenou jistinu úvěru (žalovaný vyčerpal , částka, a splatil , částka, – veškeré platby žalovaného je třeba s ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru započítat na částku, která byla žalovanému na základě neplatně uzavřené smlouvy o úvěru Původním věřitelem poskytnuta, tj. na vyčerpanou „jistinu úvěru“). S ohledem na judikaturu Nejvyššího soudu, kdy úprava počátku prodlení spotřebitele dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je úpravou speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, má být lhůta k vydání bezdůvodného obohacení žalovaným stanovena jako doba přiměřená jeho možnostem. Žalovaný se však ve věci nijak nevyjádřil, k jednání soudu se opakovaně nedostavil, soud tak nezná jeho poměry rozhodné pro stanovení přiměřené lhůty k plnění, a proto stanovil lhůtu pro vydání bezdůvodného obohacení žalovanému v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, jakožto obecnou lhůtu k plnění dle § 160 o. s. ř. Nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká poskytovateli úvěru teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru; žalovaný se tak do prodlení s vrácením jistiny úvěru nedostal, a proto mu nebyla uložena povinnost zaplatit z dlužní jistiny úvěru zákonný úrok z prodlení.

23. Ve zbývající části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, , smluvního úroku ve výši , částka, , smluvního úroku ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, a zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, byla žaloba zamítnuta (z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru nebylo možné žalobkyni přiznat právo na zaplacení smluvních úroků a dalších poplatků sjednaných v neplatné smlouvě o úvěru, rovněž tak nebylo možné přiznat zákonný úrok z prodlení, neboť žalovaný se do prodlení s vrácením vyplacené částky nedostal - povinnost k jejímu zaplacení mu byla uložena až tímto rozsudkem, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku).

24. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení v rozsahu 40 % - žalobkyně byla úspěšná ohledně částky , částka, a neúspěšná ohledně jistiny v částce , částka, , tedy ve vztahu k celkové žalované částce , částka, byla žalobkyně úspěšná v 70 %, neúspěšná ve 30 % (žalobkyni proto byla přiznána náhrada nákladů řízení v rozsahu odpovídajícím jejímu úspěchu sníženému o její neúspěch, tedy uvedených 40 %). Celkové náklady řízení vynaložené žalobkyní činily , částka, a tvořila je:- odměna advokáta za pět úkonů právní služby ve výši , částka, - tarifní hodnota , částka, , tři úkony právní služby po , částka, dle § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“): příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva se základním skutkovým a právním rozborem věci, podání žaloby; dva úkony právní služby po , částka, dle § 7 bod 5. a. t.: účast u jednání soudu dne , datum, a , datum, ,- pět režijních paušálů ve výši , částka, (tři režijní paušály po , částka, dle § 14b odst. 6 písm. b) a. t., dva režijní paušály po , částka, dle § 14b odst. 6 písm. b) a. t.),- náhrada cestovních výdajů ve výši , částka, podle § 13 odst. 4 a. t., ve spojení se zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, a vyhláškou č. 573/2025 Sb. (jedna cesta z , adresa, a zpět v délce 120 km dne , datum, , přičemž žalobkyni vzniknul nárok na náhradu poloviny nákladů, neboť zástupce žalobkyně se u Okresního soudu v , adresa, účastnil ještě jednoho dalšího jednání, a to ve věci vedené pod sp. zn. , spisová značka, , jedna cesta z , adresa, a zpět v délce 120 km dne , datum, ; vozidlo značky , Anonymizováno, , průměrná spotřeba benzinu automobilového 95 oktanů 3,7 l/100 km při ceně , částka, , opotřebení vozidla , částka, /km),- náhrada za promeškaný čas v délce šesti půlhodin ve výši , částka, (s ohledem na účast u dvou jednání dne , datum, ) podle § 14 a. t.,- 21 % daň z přidané hodnoty z částky , částka, ve výši , částka, ,- soudní poplatek , částka, .Žalobkyni tak byla vůči žalovanému přiznána náhrada nákladů řízení ve výši , částka, , tedy 40 % z celkových nákladů řízení ve výši , částka, . V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen uhradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.

25. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.