9 C 191/2025

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl soudkyní Mgr. Petrou Šárovcovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A, Anonymizováno - Jméno advokátky B proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 30 698 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 22 306 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 34 306 Kč od 1. 1. 2025 do 28. 1. 2025 ve výši 335,44 Kč, z částky 31 306 Kč od 29. 1. 2025 do 13. 3. 2025 ve výši 481,36 Kč, z částky 28 306 Kč od 14. 3. 2025 do 27. 5. 2025 ve výši 741,75 Kč, z částky 25 306 Kč od 28. 5. 2025 do 29. 8. 2025 ve výši 830,96 Kč a z částky 22 306 Kč od 30. 8. 2025 do zaplacení, částky ve výši 8 392,02 Kč, úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 23 131,70 Kč od 1. 1. 2025 do 27. 5. 2025 ve výši 1 118,67 Kč, z částky 22 308,38 Kč od 28. 5. 2025 do 29. 8. 2025 ve výši 689,96 Kč a z částky 19 308,38 Kč od 30. 8. 2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 1. 1. 2025 dosáhne částky 67 996 Kč.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky částka, zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do datum ve výši částka, z částky částka od datum do datum ve výši částka, z částky částka od datum do datum ve výši částka, z částky částka od datum do datum ve výši částka, z částky částka od datum do zaplacení, částky ve výši částka, úroku ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do datum ve výši částka, z částky částka od datum do datum ve výši částka, z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky částka, a to z titulu smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne datum, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr částka. Žalovaný se dle žalobkyně zavázal platit z poskytnutého úvěru smluvní úrok 70,4 % ročně, úvěr s úroky měl být splacen 24 měsíčními splátkami po částka, počínaje říjnem 2023. Žalovaný úvěr vyčerpal dne datum, avšak řádně jej nesplácel. V důsledku prodlení žalovaného došlo k zesplatnění úvěru ke dni datum (do data zesplatnění žalovaný uhradil částka, poslední úhrada byla provedena datum). Ke dni zesplatnění činila neuhrazená, tzv. nová jistina úvěru částka, po zesplatnění ještě žalovaný zaplatil částka (poslední úhrada byla provedena datum). Dále žalobkyni vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši částka (smluvní pokuta částka za každou splátku, s jejíž úhradou se ocitl žalovaný v prodlení; požadováno za splátky č. hodnota a 11), náhrady nákladů souvisejících s prodlením žalovaného ve výši částka (částka za každou splátku v prodlení, celkem za 10 splátek v prodlení) a smluvní pokuty ve výši částka (smluvní pokuta 0,1 % denně vypočtená z dlužné částky za období od datum do datum). Žalovaný dlužnou částku nezaplatil ani poté, kdy mu byla zaslána předžalobní upomínka.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, k jednání soudu se bez omluvy nedostavil.

3. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru / smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne datum, včetně přílohy č. hodnota (pojištění schopnosti splácet úvěr), dodatku č. hodnota a předsmluvního formuláře, soud zjistil, že návrh na uzavření smlouvy učinil žalovaný žalobkyni, žalobkyně návrh akceptovala dne datum. Žalovanému měl být na základě smlouvy poskytnut úvěr částka, celkem se žalovaný zavázal zaplatit částka, a to 24 měsíčními splátkami po částka, splatnými vždy do 22. dne v měsíci. Úroková sazba činila 70,40 % ročně. Úvěr měl být žalovanému vyplacen na jeho účet č. č. účtu. Při prodlení s úhradou splátky delším než 30 dnů měl žalovaný platit smluvní pokutu částka za každou splátku, s níž bude v prodlení přes 30 dnů, maximálně ale částka ročně (bod 6.1 smlouvy), dále měl při prodlení hradit žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů v paušální výši částka u každé splátky v prodlení (bod 6.2 smlouvy) a při prodlení 65 dnů mělo dojít automaticky k zesplatnění úvěru; zesplatněním se měla jistina, veškeré úroky, smluvní pokuty a náhrady účelně vynaložených nákladů stát novou jistinou a při nezaplacení nové jistiny v den zesplatnění měl žalovaný platit smluvní pokutu 0,1 % denně z nové jistiny (bod 6.5 smlouvy). Žalovaný ve smlouvě uvedl adresu svého trvalého pobytu: adresa, s tuto adresu označil také jako adresu pro doručování. V příloze č. hodnota bylo sjednáno pojištění schopnosti žalovaného splácet úvěr, pojistné mělo činit částka měsíčně. Dodatkem č. hodnota ze stejného dne měl být sjednán způsob uzavření smlouvy, a to za využití prostředků komunikace na dálku. V předsmluvním formuláři byly uvedeny parametry úvěru shodně, jako ve smlouvě (návrhu na uzavření smlouvy). Totožnost žalovaného byla žalobkyni doložena kopií jeho občanského průkazu, podle něhož byl žalovaný rozvedený, adresa jeho trvalého pobytu byla shodná s adresou trvalého bydliště dle smlouvy.

4. Z listin označených jako základní informace o klientovi – žalovaném a o průběhu smluvního vztahu, včetně informací o podpisu na dálku, soud zjistil, že jako číslo účtu žalované bylo uvedeno č. č. účtu, o úvěr měl žalovaný požádat datum, podepsáno mělo být datum a vyplaceno datum. Dne datum měla být zaslána na účet žalovaného platba částka, variabilní symbol platby: Anonymizováno, přičemž tento variabilní symbol platby částka měl žalovaný použít jako podpisový kód pro smlouvu, přičemž kód uvedený na smlouvě souhlasí s tímto variabilním symbolem. Žalovaný měl odeslat dne datum SMS zprávu s textem, že souhlasí a uvést číslo hodnota (tj. kód pro podpis, variabilní symbol platby částka).

5. Z oznámení žalobkyně o schválení úvěru ze dne datum, včetně splátkového kalendáře a doručenky, pak soud zjistil, že poslední splátka úvěru měla být žalovaným zaplacena dne datum. Žalovaný písemnost osobně převzal dne datum na doručovací adrese dle smlouvy.

6. Z listiny označené jako hodnocení klienta – žalovaného ze dne datum, včetně prohlášení žalovaného z datum, bylo soudem zjištěno, že žalovaným uvedená finanční potřeba měla činit částka, žalovaný měl mít příjem částka čistého měsíčně ze zaměstnání (zaměstnán od datum, na dobu neurčitou); jiný příjem žalovaného nebo manželky / partnerky uveden částka, celkem příjmy částka. Výdaje žalovaného uvedeny jako životní minimum částka, výdaje další osoby v domácnosti částka, děti částka. Žalovaný neměl hradit splátky jiných půjček nebo úvěrů, neměl platit spoření, výživné ani leasing, na bydlení (nájemné, inkaso) měl platit částka, na ostatní výdaje (doprava, kurzy, záliby) částka měsíčně; celkem výdaje žalovaného měly činit částka, rezerva částka. Žalovaný měl mít volné zdroje ve výši částka, rezerva částka; měl tak mít volné zdroje částka měsíčně. Žalovaný měl být rozvedený, neměl mít v domácnosti děti, bydlení měl mít zajištěno jiným způsobem, měl být vyučen. Žalovaný měl mimo jiné v souvislosti se žádostí o úvěr žalobkyni prohlásit, že nemá žádné dluhy po splatnosti, a že uvedené skutečnosti jsou úplné a pravdivé.

7. Z výpisu záznamů z registru SOLUS a z nebankovního registru NRKI pak soud zjistil, že dotaz do registru NRKI byl učiněn datum, žalovaný využíval úvěrový limit částka, zřejmě žádal u jedné instituce o úvěr nebo půjčku, u žalovaného ale neuvedeno žádné skóre. Dotaz do registru SOLUS byl učiněn rovněž datum, podle něho žalovaný čerpal debet - kontokorent (povolený, nepovolený).

8. Z výpisu z bankovního účtu č. č. účtu za období od datum do datum, obsahujícího příchozí platby (mzdu žalovaného), bylo soudem zjištěno, že mzda byla připsána na účet žalovaného dne datum ve výši částka, dne datum ve výši částka, dne datum ve výši částka a dne datum ve výši částka.

9. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že úvěr ve výši částka byl žalovanému vyplacen datum na účet č. č. účtu (účet žalovaného dle smlouvy), pod variabilním symbolem platby Anonymizováno (tj. číslo smlouvy).

10. Z karty klienta – žalovaného pak soud zjistil, že žalovaný celkem na předmětný úvěr zaplatil částka, poslední úhrada byla zaplacena datum.

11. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek dopisy ze dne datum a datum, následně měla žalovanému zaslat oznámení o zesplatnění úvěru ze dne datum (ze strany žalobkyně nebyly doloženy doklady o odeslání uvedených výzev). Naposledy byl žalovaný vyzván k zaplacení předžalobní upomínkou ze dne datum, která mu byla dle poštovního podacího archu odeslána téhož dne, a to na jinou adresu, než která byla uvedena ve smlouvě, a to na adresu: adresa; dluh měl zaplatit do 15 dnů od odeslání.

12. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že účastníci uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr částka; k jeho vyplacení došlo bezhotovostně na účet žalovaného dne datum. Žalovaný se zavázal takto poskytnutý úvěr splatit 24 měsíčními splátkami po částka. Při vyhodnocení žádosti žalovaného o poskytnutí úvěru nezjišťovala žalobkyně skutečné výdaje žalovaného, ale vycházela z životního minima jakožto výdajů žalovaného ve výši částka měsíčně, výdaje na bydlení žalovaného (nájemné, inkaso) měly činit částka a jeho ostatní výdaje (doprava, kurzy, záliby) částka měsíčně. Žalovaný neměl splácet jiné splátky půjček nebo úvěrů, neměl platit spoření, výživné ani leasing. Celkové výdaje žalovaného měly činit dle zjištění žalobkyně částka měsíčně, včetně finanční rezervy částka. Žalovaný měl být rozvedený, bydlení měl mít zajištěno jiným způsobem, přičemž neměl mít ve své domácnosti děti. Žalovaný měl mít dle žalobkyně příjem pouze ze zaměstnání, a to částka čistého měsíčně, manželka nebo partnerka žalovaného měly mít příjem částka, jiné příjmy domácnosti žalovaného nebyly uvedeny. Žalovanému byla na účet vyplacena mzda, a to dne datum ve výši částka, dne datum ve výši částka, dne datum ve výši částka a dne datum ve výši částka. Dle výpisu z nebankovního registru klientských informací (NRKI) a dle výpisu z registru SOLUS měl žalovaný zřízen úvěrový limit částka, zřejmě žádal u jedné instituce o úvěr nebo půjčku. Žalovaný na žalobkyní poskytnutý úvěr ve výši částka celkem zaplatil částka, přičemž poslední úhradu provedl datum.

13. Po provedeném dokazování naopak soud nemá za prokázané, že žalobkyně před poskytnutím úvěru žalovanému ve výši částka s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného, neboť žalobkyně náležitě netvrdila, jakým způsobem byla úvěruschopnost žalovaného posouzena, jaká zjištění žalobkyně v této věci učinila, zejména pokud jde o příjmy a výdaje žalovaného a jeho domácnosti, a k jakým závěrům dospěla; žalobkyně nepředložila žádné důkazy, kterými by mohlo být splnění této zákonem stanovené povinnosti prokázáno, a to ani poté, kdy byla soudem poučena ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o tom, že neunáší břemeno tvrzení a břemeno důkazní, včetně poučení o možném procesním neúspěchu ve věci.

14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření smlouvy o úvěru, tj. ke dni datum (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

17. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

18. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

19. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem 20. Podle § 3 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru se pro účely tohoto zákona rozumí posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

21. V daném případě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr částka, aniž by před jeho poskytnutím náležitě posoudila úvěruschopnost žalovaného, resp. nebylo prokázáno, že by toto náležité odborné posouzení provedla. Žalobkyně bez dalšího ověření vycházela pouze z tvrzení žalovaného, a to pokud jde o jeho příjmy, výdaje i osobní, rodinné a majetkové poměry. Navíc výdaje byly stanoveny pouze ve výši životního minima a nepřiměřeně nízkých nákladů na bydlení. Žalobkyně si žádným způsobem příjmy a výdaje žalovaného neověřila (k doložení příjmů žalovaného byl předložen pouze částečný výpis z účtu žalovaného s příchozími platbami - zřejmě mzda ze zaměstnání, avšak z výpisu nebylo zřejmé, že jde skutečně o příjem ze zaměstnání žalovaného), ani nepožadovala jejich bližší specifikaci, a to navíc v situaci, kdy výdaje uváděné žalovaným byly nepřiměřeně nízké a žalovaný měl mít bydlení zajištěno jiným způsobem (tedy nikoli např. vlastní, nájemní, u rodičů). Případné výdaje stanovené vědomě pouhým odhadem, resp. ve výši životního minima, pak v žádném případě nenaplňují zákonný požadavek na náležité a odborné posouzení schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Údaje zjištěné k osobě žalovaného tak musely v žalobkyni vzbuzovat pochybnosti o jejich správnosti, resp. úplnosti a pravdivosti, a proto bylo namístě, aby si je žalobkyně dále ověřila, případně požadovala po žalovaném jejich doložení, a to rovněž pokud jde o splátky jiných úvěrů nebo půjček, když z registru NRKI a SOLUS bylo k osobě žalovaného zjištěno, že využívá úvěrový limit částka a pravděpodobně žádal o poskytnutí úvěru nebo půjčky jiný subjekt, když navíc v žádosti o poskytnutí předmětného úvěru žalovaný uváděl svou finanční potřebu částka. Žalobkyně však pro doložení poměrů žalovaného nepožadovala ani výpis z jeho bankovního účtu, na který byl úvěr vyplacen, ani jiné doklady prokazující uváděné příjmy a výdaje. S ohledem na shora uvedené je třeba uzavřít, že žalobkyně nepostupovala s odbornou péčí a náležitě neposoudil úvěruschopnost žalovaného, kdy toto posouzení provedla čistě formalisticky, neboť pokud by uváděné skutečnosti posoudila náležitě odborně, musela by přinejmenším požadovat doplnění údajů k osobním a majetkovým poměrům žalovaného a toto chtít doložit (pokud jde o příjmy ze zaměstnání a výdaje, a to zejména výdaje na bydlení a splátky jiných úvěrů nebo půjček).

22. Této své povinnost zakotvené v ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru se pak žalobkyně nemohla zprostit ani prohlášením žalovaného o tom, že veškeré údaje, které uvedl, jsou úplné a pravdivé, neboť dle aktuální judikatury posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pouze na základě údajů o aktuální výši příjmů a výdajů, které uvede spotřebitel, bez jejich prokázání jakýmikoli doklady, nelze vůbec hodnotit jako ověření úvěruschopnosti. Zákon o spotřebitelském úvěru v § 86 odst. 1 výslovně vyžaduje jak porovnání příjmů a výdajů, tak posouzení spotřebitelovy úvěrové historie; poskytovatel spotřebitelského úvěru je tak před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací; věřitel by tak měl úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, nikoliv se spokojit pouze s jeho ničím nedoloženými prohlášeními. Blíže lze odkázat např. na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne datum, č.j. spisová značka, rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne datum, č. j. spisová značka.

23. S ohledem na shora uvedené tak soud dospěl k závěru, že mezi účastníky uzavřená smlouva o úvěru ze dne datum je absolutně neplatná dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu ČR – např. rozhodnutí ze dne datum, sp. zn. spisová značka, ze dne datum, sp. zn. spisová značka, a v souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie, zejména rozsudek SDEU, druhého senátu, z datum ve věci C-679/18, se jedná o neplatnost absolutní, k níž je soud povinen přihlížet z úřední činnosti). Nárok žalobkyně na zaplacení žalované částky by tak bylo možné posoudit jen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, kterého se žalovanému vyplacením částky částka na jeho účet dostalo (žalovaný netvrdil nic o tom, že byl oprávněn si částku částka ponechat). V průběhu řízení však bylo prokázáno, že žalovaný uhradil v souvislosti s neplatnou smlouvou o úvěru žalobkyni částku částka, tedy na straně žalovaného k žádnému bezdůvodnému obohacení nedošlo, když poskytnutou částku ve výši částka zcela žalobkyni vrátil. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru nebylo možné žalobkyni přiznat smluvní pokutu, smluvní úrok, ani další poplatky ve smlouvě sjednané; s ohledem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, pak nebylo možné přiznat žalobkyni ani právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Žaloba tak byla v celém rozsahu zamítnuta.

24. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaný byl v řízení zcela úspěšný, avšak žádné náklady řízení mu nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce.