9 C 42/2023

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl soudkyní Mgr. Petrou Šárovcovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o žalobě na určení rozsahu společného jmění manželů ke dni smrti zůstavitelky

I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobkyně domáhala určení, že součástí společného jmění žalovaného a , jméno FO, , narozené , datum, , zemřelé , datum, , jsou:1) nemovité věci:a) pozemky zapsané u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , pro obec , adresa, a katastrální území , adresa, , na listu vlastnictví č. , hodnota, – parcely číslo: , Anonymizováno, /, Anonymizovánob) podíl o velikosti id. 1/14 na pozemku parc. č. , Anonymizováno, , zapsaného u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , pro obec , adresa, a katastrální území , adresa, , na listu vlastnictví č. , hodnota, ,c) pozemky zapsané u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , pro obec a katastrální území , adresa, , na listu vlastnictví č. , hodnota, – parcely číslo: , hodnota, , , Anonymizováno, ,d) pozemky zapsané u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , pro obec a katastrální území , adresa, , na listu vlastnictví č. , hodnota, – parcely číslo: , Anonymizováno, ,e) budova bez čp/če postavená na parcele st. , Anonymizováno, /1, zapsaná u , právnická osoba, pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , pro obec , adresa, a katastrální území , adresa, , na listu vlastnictví č. , hodnota, ,2) stroje a zařízení evidované v registru vozidel: RZ: , SPZ, ZETOR, RZ: , SPZ, ZETOR, RZ: , SPZ, PŘÍVĚS, RZ: , SPZ, ZETOR, RZ: , SPZ, ZETOR 8111, RZ: , SPZ, ZETOR, RZ: , SPZ, ZETOR, RZ: , SPZ, ZETOR, RZ: , SPZ, VALNÍK SKLÁPĚCÍ, RZ: , SPZ, PŘÍVĚS, RZ: , SPZ, BSS, RZ: , SPZ, BSS NÁVĚS, RZ: , SPZ, mv 7-014, RZ: , SPZ, AVIA, RZ: , SPZ, CITROEN, RZ: , SPZ, BSS, RZ: , SPZ, ZETOR, RZ: , SPZ, PŘÍVĚS, RZ: , SPZ, ZETOR 8111, RZ: , SPZ, ZETOR , adresa, , RZ: , SPZ, ZETOR 7711, RZ: , SPZ, PEUGEOT, RZ: , SPZ, AVIA, RZ: , SPZ, AVIA, RZ: , SPZ, BGV PŘÍVĚS, RZ: , SPZ, DAV 12,a dále určení, že předmětem vypořádání zaniklého společného jmění žalovaného a , jméno FO, , narozené , datum, , zemřelé , datum, , je investice ze společného jmění manželů do výlučného majetku žalovaného ve výši , částka, .

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, domáhala vůči žalovanému určení, že nemovité věci a movité věci specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku jsou součástí společného jmění žalovaného a , jméno FO, , narozené , datum, , zemřelé , datum, (dále jen „Zůstavitelka“), a dále určení, že předmětem vypořádání zaniklého společného jmění žalovaného a Zůstavitelky je investice ze společného jmění manželů do výlučného majetku žalovaného ve výši , částka, . Žalobkyně uvedla, že žalobkyně a žalovaný jsou jedinými účastníky pozůstalostního řízení po Zůstavitelce, pozůstalostní řízení je vedeno u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , právnická osoba, . Žalobkyně je dcera Zůstavitelky, žalovaný je manžel Zůstavitelky, žalovaný a Zůstavitelka uzavřeli manželství dne , datum, . Mezi účastníky je v pozůstalostním řízení spor o rozsah společného jmění manželů žalovaného a Zůstavitelky, notářkou proto bylo konstatováno, že se ke spornému majetku nebude v pozůstalostním řízení přihlížet. Žalobkyně je však přesvědčena, že uvedené nemovité věci a movité věci jsou součástí společného jmění manželů žalovaného a Zůstavitelky, neboť byly pořízeny za trvání jejich manželství z prostředků spadajících do jejich společného jmění manželů, a měly být proto v pozůstalostním řízení vypořádány. Žalovaný tvrdí, že předmětné nemovité a movité věci jsou v jeho výlučném vlastnictví - žalovaný je zapsán jako výlučný vlastník nemovitých věcí v katastru nemovitostí a jako výlučný vlastník movitých věcí (vozidel) v registru vozidel, avšak k tomu došlo pouze z provozních důvodů, z důvodu určité větší flexibility žalovaného, kdy Zůstavitelka nebyla ze zdravotních důvodů příliš mobilní. Žalovaný dle žalobkyně nedisponoval žádnými výlučnými finančními prostředky, ze kterých by mohl jakoukoli z výše uvedených nemovitých věcí zakoupit. S ohledem na spornost účastníků a poučení notářky, že k věcem nebude pro spornost v pozůstalostním řízení přihlíženo, je dán dle žalobkyně naléhavý právní zájem na požadovaném určení, přičemž žalobkyně se navíc obává, že ve vztahu k movitým věcem by mohla nastoupit domněnka dle § 741 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, tedy že by se po uplynutí tří let od zániku společného jmění manželů žalovaného a Zůstavitelky stal žalovaný jejich výlučným vlastníkem. Navíc podle informací žalobkyně žalovaný některá vozidla nabízí k prodeji. K investici ve výši , částka, pak žalobkyně uvedla, že žalovaný za trvání manželství se Zůstavitelkou uzavřel dne , datum, kupní smlouvu, jejímž předmětem byly pozemky v katastrálním území , adresa, za kupní cenu , částka, , která měla být zaplacena před podpisem kupní smlouvy; před uzavřením této kupní smlouvy bylo formou notářského zápisu zúženo společné jmění manželů žalovaného a Zůstavitelky, kdy pozemky měly být a byly nabyty do výlučného vlastnictví žalovaného. Vzhledem k tomu, že však kupní cena , částka, byla hrazena ze společného jmění manželů a není předmětem zúžení společného jmění manželů, měla by být jako investice ze společného jmění manželů do výlučného majetku žalovaného v rámci pozůstalostního řízení vypořádána. K dohodě účastníků ohledně sporného majetku nedošlo.

2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a navrhnul její zamítnutí s tím, že dle jeho názoru není dán naléhavý právní zájem žalobkyně na požadovaném určení, neboť je možné podat žalobu na plnění, která má přednost před žalobou určovací. Navíc dle žalovaného jsou předmětné movité a nemovité věci skutečně ve výlučném vlastnictví žalovaného a nikoli součástí nevypořádaného společného jmění žalovaného a Zůstavitelky. O výlučném vlastnictví žalovaného k předmětným nemovitým věcem svědčí také prohlášení Zůstavitelky s úředním ověřením jejího podpisu z roku 2002. Pokud jde o stroje, pak jsou již staré, ne všechny existují, a opět jde o výlučné vlastnictví žalovaného. Pokud jde o částku , částka, , pak společné jmění manželů žalovaného a Zůstavitelky bylo zúženo, jednalo se o výlučné prostředky žalovaného. Navíc je v daném případě také třeba zohlednit, že žalobkyně obdržela od žalovaného a Zůstavitelky velké množství nemovitých věcí, následně se pak dopustila napadení Zůstavitelky a Zůstavitelka projevila úmysl dar odvolat (přímo k odvolání daru nedošlo, odvolání daru nebylo ze strany Zůstavitelky dokončeno). Dle žalovaného by tak soud měl přihlédnout rovněž k dobrým mravům, kdy navíc žalobkyně vykázala žalovaného z pozemků, na kterých hospodařil, ačkoliv dle předchozí dohody mu hospodaření na pozemcích měla i nadále umožňovat.

3. Z pozůstalostního spisu vedeného Okresním soudem v , adresa, pod sp. zn. 24 , právnická osoba, /, Anonymizováno, soud mimo jiné zjistil, že Zůstavitelka zemřela dne , datum, (úmrtní list), z protokolu o jednání dne , datum, pak bylo soudem zjištěno, že nemovitosti dotčené žalobou mají být dle žalobkyně součástí společného jmění manželů Zůstavitelky a žalovaného, což žalovaný při jednání popíral s tím, že jde o jeho výlučný majetek, neboť byl pořízen za jeho výlučný majetek, a nikoli za majetek ze společného jmění manželů. Žalobkyně a žalovaný byli ze strany soudní komisařky poučeni, že ke spornému majetku se v řízení při projednání pozůstalosti nepřihlíží. Další jednání v pozůstalostním řízení je nařízeno na , datum, .

4. Dle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), se lze určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

5. S ohledem na žalobou uplatněný nárok se soud nejprve zabýval otázkou, zda má žalobkyně naléhavý právní zájem na požadovaném určení a zda je možné se následně žalobou zabývat věcně. V daném případě nemá žalobkyně na požadovaném určení naléhavý právní zájem přímo ze zákona, a proto jeho existenci musí tvrdit a prokázat. Naléhavý právní zájem na určení je obecně dán tehdy, existuje-li mezi žalobcem a žalovaným vztah právní nejistoty, který ohrožuje žalobcovo právní postavení a jiným právním prostředkem jej nelze odstranit, nebo v některých případech právní prostředek ve smyslu žaloby podle ustanovení § 80 o. s. ř. účinněji než jiné procesní prostředky vystihuje obsah a povahu daného právního vztahu. O takový vztah se jedná, jestliže rozhodnutí soudu může zjednat určitost, jistotu a jasnost právních vztahů účastníků, mezi nimiž až do té doby byla existence právního vztahu neurčitá, nejistá a nejasná (blíže např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 2. 6. 2000, sp. zn. 30 Cdo 1674/99). Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 3. 1997, sp. zn. 3 Cdon 1338/96, žaloba na určení nemůže být zpravidla opodstatněna tam, kde lze žalovat na splnění povinností podle § 80 písm. b) o. s. ř. (nyní dle § 80 o. s. ř.). Tento výklad vychází z preventivního účelu určovací žaloby, která může vést k ochraně práv tehdy, nedošlo-li ještě k jejich porušení. V případě, že soud zamítá žalobu na určení, zda tu právo nebo právní vztah je či není, pro nedostatek naléhavého právního zájmu na takovém určení, je vyloučeno, aby současně žalobu přezkoumal po stránce věcné. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 9. 2008, sp. zn. 26 Cdo 942/2008, je naléhavý právní zájem na určení dán, jestliže by bez tohoto určení bylo ohroženo žalobcovo právo nebo právní zájem, na němž je zúčastněn, nebo jestliže by se jeho postavení bez tohoto určení stalo nejistým; ke vzniku žalobcova právního zájmu na určení stačí takové chování žalovaného, které nasvědčuje jeho úmyslu porušit právo žalobce nebo způsobit mu újmu na jeho právním postavení. Podmínka naléhavého právního zájmu nebude splněna, jestliže požadované určení neodstraní stav ohrožení práva nebo nezjedná efektivně jistotu v dotčeném právním vztahu.

6. Podle § 162 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), zaniklo-li manželství zůstavitele jeho smrtí, soud usnesením stanoví obvyklou cenu majetku patřícího do společného jmění zůstavitele a pozůstalého manžela ke dni smrti zůstavitele a schválí dohodu pozůstalého manžela s dědici o vypořádání majetku patřícího do společného jmění manželů, není-li v rozporu s pokyny, které zůstavitel ještě za svého života udělil ohledně svého majetku pro případ smrti, popřípadě se zákonem. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, nedojde-li k dohodě podle odstavce 1, soud usnesením podle zásad uvedených v občanském zákoníku, určí, jaký majetek ze společného jmění patří do pozůstalostního jmění a jaký majetek patří pozůstalému manželovi, popřípadě též stanoví pohledávku, potřebnou k vypořádání majetku ze společného jmění. Neshodnou-li se dědici s pozůstalým manželem na rozhodných skutečnostech o tom, co vše patří do společného jmění manželů, ke spornému majetku se nepřihlíží. Podle § 162 odst. 3 z. ř. s., ukáže-li se dříve, než je řízení o pozůstalosti pravomocně skončeno, že zůstavitel měl s pozůstalým manželem ve společném jmění ještě další majetek, vypořádá se dodatečně podle odstavce 1 nebo 2; soud přitom vychází z původního usnesení.

7. Dle § 189 odst. 1 z. ř. s., nepřihlíží-li se v řízení a při rozhodování o pozůstalosti k majetku nebo dluhům zůstavitele v důsledku postupu podle § 162 odst. 2 věty druhé, § 172 odst. 2 věty druhé nebo § 173 věty druhé, mohou se účastníci domáhat svých práv žalobou.

8. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 1. 2023, sp. zn. 24 Cdo 2680/2022, se může dědic podle § 189 odst. 1 z. ř. s. domáhat vůči jinému dědici při splnění podmínky naléhavého právního zájmu (§ 80 o. s. ř.) určení, že věc, právo nebo jiná majetková hodnota náležela ke dni smrti zůstaviteli, jen do doby, než nabude právní moci rozhodnutí o dědictví podle § 185 z. ř. s, a to za současného předpokladu, že jde o právo k majetku, k němuž soud v řízení o pozůstalosti v důsledku neshody dědiců o rozhodných skutečnostech nepřihlížel (§ 172 odst. 2 věty druhé nebo § 173 věty druhé z. ř. s.). V období po právní moci rozhodnutí o dědickém právu (§ 185 z. ř. s.) se může dědic podáním žaloby ve sporném řízení domáhat vůči ostatním dědicům ohledně sporných aktiv (popř. pasiv) pozůstalosti ve svůj prospěch zpravidla již jen vydání věci, bezdůvodného obohacení nebo určení práva nebo právního vztahu. Uvedené platí i tehdy, byla-li spornost aktiv (popř. pasiv) pozůstalosti zjištěna až v řízení o dodatečném projednání pozůstalosti (§ 193 odst. 1, část věty za středníkem z. ř. s.). Tyto závěry lze přiměřeně vztáhnout i na majetek, ohledně kterého je mezi dědici a pozůstalým manželem spor o to, zda byl ke dni smrti zůstavitele součástí společného jmění manželů (§ 162 odst. 2 věty druhé z. ř. s.). Podání žaloby a vedení řízení o určení, že sporná aktiva pozůstalosti náležela ke dni smrti zůstaviteli (popř. že byl k témuž dni zavázán ke splnění pasiv pozůstalosti) není důvodem k přerušení pozůstalostního řízení.

9. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 10. 5. 2023, sp. zn. 24 Cdo 1375/2023, je sporností aktiv (popř. pasiv nebo majetku, jež má náležet do společného jmění manželů) míněna situace, kdy v rámci řízení o pozůstalosti některý z dědiců (popř. pozůstalý manžel, jde-li o majetek, jež má tvořit společné jmění manželů) uplatní rozdílná (rozporná) tvrzení o skutečnostech, které jsou rozhodné pro posouzení (právní závěr), zda věc nebo jiná majetková hodnota, popřípadě dluh patřily zůstaviteli, popř. do společného jmění manželů (k otázce, co je sporným aktivem či pasivem, srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2009, sp. zn. 21 Cdo 5455/2007). Zůstala-li některá z těchto okolností mezi pozůstalým manželem a dědici nebo mezi dědici po skutkové stránce sporná, postupuje soud (soudní komisař) podle ustanovení § 162 odst. 2 věta druhá z. ř. s., tj. omezí se jen na zjištění jejich spornosti a při vypořádání společného jmění ke spornému majetku nepřihlíží. Účastníci (dědici nebo pozůstalý manžel) se pak mohou domáhat svých práv k tomuto majetku nebo ohledně těchto dluhů žalobou mimo řízení o dědictví (§ 189 odst. 1 z. ř. s.).

10. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že žalobkyně nemá na požadovaném určení naléhavý právní zájem. V daném případě se žaloba vztahuje k nemovitým věcem, movitým věcem a tvrzené investici ze společného jmění manželů žalovaného a Zůstavitelky do výlučného majetku žalovaného, přičemž tento majetek byl v pozůstalostním řízení mezi účastníky sporným (jednalo se o skutkový, nikoli právní spor), proto soudní komisařka účastníky poučila, že k tomuto spornému majetku nebude v řízení o pozůstalosti přihlíženo. Za dané situace tak nemá žalobkyně naléhavý právní zájem na požadovaném určení, neboť i v situaci, kdy by bylo podané žalobě vyhověno, nebylo by již možné sporný majetek v pozůstalostním řízení projednat (majetek, který je mezi účastníky sporný a k němuž se v pozůstalostním řízení nepřihlíží, se již ani po vyjasnění otázky spornosti do pozůstalostního řízení „nevrací“, již o něm nelze v pozůstalostním řízení rozhodnout). Žalobkyně proto bude mít po skončení příslušného pozůstalostního řízení možnost domáhat se svého nároku žalobou ve sporném řízení, a to žalobou na plnění, na vydání věci, případně žalobou na určení svého vlastnického práva. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení dle § 80 o. s. ř. pak není dán rovněž z toho důvodu, že ani případné rozhodnutí vydané v tomto řízení by nevedlo k odstranění sporných otázek mezi účastníky, resp. v případě, že by pozůstalostní řízení bylo skončeno pravomocně dříve než toto řízení, bylo by případné rozhodnutí vydané v této věci zcela nadbytečné, neboť by z něho již nebylo možné v pozůstalostním řízení vycházet; pozůstalostní řízení pak není přerušeno a dle judikatury Nejvyššího soudu ČR ani z důvodu tohoto probíhajícího řízení přerušeno být nemůže (v pozůstalostním řízení soudní komisařka činí další úkony, jednání je nařízeno na , datum, ).

11. Soud proto nespatřuje na požadovaném určení naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 o. s. ř., který je předpokladem pro věcné projednání žaloby. Žalobkyně nemá naléhavý právní zájem na požadovaném určení, a proto soud podanou žalobu zamítnul s tím, že věcnou stránkou sporu se již nezabýval.

12. Pokud účastníci navrhovali další důkazy, jednalo se o návrhy důkazů směřujících k věcnému projednání podané určovací žaloby, nikoli o důkazy, kterými by měl (a mohl) být prokázán naléhavý právní zájem žalobkyně na požadovaném určení. Soud proto další dokazování neprováděl a důkazní návrhy účastníků zamítnul. Konkrétně byl zamítnut návrh žalobkyně na doplnění dokazování oddacím listem žalovaného a Zůstavitelky, smlouvou kupní ze dne , datum, , notářským zápisem ze dne , datum, (správně zřejmě z , datum, ), e-mailovou komunikací zástupců účastníků, výpisy z katastru nemovitostí pro katastrální území , adresa, , list vlastnictví č. , hodnota, (ve spise na č.l. 6 až 9), pro katastrální území , adresa, , list vlastnictví č. , hodnota, (ve spise na č.l. 10, 12 až 14), pro katastrální území , adresa, , list vlastnictví č. , hodnota, (ve spise na č.l. 11, 15 až 18), pro katastrální území , adresa, , list vlastnictví č. , hodnota, (ve spise na č.l. 19) a výpisem z registru vozidel k předmětným vozidlům evidovaným na jméno žalovaného. Rovněž tak byl zamítnut návrh žalovaného na doplnění dokazování smlouvami ze dne , datum, č. , hodnota, , ze dne , datum, č. , hodnota, , ze dne , datum, č. , hodnota, , čestným prohlášením Zůstavitelky ze dne , datum, (ve spise na č.l. 49), kupní smlouvou ze dne , datum, č. RI 2065/92 sepsanou ve formě notářského zápisu č. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, (ve spise na č.l. 58), darovací smlouvou ze dne , datum, (ve spise na č.l. 59), kupními smlouvami ze dne , datum, (ve spise na č.l. 66), , datum, (ve spise na č.l. 67), , datum, (ve spise na č.l. 68 až 69), , datum, (ve spise na č.l. 70), , datum, (ve spise na č.l. 60 až 62), , datum, (ve spise na č.l. 61 až 64), darovací smlouvou ze dne , datum, (ve spise na č.l. 50 a 51, shodně též na č.l. 51 a 52), výpisem z katastru nemovitostí pro katastrální území , adresa, , list vlastnictví č. , hodnota, (ve spise na č.l. 53 až 54), výpovědí ze dne , datum, (ve spise na č.l. 55), výzvou k navrácení daru pro nevděk ze dne , datum, podepsanou Zůstavitelkou (ve spise na č.l. 56 rub), návrhem na vrácení daru za napadení a nevděk ze dne , datum, podepsaným Zůstavitelkou, plnou mocí udělenou pro odvolání daru Zůstavitelkou ze dne , datum, (ve spise na č.l. 48), smlouvou o výpůjčce ze dne , datum, (ve spise na č.l. 55), ústřižky složenek, smlouvami, dohodami, fakturami a potvrzeními o platbách a potvrzeními o podnikání žalovaného a výpisem z katastru nemovitostí (č.l. 72 až 76, č.l. 78 až 85, č.l. 87 až 95, č.l. 97 až 102, č.l. 104 až 111, č.l. 113, č.l. 115 až 125, č.l. 127 až 134).

13. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalovanému, jakožto ve věci plně úspěšnému, vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení ve výši , částka, . Tyto náklady řízení tvoří odměna advokáta za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ve věci ze dne , datum, , účast na jednání dne , datum, ) z tarifní hodnoty , částka, stanovené dle § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“), tedy celkem odměna advokáta , částka, (, částka, za jeden úkon právní služby), tři režijní paušály po , částka, dle § 13 a. t., náhrada cestovních výdajů ve výši , částka, podle § 13 odst. 4 a. t., ve spojení se zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, a vyhláškou č. 398/2023 Sb. (jedna cesta z , adresa, a zpět v délce 110 km; vozidlo značky , Anonymizováno, , jméno FO, , RZ: , SPZ, , průměrná spotřeba motorové nafty 6,8 l/100 km při ceně , částka, , opotřebení vozidla , částka, /km), náhrada za promeškaný čas v délce šesti půlhodin ve výši , částka, podle § 14 a. t. a 21 % daň z přidané hodnoty z částky , částka, ve výši , částka, . V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalobkyně povinna uhradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalovaného. Lhůta pro úhradu nákladů řízení byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.