9 C 56/2021

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr Petrou Šárovcovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 51 276,12 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 51 276,12 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 16. 5. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 12 761 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně [titul]. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem v [obec].</b> 1. Žalobou podanou dne 30. 11. 2020 uplatnila žalobkyně vůči žalované nárok na zaplacení částky 51 276,12 Kč s příslušenstvím s tím, že se žalovanou dne 19. 7. 2019 uzavřela smlouvu o bankovních službách, a to ve znění svých všeobecných obchodních podmínek (dále jen„ VOP“), zaslaných oznámení a sazebníku. Na základě uvedené smlouvy žalobkyně zřídila žalované účet č. [bankovní účet], na který byl následně, z titulu dodatečně sjednané smlouvy o povoleném debetu ze dne 1. 8. 2019, vyplacen podnikatelský úvěr ve výši 50 000 Kč s tím, že jeho vyplacení bylo realizováno formou přečerpání zde uložených finančních prostředků do záporného zůstatku. K datu 30. 3. 2020 však výše záporného zůstatku překročila povolenou výši, a žalobkyně proto žalovanou vyzvala, aby záporný zůstatek ve výši 51 076,02 Kč vyrovnala tak, aby klesl pod povolený limit, tedy platbou ve výši alespoň 1 576,02 Kč. Žalovaná nicméně na zaslanou výzvu nereagovala a nezaplatila ničeho. Žalobkyně proto v souladu se smluvními ujednáními odstoupila od smlouvy o bankovních službách, o čemž žalovanou informovala písemným vyrozuměním ze dne 4. 5. 2020. Závazek ze smlouvy o bankovních službách tak k 7. 5. 2020 zanikl a k datu následujícímu po doručení oznámení o odstoupení se stal nepovolený debet (záporný zůstatek) splatným. V návaznosti na ukončení smluvního vztahu mezi účastníky pak žalobkyně zřídila zvláštní účet, na který byla k 15. 5. 2020 pohledávka žalobkyně za žalovanou z nepovoleného záporného zůstatku ze zrušeného účtu žalované ve výši 51 276,12 Kč převedena. O uvedených skutečnostech byla žalovaná informována dopisem z 15. 5. 2020, avšak žalovaná ani po zaslání předžalobní výzvy neuhradila ničeho.

2. Žalobkyně vyslovila souhlas s tím, aby byla věc projednána bez nařízení jednání. Žalovaná totožný souhlas poskytla prostřednictvím fikce zakotvené v § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), neboť se k výzvě soudu, jež jí byla doručena dne 6. 4. 2021, ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Obdobně se také žalovaná nijak nevyjádřila k uplatněnému nároku.

3. Pro účely prokázání skutkového stavu soud, ve smyslu § 115a o. s. ř., vycházel z účastníky předložených listin.

4. Z titulu podpisu dokumentu označeného jako„ Smlouva o bankovních službách“, datovaného k 19. 7. 2019, se žalobkyně zavázala žalované zřídit bankovní účet č. [bankovní účet] s tím, že právní poměr takto založený se dále řídil též ujednáními obsaženými ve VOP. Náklady vedení uvedeného účtu a výše dalších plnění, odvozených od zřízení uvedeného účtu, byly uvedeny v dokumentu označeném jako„ Sazebník“, na který smlouva o bankovních službách taktéž odkazovala.

5. Následně k datu 1. 8. 2019 se žalobkyně, z titulu podpisu dokumentu označeného jako„ Smlouva o povoleném debetu“, zavázala poskytnout žalované částku 50 000 Kč, a to s výslovným odkazem na podnikatelské oprávnění žalované a jí přidělené IČO. Čerpání částky 50 000 Kč byla žalovaná oprávněna provést formou přečerpání prostředků na bankovním účtu (žalovaná byla oprávněna čerpat do záporného zůstatku na účtu ve výši 50 000 Kč). Lhůta k čerpání činila 360 dnů s tím, že nejpozději k jejímu poslednímu dni byla žalovaná povinna přečerpané plnění (tzv. povolený debet) splatit. Pro případ, kdyby žalovaná limit povoleného přečerpání překročila, bylo ujednáno, že takto vzniknuvší zůstatek bude mít povahu tzv. nepovoleného debetu.

6. Dle čl. 13 odst. 1 VOP byla žalovaná povinna tzv. nepovolený debet neprodleně uhradit i s jeho příslušenstvím. Žalobkyně pak byla dle čl. 13 odst. 2 VOP oprávněna tzv. nepovolený debet převést na zvláštní účet a zde jej evidovat. Současně, k datu vzniku nároku na úhradu tzv. nepovoleného debetu, byla žalobkyně oprávněna částku tzv. nepovoleného debetu úročit sazbou zákonného úroku z prodlení. K úhradě tzv. výrazného nepovoleného debetu, trvajícího déle než jeden měsíc, se žalobkyně (pro případ poskytnutí spotřebitelského úvěru), ve smyslu čl. 13 odst. 6 VOP, zavázala žalovanou vyzvat, případně jí též vzniklo právo odstoupit jak od závazku, zakládajícího zřízení bankovního účtu, tak i od závazku, kterým bylo žalované umožněno debetní čerpání. Pro účely úhrady poplatků a dalších pohledávek odvozených od poskytovaných bankovních služeb byla žalobkyně, dle čl. 14 odst. 6 písm. d) a k ) VOP, oprávněna nakládat s prostředky na účtu žalované. Stejně tak byla žalobkyně, dle čl. 14 odst. 7 VOP, s prostředky žalované na bankovním účtu oprávněna nakládat v případě vzniku debetního zůstatku.

7. K 30. 3. 2020 žalobkyně žalovanou dokumentem označeným jako„ Výzva k vyrovnání nepovoleného debetu“, upozornila, že na bankovním účtu eviduje tzv. nepovolený debet ve výši 51 076,02 Kč. Za zaslání uvedené výzvy si žalobkyně naúčtovala 500 Kč a vyzvala žalovanou, aby tzv. nepovolený debet vyrovnala prostřednictvím okamžité platby v minimální výši 1 576,02 Kč. K datu 4. 5. 2020 žalobkyně prostřednictvím dokumentu označeného jako„ Odstoupení od Smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu v [právnická osoba]“, informovala žalovanou, že z důvodu přečerpání prostředků do výše tzv. nepovoleného debetu odstupuje od závazku, na základě kterého pro žalovanou vedla bankovní účet. Poté žalobkyně zaslala žalované„ Oznámení o zrušení účtu a zřízení zvláštního účtu pohledávek“ z 15. 5. 2020, v němž žalovanou informovala o zrušení bankovního účtu ke dni 15. 5. 2020 a převedení záporného zůstatku na účtu na vnitřní účet č. [bankovní účet].

8. Žalobkyně ve výpisu z bankovního účtu žalované č. [bankovní účet] evidovala, že k datu 14. 5. 2020 došlo k vyrovnání zde evidovaného záporného zůstatku ve výši 51 276,12 Kč, a to formou úhrady z bankovního účtu č. [bankovní účet].

9. K úhradě nárokovaného plnění byla žalovaná naposledy vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 11. 11. 2020, odeslanou téhož dne.

10. Na základě shora uvedených skutkových zjištění má soud za prokázané, že žalobkyně k 19. 7. 2019 zřídila pro žalovanou bankovní účet č. [bankovní účet], na kterém byla žalované k 1. 8. 2019 dále zřízena služba umožňující čerpání úvěru ve výši 50 000 Kč, a to ve formě čerpání do záporného zůstatku. Žalovaná následně sjednané plnění v plné výši načerpala, avšak výše záporného zůstatku na uvedeném účtu částku sjednaného limitu převýšila, kdy záporná zůstatek na účtu žalované činil 51 076,02 Kč. Žalovaná byla vyzvána k vyrovnání nepovoleného debetu na účtu, avšak ničeho neuhradila, a proto žalobkyně od smlouvy o povoleném debetu a od smlouvy o vedení bankovního účtu pro žalovanou odstoupila, účet zrušila a evidovaný záporný zůstatek ve výši 51 276,02 Kč ke dni 14. 5. 2020 převedla na svůj vnitřní účet - o tom žalovanou informovala dopisem ze dne 15. 5. 2020. K úhradě částky rovnající se zápornému zůstatku na účtu žalované byla žalovaná naposledy vyzvána dopisem z 11. 11. 2020, avšak neuhradila ničeho.

11. Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (výše zákonného úroku z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb.).

12. Podle § 2001 o. z. od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.

13. Podle § 2665 o. z., ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru.

14. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

15. Při právním hodnocení projednávané věci vyšel soud z povahy práv a povinností, utvářejících v souhrnu obsah závazků, který si mezi sebou žalobkyně a žalovaná ujednaly. Obsahem závazku zakládajícího uplatněný nárok tak byla především povinnost žalobkyně zřídit pro žalovanou tzv. kontokorentní („ debetní“) účet, jehož povaha, ve smyslu § 2665 o. z., umožňovala žalované čerpání finančního plnění i nad rámec hodnoty zde uložených finančních prostředků. Právní režim následně čerpaných finančních prostředků tak je třeba považovat za totožný, jako právní režim finančních prostředků úvěrovaných, ve smyslu § 2665, ve spojení s § 2395 o. z. Žalovaná pak při poskytnutí služby tzv. kontokorentního účtu vystupovala jako podnikatel a příslušná smlouva byla sjednána s výslovným odkazem na její podnikatelské oprávnění. Na takto sjednaný závazek tudíž nelze aplikovat ustanovení upravující úvěr spotřebitelský. Shora popsaným povinnostem žalobkyně, zahrnujícím zřízení tzv. kontokorentního účtu, pak korespondovala povinnost žalované splatit přečerpané plnění a současně též zajistit plnění smluvně převzaté povinnosti, aby částka záporného zůstatku na tzv. kontokorentním účtu nepřesáhla částku povoleného debetu, tedy částku 50 000 Kč. Žalovaná však svým povinnostem nedostála, neboť částka záporného zůstatku na jejím účtu částku 50 000 Kč převýšila a žalovaná tzv. nepovolený debet neuhradila. Žalobkyně proto v souladu se smluvními ujednáními účastníků od smlouvy odstoupila a žalovanou vyzvala k úhradě tzv. záporného zůstatku ve výši 51 276,12 Kč - žalovaná tuto částku žalobkyni nezaplatila, a to ani poté, kdy byl ke dni 15. 5. 2020 záporný zůstatek z důvodu zrušení bankovního účtu vedeného pro žalovanou převeden na vnitřní účet žalobkyně. Nejpozději ke dni následujícímu po převedení dlužné částky na vnitřní účet žalobkyně se ocitla žalovaná v prodlení, a žalobkyni tak vzniklo také právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné částky. S ohledem na shora uvedené shledal soud žalobu v plném rozsahu důvodnou a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 51 276,12 Kč, včetně zákonného úroku z prodlení od 16. 5. 2020 do zaplacení.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že se žalobkyni, která byla ve věci plně úspěšná, přiznal právo na úhradu nákladů řízení ve výši 12 761 Kč. Náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku 2 052 Kč a náhrady nákladů právního zastoupení v celkové výši 10 709 Kč. Náhrada nákladů právního zastoupení pak zahrnuje dva úkony právní služby v plné výši po 3 180 Kč a jeden úkon právní služby v poloviční výši po 1590 Kč (příprava a převzetí zastoupení, žaloba, jednoduchá předžalobní výzva k plnění) dle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“), tři režijní paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a 21 % daň z přidané hodnoty z částky 8 850 Kč ve výši 1 859 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna uhradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně 17. Lhůta pro splnění povinností uložených žalované tímto rozsudkem byla soudem stanovena na základě § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku.