9 C 61/2021

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr Petrou Šárovcovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 496 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 496 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 14. 2. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Nymburce soudní poplatek za podaný návrh ve výši 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 496 Kč s příslušenstvím s tím, že dne [datum] uskutečnila převoz nezletilého [jméno] [příjmení], narozeného [datum], do [příjmení] diagnostického ústavu na adrese [adresa], přičemž náklady na tento převoz činily 496 Kč a k jejich úhradě je povinna žalovaná, jakožto matka nezletilého (převoz uskutečněn služebním vozidlem [registrační značka], najeto celkem [anonymizováno] km). Žalobkyně zaslala dne 14. 1. 2020 žalované výzvu k úhradě nákladů za převoz nezletilého, k úhradě nákladů byla žalovaná vyzvána do 13. 2. 2020, avšak dlužnou částku neuhradila, ačkoli si výzvu převzala dne 17. 2. 2020. Se souhlasem účastníků rozhodl soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. Soud má za prokázané, že 3. 10. 2019 v čase od 21:40 do 22:35 hodin uskutečnila žalobkyně převoz nezletilého [jméno] [příjmení], narozeného [datum], z obvodního oddělení policie v [obec] do [příjmení] diagnostického ústavu na adrese [adresa], převoz proběhl služebním vozidlem [registrační značka], najeto bylo celkem [anonymizováno] km, což představuje náklady ve výši 496 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou, jakožto zákonnou zástupkyni nezletilého dítěte (matku), k úhradě vzniklých nákladů, a to dopisem z 14. 1. 2020 (úhrada částky 496 Kč nejpozději do 13. 2. 2020). Žalovaná výzvu osobně převzala dne 17. 1. 2020, dlužnou částku ani částečně nezaplatila. Podle § 26 odst. 1 písm. d) a h) zákona č. 273/2008 Sb., o policii, je policista oprávněn zajistit osobu, která utekla z výkonu trestu odnětí svobody, z výkonu ochranného léčení, ústavní výchovy, předběžného opatření nebo ochranné výchovy anebo ze zabezpečovací detence, nebo je nezletilá, je-li to nezbytné pro její navrácení do rodičovské nebo jiné obdobné péče jejímu zákonnému zástupci. Podle § 26 odst. 4 zákona o policii, zajistí-li policista osobu nezletilou nebo osobu, která není trestně odpovědná, je povinen informovat o této skutečnosti neprodleně jejího zákonného zástupce, opatrovníka nebo školské anebo výchovné zařízení, ze kterého osoba utekla, nebo jiné obdobné zařízení, ve kterém je tato osoba umístěna na základě rozhodnutí soudu anebo na základě souhlasu zákonných zástupců anebo opatrovníka. Zákonný zástupce, opatrovník nebo uvedené zařízení jsou povinni bez zbytečného odkladu zajistit odvoz této osoby z útvaru, v němž je osoba zajištěna. Zajistí-li policie výjimečně převezení osoby sama, má tato osoba, její zákonný zástupce nebo opatrovník povinnost uhradit náklady převozu. Policie zajištěnou osobu, která utekla z výkonu ústavní výchovy, ochranné výchovy nebo předběžného opatření, převeze na nejbližší záchytné pracoviště diagnostického ústavu, pokud není školské zařízení, z něhož osoba utekla, blíže než toto záchytné pracoviště. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. V daném případě bylo prokázáno, že žalobkyně provedla dle 3. 10. 2019 zajištění nezletilého syna žalované, kterého následně převezla do [příjmení] diagnostického ústavu na adrese [adresa], v němž byl umístěn na základě rozhodnutí soudu o nařízené ústavní výchově. Tímto převozem vznikly žalobkyni náklady v celkové výši 496 Kč, k jejichž úhradě byla žalovaná povinna. I přes zaslanou výzvu však žalovaná dlužnou částku neuhradila. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 496 Kč, a to včetně zákonného úroku z prodlení. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, a proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 200 Kč, jakožto náhradu hotových výdajů za předžalobní výzvu k plnění a podanou žalobu (dle § 151 odst. 3 o. s. ř. účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2, a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši, kterou stanoví § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., tj. 100 Kč za každý úkon). Vzhledem k tomu, že žalobkyně je podle ustanovení § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, od placení soudních poplatků osvobozena, uložil soud v souladu s § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích povinnost k zaplacení soudního poplatku ve výši 400 Kč žalované (výše poplatku vyplývá z položky 2 bodu písm. a) sazebníku, jenž je přílohou zákona o soudních poplatcích). Lhůta pro splnění povinností uložených žalované tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů.