9 C 63/2024

Plný text

Okresní soud v Nymburce rozhodl soudkyní Mgr. Petrou Šárovcovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného A, narozený Datum narození žalovaného A bytem Adresa žalovaného A o zaplacení 49 870,56 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 42 182,26 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 14,75 % ročně od 3. 3. 2024 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se žaloba v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 7 688,30 Kč, smluvního úroku ve výši 15 % ročně z částky 47 813,56 Kč od 2. 7. 2023 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 47 813,56 Kč od 2. 7. 2023 do 2. 3. 2024 a z částky 5 631,30 Kč od 3. 3. 2024 do zaplacení a dalšího úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 42 182,26 Kč od datum do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky částka (jistina úvěru částka, poplatky částka) se smluvním úrokem 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení s tím, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo dne datum k uzavření smlouvy o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr částka. Žalovaný se ve smlouvě zavázal úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami po částka, splatnými vždy k 20. dni v měsíci. Dále se žalovaný zavázal platit z vyčerpaného úvěru smluvní úrok 19,99 % ročně a pojistné částka měsíčně, úvěr byl veden na úvěrovém účtu č. č. účtu. Žalobkyně před poskytnutím úvěru ověřila úvěruschopnost žalovaného – žalobkyně vycházela z příjmu žalovaného částka měsíčně, výdaje žalovaného stanovila na základě interního ekonomického modelu na částku částka (žalovaný uvedl výdaje částka měsíčně). Z důvodu prodlení žalovaného byl úvěr ke dni datum zesplatněn, a to dopisem žalobkyně ze dne datum. Žalovaný byl poté vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne datum, ničeho nezaplatil.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, k jednání soudu se bez omluvy nedostavil.

3. Ze smlouvy o úvěru ze dne datum soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobkyní, jako úvěrující, a žalovaným, jako úvěrovaným, na základě smlouvy měl být žalovanému poskytnut úvěr částka, úvěrový účet č. č. účtu. Jako adresa žalovaného byla ve smlouvě uvedena adresa adresa Jméno žalovaného B. Úvěr měl být vyplacen bezhotovostně na účet žalovaného č. č. účtu, z něho měl být úvěr také splácen. Jednalo se o Anonymizováno úvěr – konsolidaci úvěrů, kdy z úvěru měl být splacen revolvingový úvěr poskytnutý žalobkyní žalovanému, č. úvěrového účtu: č. účtu, zůstatek tohoto spláceného úvěru měl činit částka (k bezúčelovému čerpání měla zbývat částka částka). Žalovaný se zavázal úvěr splatit 96 měsíčními splátkami po částka, resp. poslední splátka měla činit částka; konečná splatnost byla sjednána na datum, splátky byly splatné k 20. dni v měsíci (anuitní, tj. splátka jistiny a úroku), první splátka byla splatná dne datum. Žalovaný se smlouvou zavázal platit smluvní úrok z úvěru ve výši 19,99 % ročně. Smlouva měla být uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to prostřednictvím internetového bankovnictví. Žalobkyně informovala žalovaného o parametrech poskytnutého úvěru také v dopise označeném jako „Váš úvěr v kostce“, součástí smlouvy o úvěru byl ceník žalobkyně účinný od datum.

4. Z listiny označené jako potvrzení úvěruschopnosti klienta soud zjistil, že žalovaný o úvěr požádal prostřednictvím internetového bankovnictví, v žádosti uvedl příjem částka měsíčně (tento příjem měl být žalobkyní zkontrolován z výpisu z účtu žalovaného; příjem měl odpovídat průměrnému příjmu žalovaného na bankovním účtu v předcházejících měsících). Žalobkyně ověřila insolvenční rejstřík – bez záznamu k osobě žalovaného; takto ověřen měl být rovněž zaměstnavatel žalovaného, který rovněž nebyl v insolvenci. Dále měla být ověřena splátková morálka žalovaného. Žalovaný v žádosti uvedl výdaje částka, žalobkyně proto stanovila výdaje na základě dat sdělených žalovaným (počet vyživovaných osob, způsob bydlení apod.), v kombinaci s interními informacemi, včetně statistických údajů a normativních výdajů na bydlení, na částku částka měsíčně. Po poskytnutí úvěru mělo být splátkové zatížení žalovaného 8,56 %. Žalovaný uvedl v žádosti, že splácí splátky částka měsíčně; banka ověřila a zjistila, že splácel Anonymizováno úvěr u žalobkyně s limitem částka (ten byl částečně doplacen, jeho nový limit byl částka s orientační splátkou částka); splátka nového úvěru činil částka, nové splátkové zatížení žalovaného tak mělo být částka.

5. Z výpisu příjmových transakcí na bankovním účtu žalovaného č. č. účtu soud zjistil, že dne datum žalovaný čerpal půjčku částka (nikoli od žalobkyně), dne datum mu byla na účet vyplacena půjčka částka (platba označena jako „půjčka autoškola“). Ve výpise pak byly další příchozí platby (z účtu č. č. účtu), a to dne datum platba ve výši částka, dne datum částka částka a dne datum platba ve výši částka. Dalšími příchozími platbami pak byly platby označené jako mzda: dne datum ve výši částka, dne datum ve výši částka, dne datum ve výši částka, dne datum ve výši částka a dne datum ve výši částka (navíc nemocenská částka).

6. Ze sdělení žalobkyně ze dne datum a z výpisu z bankovního účtu žalovaného č. č. účtu soud dále zjistil, že účet č. č. účtu byl ke dni datum účtem žalovaného. Výpis byl vyhotoven za období od datum do datum, přičemž počáteční zůstatek činil částka, konečný zůstatek pak částka. Dne datum žalovaný hradil platbu částka, úvěr (jeho část) ve výši částka byl na účet žalovaného čerpán dne datum.

7. Z výpis z úvěrového účtu č. č. účtu za období od datum do datum soud zjistil, že úvěr žalovaný čerpal ve výši částka na účet č. č. účtu dne datum (jednalo se úvěrový účet Anonymizováno úvěru, který měl být dle smlouvy splacen), a téhož dne pak byla čerpána částka částka na účet žalovaného dle smlouvy o úvěru.

8. Z výpisu z úvěrového účtu č. č. účtu za období od datum do datum (listina označená jako „podklady pre súdne konanie“) bylo soudem zjištěno, že úvěr žalovaný čerpal ve dvou platbách ve výši částka a částka, a to dne datum. Žalovaný zaplatil celkem částka, poslední úhrada byla provedena datum.

9. Z přehledu poplatků – pokut z datum k úvěru žalovaného č. hodnota soud zjistil, že žalovanému bylo na poplatcích nebo sankcích ze strany žalobkyně předepsáno k úhradě celkem částka, splaceno bylo částka.

10. Žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky dopisem ze dne datum a datum. Dopisem ze dne datum žalobkyně úvěr zesplatnila, a to ke dni datum - k tomuto dni dluh činil částka. Naposledy byl žalovaný k zaplacení vyzván předžalobní výzvou žalobkyně ze dne datum, která mu byla dle poštovních doručenek odeslána datum na adresu dle smlouvy o úvěru a na adresu jeho trvalého bydliště. Podle výzvy činila ke dni datum dlužná částka částka, žalovaný ji měl zaplatit do datum.

11. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr částka, úvěr byl veden na úvěrovém účtu č. č. účtu, přičemž z úvěru měl být splacen Anonymizováno úvěr poskytnutý žalobkyní žalovanému ve výši částka, zbývající částku částka mohl žalovaný čerpat bez účelu. Žalovaný se zavázal úvěr splatit 96 splátkami po částka měsíčně, resp. poslední splátka měla činit částka (jednalo se o anuitní splátky, tj. splátky jistiny a smluvního úroku 19,99 % ročně); konečná splatnost byla sjednána na datum, první splátka byla splatná datum. Jako adresa žalovaného byla ve smlouvě uvedena adresa adresa Jméno žalovaného B. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl příjem částka měsíčně a výdaje částka, žalobkyně vycházela z výdajů žalovaného částka měsíčně (tuto částku žalobkyně stanovila na základě dat sdělených žalovaným za využití interních informací k osobě žalovaného, statistických údajů a normativních výdajů na bydlení; po poskytnutí úvěru mělo být splátkové zatížení žalovaného 8,56 %, nově měl žalovaný splácet měsíčně celkem částka). V rámci posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr bylo dále zjištěno, že žalovaný dne datum uhradil platbu částka (jednalo se zřejmě o ověřovací poplatek hrazený žalovaným v souvislosti se žádostí o poskytnutí jiného úvěru nebo půjčky), dne datum žalovaný čerpal od třetí osoby půjčku částka, dne datum mu byla na účet vyplacena půjčka částka. Příchozí platby na účet žalovaného (zřejmě mzda žalovaného, avšak z listinných důkazů toto jednoznačně nebylo zjištěno) v měsících září, říjen a listopad 2022 činily částka, průměrně tedy částka měsíčně (dne datum částka částka, dne datum částka částka a dne datum částka částka), mzda žalovaného, která mu byla vyplacena na účet v období od prosince 2021 do dubna 2022, činila celkem částka, tedy průměrně částka měsíčně (dne datum částka částka a nemocenská částka, dne datum částka částka, dne datum částka částka, dne datum částka částka a dne datum platba částka). V období od května do srpna 2022 nebyla na účet žalovaného č. č. účtu žádná mzda vyplacena. Žalovaný poskytnutý úvěr vyčerpal dne datum (částka částka byla převedena na úvěrový účet č. č. účtu, tedy použita na úhradu žalovaným dříve čerpaného Anonymizováno úvěru, částku částka čerpal žalovaný bezhotovostně převodem na svůj bankovní účet č. č. účtu). Žalovaný na poskytnutý úvěr zaplatil celkem částka, poslední úhrada byla provedena datum. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky výzvou ze dne datum, která mu byla odeslána dne datum, přičemž podle výzvy činila dlužná částka částka a žalovaný byl vyzván k její úhradě do datum.

12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se mimo jiné určuje výše úroků z prodlení, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

14. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

15. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

16. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

18. Podle § 3 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru se pro účely tohoto zákona rozumí posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

19. V daném případě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr částka, aniž by před jeho poskytnutím náležitě posoudila úvěruschopnost žalovaného, jakožto spotřebitele, resp. bylo prokázáno, že toto posouzení provedla zcela nedostatečně a formalisticky, neboť pokud by zjištěné údaje byly skutečně náležitě odborně posouzeny, musela by žalobkyně dospět k závěru, že požadovaný úvěr částka nelze žalovanému bez dalšího šetření jeho úvěruschopnosti poskytnout. Žalobkyně bez náležitých podkladů dokládajících příjmy žalovaného vycházela z příjmů žalovaného ze zaměstnání ve výši částka měsíčně, ačkoli z výpisů z účtu žalovaného bylo zřejmé, že uvedený měsíční příjem byl žalovanému vyplacen jen v období září, říjen a listopad 2022 (navíc se jednalo o průměrný příjem, kdy např. v září 2022 byla žalovanému vyplacena pouze částka částka); nadto nebylo zřejmé, že se jedná o příjem žalovaného ze zaměstnání, jednalo se pouze o příchozí platby na účet žalovaného). V období od května do srpna 2022 pak nebyla na účet žalovaného žádná mzda vyplacena a v období od prosince 2021 do dubna 2022 činila průměrná mzda žalovaného vyplacená na jeho účet pouze částka měsíčně. Pokud tedy žalobkyně vycházela z toho, že příjmy žalovaného činí částka měsíčně, pak to byly pouze příjmy za tři měsíce předcházející poskytnutí úvěru, a to pouze příjmy průměrné. Žalobkyně navíc nijak nezjišťovala skutečné výdaje žalovaného, přičemž navíc žalovaným uváděnou výši měsíčních výdajů částka sama vyhodnotila jako nepřiměřeně nízkou, a proto stanovila měsíční výdaje žalovaného na částku částka měsíčně; z provedeného dokazování však nebylo zřejmé, jak žalobkyně k této částce dospěla, zda měla nějaké skutečné podklady vztahující se k osobě žalovaného, nebo zda vycházela pouze ze statistických údajů a normativních výdajů na bydlení. Žalobkyně neměla informace o tom, jakým způsobem má žalovaný zajištěno bydlení (zda např. platí nájemné a v jaké výši, jakou částku vynakládá na energie), kdo tvoří domácnost žalovaného a zda tyto případné další osoby mají svůj vlastní příjem a případně v jaké výši, zda má žalovaný vyživovací povinnost. Žalobkyně při posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr nepřihlédla ani k tomu, že žalovaný dne datum čerpal půjčku částka, dne datum (tedy krátce před poskytnutím předmětného úvěru) další půjčku ve výši částka a dne datum ještě hradil platbu částka, kterou zřejmě ověřoval svůj účet za účelem poskytnutí dalšího úvěru nebo půjčky, a to vše za situace, kdy žalovaný neuváděl v žádosti o poskytnutí úvěru žádné splátky úvěrů nebo půjček (resp. uvedl pouze splátku Anonymizováno úvěru poskytnutého mu dříve žalobkyní). Ani tato zjištění však nevedla žalobkyni k dalšímu prověřování úvěruschopnosti žalovaného, ani na základě těchto skutečností žalobkyně nepožadovala od žalovaného žádné další informace, nic nechtěla doložit. Žalobkyně i přes soudem poskytnuté poučení dle § 118b odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní o tom, že náležitě odborně posoudila před poskytnutím úvěru úvěruschopnost žalovaného.

20. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že žalobkyně neměla žalovanému na základě nedostatečně provedeného posouzení jeho úvěruschopnosti úvěr ve výši částka s měsíční splátkou částka poskytnout, neboť zde byly důvodné pochybnosti o tom, že žalovaný bude schopen takový úvěr splácet. Žalobkyně schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr neposoudila náležitě odborně a řádně, naopak úvěruschopnost žalovaného posuzovala pouze formalisticky, ve snaze úvěr poskytnout. Je totiž nepochybné, že i učiněná nedostatečná zjištění by musela při náležitém posouzení vést k závěru, že bez dalšího posuzování nelze úvěr žalovanému poskytnout, a to pro důvodné pochybnosti o tom, že bude schopen jej splácet. Pokud žalobkyně i přes učiněná zjištěná žalovanému úvěr poskytla, je třeba uzavřenou smlouvu o úvěru hodnotit jako absolutně neplatnou, a to dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Postupem podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru proto byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku částka, představující vyčerpanou a nesplacenou jistinou úvěru (žalovaný celkem vyčerpal částka a splatil pouze částka – veškeré platby žalovaného je třeba s ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru započítat na částku, která byla žalovanému na základě neplatně uzavřené smlouvy o úvěru žalobkyní poskytnuta, tj. na vyčerpanou „jistinu úvěru“), a to spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od datum, kdy nejpozději k tomuto datu byl žalovaný v prodlení (žalovaný byl vyzván k zaplacení předžalobní výzvou ze dne datum, která mu byla odeslána datum, tedy dostala se do sféry jeho dispozice; žalovaný byl povinen dle výzvy zaplatit dlužnou částku nejpozději datum, a pokud tak neučinil, je od následujícího dne v prodlení; dřívější prodlení žalovaného nebylo i přes poskytnuté poučení soudu ze strany žalobkyně tvrzeno a prokázáno), do zaplacení.

21. Ve zbývající části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši částka, smluvního úroku ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení a dalšího úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, byla žaloba zamítnuta.

22. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř., kdy žalobkyně byla neúspěšná pouze v nepatrné části řízení, a soud jí proto přiznal vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši částka, které tvoří zaplacený soudní poplatek za podanou žalobu ve výši částka a náhrada hotových výdajů za předžalobní výzvu k plnění, podanou žalobu a účast u jednání soudu dne datum ve výši částka (dle § 151 odst. 3 o. s. ř. účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši, kterou stanoví § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., tj. částka za každý úkon).

23. Lhůta pro splnění povinností uložených žalovanému tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo nařízení exekuce.