10 C 107/2025

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Arnoštovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 110 071,32 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 110 071,32 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 110 071,32 Kč od , datum, do zaplacení ve výši 12,75 %, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení nároků uvedených ve výroku I. tohoto rozsudku a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že její právní předchůdkyně , Anonymizováno, , jméno FO, , Anonymizováno, , Anonymizováno, l., Anonymizováno, ., dříve , Anonymizováno, , jméno FO, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, , Anonymizováno, . (dále též jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovanou smlouvu o revolvingovém úvěru ze dne , datum, a žalovaná poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátila. Na základě smlouvy o úvěru, uzavřené prostředky komunikace na dálku přes stránku www.ferratum.cz, na které se žalovaná zaregistrovala, zadala své údaje, požádala o konkrétní úvěr a akceptovala text smlouvy, poskytla právní předchůdkyně žalobkyně po posouzení úvěruschopnosti žalované převodem na účet celkem částku 110 073,32 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, . Žalovaná měla poskytnuté prostředky vrátit nejpozději dne , datum, , avšak neuhradila ničeho. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, uzavřené mezi společností , Anonymizováno, , jméno FO, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., (dříve , Anonymizováno, , jméno FO, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, .,) a žalobkyní došlo k postoupení pohledávky vůči žalované z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Žalovaná byla vyzvána k plnění před podáním žaloby.

2. Žalovaná se k žalobě podáním ze dne , datum, vyjádřila tak, že dluh 110 071,32 Kč s příslušenstvím vůči žalobci uznává co do důvodu i výše. Jelikož ale shodou nešťastných okolností , Anonymizováno, , dostala se do složité životní i finanční situace. Proto žádá o stanovení splátkového kalendáře na dobu 24 měsíců.

3. Soud věc projednal a rozhodl při jednání dne , datum, v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a žalovaná, ač řádně předvolána, se k jednání bez omluvy nedostavila.

4. Soud učinil z provedených důkazů následující skutková zjištění:- Ze smlouvy o opakovaném postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně vzoru listiny o převodu a dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o pokračující koupi pohledávek ze dne , datum, bylo zjištěno, že mezi žalobkyní jako postupníkem a společností , Anonymizováno, , jméno FO, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, . jako postupitelem došlo k dohodě o budoucím převodu neurčitého množství pohledávek za podmínek, že postoupení proběhne jednou měsíčně poskytnutím datového souboru, který musí být potvrzen listinou o převodu podle stanoveného vzoru a musí být zaplacena cena, jinak pohledávky zůstávají ve vlastnictví postupitele.- Z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že dne , datum, byl vyhotoven dokument označený jako Oznámení o postoupení pohledávek, kterým mělo být žalované oznámeno postoupení pohledávky věřitele , Anonymizováno, , jméno FO, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . na žalobkyni. Tento dokument není opatřen podpisem, ani k němu není přiloženo potvrzení o jeho odeslání.- Z tabulky se seznamem jmen a částek a čísel soud zjistil, že se v této tabulce nachází mimo jiné jméno žalované, její rodné číslo, částka 110 071,32 Kč, VS , var. symbol, .- Ze smlouvy o revolvingovém úvěru datované dnem , datum, včetně nepodepsaných dodatků o navýšení úvěrového limitu ke smlouvě o revolvingovém úvěru se společností , Anonymizováno, , jméno FO, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . ze dne , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, soud zjistil, že Smlouva o revolvingovém úvěru obsahuje jméno žalované a dále jako věřitel je označena společnost , Anonymizováno, , jméno FO, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, Sjednaná úroková sazba činí 8,5 % měsíčně a sazba RPSN činí 262,91%. Smlouva není žádnou ze stran podepsaná, taktéž všechny dodatky, kde již v pozici věřitele vystupuje , Anonymizováno, , jméno FO, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . nejsou žádnou ze stran podepsané, uvedené dokumenty nejsou označené ani žádným autorizačním kódem pro podpis dálkovým způsobem.- Ze správy , právnická osoba, . soud zjistil, že majitelem účtu číslo , č. účtu, byla žalovaná.- Z výzvy k úhradě před podáním žaloby a podacího lístku soud zjistil že právní zástupce žalobkyně vyhotovil dne , datum, předžalobní výzvu, kterou žalovanou vyzývá k úhradě částky 131 270,32 Kč a téhož dne tuto výzvu žalované odeslal.

5. Z dalších listinných důkazů, a to z pěti dokumentů obsahujících anglický text, faktury, ze standardních informací o spotřebitelském úvěru, obchodních podmínek společnosti , Anonymizováno, , jméno FO, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, ., soud nezjistil žádné relevantní informace.

6. Na základě provedených listin soud dospěl k závěru o skutkovém stavu, že mezi společností , Anonymizováno, , jméno FO, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, . a žalobkyní došlo k dohodě o budoucím převodu neurčeného množství pohledávek za stanovených podmínek. Soud však na základě provedených důkazů nezjistil, že by společnost , Anonymizováno, , jméno FO, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, . změnila svůj název na , Anonymizováno, , jméno FO, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., ani zda skutečně došlo k převodu pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Soud rovněž nezjistil, zda společnost , Anonymizováno, , jméno FO, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, . a žalovaná skutečně uzavřely smlouvu o úvěru prostřednictvím internetových stránek , Anonymizováno, , jméno FO, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, . (prostředky komunikace na dálku), ani zda žalovaná obdržela od společnosti , Anonymizováno, , jméno FO, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, . finanční prostředky dle smlouvy o úvěru.

7. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb. (dále také jen „o. z.“), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

8. Podle § 1880 odst. 1 o. z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

9. Podle § 1881 odst. 1 o. z., postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka nevylučuje.

10. Podle § 1882 odst. 1 o. z., dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

11. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. (o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle druhého odstavce poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. (o spotřebitelském úvěru), poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle druhého odstavce, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Dle třetího odstavce, změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

14. Podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

15. Podle ust. § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

16. Podle ust. § 153a odst. 1 o. s. ř. uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen zčásti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce.

17. Podle ust. § 153a odst. 2 o. s. ř. rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2).

18. Soud zhodnotil provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k tomuto právnímu závěru:

19. Soud se v prvé řadě v projednávané věci zabýval otázkou, zda jsou splněny podmínky pro vydání rozsudku pro uznání podle § 153a o. s. ř., když žalovaná výslovně uznala nárok žalobkyně co do důvodu i výše. Podle § 153a odst. 2 o. s. ř. však nelze rozsudek pro uznání vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2 o. s. ř.). Soud proto musel posoudit, zda by v dané věci bylo možné smír schválit.

20. Po zvážení všech okolností případu dospěl soud k závěru, že tomu tak není. Předmětem řízení je nárok vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, která měla být dle tvrzení žalobkyně uzavřena mezi účastníky dne , datum, . Žalovaná v tomto vztahu vystupuje jako spotřebitel, a proto se na daný závazek vedle obecné úpravy smluvního typu (§ 2395 a násl. o. z.) vztahují rovněž ustanovení § 1810 a násl. o. z. upravující spotřebitelské smlouvy, jakož i zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (ZoSÚ).

21. Soud konstatuje, že žalobkyně v průběhu řízení netvrdila ani neprokázala, že by při uzavření smlouvy řádně posoudila úvěruschopnost žalované, jak jí to ukládá § 86 ZoSÚ a k prověření úvěruschopnosti ani nepředložila žádné listinné důkazy. Žalobkyně se navíc bez omluvy nedostavila k jednání soudu nařízenému na den , datum, , a tím se připravila o možnost být soudem poučena podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o nutnosti doplnit svá tvrzení a označit důkazy k prokázání splnění této zákonné povinnosti. Za této procesní situace je nutno dovodit, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení ani důkazní břemeno ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované.

22. Tato skutečnost tak zakládá absolutní neplatnost smlouvy o úvěru pro rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku. V takovém případě může věřitel požadovat pouze vrácení jistiny, a to ve lhůtách přiměřených možnostem spotřebitele. Jakýkoli další nárok sjednaný ve smlouvě je vyloučen.

23. Soud si je vědom, že uznání nároku žalovanou má být zpravidla důvodem pro vydání rozsudku pro uznání. Nicméně i v takovém případě je třeba zkoumat, zda by takový rozsudek nebyl v rozporu s kogentními ustanoveními právního řádu nebo s dobrými mravy. V tomto směru je nutno odkázat na čl. 22 odst. 2 a čl. 23 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES, podle nichž se spotřebitel nemůže vzdát práv, která mu přísluší podle vnitrostátních předpisů provádějících tuto směrnici. Za takové ustanovení je nutno považovat i § 87 ZoSÚ.

24. Vydání rozsudku pro uznání by v tomto případě znamenalo obejití kogentní právní úpravy, která má za cíl chránit spotřebitele před důsledky nepoctivého a zneužívajícího jednání poskytovatele úvěru. Takový postup by byl v rozporu se smyslem a účelem právní úpravy ochrany spotřebitele, jak jej vymezuje nejen ZoSÚ, ale i občanský zákoník (§ 6 a § 433 o. z.), a rovněž judikatura Soudního dvora EU (např. rozsudek ve věci C-472/11, Banif , jméno FO, Zrt).

25. Nad rámec uvedeného soud dodává, že podle tvrzení žalobkyně měla být mezi účastníky uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru (i když žalobkyně nepředložila její podepsané znění). I kdyby však soud z těchto tvrzení vycházel, je třeba konstatovat, že ve smlouvě je sjednán úrok ve výši 8,5 % měsíčně, tj. 102 % ročně, a roční procentní sazba nákladů (RPSN) činí 262,91 %. Takové ujednání je v hrubém nepoměru k obvyklým podmínkám na trhu a je v rozporu s dobrými mravy (jak je soudu z úřední činnosti známo). Jedná se proto o absolutně neplatné ujednání ve smyslu § 580 odst. 1 občanského zákoníku. Jelikož výše úroku je v rozporu s právními předpisy kogentní povahy, ani z tohoto důvodu by nebylo možné v dané věci vydat rozsudek pro uznání.

26. Z výše uvedených důvodů soud uzavírá, že nejsou splněny podmínky pro vydání rozsudku pro uznání a proto postupoval dle § 153a odst. 2 o. s. ř..

27. Soud tedy věc meritorně projednal a v dalším kroku se zabýval otázkou aktivní věcné legitimace žalobkyně. K tomu provedl listinné důkazy předložené žalobkyní, a to „Smlouvu na opakovaném postoupení pohledávek“ ze dne , datum, včetně vzoru listiny o převodu, ve znění dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o pokračující koupi pohledávek ze dne , datum, , ze které bylo zjištěno, že mezi žalobkyní jako postupníkem a společností , Anonymizováno, , jméno FO, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, . jako postupitelem došlo k dohodě o budoucím převodu neurčitého množství pohledávek za podmínek, že postoupení proběhne jednou měsíčně poskytnutím datového souboru, který musí být potvrzen listinou o převodu podle stanoveného vzoru a musí být zaplacena cena, jinak pohledávky zůstávají ve vlastnictví postupitele. Listina o převodu na stanoveném vzoru ani potvrzení o zaplacení ceny nebylo doloženo. Dále soud k důkazu provedl listinu obsahující tabulku se seznamem jmen a částek a čísel, bez označení, k čemu tabulka slouží.

28. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k závěru, že aktivní legitimace žalobkyně pro toto soudní řízení není dána, neboť nebylo prokázáno tvrzené postoupení pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Ze smlouvy o opakovaném postoupení pohledávek vyplývá budoucí postupování předložením datového souboru s vymezenými údaji o pohledávce, akceptace převodu úhradou ceny a následným potvrzením převodu na stanoveném formuláři. Splnění těchto podmínek však nebylo doloženo, neboť žalobkyně doložila pouze nijak neoznačenou tabulku obsahující seznam jmen, částek a čísel, ze které však nelze dospět k závěru, že by byla požadovaným datovým souborem, nadto nebylo doloženo zaplacení ceny ani doložení smlouvou požadovaného formuláře. Není pak ani jasné, zda , Anonymizováno, , jméno FO, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, . změnila svůj název na , Anonymizováno, , jméno FO, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, ., neboť k tomu nebylo doloženo ničeho. Závěr o platném postoupení pohledávky pak nemůže vyplývat ani z oznámení o postoupení pohledávky datovaného dnem , datum, společností , Anonymizováno, , jméno FO, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , neboť toto oznámení není podepsáno a nebylo doloženo ani jeho odeslání.

29. V řízení tedy nebylo prokázáno, že by žalobkyně postoupením nabyla žalovanou pohledávku vůči žalované, neboť z předložených listin tato skutečnost nevyplývá. Žalobkyně tedy v řízení neunesla břemeno důkazní ke skutečnosti rozhodné pro rozhodnutí, přičemž se svou neúčastí při jednání sama připravila o poskytnutí poučení a případné dodatečné lhůty k prokázání tvrzených skutečností ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. S ohledem na neprokázání aktivní věcné legitimace žalobkyně, proto soud ve výroku I. tohoto rozsudku žalobu zamítl v celém rozsahu, aniž by se dále podrobněji zabýval tím, zda tvrzený nárok vůbec existuje.

30. Pouze ve stručnosti a nad rámec již uvedeného závěru o neprokázání aktivní věcné legitimace žalobkyně, soud konstatuje, že předložená Smlouva o revolvingovém úvěru, není žalovanou ani tvrzenou právní předchůdkyní žalobkyně podepsána a nelze tedy uzavřít, že by došlo k projevu vůle žalované, či žalobkyně směřujícímu k uzavření smlouvy, neboť toto nebylo prokázáno ani pomocí prostředků komunikace na dálku. Stejně tak je nutno konstatovat, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ani ve vztahu k základnímu skutkovému tvrzení, tj. tomu, jakou konkrétní částku bez započtení úroků, poplatků a dalších nákladů měla žalované skutečně poskytnout, a jaká částka byla případně žalovanou uhrazena. Tato skutečnost je přitom rozhodná nejen pro posouzení důvodnosti žalobního nároku z titulu tvrzené úvěrové smlouvy, ale i pro případnou úvahu o existenci bezdůvodného obohacení. I v hypotetickém případě, že by soud dospěl k závěru o neplatnosti, či neexistenci právního jednání a přistoupil k posouzení věci podle ustanovení o bezdůvodném obohacení, nebylo by možné žalobě vyhovět, neboť žalobkyně neprokázala, jaké konkrétní plnění žalované poskytla. Bez této informace nelze určit rozsah případného obohacení ani jeho právní důvod. Žalobkyně se navíc k jednání soudu nedostavila, čímž se zcela zmařila možnost jejího poučení o procesních povinnostech, zejména o nutnosti doplnění skutkových tvrzení a předložení důkazních návrhů. Vzhledem k této procesní pasivitě a absenci součinnosti ze strany žalobkyně soud uzavírá, že žalobě by nebylo možné vyhovět ani z těchto dalších důvodů.

31. O náhradě nákladů řízení soud ve výroku II. tohoto rozsudku rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. V řízení měla žalovaná plný procesní úspěch, avšak podle obsahu spisu jí žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.