10 C 12/2021

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem Mgr. Bronislavem Beranem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 6 709,68 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 6 709,68 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 145,66 Kč od 6. 12. 2017 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 309 Kč od 6. 1. 2018 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 210 Kč od 6. 2. 2018 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 45,02 Kč od 6. 3. 2018 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalovaná nemá proti žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení.

1. V řízení zahájeném žalobou doručenou soudu dne 29. 10. 2020 a doplněnou podáním doručeným soudu dne 30. 4. 2021 se po žalované zaplacení částky uvedené ve výroku I. s odůvodněním, že dne 13. 1. 2017 byla mezi společností [právnická osoba] (dále též jen„ [právnická osoba]“) a žalovanou uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] jejíž nedílnou součástí jsou Všeobecné podmínky pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací společnosti [právnická osoba] pro domácnosti a ceník [právnická osoba]. V rámci uvedené smlouvy byl sjednán rovněž pronájem přijímajících zařízení, konkrétně set-top boxu * [označení zařízení], set-top boxu * [označení zařízení] a modemu * [označení zařízení], přičemž cena byla sjednána ve výši 70 Kč á zařízení. Převzetí zařízení žalovaná ztvrdila svým podpisem na zakázkovém listě ze dne 16. 1. 2017. Žalovaná však řádně nehradila sjednanou cenu za pronajatá zařízení 210 Kč á měsíc, kterou jí [právnická osoba] daňovým dokladem [číslo] s datem splatnosti 5. 12. 2017, za zúčtovací období od 15. 11. 2017 do 14. 12. 2017, ze kterého je požadována, po zohlednění přeplatku z předchozího zúčtovacího období, ponížená cena za pronájem zařízení ve výši 145,66 Kč, daňovým dokladem [číslo] s datem splatnosti 5. 1. 2018, za zúčtovací období od 15. 12. 2017 do 14. 1. 2018, ze kterého je požadována cena 210 Kč a připojovací poplatek ve výši 99 Kč, který byl sjednán v souvislosti s připojením žalované ke službám elektronických komunikací, daňovým dokladem [číslo] s datem splatnosti dne 5. 2. 2018, za zúčtovací období od 15. 1. 2018 do 14. 2. 2018, ze kterého je požadována cena 210 Kč a daňovým dokladem [číslo] s datem splatnosti dne 5. 3. 2018, za zúčtovací období od 15. 2. 2018 do 14. 3. 2018, ze kterého je požadována v návaznosti na dobropisování daňovým dokladem [číslo] s datem splatnosti dne 20. 3. 2018 jen ponížená cena, tj. částka 45,02 Kč. Uvedená vyúčtování byla doručována v elektronické podobě na sdělenou emailovou adresu uvedenou ve smlouvě. Jelikož žalovaná nehradila řádně a včas cenu za poskytované služby, odstoupila [právnická osoba] od smlouvy dopisem ze dne 7. 2. 2018, a to ke dni 20. 2. 2017. Odstoupení bylo zasláno prostřednictvím provozovatele poštovních služeb na adresu, kterou žalovaná sdělila ve smlouvě jako svoji kontaktní adresu. V souladu s ust. čl. 7 4 VOP byla žalovaná dále povinna uhradit [právnická osoba] za nevrácená zařízení smluvní pokutu ve výši 6 000 Kč. Pohledávka [právnická osoba] za žalovanou byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 6. 2019. Žalobkyně vyzvala prostřednictvím svého právního zástupce žalovanou k úhradě dlužné částky, a to přípisem ze dne 20. 1. 2020, žalovaná však dosud ničeho neuhradila.

2. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř.

3. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

4. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovanou byla dne 13. 1. 2017 uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] dle které se společnost [právnická osoba] zavázala poskytovat žalované za úplatu veřejně dostupné služby elektronických komunikací. Součástí smlouvy bylo i ujednání o pronájmu přijímacích zařízení, konkrétně set-top boxu * [označení zařízení], set-top boxu * [označení zařízení] a modemu * [označení zařízení], kdy převzetí zařízení stvrdila žalovaná svým podpisem na zakázkovém listě ze dne 16. 1. 2017. Žalovaná se zavázala za pronájem uvedených zařízení platit společnosti [právnická osoba] částku v souladu s všeobecnými obchodními podmínkami a ceníkem, která v tomto případě činila 210 Kč/měsíc (3 x 70 Kč). Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné podmínky společnosti [právnická osoba] (dále jen„ VOP“) a Ceník společnosti [právnická osoba], kdy žalovaná podpisem smlouvy prohlásila, že se s podmínkami a ceníkem platným ke dni uzavření smlouvy seznámila a s těmito souhlasí. V čl. 5 VOP bylo mezi [právnická osoba] a žalovanou sjednáno, že vyúčtování ceny za služby [právnická osoba] vyúčtuje zpravidla měsíčně a vyúčtovaní doručí žalované v elektronické podobě. Splatnost vyučtování byla sjednána v čl. 5 VOP tak, že splatnost ceny za služby je uvedena přímo ve vyúčtování. Pokud se stane, že ve vyúčtování splatnost není uvedena, je takové vyúčtování splatné do 10 dnů od jeho doručení. V čl. 7 VOP byla dále sjednána povinnost žalované vrátit nepoškozené a funkční zařízení do 14 dnů od ukončení smlouvy, a to na jakémkoliv kontaktním místě [právnická osoba] či jeho zasláním na adresu distribučního skladu společnosti. Pro případ porušení této povinnosti byla [právnická osoba] dle č. 7 VOP oprávněna naúčtovat žalované smluvní pokutu dle ceníku, tj. částku 2 000 Kč. Dle čl. 2 .7.3.2 VOP byla [právnická osoba] oprávněna odstoupit od smlouvy nebo od jednotlivé služby, pokud žalovaná neuhradí v průběhu trvání Smlouvy jakákoli 3 vyúčtování a na tuto skutečnost bude upozorněna. V rámci smlouvy byl dále mezi [právnická osoba] a žalovanou sjednán v souvislosti s připojením žalované ke službám elektronických komunikací tzv. připojovací poplatek ve výši 99 Kč.

5. Za pronajatá zařízení a za připojení žalované ke službám elektronických komunikací vystavila [právnická osoba] žalované daňový doklad [číslo] s datem splatnosti 5. 12. 2017, za zúčtovací období od 15. 11. 2017 do 14. 12. 2017 (ze kterého je požadována, po zohlednění přeplatku z předchozího zúčtovacího období, ponížená cena za pronájem zařízení 145,66 Kč), daňový doklad [číslo] s datem splatnosti 5. 1. 2018, za zúčtovací období od 15. 12. 2017 do 14. 1. 2018 (ze kterého je požadována cena 210 Kč a připojovací poplatek ve výši 99 Kč, který byl sjednán v souvislosti s připojením žalované ke službám elektronických komunikací), daňový doklad [číslo] s datem splatnosti dne 5. 2. 2018, za zúčtovací období od 15. 1. 2018 do 14. 2. 2018 (ze kterého je požadována cena 210 Kč), daňový doklad [číslo] s datem splatnosti dne 5. 3. 2018, za zúčtovací období od 15. 2. 2018 do 14. 3. 2018 (ze kterého je požadována v návaznosti na dobropisování daňovým dokladem [číslo] s datem splatnosti dne 20. 3. 2018 jen ponížená cena, tj. částka 45,02 Kč), kterými účtovala žalované cenu za pronajatá zařízení 3 x 70 Kč za měsíc (vč. ceny ostatních sjednaných služeb a souvisejících poplatků) a tzv. připojovací poplatek ve výši 99 Kč, vyúčtovaný daňovým dokladem [číslo] dále daňový doklad [číslo] kterým byla za období od 21. 2. 2018 – do 14. 3. 2018 dobropisována částka 109,99 Kč za pronájem set top boxů a částka 54,99 Kč za pronájem modemu. Dopisem ze dne 7. 2. 2018 adresovaným žalované [právnická osoba] žalovanou upomínala o úhradu evidovaného nedoplatku 3 521,22 Kč s tím, že nebude-li dlužná částka uhrazena do 16. 2. 2018, od smlouvy s účinností ke dni 20. 8. 2018 odstupuje. Následně [právnická osoba] žalovanou prostřednictvím právního zástupce dopisem ze dne 23. 5. 2018 vyzývala k úhradě dlužné částky a vrácení zařízení. Skutečnost doručení či odeslání uvedených písemností (zejména vyúčtování a odstoupení) žalované nebyla v řízení zjištěna. 6. [právnická osoba] a žalobkyně uzavřely dne 20. 6. 2019 smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem byly pohledávky [právnická osoba], včetně pohledávky za žalovanou. Žalobkyně žalované postoupení pohledávky písemně oznamovala oznámením ze dne 20. 1. 2020.

7. Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, a to přípisem ze dne 20. 1. 2020, žalovaná však dosud ničeho neuhradila.

8. Podle ust. § 1724 odst. 1 občanského zákoníku, smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.

9. Podle ust. § 1725 občanského zákoníku, je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.

10. Podle ust. § 1746 občanského zákoníku, zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv. Strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

11. Podle ust. § 2201 občanského zákoníku, se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

12. Podle ust. § 2001 občanského zákoníku, od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.

13. Podle ust. § 2004 občanského zákoníku, odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku. Plnil-li dlužník zčásti, může věřitel od smlouvy odstoupit jen ohledně nesplněného zbytku plnění. Nemá-li však částečné plnění pro věřitele význam, může věřitel od smlouvy odstoupit ohledně celého plnění. Zavazuje-li smlouva dlužníka k nepřetržité či opakované činnosti nebo k postupnému dílčímu plnění, může věřitel od smlouvy odstoupit jen s účinky do budoucna. To neplatí, nemají-li již přijatá dílčí plnění sama o sobě pro věřitele význam.

14. Podle ust. § 2005 občanského zákoníku, odstoupením od smlouvy zanikají v rozsahu jeho účinků práva a povinnosti stran. Tím nejsou dotčena práva třetích osob nabytá v dobré víře. Odstoupení od smlouvy se nedotýká práva na zaplacení smluvní pokuty nebo úroku z prodlení, pokud již dospěl, práva na náhradu škody vzniklé z porušení smluvní povinnosti ani ujednání, které má vzhledem ke své povaze zavazovat strany i po odstoupení od smlouvy, zejména ujednání o způsobu řešení sporů. Byl-li dluh zajištěn, nedotýká se odstoupení od smlouvy ani zajištění.

15. Podle ust. § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

16. Podle ust. § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

17. Podle ust. § 570 občanského zákoníku, právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.

18. Podle ust. § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

19. Podle ust. § 1880 odst. 1 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

20. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

21. Soud se nejprve zabýval tím, zda je dána podle § 7 odst. 1 o. s. ř. jeho pravomoc k projednání věci ve vztahu k uplatněnému nároku. S ohledem na ustálenou judikaturu Zvláštního senátu Nejvyššího správního soudu soud konstatoval, že je nadán pravomocí věc projednat a rozhodnout ve vztahu k žalobou uplatněnému nároku (srovnej např. rozhodnutí NSS č. j. Konf 5/2016-16 či č. j. Konf 28/2016-14). Následně posoudil zjištěný skutkový stav v souladu se shora citovanými právními předpisy, a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Žalobkyně v řízení prokázala, že je ve věci aktivně legitimována, neboť prokázala, že na ni prostřednictvím smlouvy o postoupení pohledávek přešla žalobní pohledávka. V řízení bylo dále prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely platnou smlouvu o poskytování služeb veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, jejíž součástí byly všeobecné podmínky a ceník, které žalovaná podpisem akceptovala ve znění ke dni podpisu smlouvy. Součástí smlouvy byla i dohoda stran ohledně nájmu zařízení ve vlastnictví předchůdkyně žalobkyně žalované za sjednané měsíční nájemné, které předchůdkyně žalobkyně účtovala shora uvedenými vyúčtováními - daňovými doklady, přičemž daňovým dokladem [číslo] žalované účtovala i tzv. připojovací poplatek ve výši 99 Kč. Žalobkyně však v řízení neprokázala, a to je pro posouzení věci podstatné, že se tato žalobkyní vystavená vyúčtování dostala do dispoziční sféry žalované, a že tedy nastala vůbec jejich splatnost. Žalovaná byla podle uvedené smlouvy dále povinna předchůdkyni žalobkyně vrátit pronajatá zařízení po ukončení závazkového vztahu do 14 dnů v souladu se smluvními podmínkami. V případě nevrácení zařízení žalovanou po ukončení smlouvy, byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna požadovat smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč za zařízení. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně od smlouvy odstoupila dopisem ze dne 7. 2. 2018, a to ke dni 20. 2. 2018, a že odstoupení bylo žalované zasláno prostřednictvím provozovatele poštovních služeb na adresu, kterou žalovaná sdělila ve smlouvě jako svoji kontaktní adresu, v řízení však neprokázala doručení uvedené písemnosti žalované, resp. že se odstoupení dostalo do dispoziční sféry žalované a vyvolalo zamýšlené právní následky. Soud tak nemá za prokázané, že by došlo k ukončení smlouvy, a že by tedy žalobkyni vzniklo právo na sjednanou smluvní pokutu. S odkazem na vše shora vyložené tak soud žalobu zamítl.

22. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., a to za situace, kdy žalované, které by jinak příslušelo právo na náhradu nákladů řízení, žádné náklady dle obsahu spisu nevznikly.