10 C 199/2025

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Arnoštovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 27 315 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 21 000 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 21 000 Kč od , datum, do zaplacení ve výši 14,75 % a částky 6 315 Kč se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 27 315 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že uzavřela se žalovanou dne , datum, smlouvu o úvěru, na jejímž základě jí poskytla úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalobkyně tvrdila, že provedla lustraci žalované ve veřejně dostupných databázích, mimo jiné lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI, na základě které nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalované. K ověření výše příjmu žalovaná poskytla žalobci tři výpisy ze svého bankovního účtu za období od září do listopadu 2023. Věřitel prověřoval úvěruschopnost, a to formou elektronického dálkového přístupu nahlédnutím do přístupných rejstříků a databází, zejména těch veřejných, jakož i z osobních dokladů poskytnutých klientem a v neposlední řadě ze sdělení a dokladů klienta, ze kterých vyplývají jeho příjmy i výdaje. Úvěr byl poskytnut z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalované, který je totožný s bankovním účtem, z něhož byla provedena ověřovací platba. Žalovaná poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Žalovaná byla upomínána k úhradě dluhu formou předžalobní upomínky prostřednictvím zástupce žalobkyně dne , datum, .

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Žalobkyně a její zástupce se z jednání soudu dne , datum, omluvili, žalovaná se k němu bez omluvy nedostavila, soud proto věc projednal a rozhodl v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu.

4. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:- Z oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory soud zjistil, že žalobkyně disponovala dokumentem vydaným úřadem práce české republiky, z něhož vyplývá že žalované byl přiznán rodičovský příspěvek ve výši 13 000 Kč od , datum, .- Ze smlouvy o postoupení pohledávek, přílohy č. , hodnota, ke Smlouvě o kontokorentním úvěru a ke Smlouvě o zřízení zástavního práva k pohledávkám, ze dne , datum, , seznamu pohledávek Dlužníka tvořící zajištění výše uvedených smluv a všeobecných obchodních podmínek, soud neučinil žádná relevantní skutková zjištění.- Z fotokopie občanského průkazu a fotokopie průkazu pojištěnce soud zjistil, že žalobkyně disponovala fotokopií těchto osobních dokumentů.- Z výzvy k úhradě před podáním žaloby a podacího lístku, soud zjistil, že dne , datum, byla vyhotovena předžalobní výzva, která byla žalované odeslána stejného dne.- Z potvrzení o provedené platbě ze dne , datum, soud zjistil, že z účtu žalované byla na účet č. , č. účtu, zaslána částka 15 000 Kč. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že dne , datum, žalobkyně vyhotovila listinu nazvanou smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Listina není podepsána žalovanou (a to ani elektronicky zaslaná listina v pdf formátu). Ze zesplatnění úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že ke dni , datum, byl žalobkyní vyhotoven dokument nazvaný zesplatnění spotřebitelského úvěru č. , hodnota, .- Ze sdělení , právnická osoba, a z výpisu z účtu č. , č. účtu, soud zjistil, že majitelem účtu číslo , č. účtu, byla osoba odlišná od žalované, a to , jméno FO, , narozená , rodné přijmení, , datum, a že na tento účet byla dne , datum, připsána příchozí úhrada od žalobkyně ve výši 15 000 Kč.- Z žádosti o spotřebitelský úvěr měl soud za prokázané pouze to, že žalobkyně evidovala jisté údaje o údajných příjmech a výdajích žalované, tato listina nicméně neobsahuje žádný podpis ani jiný projev vůle, který by nasvědčoval tomu, že tuto listinu žalovaná někdy viděla, a že údaje v ní uvedené skutečně právní předchůdkyni žalobkyně sdělila. Tato listina se vztahuje pouze k žalované, nikoli k osobě, které byly skutečně poskytnuty finanční prostředky.- Z výpisů z účtu , právnická osoba, číslo , č. účtu, za období , datum, až , datum, soud zjistil, že žalobkyně disponovala výpisem z účtu, který patřil osobě odlišné od žalované, a to , jméno FO, .

5. Z provedeného dokazovaní učinil soud tento závěr o skutkovém stavu:Dne , datum, vyhotovila žalobkyně listinu označenou jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Tato listina však není podepsána žalovanou, a to ani v elektronické podobě, a neobsahuje žádný projev vůle žalované, který by nasvědčoval uzavření smlouvy. Žalobkyně disponovala některými osobními dokumenty žalované, konkrétně fotokopií jejího občanského průkazu a průkazu pojištěnce, a také oznámením o přiznání rodičovského příspěvku ve výši 13 000 Kč od , datum, . Dne , datum, žalobkyně vyhotovila předžalobní výzvu k úhradě a téhož dne ji žalované odeslala. Pokud jde o finanční plnění, žalobkyně předložila potvrzení o provedené platbě ze dne , datum, , podle něhož měla být částka 15 000 Kč zaslána z účtu žalované na účet č. , č. účtu, . Ze sdělení banky a z výpisu z účtu však soud zjistil, že uvedený účet nepatřil žalované, nýbrž osobě , jméno FO, , narozené , datum, , a že na tento účet byla připsána příchozí úhrada od žalobkyně. Žalobkyně měla k dispozici i výpisy z tohoto účtu za období od září do listopadu 2023. Z uvedeného skutkového stavu vyplývá, že mezi žalobkyní a žalovanou nedošlo k uzavření smlouvy o úvěru a žalované nebyly ze strany žalobkyně poskytnuty jakékoliv finanční prostředky.

6. Po právní stránce soud posoudil předloženou smlouvu dle ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku (dále také jen obč. zák.) a současně, dle ust. § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále také jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

7. Podle ust. § 104 zákona o spotřebitelském úvěru vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

8. Podle § 562 odst. 1 obč. zák. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle odst. 2 téhož ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám.

9. Podle § 561 odst. 1 obč. zák. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

10. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1.

11. Podle § 6 odst. 2 téhož zákona se uznávaným elektronickým podpisem rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Zákon však nezná definici zaručeného podpisu.

12. Podle članku 3 bodu 9 až 12 Nařízení 910/2014/ES (dále jen „eIDAS) se „podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.

13. Podle článku 25 eIDAS nesmějí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Přičemž kvalifikovaný elektronický podpis, založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě, má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.

14. Podle článku 26 eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky: a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou; b) umožňuje identifikaci podepisující osoby; c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a d) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.

15. Z ustanovení § 2991 odst. 1 obč. zák. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Podle § 2993 obč. zák. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

17. Podle § 1968 věta prvá obč. zák, podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970 obč. zák, podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

18. V daném případě dospěl soud k závěru, že žalobkyně neprokázala, že mezi žalobkyní a žalovanou došlo k uzavření úvěrové smlouvy v písemné formě, a to právě ve znění, v jakém úvěrovou smlouvu předkládala žalující strana. Jak již bylo uvedeno shora, ke Smlouvě o úvěru není připojen podpis žalované v elektronické, ani žádné jiné podobě. Z důvodu své neúčasti u jednání pak žalobkyni nemohlo být v tomto směru poskytnuto poučení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř.

19. Účastníku, který se k jednání nedostaví, ač řádně předvolán, soud poučení neposkytuje (poučení dle ust. § 118a o.s.ř. se poskytuje toliko při jednání). Potřebná poučení soud rovněž není oprávněn a povinen sdělovat účastníkovi jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (srov. např. Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář I. díl. 7. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2006, 550 s.). Nezúčastní-li se účastník nařízeného ústního jednání, vystavuje se riziku, že jej soud nebude moci upozornit na nedostatky ve splnění povinnosti tvrzení a důkazní (§ 101 odst. 1, písm. a), b) o.s.ř.)., této ochrany se tak účastník dobrovolně vzdává. Účastník není povinen se k jednání dostavit, předpokladem takového jeho postupu je však perfektní žaloba obsahující vylíčení všech skutkových okolností, což v daném případě splněno nebylo20. Po právní stránce se soud zabýval také tím, zda by žalobkyni nemohl vzniknout nárok z titulu bezdůvodného obohacení.

21. Z provedeného dokazování však nevyplývá, že by žalobkyně žalované vyplatila jakékoli finanční prostředky. Finanční prostředky ve výši 15 000 Kč byly ze strany žalobkyně prokazatelně poskytnuty na bankovní účet, který vlastní jiná osoba a se kterým nemá žalovaná nic společného. Vzhledem k tomu, že žalobkyně se z vlastní vůle nezúčastnila ústního jednání, které se ve věci konalo, nemohl soud žalobkyni poskytnout při tomto ústním jednání příslušné poučení ani v tomto směru.

22. Soud tak na základě žalobkyní předložených důkazních návrhů – listinných důkazů, musel žalobu v celém rozsahu zamítnout, neboť žalobkyně neunesla důkazní břemeno, když neprokázala své tvrzení, že s žalovanou uzavřela předmětnou smlouvu o spotřebitelském úvěru, ani že žalované skutečně vyplatila částku 15 000 Kč.

23. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého: „Účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.“ V daném případě byla žalobkyně zcela neúspěšná – byla by to tedy žalovaná, kdo by měl nárok na náhradu nákladů řízení, žalované však dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly. Vzhledem k výše uvedenému rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.