10 C 22/2021

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem Mgr Bronislavem Beranem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 2 655 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 055 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení za dobu od 22. 2. 2020 do 24. 11. 2020 ve výši 156 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části o zaplacení 600 Kč a dále v části o zaplacení 55 Kč jako kapitalizovaného úroku z prodlení zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 816,01 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky titul. jméno příjmení.

1. Žalobou podanou u soudu dne 24. 11. 2020 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 655 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 201 Kč za dobu od 22. 2. 2020 do 24. 11. 2020. Žalobkyně tvrdila, že uzavřela s žalovaným pojistnou smlouvu číslo jejímž předmětem bylo Komplexní pojištění vozidla označení pojištění, s počátkem pojištění dne 15. 10. 2019, půlroční frekvencí placení pojistného a pojistným na pojistné období ve výši 2 915 Kč. Pojištění zaniklo z důvodu nehrazení pojištění žalovaným. Za období od 15. 10. 2019 do 21. 2. 2020 včetně, kdy byla smlouva ukončena, dluží žalovaný na pojistném částku 2 655 Kč včetně poplatků za upomínání. Dne 26. 6. 2020 byla žalovanému zaslána předžalobní upomínka ve smyslu § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) s lhůtou k plnění do 15 dnů od doručení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil. Soud má tedy za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí a rozhodl proto v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání.

4. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř.

5. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

6. Žalobkyně a žalovaný dne 15. 10. 2019 uzavřeli pojistnou smlouvu číslo jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla označení vozidla. Bylo sjednáno roční pojistné ve výši 5 830 Kč s frekvencí placení pololetně. Pojistná smlouva zanikla dne 21. 2. 2020 z důvodu neplacení předepsaného pojistného žalovaným. Žalovaný neuhradil dlužné pojistné za období od 15. 10. 2019 do 21. 2. 2020 ve výši 2 055 Kč ani poté, co mu byla zástupkyní žalobkyně zaslána předžalobní upomínka ve smyslu § 142a o. s. ř. Upomínka byla žalovanému odeslána na jím uvedenou korespondenční adresu obec a číslo dne 26. 6. 2020. Žalobkyně dále požadovala úhradu nákladů na vymáhání v celkové výši 600 Kč. Žalovaný k dnešnímu dni na dlužném pojistném ničeho neuhradil.

7. Podle § 570 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen jako „o. z.“) právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.

8. Podle § 2758 odst. 1, 2 o. z. pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu.

9. Podle § 2782 odst. 1 o. z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění.

10. Podle § 2783 odst. 2 o. z. je jednorázové pojistné splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční.

11. Podle § 3 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vzniká pojištění odpovědnosti na základě pojistné smlouvy.

12. Podle § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb. pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit.

13. Podle § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. Zbývající část zaplaceného pojistného je pojistitel povinen vrátit. Nastala-li v době do zániku pojištění odpovědnosti škodná událost, vzniká pojistiteli právo na pojistné podle věty první; povinnost zbývající část pojistného vrátit má pouze tehdy, jestliže mu z této škodné události nevznikne povinnost plnit.

14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně a včas splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výši takto stanovená.

15. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

16. Soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena pojistná smlouva, přičemž jejím předmětem bylo povinné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem ve smlouvě specifikovaného motorového vozidla oproti závazku žalovaného jako pojistníka platit sjednané běžné pojistné v pololetních splátkách ve výši 2 915 Kč. Pojištění bylo sjednáno dne 15. 10. 2019 a trvalo do 21. 2. 2020, kdy bylo ukončeno z důvodu neuhrazení pojistného ze strany žalovaného po uplynutí stanovené lhůty. Žalovaný si sice nevyzvedl zásilku ze dne 2. 1. 2020, kterou byl k úhradě dlužného pojistného upomenut, a ve které mu byla stanovena zákonem požadovaná lhůta k úhradě dlužného pojistného do 20. 2. 2020 (tato se vrátila zpět žalobkyni s tím, že se žalovaný odstěhoval), nicméně tato skutečnost jde k tíži žalovaného jak judikoval Nejvyšší soud v rozhodnutí 32 Cdo 1415/2018;„ tato zásilka sice nebyla žalované fakticky předána, avšak za den doručení soud považuje den, kdy se dostala do dispoziční sféry žalované, tedy den, kdy byla doručována na adresu, kterou žalovaná ve smlouvách o dodávkách energií označila jako svou adresu korespondenční. Jestliže se žalovaná následně z místa odstěhovala, bylo na ni, aby o nové adrese žalobkyni informovala. Pokud tak neučinila, sama se zbavila možnosti se s obsahem zásilky seznámit“. Žalovaný tak za období od 15. 10. 2019 do 21. 2. 2020 nedostál své povinnosti vyplývající pro něj z předmětné pojistné smlouvy a neuhradil sjednané pojistné. V řízení bylo tedy pouze na žalovaném, aby úhradu dlužného pojistného za žalobkyní požadované období soudu tvrdil a prokázal. Žalovaný, v řízení zcela pasivní, netvrdil žádné skutečnosti, z nichž by bylo možné dovozovat, že dluh uhradil, případně, že uplatněná pohledávka zanikla některým z jiných zákonných důvodu a žádná taková skutečnost ani v řízení nevyšla najevo. Soud tedy rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni, z titulu dlužného pojistného, částku ve výši 2 055 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení z této částky za dobu od 22. 2. 2020 do 24. 11. 2020 ve výši 156 Kč Lhůtu k plnění stanovil soud jakožto obecnou třídenní pariční v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

17. Naproti tomu soud shledal žalobu ve zbývajícím rozsahu, tedy co do výše 600 Kč, jíž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení nákladů za vymáhání a poměrné části kapitalizovaných úroků z prodlení, za nedůvodnou a zamítl ji. Žalovaný v předmětném smluvním vztahu vystupuje v právním postavení spotřebitele, a uplatní se na něj tedy úprava obsažená v § 1811 a 1812 o. z. Žalobkyně však v průběhu řízení neprokázala, že by žalovaný byl, jako spotřebitel, řádně seznámen s konkrétním sazebníkem poplatků, a že by mu tedy byla známa konkrétní výše tzv.„ nákladů za vymáhání“, resp. že by mezi účastníky došlo k platnému uzavření dohody ohledně úhrady tohoto poplatku. V tomto směru tak nemůže obstát adhézní a neurčité prohlášení žalobkyně ve smlouvě, že„ se pojistník před uzavřením smlouvy seznámil s pojistnými podmínkami“ když navíc ani součástí Všeobecných pojistných podmínek není konkrétní výše těchto nákladů. Naopak platí, že smluvní sankce (a i jiné paušalizované sankční platby) musí být platně sjednána dle § 544 zákona č. 40/1964 Sb., resp. § 2048 o. z. viz nález Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 3512/11:„ ujednání zakládající smluvní pokutu (podobně jako rozhodčí doložka) nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné“.

18. Za splnění podmínek stanovených v § 142a o. s. ř. pro přiznání náhrady nákladů v řízení úspěšné žalobkyni rozhodl soud o nákladech řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně požadovala zaplacení částky 2 655 Kč s příslušenstvím, přičemž jí byla přiznána částka 2 055 Kč. Úspěch žalobkyně tak představuje 77,4 %, neúspěch 22,6 %. Odpočtem procesního neúspěchu od úspěchu je pak dán rozsah náhrady nákladů řízení 54,8 %. Při plném úspěchu by žalobkyni na náhradě nákladů řízení náleželo 1 489 Kč a tato náhrada by sestávala ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny za 3 úkony právních služeb zástupkyně žalobkyně po 200 Kč, tj. částky 600 Kč, určené dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé), dále z náhrady za hotové výdaje zástupkyně žalobkyně při uvedených úkonech právních služeb podle 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. po 100 Kč, tj. částky 300 Kč, a konečně z náhrady za 21 % DPH podle § 151 odst. 2 o. s. ř. z přiznané odměny a náhrad, tj. částky 189 Kč, když právní zástupkyně žalobkyně je plátcem DPH. Podmínky pro aplikaci § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. byly splněny, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. S ohledem na rozsah přiznané náhrady nákladů řízení 54,8 % pak žalobkyni na náhradě nákladů řízení náleží 816,01 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právní zástupkyně žalobkyně. Lhůtu k plnění určil soud v souladu s ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. jako třídenní. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně svoji povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se oprávněný domáhat splnění této povinnosti návrhem na výkon rozhodnutí