10 C 225/2024

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Arnoštovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , Anonymizováno IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno - Anonymizováno pro 10 608 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 4 800 Kč od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 5 808 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 12 069,14 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 10 608 Kč od , datum, do , datum, ve výši 7,75 %, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 608 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tak, že mezi společností , právnická osoba, , právním předchůdcem žalobce, a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o půjčce č. , tel. číslo, . Na základě této smlouvy byla žalovanému poskytnuta půjčka ve výši 8 000 Kč v hotovosti, přičemž součástí závazku byl i poplatek ve výši 5 808 Kč. Celkovou částku, zahrnující jistinu i poplatek, se žalovaný zavázal uhradit v 45 týdenních splátkách po 312 Kč, přičemž poslední splátka měla být splacena nejpozději , datum, . Žalovaný však své závazky neplnil řádně. Na pohledávku bylo žalovaným uhrazeno celkem 3 200 Kč. Pohledávka byla dne , datum, postoupena žalobci, přičemž ke dni postoupení činila dlužná částka bez příslušenství 10 612,22 Kč. Postoupení bylo žalovanému oznámeno písemně. Žalobce nyní požaduje zaplacení celkové dlužné částky ve výši 10 608 Kč, která sestává z jistiny 6 146 Kč a poplatku 4 462 Kč. Dále požaduje kapitalizované úroky z prodlení ve výši 12 069,14 Kč, vypočtené podle zákonné sazby 7,75 % ročně od , datum, do , datum, , a zákonné úroky z prodlení z dlužné částky od , datum, do zaplacení. Žalobce rovněž požaduje náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč, zahrnující soudní poplatek, odměnu advokáta a režijní paušály.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. již v podané žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání.

3. Soud učinil z provedených důkazů následující skutková zjištění: ze smlouvy o půjčce a smluvních podmínek smlouvy o půjčce, že dne , datum, byla mezi žalovaným a společností , právnická osoba, uzavřena smlouva o půjčce č. , tel. číslo, , na základě které se uvedená společnost zavázala poskytnout žalovanému půjčku ve výši 8 000 Kč, kdy žalovaný podpisem smlouvy převzetí částky 8 000 Kč v hotovosti potvrdil, žalovaný se zavázal částku vrátit spolu s poplatkem v částce 5 808 Kč v 44 týdenních splátkách po 312 Kč a poslední 45. splátce ve výši 80 Kč. RPSN činila 299,81%. Ve smlouvě bylo sjednáno, že první splátka je splatná 7. den od uzavření smlouvy. Ze smlouvy též plyne, že byla sjednána podle zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru. ze smlouvy o postoupení pohledávek, přílohy č. , hodnota, smlouvy o postoupení pohledávek, že společnost , právnická osoba, a žalobkyně uzavřeli dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek, která zahrnovala i pohledávku za žalovaným. z oznámení o postoupení pohledávek a poštovního podacího lístku, že postupitel oznámil žalovanému postoupení pohledávky dopisem ze dne , datum, , který byl zaslán žalovanému dne , datum, . z předžalobní výzvy a podacího lístku, že PZ žalobkyně dopisem ze dne , datum, vyzvala žalovaného k úhradě žalobní pohledávky, výzva byla žalovanému zaslána dne , datum, .Z ostatních v řízení provedených důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění podstatná pro rozhodnutí ve věci.

4. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně podepsaly dne , datum, smlouvu o půjčce číslo , tel. číslo, kterou se tato společnost zavázala poskytnout žalovanému půjčku 8 000 Kč a žalovaný se zavázal ji vrátit a zaplatit souhrnný poplatek v souvislosti s touto půjčkou ve výši 5 808 Kč, vše v 44 týdenních splátkách po 312 Kč a poslední 45. splátce ve výši 80 Kč s tím, že první splátka je splatná 7. den od uzavření smlouvy. RPSN činila 299,81%. Částku žalovaný přijal v hotovosti při podpisu smlouvy. Ze smlouvy též plyne, že byla sjednána podle zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru. Pohledávka za žalovaným se shora uvedené půjčky byla postoupena na žalobkyni (viz smlouva o postoupení a příloha), o čemž zaslala společnost , právnická osoba, žalovanému oznámení ze dne , datum, , odesláno dne , datum, ve kterém ji vyzvala k zaplacení do 10 dnů od doručení (viz oznámení o postoupení a podací lístek).

5. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

6. Podle § 658 odst. 1 občanského zákoníku při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

7. Podle § 39 občanského zákoníku neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

8. Podle § 41 občanského zákoníku vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

9. Podle § 451 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odst. 2 bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

10. Podle § 457 občanského zákoníku je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

11. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřely smlouvu o půjčce podle § 657 a násl. občanského zákoníku (viz přechodné ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Závazek vznikl tím, že na jejím základě bylo žalovanému předáno 8 000 Kč v hotovosti, jež byl žalovaný dle smlouvy povinen vrátit postupně v 45 týdenních splátkách. Ve smlouvě byl současně sjednán poplatek ve výši 5 808 Kč, který je třeba z právního hlediska považovat za úrok ve smyslu § 658 odst. 1 občanského zákoníku (byť tak není nazván), neboť jde o úplatu za poskytnutí půjčky žalované.

12. Soud se dále zabýval platností smlouvy o půjčce, konkrétně ujednání o úroku. Z § 39 občanského zákoníku plyne, že neplatný je mj. právní úkon, který se příčí dobrým mravům. Jedná se o neplatnost tzv. absolutní, k níž soud musí přihlédnout i bez námitky účastníka (viz a contrario § 40a občanského zákoníku). Ustálená judikatura Nejvyššího soudu dovodila, že v rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 občanského zákoníku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (viz již rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Hranicí přiměřenosti úroků je přibližně dvojnásobek či trojnásobek úrokové míry peněžních ústavů, byť u půjčky na základě smlouvy uzavřené mezi fyzickými osobami (zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné finanční situaci) by bylo možné i takovou míru akceptovat s ohledem na vyšší míru rizikovosti oproti půjčkám či úvěrům poskytovaným peněžními ústavy (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Za nemravné tak Nejvyšší soud shledal např. úroky v sazbě 60 % ročně (viz prvně cit. rozsudek) či 36 % ročně (viz usnesení ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

13. V projednávané věci byla smlouva sjednána mezi podnikatelkou – obchodní společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, ., poskytující půjčky v rámci svého podnikání a spotřebitelem, což je zjevné i z toho, že se v ní výslovně odkazuje na tehdejší zákon č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru (jenž se vztahoval právě na půjčky poskytované věřitelem v rámci jeho podnikatelské činnosti fyzickým osobám, které v rámci své podnikatelské činnosti nejednají, viz § 1 odst. 1, § 2 písm. a), b) a c) tohoto zákona). Nejde tedy o případ půjčky mezi fyzickými osobami (ve smyslu výše citované judikatury).

14. Sjednaný úrok přitom činil při přepočtu na roční sazbu asi 83,98 % ročně z jistiny (Celkový úrok za poskytnutí půjčky ve výši 8 000 Kč činí 5 808 Kč. Pro výpočet procentuálního úroku se tento úrok porovná s půjčenou částkou (jistinou). Po přepočtu je jednorázový úrok za poskytnutí půjčky 72,6 % z půjčené částky. Protože byla půjčka splatná v 45 týdenních splátkách, odpovídá doba splatnosti přibližně 0,865 roku. Roční úroková sazba se vypočítá z úroku přepočteného na celou dobu splatnosti a následně na roční bázi. Po provedení výpočtu vychází roční úroková sazba přibližně na 83,98 % p.a.). Roční procentní sazba nákladů přitom činila 299,81%!!! Jedná se o výši, která je již na první pohled zcela nepřiměřená (srov. S nepřiměřenými úroky v judikatuře výše), zvláště ve spotřebitelských vztazích. Soud připomíná, že ochrana spotřebitele je jedním z projevů zásady ochrany slabší strany, která je součástí ústavního principu rovnosti v materiálním pojetí. (viz např. bod 10 nálezu Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. II. ÚS 78/19). Nelze připustit, aby podnikatelé zneužívali svého silnějšího postavení (plynoucího z odborného zázemí, hospodářské síly, profesionální zkušenosti, lepší znalosti práva či dostupnosti právních služeb) k vynucení v podstatě lichevních úroků. Rovněž při porovnání s úrokovými sazbami, které v době uzavření smlouvy požadovaly banky u úvěrů s podobnými parametry, je zjevná nemravnost sjednaných úroků. Průměrná sazba úroků u úvěrů domácností na spotřebu činila 14,05 % (viz databáze časových řad ARAD, která je obecně známá a veřejně dostupná na webových stránkách ČNB, § 121 o. s. ř.) a sjednaná výše je tak více než pětinásobná, což je dle výše citované judikatury (která připouští maximálně dvojnásobnou až trojnásobnou výši) hrubě nemravné. Z těchto důvodů soud ujednání o úrocích podle § 39 občanského zákoníku posoudil jako neplatné, neboť se příčí dobrým mravům.

15. Soud se dále zabýval oddělitelností ujednání o úrocích od ostatního obsahu smlouvy, tedy otázkou, zda je neplatná jen tato část právního úkonu, anebo smlouva jako celek (§ 41 občanského zákoníku, tzv. salvátorská klauzule). Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu při posuzování otázky, zda lze část právního úkonu postiženou důvodem neplatnosti oddělit od ostatního obsahu tohoto úkonu, je třeba dbát, aby byla respektována vůle účastníků právního úkonu s přihlédnutím k účelu, jehož dosažení osoba konající právní úkon, resp. všichni účastníci dvou (více) stranného právního úkonu, sledovali (viz např. usnesení ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). V případě smlouvy o půjčce lze ujednání o úrocích (obecně vzato) oddělit od ostatního obsahu smlouvy o půjčce, avšak nesmí tomu bránit okolnosti, za nichž ke smlouvě došlo (viz již citovaný rozsudek sp. zn. , spisová značka, ). Soud dále podotýká, že podstatnou náležitostí smlouvy o půjčce ve smyslu § 657 občanského zákoníku není ujednání o úrocích, což znamená, že je-li shledána neplatnost ujednání o úroku ve smlouvě o půjčce, při oddělení tohoto ujednání by půjčka byla bezúročná. Na rozdíl od smlouvy o úvěru podle § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, se ani neuplatní § 502 odst. 1 tohoto zákona stanovící podpůrně výši úroků, nejsou-li sjednány (a tedy ani závěry judikatury k tomuto smluvnímu typu, např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

16. V daném případě má soud za to, že poskytnutí bezúročné půjčky neodpovídá vůli účastníků. Jak již bylo výše uvedeno, právní předchůdkyně žalobkyně byla obchodní společností, která půjčky poskytovala v rámci své podnikatelské činnosti. Úrok (nazvaný jako„ souhrnný poplatek“) jakožto úplata za poskytnutí půjčky byl tedy zdrojem jejího zisku. Jestliže by ve smlouvě nebyl sjednán, nikdy by k jejímu uzavření nepřistoupila. Tato okolnost proto brání oddělitelnosti ujednání o úroku od zbytku obsahu smlouvy o půjčce. Z toho důvodu soud nepřistoupil k aplikaci § 41 občanského zákoníku a smlouvu shledal neplatnou jako celek.

17. Soud následně zkoumal, zda lze věc posoudit podle ustanovení o bezdůvodném obohacení (§ 451 a násl. občanského zákoníku). Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 8 000 Kč v hotovosti na základě neplatné smlouvy o půjčce. Podle § 457 občanského zákoníku byla tedy žalovaná povinna uvedenou částku právní předchůdkyni žalobkyně vrátit. Dosud žalovaný zaplatil toliko 3 200 Kč, nadále je tedy povinen vrátit 4 800 Kč. Žalovaný v řízení netvrdil, ani nedoložil, že by svůj dluh uhradil, případně že by uhradil více než tvrdí žalobkyně, nebo že by pohledávka žalobkyně zanikla jiným způsobem, v řízení zůstal zcela procesně pasivním, soud proto vyšel stran částečné úhrady dluhu provedené žalovaným z tvrzení žalobkyně.

18. Pokud jde o splatnost pohledávky žalobkyně, nelze ji odvíjet od smlouvy o půjčce, neboť je neplatná jako celek, včetně ujednání o splatnosti a nárok žalobkyně se opírá o ustanovení o bezdůvodném obohacení. V takových případech se splatnost řídí doručením výzvy k vydání takového obohacení, popř. uplynutím lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Žalobkyně vyzvala poprvé žalovaného k uhrazení dlužné částky v rámci oznámení o postoupení pohldávky, t. j. výzvou odeslanou dne , datum, do deseti dnů od doručení (za nějž lze mít třetí pracovní den od odeslání, § 573 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, který se v této době již aplikoval), počínaje dnem , datum, je tak žalovaný v prodlení. Teprve až od tohoto dne žalobkyni náleží zákonný úrok z prodlení podle § 517 odst. 2 občanského zákoníku (viz přechodné ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník – jde o povinnost vzniklou z právního poměru vzniklého před účinností tohoto zákona) ve výši požadované žalobkyní, která nepřevyšuje sazbu stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

19. Ze shora uvedených důvodů soud prvním výrokem uložil žalovanému zaplatit žalobkyni 4 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení jdoucím od , datum, do zaplacení v žalobkyní požadované výši. Druhým výrokem žalobu ve zbývající části zamítl.

20. Soudem stanovená lhůta k plnění vychází z ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu.

21. Třetím výrokem soud rozhodl o náhradě nákladů řízení O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. podle úspěchu účastníků ve věci. Více úspěšným účastníkem byl v řízení žalovaný. Jelikož žalovanému v řízení žádné náklady řízení nevznikly, rozhodl soud tak, že žádnému z účastníků se náhrada nákladů řízení nepřiznává.