10 C 244/2024

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Arnoštovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného pro 69 614,96 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 30 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 30 000 Kč od , datum, do zaplacení ve výši 14,75% ročně a částku 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 38 414,96 Kč a smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5% denně z částky 44 908,64 Kč od , datum, do zaplacení se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou k zdejšímu soudu dne , datum, domáhala zaplacení částky 69 614,96 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tak, že dne , datum, uzavřela s žalovaným Smlouvu o úvěru č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, podle § 2395 občanského zákoníku, určenou na podporu podnikání, přičemž se nejedná o spotřebitelský úvěr, jelikož žalovaný vystupuje jako podnikatel. Žalobce si podnikatelské oprávnění žalovaného ověřil přes veřejný živnostenský rejstřík. Účelový úvěr na nákup materiálu ve výši 30 000 Kč byl převeden na účet žalovaného dne , datum, a měl být splacen ve čtyřech měsíčních splátkách po 11 152,16 Kč s termíny splatnosti vždy 27. dne v měsíci, od , datum, do , datum, , přičemž žalovaný byl také povinen uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 14 608,64 Kč a poplatek za přijetí a posouzení žádosti o úvěr ve výši 300 Kč. Po nesplacení první splátky ke dni , datum, se celý úvěr stal splatným , datum, podle smluvních podmínek, které žalobci umožňují v případě prodlení vymáhat i úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně z celkové dlužné částky 44 908,64 Kč od , datum, , smluvní pokutu ve výši 50 % z dlužné částky (22 454,32 Kč) a náklady za upomínky ve výši 800 Kč (za 6 SMS a doporučenou písemnou upomínku). V souladu s nařízením vlády č. 351/2013 žalobci náleží také paušální částka za vymáhání 1 200 Kč, včetně DPH činící 252 Kč (celkem 1 452 Kč). Celkový dluh žalovaného k datu podání žaloby tak činí 69 614,96 Kč, z čehož 30 000 Kč představuje jistina, 14 608,64 Kč poplatek za poskytnutí úvěru, 300 Kč poplatek za posouzení žádosti, 22 454,32 Kč smluvní pokuta, 800 Kč náklady za upomínky, 1 200 Kč paušální částka dle nařízení vlády a 252 Kč DPH k této částce, a žalobce dále požaduje smluvní úrok z prodlení 0,5 % denně z částky 44 908,64 Kč od , datum, až do úplného uhrazení dluhu. Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána dne , datum, .

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání dne , datum, se bez omluvy nedostavil. Žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila a požádala, aby soud jednal v její nepřítomnosti. Soud proto ve věci jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) a rozhodoval pouze na základě obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění: Z výzvy právní zástupkyně k úhradě dluhu - předžalobní upomínky a dodejky datové zprávy z téhož dne, že dne , datum, byl žalovaný vyzván právní zástupkyní žalobkyně k úhradě dlužné částky ve výši 84 784,77 Kč, a to do 7 dnů od doručení této výzvy. Datová zpráva byla dodána do datové schránky žalovaného dne , datum, . Žalovaný byl upozorněn na možnost soudního vymáhání v případě neuhrazení dluhu. Z knihy odeslaných SMS, že žalovanému byly odeslány SMS ohledně žádosti o úvěr, uzavření a podepsání smlouvy, uhrazení dlužné částky, přičemž 10 SMS zpráv obsahovalo výzvu k úhradě dlužných částek. Z knihy odchozí pošty, že ve dnech , datum, až , datum, bylo žalovanému odesláno šest placených emailových upomínek, každá ve výši 50 Kč a byl vyzván k úhradě dlužné částky. Z knihy odchozí pošty, že dne , datum, byla žalovanému zaslána emailová zpráva s informaci o tom, že dnem , datum, končí u jeho dluhu lhůta, ve které může uhradit dluh mimosoudní cestou a následně bude věc předána advokátní kanceláři k řešení soudní cestou. Z knihy odchozí pošty, že dne , datum, byla žalovanému odeslána emailová zpráva o naúčtování penále z důvodu neuhrazení splátky ve stanoveném termínu. Žalovaný byl vyzván k úhradě částky ve výši 12 938,57 Kč. Z knihy odchozí pošty, že ve dnech , datum, , , datum, , , datum, a , datum, byla žalovanému odeslána emailová zpráva, kterou byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky. Z knihy odchozí pošty, že dne , datum, a , datum, byla žalovanému odeslána emailová zpráva o schválení žádosti o podnikatelský úvěr a současně zpráva s odkazem na smluvní dokumentaci k žádosti o podnikatelský úvěr. Z knihy odchozí pošty, že dne , datum, a , datum, a , datum, byla žalovanému odeslána zpráva o přijetí žádosti žalovaného o podnikatelský úvěr. Dále byl žalovaný vyzván k předložení kopie občanského průkazu, fotografií, výpisu z účtu za poslední 2 měsíce a čestné prohlášení, že úvěr bere v souvislosti s podnikatelskou činností. Z knihy odchozí pošty, že žalovanému bylo odesláno 15 emailových zpráv, které obsahoval dočasné heslo pro přihlášení. Z knihy odchozí pošty, že byly žalovanému odeslány 4 emailové zprávy o možnosti zažádat si o půjčku. Z výzvy k úhradě dlužné částky, že dne , datum, byl žalovaný vyzván žalobkyní k úhradě dlužné částky ve výši 12 994,33 Kč. Ze Smlouvy o úvěru na podporu a rozvoj podnikání č. , spisová značka, , že žalobkyně uzavřela dne , datum, s žalovaným smlouvu o úvěru na podporu a rozvoj podnikání, na jejímž základě žalovanému měla poskytnout částku ve výši 30 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splatit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 14 608,64 Kč a poplatkem za přijetí, posouzení a vyhodnocení žádosti o úvěr ve výši 300 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit celkovou částku ve výši 44 908,64 Kč ve 4 měsíčních splátkách po 11 152,16 Kč. Pro případ prodlení žalovaného byl sjednán smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně z dlužné částky až do zaplacení. Dále byla ujednána povinnost náhrady účelně vynaložených nákladů a smluvní pokuta ve výši 50 % z celkové dlužné částky v případě marného uplynutí 15. kalendářního dne od počátku prodlení. Odeslání jedné upomínky je dle smlouvy zpoplatněno částkou 50 Kč. Smlouva obsahuje podpisy obou stran smlouvy. Z potvrzení o provedení transakce, že dne , datum, byla na účet označený žalovaným ve smlouvě o úvěru č. , č. účtu, bezhotovostně poskytnuta částka ve výši 30 000 Kč s poznámkou podnikatelský úvěr dle sml. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Ze sdělení , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . ze dne , datum, , že podnikatelské úvěry jsou bankou poskytovány až od částky 40 000 Kč, na dobu 24 měsíců případně 3 let u podnikatelských kreditních karet a tyto byly bankou v březnu 2024 poskytovány s úrokovou sazbou ve výši 18,99% p. a. Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne , datum, , že banka poskytovala podnikatelské úvěry standardně od částky 50 000 Kč, nižší úvěry jsou poskytovány výjimečně, pro případ úvěru ve výši 30 000 Kč se splatností 1 rok by úroková sazba činila 17,9%. Ze statistiky úrokových sazeb české národní banky – ARAD, soud zjistil, že úvěry pro živnosti s floatingem a do 1 roku včetně, byly bankovními institucemi v České republice v březnu 2024 poskytovány s průměrnou úrokovou sazbou 8,67%. Z ostatních provedených důkazů soud neučinil žádné skutkové zjištění.

4. Z provedených důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobce a žalovaný uzavřeli dne , datum, Smlouvu o podnikatelském úvěru č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, na částku 30 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal tuto částku splatit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 14 608,64 Kč a poplatkem za přijetí, posouzení a vyhodnocení žádosti o úvěr ve výši 300 Kč. Celková částka určená k úhradě činila 44 908,64 Kč a měla být splacena ve čtyřech měsíčních splátkách po 11 152,16 Kč, splatných vždy ke dni 27. každého měsíce. Odeslání upomínky bylo zpoplatněno částkou 50 Kč. Po nesplacení první splátky ke dni , datum, zahájil žalobce systematickou emailovou komunikaci směrem k žalovanému, kdy mu byly zasílány upomínky a výzvy k úhradě. Z knihy odeslaných SMS a emailů vyplývá, že žalobce zaslal žalovanému několik SMS zpráv, které se týkaly nejen uzavření smlouvy a požadavků na doložení dokumentů (včetně kopie občanského průkazu a čestného prohlášení o podnikatelském účelu úvěru), ale i urgencí týkajících se splatnosti úvěru. Celkem , hodnota, z těchto zpráv se konkrétně vztahovalo k výzvám k uhrazení dlužných částek. Dále, z knihy odchozí emailové pošty bylo zjištěno, že žalovaný obdržel mezi , datum, a , datum, šest upomínek, každá v hodnotě 50 Kč. Žalobkyně rovněž vyhotovila dne , datum, výzvu k úhradě dlužné částky, avšak není zřejmé, zda tuto výzvu zaslala žalovanému, když tvrzení i důkaz o jejím doporučeném odeslání absentují. Dne , datum, zaslala právní zástupkyně žalobce žalovanému předžalobní upomínku, v níž byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 84 784,77 Kč. Téhož dne byla tato výzva dodána do datové schránky žalovaného. Banky zpravidla neposkytují podnikatelsé úvěry ve výši 30 000 Kč avšak obecně se úrokové sazby u podnikatelských úvěrů pohybují u , právnická osoba, . ve výši 17,9% a u , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . ve výši 18,99%, dle statistiky ČNB (ARAD) byly úvěry pro živnosti s floatingem a do 1 roku včetně, bankovními institucemi v České republice, v březnu 2024, poskytovány s průměrnou úrokovou sazbou 8,67%.

5. Soud byl připraven v souvislosti s provedeným dokazování žalobkyni vyzvat k případnému doplnění skutkových tvrzení a poučit ji dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., ovšem žalobkyně se svou dobrovolnou neúčastí u jednání připravila o možnost tohoto poučení. Žádné z ustanovení občanského soudního řádu neukládá soudu povinnost sdělovat ještě před jednáním účastníkům, že v žalobě s ohledem na uplatněný nárok absentují žalobní tvrzení, nebo že se případně určitá jimi tvrzená skutečnost z navržených důkazů neprokazuje. Soud totiž činí skutková zjištění až zásadně na základě provedeného dokazování, které se vždy provádí pouze u jednání, jak vyplývá z ust. § 122 odst. 1 o.s.ř.

6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

8. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Podle § 576 o. z týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

10. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

11. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl- li závazek zrušen.

13. Podle § 1968 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

16. Dle ustanovení § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč.

17. Skutkový stav zjištěný dokazováním soud právně posoudil tak, že mezi účastníky byla podle § 2395 o. z. uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému převodem na jeho účet peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, přičemž obě strany smlouvy uzavíraly smlouvu v rámci své podnikatelské činnosti. Žalovaný čerpal úvěr ve výši 30 000 Kč při sjednané povinnosti zaplatit po 4 měsících trvání čerpání úvěru žalobkyni zpět tuto částku spolu s poplatky v souhrnné výši 14 908,64 Kč.

18. Soud se prvně zabýval platností úvěrové smlouvy. Dospěl k závěru, že poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 14 608,64 Kč a poplatek za přijetí, posouzení a vyhodnocení žádosti o úvěr ve výši 300 Kč je nutno posoudit jako de facto ujednání o úrocích, když obě tyto platby svou povahou a účelem představují peněžitou odměnu věřitele za poskytnutí peněz. Je-li poskytování úvěru předmětem podnikání věřitele, což je i případ žalobkyně, představuje úrok obchodní marži, z níž úvěrující hradí své náklady a vytváří zisk. Žádnou službu či mimořádné náklady při sjednávání a správě smlouvy, které by měly být hrazeny nad rámec úroku formou poplatku, žalobkyně netvrdila. Dle názoru soudu se žalobkyně ujednáním o poplatku za poskytnutí úvěru i ujednáním poplatku za přijetí, posouzení a vyhodnocení žádosti o úvěr, snaží zkreslit skutečně ujednanou výši úroků za poskytnutý úvěr. Soud tedy na základě výše uvedeného částku představující celkové náklady spotřebitelského úvěru posuzoval jako úrok. V daném případě náklady úvěru představují po přepočtu roční úrokovou sazbu cca 149 % p. a. (Soud při přepočtu na roční úrokovou sazbu vycházel ze skutečnosti, že žalovaný si vzal úvěr ve výši 30 000 Kč, který se zavázal splatit za 4 měsíce. Celkový úrok z tohoto úvěru činil 14 908,64 Kč. Nejprve byla vypočtena měsíční úroková sazba, která odpovídá podílu úrokové částky 14 908,64 Kč na jistině 30 000 Kč a době splatnosti 4 měsíců. Tato sazba činila přibližně 0,1242 (12,42 % měsíčně). Roční úroková sazba byla následně stanovena vynásobením této měsíční sazby dvanácti, což odpovídá hodnotě přibližně 149,04 % ročně.)

19. Soud je toho názoru, že shora uvedené ujednání o výši úplaty za poskytnutí úvěru je rozporné s dobrými mravy a způsobuje tak jeho absolutní neplatnost dle ustanovení § 580 odst. 1 a § 588 občanského zákoníku. Dle judikatury Nejvyššího soudu, která se váže ke staré právní úpravě zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), ale lze ji aplikovat i na úvěrové vztahy dle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., je v rozporu s dobrými mravy zpravidla taková výše úroků z půjčky (dané závěry jsou však použitelné i na smlouvu o úvěru), která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , všechna rozhodnutí jsou dostupná na www.nsoud.cz).

20. Soud vycházel ohledně výše úroků ze sdělení , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . a , právnická osoba, . a ze statistiky úrokových sazeb České národní banky – ARAD, a zjistil, že horní hranice úrokových sazeb činila 18,99% ročně. Ačkoliv je pravdou, že žalobkyně je nebankovním subjektem, u kterého jsou s ohledem na vyšší rizikovost úrokové sazby vyšší, tato skutečnost se projevuje v tom, že soudy v rámci posuzování rozporu sjednané sazby s dobrými mravy obě sazby poměřují, když menší překročení obvyklé sazby účtované bankami by rozpor s dobrými mravy samo o sobě založit nemohlo. V daném případě však sjednaná sazba úroků převyšuje výrazně nejvyšší sazby úroků u bankovních úvěrů a proto je třeba posuzovanou výši úroků považovat za rozpornou s dobrými mravy, a tento rozpor je tak zjevný, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které je soud povinen přihlédnout dle ustanovení § 588 občanského zákoníku i bez návrhu.

21. Pokud pak jde o účinky absolutní neplatnosti ujednání o výši úroků na platnost celé smlouvy, tak dle ustanovení § 576 občanského zákoníku, týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Ačkoliv ujednání o výši úroků je od ostatních částí smlouvy o úvěru oddělitelné na rozdíl od ustanovení § 41 obč. zák (č. 40/1964 Sb.), podle kterého platilo, že vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu, je ustanovení § 576 občanského zákoníku postaveno na zcela odlišném konceptu. Úprava starého obč. zák totiž preferovala částečnou neplatnost právního úkonu před neplatností plnou, když v případě, že ustanovení smlouvy bylo, nevyplynul-li z povahy či obsahu právního úkonu nebo okolností jeho učiněný opak, oddělitelné, nastoupila částečná neplatnost jen tohoto ujednání. Přístup občanského zákoníku v ustanovení § 576 je však zcela opačný, když za situace, že ujednání je od smlouvy oddělitelné, nastupuje přednostně neplatnost právního jednání jako celku a jen, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas, nastoupí neplatnost částečná [srov. Lavický, P. a kol.: občanský zákoník I. obecná část (§ 1 – 654). Komentář k prvnímu vydání. , adresa, . , právnická osoba, . Beck 2014. strana 2060 až 2064]. Vzhledem k tomu, že se důvod neplatnosti vztahuje na ujednání o výši celkových nákladů spotřebitelského úvěru, které jsou v daném případě úplatou žalobkyně za poskytnutý úvěr a dle smlouvy žalovaný neměl možnost smlouvu uzavřít bez příslušných poplatků a sjednaná výše těchto nákladů několikanásobně převyšuje úroky bank, nelze předpokládat, že by žalobkyně byla ochotna smlouvu o úvěru bez neplatného ujednání o celkových nákladech spotřebitelského úvěru uzavřít. Toto konečně žalovaná ani sama netvrdila. Smlouvu o úvěru je tedy třeba posoudit jako neplatnou v celém rozsahu, a to právě z důvodu neplatnosti ujednání o výši nákladů spotřebitelského úvěru, posouzených v daném případě jako úroky. Žalobkyně tedy na úhradu nákladů spotřebitelského úvěru ani na úhradu úroku z neplatně sjednaného úvěru nárok nemá.

22. Nároky z této neplatné smlouvy je pak třeba vypořádat dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění poskytnutá na základě neplatné smlouvy. Vzhledem k neplatnosti smlouvy má žalobkyně z titulu bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku právo na vrácení toho, co bylo žalovanému plněno. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný obdržel částku ve výši 30 000 Kč, přičemž žalovaný netvrdil, že by cokoliv splatil (zůstal v řízení pasivní). Bezdůvodné obohacení žalovaného tak představuje celá poskytnutá jistina ve výši 30 000 Kč. Žalobkyně tedy má nárok na uhrazení celé v řízení požadované původní jistiny, tj. částky 30 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od data, od kterého byl k zaplacení této částky vyzván žalobkyní prokazatelně poprvé, tj. od data uvedeného v předžalobní výzvě. Tato byla žalovanému odeslána prostřednictvím datové schránky a dne , datum, se dostala do dispozice žalovaného. Žalobkyně žalovanému stanovila sedmidenní lhůtu k úhradě dluhu, běžící od doručení této výzvy, tj. do dne , datum, . Ode dne následujícího, tj. od , datum, je tedy žalovaný s úhradou svého dluhu v prodlení. V tomto rozsahu soud žalobě vyhověl. Žalobkyni však nevznikly nároky založené na neplatné smlouvě, v tomto rozsahu soud žalobu pro nedůvodnost zamítl (poplatky, smluvní úrok z prodlení, smluvní pokuta).

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), když ve věci byl procesně úspěšným účastníkem řízení žalovaný, kterému však dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

24. Pokud pak jde o nárok na paušální náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky 1 200 Kč (mezi podnikateli), soud tuto žalobkyni přiznal, když se ztotožnil s názorem Krajského soudu v , adresa, (sp. zn. , spisová značka, ), dle něhož přiznáním práva na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky podle § 3 nařízení vlády č. 351/2003 Sb. nemá být nahrazováno právo věřitele na náhradu nákladů právního zastoupení. Nepřiznal však žalobkyní uplatněný nárok na DPH z této částky. Nařízení vlády č. 351/2013 Sb. stanoví paušální částku 1 200 Kč jako fixní náhradu nákladů spojených s vymáháním pohledávky. Tato paušální náhrada se považuje za částku zahrnující všechny náklady, včetně DPH. Paušální náhrada nákladů navíc nepředstavuje dodání zboží ani poskytnutí služby za úplatu, což jsou základní podmínky pro aplikaci DPH podle § 2 zákona o DPH. Úhrada paušálních nákladů je ve své podstatě kompenzací za vzniklou újmu a nejedná se o protiplnění za poskytnuté plnění. Jelikož paušální náhrada nákladů představuje příslušenství pohledávky, nepřiznal soud žalobkyni nárok na úrok z prodlení z této částky.

25. Lhůta k plnění byla určena jakožto obecná třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.