10 C 267/2024

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Arnoštovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., Anonymizováno IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 60 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 60 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 60 000 Kč od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části požadující po žalovaném zaplacení částky 1 000 Kč zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 11 920 Kč, k rukám zástupce žalobkyně , Jméno advokáta, do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala zaplacení částky 60 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne , datum, byla uzavřena mezi žalobkyní jako věřitelkou a žalovaným jako dlužníkem smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva o úvěru“), na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 60 000 Kč. Úvěr byl vyplacen v souladu se smlouvou. Žalovaný se zavázal hradit úroky v měsíčních splátkách 6 000 Kč, splatných k 15. dni každého měsíce, avšak nedodržel splátkový kalendář. Splátka splatná , datum, nebyla uhrazena, na což byla žalovanému zaslána první upomínka dne , datum, . Následovala druhá upomínka ze dne , datum, , avšak žalovaný své závazky neuhradil ani po opakovaných výzvách. Vzhledem k prodlení žalovaného byla žalobkyní podle článku V. odst. 5.5. smlouvy úvěru provedeno jeho zesplatnění. Výzvou ze dne , datum, byl žalovaný vyzván k úhradě zbývající jistiny úvěru, kapitalizovaného úroku, nákladů na upomínky a nákladů právního zastoupení. Žalovaný neuhradil žádnou část jistiny ani náklady. Žalobkyně požaduje v tomto řízení částku 60 000 Kč představující zesplatněnou jistinu úvěru, náklady na upomínky ve výši 1 000 Kč, zákonný úrok z prodlení a náklady soudního řízení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Žalobkyně a její zástupce se z jednání soudu dne , datum, omluvili, žalovaný se k němu bez omluvy nedostavil, soud proto věc projednal a rozhodl v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu.

4. Soud provedl předložené listinné důkazy, z nichž učinil následující skutková zjištění:- z upomínky č. , hodnota, ze dne , datum, a emailové upomínky, že žalovaný byl vyzván k úhradě splátky splatné dne , datum, a nákladů za upomínku ve výši 500 Kč;- z upomínky č. , hodnota, ze dne , datum, a emailové upomínky bylo zjištěno, že žalovaný byl opětovně vyzván k úhradě splátky splatné dne , datum, a nákladů za upomínky ve výši 500 Kč a 500 Kč;- z platby a z detailu pohybu bylo zjištěno, že dne , datum, byla žalovanému na účet č. , č. účtu, zaslána částka 60 000 Kč se zprávou pro příjemce , Anonymizováno, úvěr;- ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, a předsmluvních informací bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 60 000 Kč tak, že částka 60 000 Kč bude vyplacena na účet žalovaného. Úvěr byl sjednán na dobu 12 měsíců, zápůjční úroková sazba byla stanovena ve výši 10 % měsíčně. RPSN činila 213,84%. Žalovaný se zavázal uhradit úvěr s úrokem ve výši 72 000 Kč. Na základě této smlouvy byl tedy povinen zaplatit žalobkyni celkovou dlužnou částku spotřebitelského úvěru ve výši 132 000 Kč. Žalovaný se zavázal zřídit si ihned po podpisu smlouvy inkaso ve prospěch žalobkyně na částku 12 000 Kč. Smluvní strany sjednaly, že po dobu trvání této smlouvy o úvěru bude úrok z poskytnuté jistiny žalovaným hrazen formou pravidelných měsíčních splátek bez umoření jistiny, přičemž výše každé jednotlivé splátky úroku činí 6 000 Kč a každá jednotlivá splátka je splatná vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. Současně s poslední splátkou úroku je splatná rovněž poskytnutá jistina spotřebitelského úvěru. Dále si strany smlouvy sjednaly poplatky za upomínky k úhradě, a to 500 Kč za první upomínku a 500 Kč za druhou upomínku, s tím, že neuhradí-li žalovaný dlužnou splátku ani po upomínkách, je žalobkyně oprávněna úvěr zesplatnit. Přílohou č. , hodnota, smlouvy o úvěru bylo Posouzení úvěruschopnosti žalovaného, ve kterém byly vyplněny osobní a kontaktní údaje žalovaného, informace o tom, že spotřebitel podniká, průměrný příjem spotřebitele za poslední tři měsíce ve výši 44 606 Kč, výše měsíčních nákladů na bydlení v částce 3 000 Kč a výše měsíčních výdajů na pravidelné finanční závazky a jednorázové závazky v částce 0 Kč a sázky v částce 0 Kč. Dále zde bylo uvedeno, že žalovaný neměl záznam v SOLUS, REPI, AML a AML/CFT, insolvenčním rejstříku a databázi odcizených dokladů. Dle databáze žalobkyně byl úvěrovatelný. Podle zkoumání žalobkyně byl finanční zůstatek žalovaného 35 606 Kč;- z přiznání k dani z příjmu fyzických osob za rok 2022 bylo zjištěno, že žalovaný podnikal, příjmy činily 892 126 Kč a výdaj související s příjmy činily 713 701 Kč;- z výsledku lustrace v registru SOLUS a REPI ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný neměl v registru negativní záznam;- z fotokopie občanského průkazu a řidičského průkazu bylo zjištěno, že žalobkyně disponuje úplnou fotokopií občanského průkazu řidičského průkazu žalovaného, z nichž byla ověřována totožnost žalovaného;- z výpisu z InsR - bylo zjištěno, že insolvenční řízení vůči žalovanému sp. zn. , Anonymizováno, , spisová značka, vedené u , Anonymizováno, soudu v , adresa, – , Anonymizováno, v , Anonymizováno, bylo pravomocně skončeno dne , datum, ;- z výpisu z účtu žalovaného č. , č. účtu, bylo zjištěno, že v období , datum, – , datum, byl počáteční zůstatek účtu 22 Kč a konečný zůstatek 94 788 Kč, v období , datum, – , datum, byl počáteční zůstatek 94 788 Kč a konečný zůstatek 47 996 Kč, přičemž připsáno bylo 46 063 Kč a odepsáno bylo 92 854,20 Kč, za období od , datum, – , datum, byl počáteční zůstatek 47 996,80 Kč a konečný zůstatek 45 946 Kč, připsáno bylo 62 774 Kč a odepsáno bylo 64 824,33 Kč;- z předžalobní výzvy ze dne , datum, a podací lístku z téhož dne bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného informovala o zesplatnění úvěru a vyzvala jej k úhradě částky 60 000 Kč a nákladů zastoupení ve výši 7 680 Kč, nákladů na upomínkování ve výši 1 000 Kč a kapitalizovaného smluvního úroku z prodlení ve výši 31 296,77 Kč, a to do , datum, ;- z časových řad České národní banky – ARAD – že úrokové sazby u korunových úvěrů poskytnutých bankami na spotřebu s fixací do jednoho roku, činily v květnu roku 2023 v průměru 9,34 %;- z výpisu z živnostenského rejstříku, že žalovaný podnikal od , datum, .

5. Na základě výše uvedených skutkových zjištění soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu:Dne , datum, žalobkyně poskytla žalovanému částku 60 000 Kč na jeho účet č. , č. účtu, . Tato částka byla poskytnuta na základě smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, . Úvěr byl sjednán na dobu 12 měsíců s měsíční úrokovou sazbou ve výši 10 % a sazbou RPSN 213,84%. Žalovaný se zavázal hradit měsíční splátky úroku ve výši 6 000 Kč, splatné vždy k 15. dni příslušného měsíce, přičemž jistina ve výši 60 000 Kč měla být uhrazena spolu s poslední splátkou úroku. Celková částka, kterou měl žalovaný uhradit, činila 132 000 Kč. Smluvní strany dále sjednaly poplatky za upomínky k úhradě, přičemž za první upomínku byla stanovena částka 500 Kč a za druhou upomínku rovněž 500 Kč. Bylo rovněž sjednáno, že pokud žalovaný neuhradí dlužné splátky ani po upomínkách, je žalobkyně oprávněna úvěr zesplatnit. Žalovaný byl k úhradě splátky úroku, splatné dne , datum, , vyzván upomínkou č. , hodnota, ze dne , datum, a následně opakovaně upomínkou č. , hodnota, ze dne , datum, , přičemž s těmito upomínkami byly spojeny náklady ve výši 500 Kč za každou z nich. Žalobkyně následně dne , datum, informovala žalovaného o zesplatnění úvěru a vyzvala jej k úhradě dlužné jistiny ve výši 60 000 Kč, nákladů na upomínky ve výši 1 000 Kč, nákladů zastoupení ve výši 7 680 Kč a kapitalizovaného smluvního úroku z prodlení ve výši 31 296,77 Kč, a to do , datum, . Žalobkyně provedla ověření úvěruschopnosti žalovaného, přičemž na základě jeho příjmů, výdajů a dostupných registrů byl považován za schopného úvěr splácet. Navzdory tomu však žalovaný své závazky vůči žalobkyni neplnil.

6. Podle ustanovení § 2395 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

8. Podle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

9. Dle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Dle ust. § 547 občanského zákoníku právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

12. Dle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

13. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

14. Dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

15. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná z větší části.

16. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného, když právní úprava spotřebitelského úvěru dle zákona č. 257/2016 Sb.je úpravou speciální k úpravě obecné dle o. z.. Tato obsahuje i speciální důvod neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru (§ 87), která je sankcí za porušení povinnosti poskytovatele s odbornou péčí posoudit před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru úvěruschopnost spotřebitele. Žalobkyni se v řízení podařilo prokázat, že před uzavřením úvěrové smlouvy provedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného.

17. Soud se dále zabýval platností úvěrové smlouvy. Ze smlouvy o úvěru vyplývá, že úvěr byl žalovanému poskytnut se sjednaným úrokem 10 % měsíčně, tedy 120% ročně a tzv. roční procentní sazba nákladů úvěru (RPSN) byla stanovena ve výši 213,84%. Žalovaný se zavázal vrátit celkem 132 000 Kč prostřednictvím 12 měsíčních splátek. Soud dospěl k závěru, že ujednání o úrocích je rozporné s dobrými mravy a způsobuje tak jeho absolutní neplatnost dle ustanovení § 580 odst. 1 a § 588 občanského zákoníku. Dle judikatury Nejvyššího soudu, která se váže ke staré právní úpravě zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), ale lze ji aplikovat i na úvěrové vztahy dle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., je v rozporu s dobrými mravy zpravidla taková výše úroků z půjčky (dané závěry jsou však použitelné i na smlouvu o úvěru), která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , všechna rozhodnutí jsou dostupná na www.nsoud.cz).

18. Soud vycházel ohledně výše úroků z informací získaných v rámci úřední činnosti a také z časových řad ARAD. Soud zjistil, že průměrná úroková sazba v květnu 2023 u úvěrů poskytnutých bankami domácnostem s fixací do jednoho roku činila 9,34 % ročně. Ačkoliv je pravdou, že žalobkyně je nebankovním subjektem, u kterého jsou s ohledem na vyšší rizikovost úrokové sazby vyšší, tato skutečnost se projevuje v tom, že soudy v rámci posuzování rozporu sjednané sazby s dobrými mravy obě sazby poměřují, když menší překročení obvyklé sazby účtované bankami by rozpor s dobrými mravy samo o sobě založit nemohlo. V daném případě však sjednaná sazba úroků činí 120% ročně, což výrazně převyšuje nejvyšší sazby úroků u bankovních úvěrů a proto je třeba posuzovanou výši úroků považovat za rozpornou s dobrými mravy, a tento rozpor je tak zjevný, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které je soud povinen přihlédnout dle ustanovení § 588 občanského zákoníku i bez návrhu. Na této situaci pak nemění nic ani skutečnost, že se žalobkyně podanou žalobou zaplacení smluvního úroku nedomáhala.

19. Na základě výše uvedeného soud dospěl k jednoznačnému závěru, že faktická sjednaná úroková míra ve výši 120 % ročně se zcela zjevně příčí dobrým mravům (více než dvanáctinásobně převyšuje průměrnou míru obvyklého úroku v daném místě a čase), tudíž jde o ujednání, které je ve smyslu § 588 občanského zákoníku absolutně neplatné. V návaznosti na to shledal soud pro zjevný rozpor s dobrými mravy neplatnou úvěrovou smlouvu jako celek, jelikož nebyly splněny podmínky pro moderaci či platnost zbývající části smlouvy (srov. § 576 a § 577 občanského zákoníku). Dle soudu při zjištění „zjevně nemravné úrokové sazby“ vyplývá už ze samotné povahy věci, že takové ujednání má pro úvěrující stranu smlouvy (právní předchůdce žalobkyně) zcela klíčový význam, jde o jedinou motivaci k uzavření samotné smlouvy. Nelze tudíž předpokládat, že by k uzavření smlouvy došlo i bez tohoto nemravného ujednání. Nadto se soudu samotné úvahy o aplikaci § 576 či § 577 občanského zákoníku ani nejeví jako souladné s účelem absolutní neplatnosti z důvodu zjevného rozporu s dobrými mravy, jelikož tento právní následek musí plnit rovněž preventivně-sankční funkci20. Vzhledem k neplatnosti úvěrové smlouvy má žalobkyně podle § 2991 občanského zákoníku nárok na vydání dosud nevrácené části poskytnuté jistiny. Požadavky na zaplacení nákladů na upomínání soud vyhodnotil jako nedůvodné, jelikož nebyly splněny podmínky pro vznik těchto nároků (předmětná smlouva je absolutně neplatná).

21. Ve vztahu k požadovanému úroku z prodlení soud dospěl k závěru, že prodlení žalovaného s vrácením bezdůvodného obohacení nastalo. Žalovaný byl k úhradě dluhu vyzván nejprve výzvou ze dne , datum, , která mu byla odeslána téhož dne, ve které mu byla stanovena lhůta k plnění do , datum, . Žalovaný se tedy ode dne , datum, nacházel v prodlení. Soud od tohoto data požadavku žalobkyně na úrok z prodlení vyhověl (§ 1970 občanského zákoníku).

22. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému byly bezhotovostně poskytnuty na účet finanční prostředky ve výši 60 000 Kč. Žalovaný netvrdil, ani neprokázal, že by tuto částku nebo její část uhradil. Soud proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl, ve zbývajícím rozsahu ji pro nedůvodnost zamítl, jak bylo vysvětleno výše.

23. Lhůta k plnění byla určena jakožto obecná třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení více úspěšná (úspěch žalovaného představoval pouze nepatrný úspěch, navíc žalovanému žádné náklady nevznikly), nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 920 Kč. Ačkoliv by měla žalobkyně dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. nárok na náhradu nákladů ve výši 16 194 Kč (sestávající ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem - odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 60 000 Kč sestávající z částky 3 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 400 Kč ve výši 2 394 Kč), požadovala na nákladech řízení pouze částku ve výši 11 920 Kč. Soud tedy návrhu žalobkyně vyhověl a náklady v požadované výši žalobkyni přiznal.