10 C 291/2024

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Arnoštovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce Anonymizováno Anonymizováno Jméno advokátky Anonymizováno Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o Anonymizováno Anonymizováno Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni- částku ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 15 % ročně,- částku ve výši , částka, ,a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne , datum, domáhal po žalovaném zaplacení celkové částky , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě byla žalovanému bezúročně poskytnuta částka , částka, , přičemž žalovaný v čl. II smlouvy potvrdil, že částka byla předána v hotovosti při podpisu smlouvy. Splatnost zápůjčky byla sjednána na , datum, , avšak žalovaný ke dni splatnosti ani později dluh nevrátil. Pro případ prodlení se žalovaný ve smlouvě o půjčce zavázal k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,08 % denně z dlužné částky. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě předžalobní výzvou ze dne , datum, , doručenou dne , datum, , ve které stanovil lhůtu 3 dnů k úhradě smluvní pokuty. Ke dni splatnosti (, datum, ) ani poté nebylo ze strany žalovaného ničeho uhrazeno. Žalovaná částka ve výši , částka, představuje smluvní pokutu 0,08 % denně z částky , částka, za období od , datum, do , datum, , přičemž žalobce požaduje rovněž zákonný úrok z prodlení z dlužné částky ode dne následujícího po splatnosti zápůjčky do jejího úplného uhrazení. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu předžalobní upomínkou ze dne , datum, .

2. Dne , datum, byl Okresním soudem v Olomouci vydán Elektronický platební rozkaz č. j. EPR , č. účtu, -, Anonymizováno, , proti kterému podal žalovaný včasný odpor.

3. V odůvodnění k podanému odporu žalovaný uvedl, že dne , datum, byla mezi ním a žalobcem uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě mu byla bezúročně poskytnuta částka , částka, , což činí nesporným. K povinnosti uhradit částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od , datum, do zaplacení žalovaný namítl, že takto stanovený úrok je neúměrně vysoký vzhledem k aktuální výši sazby zákonného úroku z prodlení. Dále uvedl, že smluvní pokuta ve výši , částka, , odpovídající 0,08 % denně z dlužné částky, je nepřiměřeně vysoká, neboť plní shodnou funkci jako úroky z prodlení, což vede k dvojímu postihu za stejné prodlení. S ohledem na nepoměr mezi výší sankce a zajištěnou částkou, kdy smluvní pokuta představuje přibližně čtvrtinu původního dluhu, a s poukazem na judikaturu Nejvyššího soudu ČR (rozsudek sp. zn. , spisová značka, ), žalovaný navrhl, aby soud v souladu s § 2051 OZ smluvní pokutu snížil. Závěrem uvedl, že nedošlo ke vzniku pohledávky tvrzené žalobcem, a navrhl, aby soud žalobě, zejména v části týkající se smluvní pokuty a zákonného úroku z prodlení, nevyhověl.

4. Soud na jednání, které se konalo dne , datum, , za účasti žalobce i žalovaného provedl důkazy a učinil ve věci následující skutková zjištění: Ze smlouvy o půjčce ze dne , datum, soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi žalobcem a žalovaným a že na základě této smlouvy žalobce poskytl žalovanému bezúročnou půjčku ve výši , částka, . Žalovaný stvrdil podpisem této smlouvy převzetí půjčené částky ve výši , částka, v hotovosti a zavázal se splatit půjčku v plné výši k rukám věřitele v hotovosti nebo převodem na účet věřitele nejpozději do , datum, . V případě prodlení s vrácením dlužné částky ve sjednaném termínu se žalovaný zavázal zaplatit smluvní pokutu 0,08 % denně z dlužné částky za každý den prodlení. Z předžalobní upomínky ze dne , datum, , včetně výpisu sledování zásilek a z podacího lístku soud zjistil, že právní zástupkyně žalobce vyzvala žalovaného k zaplacení částky ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky, částky ve výši , částka, představující smluvní pokutu (0,08 % denně z částky , částka, za období od , datum, do , datum, ) a náhrady nákladů spojených s uplatněním této pohledávky, a to nejpozději do tří dnů ode dne doručení této výzvy. Tato výzva byla žalovanému odeslána poštou dne , datum, a dodána byla žalovanému dne , datum, . Z emailové zprávy ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný zaslal žalobci předpřipravený, nevyplněný návrh textu smlouvy o půjčce, který obsahoval také ustanovení, dle něhož v případě prodlení s vrácením dlužné částky ve sjednaném termínu se zavazuje dlužník zaplatit smluvní pokutu 0,08 % denně z dlužné částky za každý den prodlení. Z nesporných tvrzení účastníků soud zjistil, že mezi stranami není sporu o tom, že dne , datum, byla podepsána listina označená jako "Smlouva o půjčce na částku , částka, ", jejíž pravost a věcná správnost není zpochybňována, že dne , datum, obdržel žalovaný od žalobce částku , částka, a že žalovaný částku , částka, , a to ani částečně žalovanému nevrátil.

5. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:Dne , datum, uzavřel žalobce se žalovaným smlouvu o půjčce, jejíž předvyplněný návrh, včetně ustanovení o smluvní pokutě, zaslal žalobci žalovaný. Na základě této smlouvy žalobce poskytl žalovanému bezúročně částku , částka, . Žalovaný převzetí částky v hotovosti téhož dne stvrdil svým podpisem a zavázal se vrátit částku nejpozději do , datum, . Součástí smlouvy bylo ujednání, že v případě prodlení s vrácením půjčky je žalovaný povinen zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,08 % denně z dlužné částky za každý den prodlení. Žalobce zaslal žalovanému dne , datum, předžalobní výzvu k úhradě částky , částka, , smluvní pokuty ve výši , částka, a zákonného úroku z prodlení, přičemž žalovaný tuto výzvu obdržel dne , datum, . Mezi účastníky je nesporné, že dne , datum, žalovaný obdržel od žalobce na základě shora uvedené smlouvy o půjčce částku , částka, a že tuto částku žalobci, a to ani částečně, nevrátil.

6. Dle ust. § 2390 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

7. Dle ust. § 2391 OZ, má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se splácí v měně místa splnění. Při nepeněžité zápůjčce se vrací věc stejného druhu, jaká byla zápůjčkou dána. Nezáleží na tom, zda její cena mezi tím stoupla nebo klesla.

8. Dle ust. § 1968 OZ, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

9. Dle ust. § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Dle § 2048 odst.

1. OZ, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

11. Dle § 2051 OZ, nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

12. Dle § 6 OZ, každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

13. Dle § 7 OZ, má se za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře.

14. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

15. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

16. V dané věci má soud za prokázané, že žalobce uzavřel se žalovaným platnou smlouvu o zápůjčce dle ust. § 2390 o. z., když žalovanému poskytl v hotovosti finanční částku ve výši , částka, , kterou tento převzal. Smlouva o zápůjčce je reálným kontraktem, tedy k uzavření smlouvy nestačí dohoda stran o jejím obsahu, ale musí dojít k faktickému přenechání předmětu zápůjčky vydlužiteli a teprve přenecháním předmětu zápůjčky je smlouva uzavřena. V řízení učinili účastníci nesporným, že žalovaný žalobci zapůjčenou finanční částku ve lhůtě splatnosti, ani poté nevrátil, a to ani z části. Soud tedy uzavírá, že dluh trvá.

17. Žalovaný namítal, že požadovaný zákonný úrok z prodlení je neúměrně vysoký vzhledem k aktuální výši sazby zákonného úroku z prodlení a že smluvní pokuta je nepřiměřeně vysoká, neboť plní shodnou funkci jako úroky z prodlení, což vede ke dvojímu postihu za stejné prodlení. S tímto názorem žalovaného se soud neztotožnil.

18. Zákonné úroky z prodlení jsou zcela exaktně stanoveny nařízením vlády. Soud nemůže podle vlastní volné úvahy určit, do jaké výše je právním předpisem stanovený úrok z prodlení z hlediska přiměřenosti „mravný“, a podle toho výši zákonného úroku z prodlení omezit. Právo na úroky z prodlení lze poměřovat ustanovením § 3 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb. (nyní § 3 zák. č. 89/2012 obč. zák.) pouze v tom smyslu, zda výkon tohoto práva je či není v rozporu s dobrými mravy. Za určitých - výjimečných - okolností lze výkon práva na zaplacení úroku z prodlení jinak oprávněnému subjektu – s poukazem na dobré mravy (zcela, popř. od určitého okamžiku) odepřít. Absenci zákonné úpravy moderace zákonného úroku z prodlení nelze aplikací ustanovení § 3 odst. 1 obč. zák. nahrazovat (srov. , spisová značka, ). S ohledem na uvedené, není v možnostech soudu zákonné úroky z prodlení jakýmkoliv způsobem moderovat. Soud v projednávané věci neshledal žádné okolnosti, které by odvodňovali odepření nároku na zákonný úrok z prodlení. Skutečnost, že si účastníci sjednali pro případ prodlení s vrácením dlužné částky rovněž smluvní pokutu, ani skutečnost, že v době projednání věci je zákonná sazba úroku nižší, než byla ke dni vzniku prodlení, nemůže mít dle názoru soudu v tomto konkrétním případě na zákonný úrok z prodlení žádný vliv. Soud proto uložil žalovanému povinnost uhradit žalobci zákonné úroky z prodlení, jejichž výši a počátek splatnosti soud shledává odpovídající skutkovým zjištěním soudu a zákonu neodporující.

19. V předmětné smlouvě si účastníci rovněž sjednali smluvní pokutu ve výši 0,08% denně pro případ prodlení s vrácením dlužné částky. Pokud jde o námitku stran nepřiměřené výše smluvní pokuty, ani s touto se soud neztotožňuje.

20. Soud se zabýval návrhem žalovaného na moderaci smluvní pokuty (§ 2051 o. z.) požadované žalobcem v sazbě 0,08 % denně z dlužné částky, a to s přihlédnutím k recentní judikatuře Nejvyššího soudu (srov. sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, ), dle které postup soudu při moderaci smluvní pokuty podle § 2051 ObčZ lze rozlišit na následující fáze (kroky). V prvním kroku soud při využití interpretačních pravidel stanovených v § 555 a násl. ObčZ nejprve zjistí, jakou funkci měla smluvní pokuta plnit. Poté se zabývá konkrétními okolnostmi s přihlédnutím ke zjištěné funkci smluvní pokuty. Zřetel přitom vezme na všechny okolnosti konkrétního případu, přičemž zohlední nejen okolnosti známé již v době sjednávání smluvní pokuty, nýbrž též okolnosti, které byly dány při porušení smluvní povinnosti, jakož i okolnosti nastalé později, mají-li v samotném porušení smluvní povinnosti původ a byly-li v době porušení povinnosti předvídatelné. Na základě těchto okolností zodpoví otázku, zda výše smluvní pokuty je přiměřená vzhledem k věřitelovým zájmům, které byly narušeny v důsledku porušení smluvní povinnosti a měly být smluvní pokutou chráněny. Dospěje-li soud v předchozím kroku k závěru, že smluvní pokuta není nepřiměřená, případně nepodaří-li se mu na základě provedeného dokazování objasnit rozsah následků porušené smluvní povinnosti ve sféře věřitele, aby mohl učinit právní závěr o nepřiměřenosti nároku ze smluvní pokuty, nemůže nárok věřitele na smluvní pokutu snížit. Není-li zřejmé, jakým způsobem a za jakých okolností porušení smluvní povinnosti nastalo a v jaké míře se dotklo zájmů věřitele, nelze zodpovědět otázku, zda nárok ze smluvní pokuty je in concreto nepřiměřený. Moderace přitom může být užita jen tam, kde o nepřiměřenosti nároku ze smluvní pokuty nepanují pochybnosti, neboť jen tehdy je soudní zásah do pohledávky věřitele ospravedlnitelný.

21. Primárně lze vyjít z předpokladu, že každá smluvní pokuta se vyznačuje preventivní (nátlakovou) funkcí, neboť vytváří na dlužníka dodatečný nátlak (nad rámec samotného obligačního účinku rezultujícího ze smlouvy), aby smluvní povinnosti dostál, respektive ji neporušil. Smluvní pokuta může dále plnit výlučně paušalizační funkci (paušalizace náhrady škody), nebo výlučně funkci sankční, případně dílem funkci sankční a dílem paušalizační. Má-li smluvní pokuta plnit funkci dílem paušalizační, dílem sankční, je namístě přiznat vyšší váhu těm okolnostem, které jsou rozhodující pro funkci, která převažuje. Vzhledem k tomu, že každá smluvní pokuta, byť v různé intenzitě, plní rovněž funkci preventivní (nátlakovou), je namístě při zkoumání přiměřenosti zohlednit též narušení zájmů věřitele spočívajících v nepohodlí, nejistotě a narušeném očekávání, jež se cestou práva na náhradu škody nekompenzují. U sankční pokuty půjde o zásadní zájmy věřitele, které jsou jejím prostřednictvím chráněny. Při využití interpretačních pravidel stanovených v § 555 a násl. ObčZ a s ohledem na absenci jiných tvrzení žalovaného, lze mít za to, že smluvní pokuta plnila v daném případě zejména funkci preventivní a sankční a měla za cíl vytvořit na žalovaného tlak, aby smluvním povinnostem dostál řádně a včas.

22. Judikatura Nejvyššího soudu je také ustálena na závěru, že „dlužníka, který navrhl soudu snížení smluvní pokuty, následně v řízení tíží břemeno tvrzení a důkazní břemeno ohledně objasnění okolností, z nichž lze usoudit na nepřiměřenost smluvní pokuty. Je tedy jeho povinností tvrdit a prokazovat, v čem konkrétně spočívá nepřiměřenost požadované smluvní pokuty“ (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Žalovaný navrhl moderaci smluvní pokuty pouze s obecným odůvodněním ve smyslu, že smluvní pokuta plní zcela shodnou funkci, jako povinnost k úhradě úroků z prodlení, když je dle smlouvy zavázán k úhradě smluvní pokuty právě pro případ prodlení s úhradou zapůjčené částky a je mu tak v podstatě uložena povinnost hradit sankci za prodlení dvakrát – v podobě smluvní pokuty za prodlení a v podobě zákonného úroku z prodlení. Rovněž je dle názoru žalovaného nutno vzít v úvahu výši zajištěné částky, zde tedy částky ve výši , částka, , z níž lze také usoudit na nepřiměřenost smluvní pokuty s ohledem na vzájemný poměr původní a sankční povinnosti, když sankční povinnost v tomto případě představuje cca ¼ původní povinnosti. Soud žalovanému při jednání poskytl odpovídající poučení (§ 118a odst. 1 a 3 o. s. ř.), aby důvody pro moderaci řádně tvrdil (jakou funkci měla smluvní pokuta a jaké byly konkrétní okolnosti, z nichž lze usuzovat na nepřiměřenost smluvní pokuty, a to s přihlédnutím k funkci smluvní pokuty) a zejména k prokázání jejich existence označil důkazy. Ani po poučení soudu žalovaný žádné rozhodné skutečnosti neuvedl, ani nenavrhl relevantní důkazy. Pouze zcela obecně uvedl, že je v současné době , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a má , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a ani k tomuto tvrzení nenavrhl žádné důkazy. Žalovaný tak v tomto směru břemeno tvrzení ani břemeno důkazní neunesl.

23. Nejvyšší soud se rozsudkem velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , odklonil od své dřívější rozhodovací praxe (představované např. usneseními ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , a ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , či rozsudkem ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ) a uzavřel, že moderaci smluvní pokuty podle § 2051 o. z. již nelze pojímat jako nástroj obsahové kontroly přiměřenosti ujednání (o smluvní pokutě). Jejím východiskem se naopak stává zkoumání přiměřenosti konkrétní pohledávky na smluvní pokutu a jejím cílem pak zajištění toho, aby s ohledem na konkrétní zájmy stran nebyla věřiteli hrazena smluvní pokuta in concreto nepřiměřená. Jak již bylo výše uvedeno, zdůraznil, že je to přitom dlužník, jehož tíží břemeno tvrzení a důkazní břemeno ohledně objasnění okolností, z nichž lze usoudit na nepřiměřenost smluvní pokuty.

24. Ačkoliv si je soud vědom skutečnosti, že v souladu s recentní judikaturou má posuzovat nikoliv smluvní ujednání týkající se smluvní pokuty, ale konkrétní uplatněný nárok, poukazuje i na dlouho zastávaný názor Nejvyššího soudu (, spisová značka, ), kde byla jako souladná s dobrými mravy posouzena smluvní pokuta 0,5 % denně, tedy více než 5x vyšší než v posuzované věci. Pokud ke smluvní pokutě 0,08% denně připočteme sazbu zákonného úroku (přepočtenou na denní sazbu), dostaneme se na 0,12% denně, což pořád výrazně nedosahuje dříve tolerovanou výši smluvní pokuty.

25. Jako jisté vodítko pro posouzení sjednané smluvní pokuty může posloužit také § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, jehož účelem je chránit spotřebitele, jakožto slabší smluvní stranu, dle něhož smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení a souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla , hodnota, a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však , částka, . Navíc věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat nejenom smluvní pokutu, ale také úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení. Ani zákon, který byl přijat pro ochranu spotřebitele nezakazuje požadovat po dlužníkovi vedle smluvní pokuty, která je limitována dokonce vyšší sazbou, než si účastníci sjednali ve smlouvě o půjče, také úrok z prodlení, jehož výše je limitována zákonnou sazbou. Soud tedy v předmětné věci neshledal žádný důvod, proč by žalobce nemohl požadovat vedle smluvní pokuty, také zákonný úrok z prodlení.

26. Konkrétní uplatněný nárok na smluvní pokutu pak představuje 22,72 % žalované jistiny, za dobu prodlení, která přesahuje 1 rok (383 dní ke dni vyhlášení rozhodnutí). Takto uplatněný nárok soud nepovažuje za nepřiměřený. Žalovanému byla ve smlouvě poskytnuta výhoda v tom, směru, že mu byly finanční prostředky zapůjčeny žalobcem zcela bezúročně. Také proto se ujednání o smluvní pokutě jeví jako adekvátní. Žalovaný měl navíc zapůjčenou částku žalobci vrátit již více než před rokem, doposud mu však neuhradil ani korunu. Je to naopak jednání žalovaného, které soud považuje za nepoctivé, porušující základní zásady občanského práva, dle kterých daný slib zavazuje a smlouvy mají být splněny.

27. Nelze odhlédnout ani od toho, že v projednávané věci se žalovaný domáhá snížení smluvní pokuty sjednané ve výši 0,08 % denně z dlužné částky, ačkoliv tuto pokutu sám navrhl a následně s jejím zněním souhlasil při uzavírání smlouvy. Žalovaný tedy nejprve navrhl konkrétní výši smluvní pokuty, čímž ji fakticky legitimizoval jako odpovídající a přiměřenou k povaze zajišťovaného závazku. Tímto jednáním projevil nejen svou vůli přijmout takové ujednání, ale také předpoklad, že tato pokuta odpovídá jeho zájmům a zajišťuje spravedlivé vyvážení práv a povinností stran. Následná snaha žalovaného domáhat se snížení této smluvní pokuty se tak ve spojení s absencí relevantních tvrzení, odůvodňujících moderaci smluvní pokuty soudem, jeví jako účelové jednání, jehož cílem je uniknout důsledkům vlastního návrhu.

28. Jak je uvedeno shora, žalovaný žádné relevantní důvody pro moderaci smluvní pokuty netvrdil ani neprokazoval, a soud tak dospěl k závěru, že nárok na smluvní pokutu ve výši 0,08 % denně z částky , částka, za období od , datum, do , datum, , tedy v celkové výši , částka, , je dán.

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí právního zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, písemné podání ve věci samé, účast u jednání soudu) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t..

30. Důvody pro postup dle ust. § 150 o. s. ř. soud neshledal. Moderační právo je mimořádný procesní institut, a takto je třeba s ním v praxi zacházet. Za důvody zvláštního zřetele hodné se považují takové okolnosti, pro které by se jevilo v konkrétním případě nespravedlivým ukládat náhradu nákladů řízení tomu účastníku, který ve věci úspěch neměl, a zároveň by bylo možno spravedlivě požadovat na úspěšném účastníku, aby náklady vynaložené v souvislosti s řízením nesl ze svého (zvažováno může být i jen částečné nepřiznání těchto nákladů). Při zkoumání, zda tu jsou důvody hodné zvláštního zřetele, soud přihlíží v první řadě k majetkovým, sociálním, osobním a dalším poměrům všech účastníků řízení; je třeba přitom vzít na zřetel nejen poměry toho, kdo by měl hradit náklady řízení, ale je nutno také uvážit, jak by se takové rozhodnutí dotklo zejména majetkových poměrů oprávněného účastníka. Žalovaný v průběhu řízení pouze zcela obecně konstatoval, že je , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a že , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Ke své majetkové, osobní, ani sociální situaci netvrdil žádné konkrétní okolnosti a nenavrhoval žádné důkazy a ze spisu žádné takové okolnosti nevyplývají. Soud proto o nákladech řízení rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

31. Lhůta k plnění byla stanovena jakožto obecná třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.