10 C 3/2026

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Arnoštovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 38 387,04 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 29 463,10 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 923,94 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 30 308,91 Kč od , datum, do zaplacení ve výši 12 %, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 776 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. 1 Žalobou podanou u soudu dne , datum, se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Žalobkyně tvrdila, že pohledávka vznikla na základě smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , uzavřené mezi účastnicemi dne , datum, distančním způsobem prostřednictvím internetových stránek www., Anonymizováno, .cz. Smlouva byla uzavřena elektronicky potvrzením volby „Podepisuji“ v klientském profilu po dvoufaktorovém ověření, přičemž žalované byla smluvní dokumentace následně zaslána na její email. Žalobkyně před uzavřením smlouvy posoudila úvěruschopnost žalované na základě údajů sdělených žalovanou, výpisu z jejího bankovního účtu a dotazů do příslušných registrů, a žalovanou vyhodnotila jako schopnou úvěr splácet. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr až do výše 67 800 Kč s možností postupného čerpání, přičemž žalovaná byla povinna vrátit poskytnuté finanční prostředky spolu s příslušenstvím dle smlouvy a všeobecných obchodních podmínek. Žalovaná úvěr postupně čerpala dne , datum, částku 17 000 Kč, dne , datum, částku 5 000 Kč, dne , datum, částku 3 500 Kč, dne , datum, částku 7 000 Kč a dne , datum, částku 2 687 Kč, tedy celkem 35 187 Kč. Na úhradu úvěru dosud zaplatila 5 723,90 Kč, která byla v souladu se smlouvou započtena nejprve na úroky, poplatky a následně na jistinu. Pro neplacení denních splátek žalobkyně smlouvu vypověděla ke dni , datum, , o čemž žalovanou informovala emailem, a žalovaná se tak dostala do prodlení s úhradou celého úvěru dne , datum, . Ke dni podání žaloby činila celková dlužná částka 38 387,04 Kč, sestávající z nesplacené jistiny, poplatku za vyplacení tranší, smluvního úroku a poplatku za službu „, Anonymizováno, “. Žalobkyně uplatnila rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení a náhradu nákladů řízení. Pro případ, že by soud neshledal důvodnost nároku ze smlouvy, žalobkyně tvrdila, že žalovaná se přijetím vyplacených prostředků bez právního důvodu obohatila.2 Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3 Žalobkyně a její zástupce se z jednání soudu konaného dne , datum, omluvili, žalovaná se k němu bez omluvy nedostavila, soud proto věc projednal a rozhodl v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu.4 Soud učinil ve věci následující skutková zjištění: Z výzvy k úhradě před podáním žaloby a potvrzení o podeji doporučené zásilky soud zjistil, že zástupce žalobkyně sepsal dne , datum, předžalobní výzvu adresovanou žalované, kterou jí dne , datum, odeslal. Touto výzvou byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky v celkové výši 39 148 Kč, dále byla žalovaná vyzvána k úhradě nákladů řízení. Z autorizace ověření totožnosti soud zjistil, že žalobkyně ověřila identitu žalované prostřednictvím BankID. Z kopie občanského průkazu soud zjistil, že žalobkyně si obstarala kopii občanského průkazu žalované. Z výpisu posouzení úvěruschopnosti u společnosti , právnická osoba, ., soud zjistil, že žalobkyně o žalované evidovala údaje o tom, že tato žila v době sjednávání úvěru sama, výše ověřeného příjmu žalované činila měsíčně 38 265 Kč čistého, výše měsíčního příjmu udávaného žalovaným byla 38 300 Kč, výše pravidelných měsíčních výdajů na bydlení činila 15 000 Kč, ostatní zbytné výdaje činily 3 000 Kč, další nezbytné výdaje činily 3 500 Kč, vypočítané minimální výdaje činily 14 360 Kč, rezerva pro výdaje 500 Kč, disponibilní příjem činil 19 200 Kč. Z dokumentů označeného jako identifikované příjmy soud zjistil, že žalobkyně evidovala příjmové transakce, které měly být doloženy prostřednictvím bankovního výpisu žalované za období od , datum, – , datum, . Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli soud zjistil, že na účet uvedený žalovaným ve smlouvě o úvěru č. ú. , č. účtu, byla odeslána dne , datum, částka 17 000 Kč, dne , datum, částka 5 000 Kč, dne , datum, částka 3 500 Kč, dne , datum, částka 7 000 Kč a dne , datum, částka 2 687 Kč, tedy celkem 35 187 Kč s poznámkou , Anonymizováno, Váš , Anonymizováno, úvěr. Z výzvy k úhradě soud zjistil že žalobkyně zaslala ne emailovou adresu žalované výzvu k úhradě dlužné částky. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru soud zjistil, že dne , datum, poskytovatel úvěru vyhotovil listinu nazvanou smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ․ Listina není podepsána žalovanou (a to ani elektronicky zaslaná listina v pdf formátu). Z přípisu společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, a. s. soud zjistil, že účet č. , č. účtu, patřil žalované a na tento účet byla připsána dne , datum, částka 17 000 Kč, dne , datum, částka 5 000 Kč, dne , datum, částka 3 500 Kč, dne , datum, částka 7 000 Kč a dne , datum, částka 2 687 Kč, tedy celkem 35 187 Kč. Z ostatních důkazů (souhlas se zpracováním osobních údajů, informací pro spotřebitele, předpisu denních splátek, údajích o poskytovateli spotřebitelského úvěru, obecných principů posuzování a filozofie společnosti, všeobecných obchodních podmínek) soud nezjistil žádné informace relevantní pro toto řízení.

5. Soud dospěl na základě provedeného dokazování a tvrzení žalobkyně k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

6. Dne , datum, poskytovatel úvěru vyhotovil listinu nazvanou smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Listina není podepsána žalovanou (a to ani elektronicky zaslaná listina v pdf formátu). Žalobkyně na účet žalované, vedený u , právnická osoba, ., zaslala postupně částky 17 000 Kč dne , datum, , 5 000 Kč dne , datum, , 3 500 Kč dne , datum, , 7 000 Kč dne , datum, a 2 687 Kč dne , datum, , tedy celkem 35 187 Kč. Žalobkyně o žalované evidovala údaje o tom, že tato žila v době sjednávání úvěru sama, výše ověřeného příjmu činila 38 265 Kč čistého, výše měsíčního příjmu udávaného žalovanou byla 38 300 Kč, výše pravidelných měsíčních výdajů na bydlení činila 15 000 Kč, ostatní zbytné výdaje 3 000 Kč, další nezbytné výdaje 3 500 Kč, vypočítané minimální výdaje 14 360 Kč, rezerva 500 Kč a disponibilní příjem 19 200 Kč. Původ těchto údajů není soudu znám. Žalobkyně dále měla k dispozici kopii občanského průkazu žalované a její identitu ověřila prostřednictvím systému BankID. Žalovaná byla žalobkyní opakovaně vyzývána k úhradě dluhu, mimo jiné i předžalobní výzvou sepsanou dne , datum, a odeslanou žalované dne , datum, . Žalobkyně žalovanou vyzvala rovněž emailem zaslaným na její emailovou adresu. Žalovaná dosud uhradila pouze částku 5 723,90 Kč.

7. Po právní stránce soud posoudil uzavřenou smlouvu dle ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku (dále také jen obč. zák.). Současně, dle ust. § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále také jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), se jedná o spotřebitelský úvěr.

8. Podle ust. § 104 zákona o spotřebitelském úvěru vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

9. Podle § 562 odst. 1 obč. zák. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle odst. 2 téhož ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám.

10. Podle § 561 odst. 1 obč. zák. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

11. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1.

12. Podle § 6 odst. 2 téhož zákona se uznávaným elektronickým podpisem rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Zákon však nezná definici zaručeného podpisu.

13. Podle članku 3 bodu 9 až 12 Nařízení 910/2014/ES (dále jen „eIDAS) se „podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.

14. Podle článku 25 eIDAS nesmějí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Přičemž kvalifikovaný elektronický podpis, založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě, má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.

15. Podle článku 26 eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky: a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou; b) umožňuje identifikaci podepisující osoby; c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a d) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.

16. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

17. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru).

18. Vyplývá-li ze smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěru pro spotřebitele určitá povinnost, vyžaduje taková smlouva písemnou formu a musí obsahovat informace stanovené v § 127 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem, jinak je neplatná (§ 125 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru).

19. Poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem (§ 78 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).

20. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1, c) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se poskytování, změny nebo zániku spotřebitelského úvěru, byly-li pořízeny, včetně záznamu o poskytnuté radě podle § 85 odst. 3, záznamu o indexu použitém podle § 102 odst. 5, popřípadě obchodní podmínky, byly-li součástí smluvního vztahu, d) záznamy z jiné komunikace mezi poskytovatelem a spotřebitelem dokládající vznik, změnu nebo zánik spotřebitelského úvěru, byly-li pořízeny, a je-li z této komunikace zřejmá totožnost spotřebitele, a e) dokumenty nebo jiné záznamy uvedené v písmenech c) a d), pokud jeho jménem jednal jeho vázaný zástupce nebo zprostředkovatel vázaného spotřebitelského úvěru (§ 78 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru).

21. Poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta. Povinnost uchovávat tyto dokumenty a záznamy podle jiných právních předpisů tím není dotčena (§ 78 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru).

22. Z ustanovení § 2991 odst. 1 obč. zák. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 obč. zák. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

23. Podle § 1968 věta prvá obč. zák, podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970 obč. zák, podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

24. V daném případě dospěl soud k závěru, že žalobkyně neprokázala, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo k uzavření úvěrové smlouvy v písemné formě, a to právě ve znění, v jakém úvěrovou smlouvu předkládala žalující strana. Jak již bylo uvedeno shora, k elektronické verzi Smlouvy o úvěru (jakož i dalších listin předkládaných v elektronické podobě) není připojen podpis žalované v elektronické podobě.

25. I kdyby však žalobkyně prokázala uzavření úvěrové smlouvy v písemné formě (a to právě ve znění, v jakém úvěrovou smlouvu předkládala žalující strana), žalobkyně dle názoru soudu v řízení neprokázala ani to, že by řádně zjišťovala úvěruschopnost žalované.

26. Jelikož žalovaná vystupovala jako spotřebitel (slabší smluvní strana), aplikují se ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. V souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb. měla žalobkyně povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalované jakožto spotřebitele, tj. jeho schopnost poskytnutý úvěr splácet.

27. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná, a to ve smyslu ust. § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, absolutně, k této neplatnosti soudy přihlédnou i bez návrhu. Zákon o spotřebitelském úvěru v § 9 odst. 1 stanoví povinnost, že věřitel je povinen postupovat při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí. Spokojí-li se věřitel s nedoloženými prohlášeními dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostál povinnosti věřitele ve smyslu ust. § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (rozsudek Nejvyššího soudu ČR sz. zn. , spisová značka, ).

28. Žalobkyně v řízení soudu neprokázala, že řádným způsobem ověřila schopnost žalované úvěr splácet. Z důvodu své neúčasti u jednání jí pak nemohlo být v tomto směru poskytnuto poučení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. Žalobkyně soudu předložila své prohlášení o prověření úvěruschopnosti žalované, v němž je uveden počet členů domácnosti, ověřený příjem žalované, žalobkyně však již neuvádí žádné bližší údaje k příjmu žalované (u jakého zaměstnavatele je zaměstnána nebo z jakých jiných zdrojů tento příjem pochází, jak konkrétně tento příjem žalobkyně ověřila, z jakých konkrétních listin). V tomto posouzení úvěruschopnosti žalobkyně také vypočítala minimální výdaje žalované. Žalobkyně však nijak tyto výdaje nespecifikovala a zřejmě ani neověřovala. Žalobkyně tak netvrdila, ani neprokázala, že měla dostatečné informace o pravidelných měsíčních příjmech a výdajích žalované, a tyto věrohodným způsobem i ověřila.

29. Účastníku, který se k jednání nedostaví, ač řádně předvolán, soud poučení neposkytuje (poučení dle ust. § 118a o.s.ř. se poskytuje toliko při jednání). Potřebná poučení soud rovněž není oprávněn a povinen sdělovat účastníkovi jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (srov. např. Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, 550 s.). Nezúčastní-li se účastník nařízeného ústního jednání, vystavuje se riziku, že jej soud nebude moci upozornit na nedostatky ve splnění povinnosti tvrzení a důkazní (§ 101 odst. 1, písm. a), b) o.s.ř.)., této ochrany se tak účastník dobrovolně vzdává.

30. Po právní stránce soud tak věc posuzoval dle ustanovení o bezdůvodném obohacení (§ 2991 a násl. obč. zák.) s tím, že se jedná o bezdůvodné obohacení sui generis a je nutné přihlížet (per analogiam) i ke speciální úpravě uvedené v ust. § 87 odst. 1 věta třetí zákona č. 257/2016 Sb. Jestliže zákon o spotřebitelském úvěru chrání spotřebitele v případech, kdy poskytovatel úvěru se spotřebitelem sice úvěrovou smlouvu uzavře v písemné formě, ale řádně nezjišťuje úvěruschopnost spotřebitele, tím spíše jej musí chránit i v případech, kdy úvěrová smlouva písemně uzavřena není (což je zjevně ještě závažnější pochybení). I v tomto případě je namístě uložit spotřebiteli povinnost vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (tj. aplikace ust. § 87 odst. 1 věta třetí zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, per analogiam).

31. Při výpočtu výše bezdůvodného obohacení soud vycházel z tvrzení žalobce, když žalovaná ani netvrdila (a neprokazovala), že by něčeho žalobci zaplatila. Žalované byly poskytnuty finanční prostředky v celkové výši 35 187 Kč. Žalovaná doposud žalobkyni dle jejího tvrzení uhradila toliko 5 723,90 Kč, výše bezdůvodného obohacení tudíž činí částku 29 463,10 Kč (výrok ad I.).

32. Jak uvedeno shora, dle ust. § 1968 věta prvá obč. zák. je v prodlení dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. V případě určení neplatnosti smlouvy o úvěru, má věřitel právo na zaplacení nesplacené jistiny v nové lhůtě splatnosti. Nárok na zákonné úroky z prodlení mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny v době podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tj. ve lhůtě, kterou si strany dohodnou nebo pokud dohody není, ve lhůtě určené soudem. Ukládá-li tedy soud spotřebiteli povinnost vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem v souladu s ust. § 87 odst. 1 věta třetí zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, nastává povinnost plnit dluh až vyhlášením rozsudku, resp. ve lhůtě stanovené rozhodnutím soudu. Z toho důvodu se žalovaná doposud v prodlení s plněním dluhu neocitla a nárok žalobce na zaplacení zákonného úroku z prodlení důvodný dán není.

33. S odkazem na shora uvedené skutečnosti a citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že co do zbytku žaloba nebyla podána důvodně a v této části žalobu zamítl (výrok ad II.).

34. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 776 Kč, přičemž tato částka představuje 40 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 70 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 30 %). Pro účely výpočtu úspěchu ve věci soud žalobou uplatněný nárok na zaplacení úroku z prodlení kapitalizoval ke dni vyhlášení rozhodnutí. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 536 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 38 387,04 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč. Tuto částku je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.