10 C 32/2026

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Arnoštovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 18 120 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 500 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 5 620 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 17 750,14 Kč od , datum, do zaplacení ve výši 12,75 %, zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 442 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhala po žalované zaplacení částky 18 120 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tak, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., uzavřel se žalovanou dne , datum, smlouvu o úvěru č. , Anonymizováno, / , Anonymizováno, , na jejímž základě jí téhož dne poskytl úvěr ve výši 12 500 Kč, přičemž splatnost úvěru byla sjednána na , datum, . Žalovaná se zároveň zavázala uhradit poplatek za sjednání úvěru ve výši 5 250,14 Kč a smluvní úrok ve výši 369,86 Kč. Žalovaná svůj peněžitý závazek řádně a včas neplnila a na úhradu dluhu neuhradila žádnou částku. Dluh žalované byl ke dni , datum, vyčíslen částkou 18 120 Kč, sestávající z nesplacené jistiny 12 500 Kč, poplatku za sjednání úvěru ve výši 5 250,14 Kč a smluvního úroku ve výši 369,86 Kč. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní, přičemž žalovaná byla o postoupení pohledávky informována. Žalobkyně se proto domáhá zaplacení částky 18 120 Kč, dále zákonného úroku z prodlení z částky 17 750,14 Kč od , datum, do zaplacení a náhrady nákladů řízení.

2. Žalovaná se k podané žalobě nijak nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nerozporovala a po celou dobu řízení zůstala vůči soudu nečinná. Žalovaná se k jednání soudu dne , datum, bez omluvy nedostavila, o odročení jednání nepožádala. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila.

3. Soud učinil z provedených důkazů následující skutková zjištění: Z rámcové smlouvy o postupování pohledávek, dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , ze seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, včetně podacího lístku ze dne , datum, , soud zjistil, že žalobkyně se stala právním nástupcem věřitele z titulu pohledávky s přísl. vůči žalované, což původní věřitel žalované řádně oznámil. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, vč. podacího lístku, že žalovaná byla vyzvána k úhradě pohledávky před podáním žaloby. Z informace o vlastníkovi a potvrzení o provedené transakci, že dne , datum, byla z účtu vedeném na majitele , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . zaúčtována platba ve výši 12 500 Kč, na protiúčet č. , č. účtu, , specifikovaná jako , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, / , Anonymizováno, , že právní předchůdce žalobkyně - společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . (dále jen „věřitel“) uzavřel s žalovanou dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které se zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 12 500 Kč. Celkovou dlužnou částku představující součet poskytnuté půjčky a nákladů úvěru ve výši 17 069,97 Kč resp. 18 120 Kč v případě překročení doby splatnosti se žalovaná zavázala zaplatit věřiteli jednorázově do 30 dnů od odeslání finančních prostředků z úvěru úvěrovanému. Pevná roční zápůjční úroková sazba činí 36 % ročně a výše RPSN činí 4 330,23 % resp. 9 059,1 % v případě překročení doby splatnosti. Žalovaná v této smlouvě označila své číslo účtu , č. účtu, . Z informace o klientech a potvrzení o provedení transakce, že účet číslo , č. účtu, patřil žalované a dne , datum, byla na účet připsána částka ve výši 12 500 Kč z účtu , č. účtu, , s poznámkou: , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne 2024-09-28.

4. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované dne , datum, na základě úvěrové smlouvy č. , Anonymizováno, / , Anonymizováno, úvěr ve výši 12 500 Kč s tím, že celkovou dlužnou částku představující součet poskytnutého úvěru a nákladů úvěru ve výši 17 069,97 Kč resp. 18 120 Kč v případě překročení doby splatnosti se žalovaná zavázala zaplatit věřiteli jednorázově, a to do 30 dnů. Sjednaná pevná roční zápůjční úroková sazba činí 36 % ročně a výše RPSN činí 4 330,23 % resp. 9 059,1 % v případě překročení doby splatnosti. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy byla ze strany původního věřitele na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupena včetně příslušenství a se všemi právy s ní spojenými žalobkyni jako novému věřiteli. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Žalovaná na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobci neuhradila ničeho. Před podáním žaloby byl žalovaný dle § 142a o.s.ř. žalobcem písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou.

5. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle ustanovení § 2397 občanského zákoníku, úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.

7. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

8. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

9. Podle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. (o spotřebitelském úvěru), (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle ust. § 87 zákona č. 257/2016 Sb. (o spotřebitelském úvěru), (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

11. Podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní, je v prodlení.

12. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

14. Podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

15. Podle ust. § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

16. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná pouze částečně. Soud dospěl k závěru, že žalobkyni se nepodařilo prokázat, že před uzavřením úvěrové smlouvy provedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalované. K tomu soud uvádí, že dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18, dostupný na www.usoud.cz). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 o. z., je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 o. z. absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu.

17. Soud po provedeném dokazování konstatuje, že v tomto konkrétním případě žalobkyně neposoudila úvěruschopnost žalované řádně a na základě dostatečných podkladů, když k důkazu o posouzení úvěruschopnosti nepředložila ničeho. Soud byl připraven žalobkyni o tomto poučit dle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř., avšak žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a zbavila se tak svého práva být soudem poučena o svém důkazním břemenu. Žalobkyně tak důkazní břemeno o tom, že řádně a úplně posoudila před poskytnutím úvěru úvěruschopnost žalované, v tomto řízení neunesla.

18. Tato skutečnost tak zakládá absolutní neplatnost smlouvy o zápůjčce jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku.

19. Nároky z této neplatné smlouvy je pak třeba vypořádat dle ust. § 87 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru. Jak dovodil Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nabízelo ustanovení § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy.

20. Zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, byl do českého právního řádu přijat jako implementace aktuálních směrnic Evropského společenství požadujících zvýšenou ochranu spotřebitele v prostředí spotřebitelských úvěrů, jejichž poskytovatelé často požadují po spotřebiteli nepřiměřené úroky a podmínky splatnosti takovýchto úvěrů. Konkrétním účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany. V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. Komentářová literatura uvedené rozvádí v tom směru, že důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele (a tedy soukromoprávní sankcí) je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vracení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud.

21. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že žalobkyně má nárok pouze na uhrazení dlužné jistiny, když s ohledem na neplatnost celé smlouvy nemohlo platně dojít ke sjednání poplatku za poskytnutí úvěru. Soud tedy zavázal žalovanou k úhradě dlužné jistiny úvěru, tj. částky 12 500 Kč, když dle tvrzení žalobkyně žalovaná před podáním žaloby ničeho nezaplatila. Lhůta plnění byla určena jakožto obecná třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.

22. Ve zbývajícím rozsahu pak byla žaloba, z důvodů již shora uvedených, zamítnuta.

23. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci úspěch jen částečný. Žalobkyně se domáhala zaplacení jistiny 18 120 Kč a úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 17 750,14 Kč od , datum, do zaplacení. Bylo jí přiznáno 12 500 Kč, ve zbytku byla žaloba zamítnuta. Úrok z prodlení z částky 17 750,14 Kč za dobu od , datum, do , datum, činí 3 267,61 Kč. Celková hodnota předmětu řízení tak činí 21 387,61 Kč. Úspěch žalobkyně představuje 58,45 %, úspěch žalované 41,55 %, čistý úspěch žalobkyně tedy činí 16,89 %. Náklady žalobkyně tvoří soudní poplatek za elektronický platební rozkaz ve výši 800 Kč, odměna zástupce za tři úkony právní služby po 400 Kč podle § 14b odst. 1 advokátního tarifu, tj. 1 200 Kč, náhrada hotových výdajů po 100 Kč za každý úkon podle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu, tj. 300 Kč, a náhrada DPH ve výši 315 Kč. Celkem tak náklady žalobkyně činí 2 615 Kč. Žalobkyni proto náleží náhrada nákladů řízení ve výši 16,89 % z částky 2 615 Kč, tj. 442 Kč.