10 C 46/2021

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Brzákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 20 679,01 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky 0,49 Kč zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 678,52 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 000 Kč za dobu od 21. 1. 2018 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 054,21 Kč za dobu od 21. 2. 2018 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 994,31 Kč za dobu od 21. 4. 2018 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 13 330 Kč za dobu od 29. 8. 2018 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 000 Kč za dobu od 19. 9. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 486 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [údaje o zástupci].

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 18. 8. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 20 679,01 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že původní věřitel společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřel se žalovaným dne 1. 4. 2016 účastnickou smlouvu [číslo] na jejímž základě prodal původní věřitel žalované koncové zařízení [označení koncového zařízení] za kupní cenu ve výši 3 999 Kč, přičemž žalovaný při uzavření kupní smlouvy uhradil toliko 89 Kč a zbytek kupní ceny se zavázal splácet formou 23 splátek ve výši 170 Kč. K této účastnické smlouvě pak původní věřitel a žalovaný uzavřeli dne 14. 11. 2017 dodatek k účastnické smlouvě, na jehož základě prodal původní věřitel žalované koncové zařízení [označení koncového zařízení] za kupní cenu ve výši 5 989 Kč, přičemž na toto zařízení byla poskytnuta podmíněná sleva ve výši 4 000 Kč. Při uzavření kupní smlouvy žalovaný uhradil toliko 149 Kč a zbytek kupní ceny se zavázal splácet formou 23 měsíčních splátek ve výši 80 Kč. Dále původní věřitel a žalovaný uzavřeli dne 14. 11. 2017 účastnickou smlouvu [číslo] na jejímž základě prodal původní věřitel žalované koncové zařízení [označení koncového zařízení] za kupní cenu ve výši 8 799 Kč, přičemž na toto zařízení byla poskytnuta sleva ve výši 1 300 Kč. Žalovaný při uzavření kupní smlouvy uhradil toliko 139 Kč a zbytek kupní ceny se zavázal splácet formou 23 měsíčních splátek ve výši 320 Kč. Dále původní věřitel a žalovaný uzavřeli dne 14. 3. 2017 dodatek k účastnické smlouvě [číslo] na jehož základě prodal původní věřitel žalované koncové zařízení [označení koncového zařízení] za kupní cenu ve výši 9 999 Kč, přičemž při uzavření kupní smlouvy žalovaný uhradil toliko 109 Kč a zbytek kupní ceny se zavázal splácet formou 23 měsíčních splátek ve výši 430 Kč. Žalovaný nehradil splátky za zařízení řádně a včas, a původní věřitel proto zesplatnil neuhrazené splátky ke dni 14. 8. 2018 a vyúčtoval je žalovanému dokladem [číslo] splatným 28. 8. 2018. Žalovaný dluží k dnešnímu dni celkem částku 20 679,01 Kč, která je tvořena částkou 1 000 Kč vyúčtovanou ve faktuře [číslo] za období od 6. 12. 2018 do 5. 1. 2018, přičemž splatnost tohoto vyúčtování byla stanovena ke dni 20. 1. 2018. Konkrétně se jedná o dlužné splátky (170 Kč, 430 Kč, 80 Kč, 320 Kč). Dále je tvořena částkou 1 054,21 Kč vyúčtovanou ve faktuře [číslo] za období od 6. 1. 2018 do 5. 2. 2018, přičemž splatnost tohoto vyúčtování byla stanovena ke dni 20. 2. 2018. Konkrétně se jedná o dlužné splátky (170 Kč, 430 Kč, 80 Kč, 320 Kč), platební služby – platba přes SMS (54 Kč) a haléřové vyrovnání (0,21 Kč), částkou 994,31 Kč vyúčtovanou ve faktuře [číslo] za období od 6. 3. 2018 do 5. 4. 2018, přičemž splatnost tohoto vyúčtování byla stanovena ke dni 20. 4. 2018. Konkrétně se jedná o dlužné splátky (170 Kč, 430 Kč, 80 Kč, 320 Kč) ponížené o poměrnou část individuální slevy. Dále je tvořena částkou 0,49 Kč vyúčtovanou ve faktuře [číslo] za období od 6. 4. 2018 do 5. 5. 2018, přičemž splatnost tohoto vyúčtování byla stanovena ke dni 20. 5. 2018, částkou 13 330 Kč tvořenou dosud neuhrazenými splátkami za zařízení, které byly zesplatněny vyúčtováním splátek za Zařízení [číslo] jejich splatnost byla stanovena ke dni 28. 8. 2018. Dále je tvořena částkou 4 000 Kč představující částku, která byla žalovanému vrubopisována opravným daňovým dokladem [číslo] splatným ke dni 18. 9. 2018. Vrubopisovaná částka přitom představuje podmíněnou slevu, která byla poskytnuta na zařízení v rámci účastnické smlouvy [číslo]. Podmínka spočívající v dodržení sjednané doby trvání účastnické smlouvy (zde 24 měsíců) nebyla dodržena, když žalovaný neplnil podmínky účastnické smlouvy, tedy především nehradil částky měsíční položky za tarif. Dále je tvořena částkou 300 Kč, kterou tvoří náklady vymáhání. Smlouvou o postoupení pohledávek byla žalovaná pohledávka postoupena z původního věřitele na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn spolu s výzvou k plnění ve smyslu § 142a o. s. ř.

2. Svým podáním ze dne 18. 1. 2022 vzala žalobkyně svou žalobu co do částky 0,49 Kč zpět, žaloba byla proto v souladu s ust. § 96 odst. 2 o. s. ř. v tomto rozsahu zastavena tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

3. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nerozporoval a po celou dobu řízení zůstal vůči soudu nečinný. <b>4. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění a závěr o skutkovém stavu:</b> Společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne 1. 4. 2016 účastnickou smlouvu [číslo] na jejímž základě prodal původní věřitel žalované koncové zařízení [označení koncového zařízení] za kupní cenu ve výši 3 999 Kč, přičemž žalovaný při uzavření kupní smlouvy uhradil toliko 89 Kč a zbytek kupní ceny se zavázal splácet formou 23 splátek ve výši 170 Kč. K této účastnické smlouvě pak původní věřitel a žalovaný uzavřeli dne 14. 11. 2017 dodatek k účastnické smlouvě, na jehož základě prodal původní věřitel žalované koncové zařízení [označení koncového zařízení] za kupní cenu ve výši 5 989 Kč, přičemž na toto zařízení byla poskytnuta podmíněná sleva ve výši 4 000 Kč. Při uzavření kupní smlouvy žalovaný uhradil toliko 149 Kč a zbytek kupní ceny se zavázal splácet formou 23 měsíčních splátek ve výši 80 Kč (zjištěno z účastnické smlouvy, z dodatku, z všeobecných podmínek a ceníku). Dále společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne 14. 11. 2017 účastnickou smlouvu [číslo] na jejímž základě prodal původní věřitel žalované koncové zařízení [označení koncového zařízení] za kupní cenu ve výši 8 799 Kč, přičemž na toto zařízení byla poskytnuta sleva ve výši 1 300 Kč. Žalovaný při uzavření kupní smlouvy uhradil toliko 139 Kč a zbytek kupní ceny se zavázal splácet formou 23 měsíčních splátek ve výši 320 Kč. Dále původní věřitel a žalovaný uzavřeli dne 14. 3. 2017 dodatek k účastnické smlouvě [číslo] na jehož základě prodal původní věřitel žalované koncové zařízení [označení koncového zařízení] za kupní cenu ve výši 9 999 Kč, přičemž při uzavření kupní smlouvy žalovaný uhradil toliko 109 Kč a zbytek kupní ceny se zavázal splácet formou 23 měsíčních splátek ve výši 430 Kč. Žalovaný nehradil splátky za zařízení řádně a včas, a původní věřitel proto zesplatnil neuhrazené splátky ke dni 14. 8. 2018 a vyúčtoval je žalovanému dokladem [číslo] splatným 28. 8. 2018 (zjištěno z účastnické smlouvy, z dodatku, z všeobecných podmínek a ceníku). Žalovaný na základě jednotlivých vyúčtování aktuálně dluží celkovou částku 20 678,52 Kč (zjištěno z jednotlivých vyúčtování a souhrnného přehledu služeb). Vzhledem k dlouhodobému porušování závazků ze strany žalované věřitel žalovanému jednotlivé smlouvy vypověděl (zjištěno z výpovědí smluv). Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 11. 2020 (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek a potvrzení).

5. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

6. Podle § 1931 občanského zákoníku, bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.

7. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

9. Podle § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

10. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k následujícímu právnímu závěru: Žalobkyně v řízení prokázala, že je ve věci aktivně legitimována, neboť prokázala, že na ni prostřednictvím smlouvy o postoupení pohledávek přešla žalovaná pohledávka. Dále bylo v řízení prokázáno, že mezi původním věřitelem a žalovaným byly uzavřeny platné účastnické smlouvy a dodatky k nim, jejichž součástí byly i platně uzavřené kupní smlouvy, podle kterých se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému koncová zařízení, a žalovaný se zavázal hradit kupní ceny za zařízení ve sjednaných splátkách. V průběhu smluvních vztahů původního věřitele a žalovaného bylo žalovanému celkem vyúčtováno 20 678,52 Kč. V řízení bylo nadále na žalovaném, aby soudu tvrdil a prokázal, že předmětný dluh žalobkyni nebo původnímu věřiteli uhradil nad rámec tvrzený žalobkyní, resp. že dluh zanikl jinak. Žalovaný však tuto svou povinnost nesplnil, neboť byl po celou dobu řízení zcela procesně pasivní. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 20 678,52 Kč včetně zákonného úroku z prodlení z jednotlivých dlužných částek vždy ode dne následujícího po dni splatnosti daňových dokladů do zaplacení. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako obecnou třídenní.

11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 2 486 Kč, neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná, a proto jí přísluší náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě pak náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 034 Kč, dále pak odměna za zastoupení advokátem v celkové výši 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění), režijní paušál v celkové výši 300 Kč (3krát po 100 Kč) dle § 14 b) vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21% DPH z odměn ve výši 252 Kč Lhůtu plnění určil soud dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. věta prvá jako obecnou třídenní. Místo plnění pak bylo stanoveno k rukám právní zástupkyně žalobkyně v souladu s ustanovením §149 odst. 1 o. s. ř. Podmínky k použití ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. byly splněny, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (viz řízení vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 19 C 76/2022, 20 C 98/2022 a 13 C 370/2021) a předmětem řízení je peněžité plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč.