10 C 91/2025

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Arnoštovou ve věci manželky: Jméno manželky , narozená Datum narození manželky bytem Adresa manželky zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky a manžela: Jméno manžela , narozený Datum narození manžela bytem Adresa manžela o rozvod manželství

I. Manželství , jméno FO, , rozené , rodné přijmení, , nar. , Datum narození manželky, a , Jméno manžela, , nar. , Datum narození manžela, , uzavřené dne , datum, před Magistrátem města Olomouce, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne , datum, se manželka jako navrhovatelka domáhala rozvodu manželství uzavřeného dne , datum, před Magistrátem města Olomouce. Svůj návrh odůvodnila tím, že vztah manželů nebyl nikdy harmonický – již od počátku čelili problémům s rodinou manžela, zejména s jeho syny, což vedlo k vystěhování z bytu. Manželé nikdy nesdíleli společné hospodaření, manžel si ponechával důchod pro vlastní potřebu. Během manželství nenabyli žádný významnější majetek. Manžel jí zatajil, že je nevěřící, a následně znevažoval víru manželky, která je hluboce věřící. Během soužití ji opakovaně verbálně napadal, zesměšňoval a využíval svého syna k psychickému nátlaku. Manželka trpí vážnými zdravotními obtížemi (kardiologické onemocnění, diabetes, poruchy štítné žlázy a srážlivosti krve, onkologická léčba), které manžel dlouhodobě ignoroval. Neprojevoval zájem, nenavštěvoval ji v nemocnici, neinformoval se o jejím stavu a nebyl jí oporou. Odmítá, aby byla manželka pohřbena s ním či se účastnila jeho pohřbu, což ji hluboce zasahuje. O manželku pečuje výhradně její dcera. Intimní soužití skončilo před 16 lety, společná domácnost v lednu 2025. Manželka spatřuje příčiny rozvratu v citovém odcizení, rozdílných představách o životě a dlouhodobém psychickém nátlaku. V dubnu 2025 podala kvůli chování manžela trestní oznámení. Manželé spolu nežijí jako partneři, netvoří domácnost ani intimní vztah. Manželství je formální a jeho rozvod nebude znamenat újmu pro žádného z nich.

2. Manžel se k návrhu vyjádřil tak, že s návrhem na rozvod nesouhlasí, přičemž uvedl, že v návrhu je plno nepravd a polopravd. U jednání své vyjádření doplnil, kdy uvedl, že se rozvádět nechce, protože problém je jinde. Manželka je velmi inteligentní, ale psychicky postižená a sama si to nepřizná. Po dlouhém pozorování dospěl k závěru, že trpí celý život. Má přehnané a nedoložené obavy o vlastní bezpečnost, nelze s ní diskutovat, nelze dělat kompromisy. Má strach ze všeho možného, snadno se urazí, podezírá lidi, že jí chtějí ublížit, kritiku nepřijímá, chyby vidí jen u druhých, nerozumí běžným věcem, věří v neprokázané jevy, hledá skryté významy v chování lidí. Byla přesvědčena o pronásledování mimozemšťany, lepila skuliny lepicí páskou. Zabývala se učením Steinera, koupila k tomu mnoho knih, měla pocit zvláštních schopností. Pak se věnovala knihám o bylinách, později katolickému náboženství – začala se denně modlit růženec, což by jistě chtěla i po manželovi. Chtěla, abychom se vzali v kostele. Jezdila na Turzovku a Hostýn. S komunikací je problém, špatně slyším a nerozumím, proto jsem se snažil nereagovat, abych jí ještě nevyprovokoval a zdánlivě jí neubližoval. Kdykoliv něco chtěla, snažil jsem se jí vyhovět podle mých schopností a možností. Můj zdravotní stav je špatný – mám cukrovku s vysokým stupněm, diabetickou neuropatii, glaukom, vysoký krevní tlak, zvětšenou prostatu, byla mi odstraněna pravá ledvina. Na další operaci jít nechci, protože se mi špatně hojí rány a mohl bych skončit na plenkách. Teď nastala doba, kdy je potřeba pravdu říct, protože ji zatím nikdo z rodiny nenašel odvahu sdělit. Je pravda, že je snadné od takto postiženého člověka odejít, ale já to nechci. Ještě bych jí chtěl pomoci nést její břímě, i když vím, že je to velmi těžké až nemožné.

3. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, jakož i výslechy účastníků, přičemž učinil tato skutková zjištění: z oddacího listu vydaného Magistrátem města Olomouce dne , datum, , že účastníci uzavřeli manželství dne , datum, před MMOl, když manžel byl vdovec, manželka rozvedená; z nesporného tvrzení účastníků, že z manželství se nenarodili žádné děti; z výpovědi manželky jako účastníka řízení, že manželství přestala považovat za funkční od doby nastěhování do Olomouce, kdy jí manžel předal písemný seznam jejích údajných vad, což ji psychicky zasáhlo. Manželé spolu nežijí jako manželé již přibližně 15 let, tedy od důchodu. Každý z nich si zajišťuje chod domácnosti samostatně, stravu jim zajišťuje pečovatelská služba a v úklidu se střídají. Manžel se nezajímá o zdravotní stav manželky, nenavštěvuje ji v nemocnici, neúčastní se lékařských kontrol ani jí nepomáhá s převozy, přičemž péči o ni zajišťuje jejich dcera. Manželka k němu nechová žádný pozitivní citový vztah, označuje jej za člověka se „zlem v sobě“ a uvedla, že spolu téměř nekomunikují; veškerý čas tráví ve svém pokoji, kde jí, spí a odpočívá, manžel o jejím zdravotním stavu a lécích nic neví. Nepokusila se o záchranu manželství odbornou cestou, pokus o rozhovor z její strany byl manželem ignorován. Obnovení manželského soužití považuje za nemožné, protože mezi nimi neexistuje žádný kontakt a manžel se jí vyhýbá. Za příčinu rozvratu označila zejména ponižování, obviňování, zlehčování její víry, nezájem o její , podezřelý výraz, stav a také incident, při kterém ji manžel před 15 lety znásilnil, což tehdy neoznámila policii, protože se styděla, pouze o tom informovala dceru. Trestní oznámení na manžela podala zhruba týden před návštěvou právní zástupkyně z důvodu jeho obviňování a nátlaku. Uvedla, že manžel ji nikdy nepochválil, nesnažil se o záchranu manželství a že spolu netráví volný čas. Nejsou jí známé žádné okolnosti, které by bránily rozvodu. Manželka uvedla, že v žádném případě není možné obnovení manželského soužití a toto kategoricky odmítá. z výpovědi manžela jako účastníka řízení, že s manželkou sdílí společný byt, ale vedou oddělenou domácnost, každý se stravuje zvlášť, v úklidu společných prostor se střídají a prádlo dříve prali společně, přičemž praní zajišťoval manžel. V současnosti nevedou žádné společné činnosti, a to od loňského roku. Manžel manželce při provozu domácnosti momentálně nepomáhá, nakupuje si sama nebo prostřednictvím dcery. Intimní vztah mezi nimi skončil v roce 2005. Manžel uvedl, že má k manželce stále citový vztah a že ji má rád, avšak s ohledem na její psychický stav je podle něj téměř nemožné tento citový vztah projevit. Uvedl, že se zajímá o její zdravotní stav, ačkoli ji v nemocnici nenavštěvoval z důvodu vlastních zdravotních obtíží, ale zajímal se o výstupní lékařské zprávy. Mezi manžely téměř neprobíhá komunikace, manžel uvedl, že udělá, co manželka chce, ale že si spolu nepovídají a s manželkou se podle něj nedá rozumně komunikovat, neboť má jen svou pravdu. Popsal jejich každodenní život jako dlouhodobě stagnující, přibližně rok „na mrtvém bodě“. Uvedl, že manželku v její víře neomezuje. Na podané trestní oznámení reagoval s tím, že jej považuje za účelové, neboť k němu došlo těsně před podáním návrhu na rozvod, a domnívá se, že pokud by šlo o vážnou věc, byla by ho Policie kontaktovala. Uvedl, že manželství podle něj dlouhodobě nefunguje, ale chce, aby fungovalo, a že rozvod nechce, neboť manželku měl a má rád a chce jí pomoci, aby se zbavila „vnitřního neklidu“. Obnovení manželského soužití považuje za možné za podmínky, že manželka bude chtít a bude se věnovat svému psychickému stavu. Neuvádí žádné okolnosti, které by bránily rozvodu. Domnívá se, že manželka si setrvání v manželství má rozmyslet, neboť spoléhání se pouze na dceru podle něj není řešením, a vyjádřil naději, že se manželka změní. Podle něj si manželka nechce připustit psychické problémy, a proto jí nemohl pomoci. Její stav nekonzultoval s odborníkem, ale na základě vlastního pozorování a konfliktu manželky s autoškolou usoudil, že trpí psychickými problémy, které podle něj vedly k rozvratu manželství. Uvedl, že prakticky není možné udělat nic pro záchranu manželství, neboť manželka odmítá problém přiznat. Z dopisu ze dne , datum, , že tento napsal manžel manželce a uvedl v něm, že jí chce pomoci nést její úděl a životní trápení, přičemž ji vyzývá, aby jeho slova neodmítla, ale zamyslela se nad nimi. Upozorňuje ji, že podle jeho dlouhodobého pozorování má problém především ona sama, neboť ji od dětství provází strach, žárlivost a potřeba být výjimečná. Zmiňuje její tendenci přenášet vinu na druhé, nepřipouštět diskuzi o problémech a označovat každého, kdo s ní nesouhlasí, za nepřítele. Uvádí, že žárlila už jako dítě na mladší sestru a později i na partnery či jejich okolí, a že žárlivý člověk často podezírá druhé z nekalého jednání. Podle něj je důvěra základem mezilidských vztahů, ale v jejím případě chybí, což činí soužití s ní velmi obtížným. Domnívá se, že si problém nepřipouští a tudíž jej nemůže řešit sama, přesto věří, že společným úsilím by mohlo dojít ke zlepšení. V závěru konstatuje, že pokud by nechtěla spolupracovat s ním, měla by se obrátit na psychologa a mluvit otevřeně, jinak jí nebude pomoci. Své výrazy omlouvá s tím, že i on sám dělá chyby, ale přesto ji žádá, aby se nad jeho slovy vážně zamyslela. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení, že dne , datum, se na policii dostavila manželka, aby podala oznámení na svého manžela, který jí měl psychicky deptat a svým chováním zhoršit její zdravotní stav až k úmrtí. Manželka v rámci podaného vysvětlení uvedla, že společně s manželem žije ve dvoupokojovém bytě její dcery , jméno FO, , ve třetím patře bytového domu na adrese , adresa, v Olomouci. V tomto bytě mají každý svůj pokoj, který samostatně obývají. Jinak nemají nic společného, ani peníze, ani majetek. Vše začalo dopisem, který jí napsal. V tomto dopise jí urážel, až jí to dohnalo k tomu, že utekla z domu. Co přesně bylo v dopise napsáno již neví a již jej nemá, protože ho ve vzteku zničila. Neustále si zapisuje, jaká je a jak se chová, protože se tak prý sám nevyléčí z nemoci a má to v plánu. Dělá si z ní legraci. I když mu řekla, že chce v klidu věci probrat, tak se jí vysmál. Stává se stále vzteklejším, křičí, nepustí jí ke slovu. Je den co den agresivní a sám si myslí, že nemá žádnou chybu. Opakovaně jí vyčítá minulost a říká, že ho obrala o peníze a ponižuje ho před známými, aniž by však použil vulgarismy. Je po operaci srdce, proto se nemůže rozčilovat, ale s chováním manžela už to nejde. důkazní návrh manželky na výslech dcery manželky , jméno FO, soud pro nadbytečnost odmítl.

4. Soud učinil na základě provedených důkazů a z nesporných tvrzení účastníků ve věci následující závěr o skutkovém stavu:Účastníci uzavřeli dne , datum, před Magistrátem města Olomouce manželství, jež doposud trvá. Účastníkům se v průběhu manželství nenarodili žádné děti. Manželství je dlouhodobě nefunkční, bez partnerského, intimního i citového soužití. Manželé spolu sice nadále sdílejí společný byt, avšak každý bydlí ve svém pokoji a každý vede vlastní domácnost. Společnou domácnost manželé nevedou nejméně po dobu jednoho roku před rozhodnutím soudu. Každý z manželů si zajišťuje stravu samostatně, péči o manželku zajišťuje výhradně dcera, v úklidu se manželé střídají pouze ve společných prostorách, vzájemná komunikace je minimální a jejich soužití neprobíhá ani po stránce citové, ani praktické. Manžel pro manželku v současnosti nic nezajišťuje, společné činnosti nevykonávají a běžné soužití je „na mrtvém bodě“ již přibližně rok. Intimní soužití skončilo již v roce 2005. Manželka k manželovi nechová žádný citový vztah, označuje jej za osobu s negativními vlastnostmi a uvádí, že ji psychicky i fyzicky poškozoval, zatímco manžel tvrdí, že ji má stále rád, ale její psychický stav podle něj znemožňuje jakýkoli rozumný kontakt. Manžel napsal manželce dopis, kde jí vytkl její vady a vyzval jí k řešení jejích psychických problémů. Manžel se o zdravotní stav manželky fyzicky nezajímal, v nemocnici ji pro své vlastní zdravotní problémy nenavštěvoval, jinak péči o ni zajišťuje dcera. Manželka se nepokusila o záchranu vztahu, obnovení manželství považuje za nemožné. Manželka podala na PČR oznámení na svého manžela s tím, že manžel jí má psychicky deptat. Manžel se s rozvodem neztotožňuje, přeje si setrvání v manželství a doufá ve změnu postoje manželky.

5. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „občanský zákoník“), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.

6. Podle § 756 občanského zákoníku, soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.

7. Podle § 758 občanského zákoníku spolu manželé nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.

8. Soud vzhledem k výše uvedenému skutkovému stavu dospěl k závěru, že byly naplněny podmínky shora citovaného ustanovení § 755 občanského zákoníku, když manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Manžel uvádí, že obnovení manželského soužití je závislé na tom, jestli manželka bude chtít a jestli bude dělat něco s psychikou, avšak manželka obnovení manželského soužití jednoznačně odmítá. Vzájemné soužití účastníků trvá pouze formálně a vztah mezi manžely je dlouhodobě narušen natolik, že neplní žádnou ze základních funkcí manželství. Manželství je dlouhodobě nefunkční, bez partnerského, intimního i citového soužití. Manželé spolu sice nadále sdílejí společný byt, avšak každý vede vlastní domácnost. Soud ze shodných a vzájemně se doplňujících výpovědí účastníků dovodil, že manželé společnou domácnost ve smyslu § 755 občanského zákoníku, tedy domácnost založenou na vzájemné péči, spolupráci a sdílení každodenního života, nevedou nejméně po dobu jednoho roku před rozhodnutím soudu. Každý z manželů si zajišťuje stravu samostatně, péči o manželku zajišťuje výhradně dcera, v úklidu se manželé střídají pouze ve společných prostorách, vzájemná komunikace je minimální a jejich soužití neprobíhá ani po stránce citové, ani praktické. Manžel pro manželku v současnosti nic nezajišťuje, společné činnosti nevykonávají a běžné soužití je „na mrtvém bodě“ již přibližně rok. Intimní soužití skončilo již v roce 2005. Vzájemné soužití trvá pouze formálně a vztah mezi manžely je dlouhodobě narušen natolik, že neplní žádnou ze základních funkcí manželství, přičemž charakter a intenzita popsaného soužití svědčí o faktickém a dlouhodobém oddělení životů obou manželů. Ve smyslu ust. § 756 občanského zákoníku soud zjistil rozvrat v manželství účastníků, přičemž se zabýval příčinami rozvratu manželství a tyto spatřuje především ve vzájemném citovém odcizení, které pramení zejména z nedostatku komunikace, odlišných názorů na společný život a absenci společně tráveného času. Rozvrat manželství je podtržen skutečností, že manželka kategoricky vylučuje možnost obnovení manželského soužití. Žádný z manželů při tom netvrdil, že by některému z účastníků byla samotným rozvodem manželství způsobena závažná újma.

9. S ohledem na shora uvedené soud návrhu manželky vyhověl a manželství účastníků rozvedl (výrok I. rozsudku).

10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto výrokem II. rozsudku podle ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále též „z. ř. s.), dle kterého, bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. Soud v řízení neshledal mimořádné skutečnosti, které odůvodňovaly závěr pro přiznání náhrady nákladů řízení některému z účastníků Za této situace, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.