11 C 143/2024

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Eliškou Bognárovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno . Anonymizováno ., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o 93 129,32 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, , a to do 3 dnů od právní moci rozhodnutí.

II. Žaloba na zaplacení částky , částka, , kapitalizovaný úrok ve výši 9 504,5 od , datum, do , datum, , kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, od , datum, do , datum, , úrok ve výši 15,9 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , úrok ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.

III. Řízení se zastavuje co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni úrok ve výši 0,9 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně (dále též jen „banka“) uzavřel se žalovaným dne , datum, Smlouvu o půjčce č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“), v níž se banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, a žalovaný se zavázal tento úvěr splácet v 96 pravidelných měsíčních splátkách v celkové výši , částka, dle smlouvy vždy 9. dni v měsíci, spolu se smluvním úrokem ve výši 15,90 % p. a., měsíčním poplatkem za pojištění ve výši , částka, a s dalšími poplatky dle této smlouvy a obchodních podmínek. Žalobce splnil svoji povinnost a úvěr žalovanému poskytl, žalovaný však úvěr nesplácel dle smluvních podmínek a splátky nezasílal řádně a včas. Vzhledem k porušení smluvních podmínek ze strany žalovaného přistoupila banka v souladu s Produktovými podmínkami dne , datum, k zesplatnění úvěru. Před poskytnutím úvěru původní věřitel splnil své zákonné povinnosti, když zkoumal úvěruschopnost žalovaného. Žalovaná částka sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši , částka, , z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši , částka, , z kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši , částka, a z dlužných poplatků ve výši , částka, . Dlužné poplatky ve výši , částka, , tvoří naúčtované a neuhrazené poplatky za pojištění schopnosti splácet ve výši , částka, dle za měsíce duben až listopad 2023.Žalobce v souladu s ustanovením § 142a zákona č. 99/1963 Sb., v platném znění, zaslal žalovanému předžalobní výzvu. Žalovaný však ani přes tuto výzvu svůj dluh neuhradil.

2. Podáním ze dne , datum, vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do úroku ve výši 0,90 % p. a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Soud tedy řízení výrokem II. tohoto rozsudku v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil dle ust. § 96 odst. 2 o. s. ř.

3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval.

4. Žalovaný se nedostavil k žádnému z nařízených jednání (tj. ani , datum, , ani 23. 20. 2024), právní zástupce žalobkyně se dostavil k prvnímu nařízenému jednání, z druhého se omluvil.

5. Soud učinil následující skutková zjištění:- z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta a ze souhrnu žádosti o úvěrový produkt soud zjistil, že žalobkyně při ověření úvěruschopnosti žalovaného vycházela z informací z externích úvěrových registrů, zohledňovala příjmy žalovaného, pravidelné výdaje žalovaného, přičemž vycházela z nižšího příjmu žalovaného, než který deklaroval ve své žádosti, a to ve výši , částka, (na základě statistického nástroje, žalovaný deklaroval výši , částka, ), pokud jde o výdaje, ty byly z důvodu obezřetnosti navýšeny oproti výdajům deklarovaným, a sice na částku , částka, , přičemž výdaje na splátky půjček činily , částka, , výdaje na bydlení vč. hypotéky a st. úvěru činily , částka, , výdaje na živobytí činily , částka, a ostatní výdaje stanovili na částku , částka, . Žalovanému tak na splátku nové půjčky a nepředvídané výdaje zbývá celkem , částka, . Žalobkyně kontrolovala, zda má interní či externí dluhy, negativní záznamy na black listech, neplatné doklady či existující exekuce – vše bez negativního záznamu. Celkové rizikové vyhodnocení klienta bylo dle interního postupu stanoveno na úroveň třídy D, která odpovídá pravděpodobnosti splacení úvěru 97,86 %.- z Manuálního vstupu Konsolidovaného blacklistu (BRKI) soud zjistil, že žalovaný si od roku 2017 požádal celkem o 26 úvěrů u 4 institucí, k říjnu 2021(k období předcházejícímu uzavření předmětné úvěrové smlouvy) činila suma zbývajících splátek , částka, , přičemž měsíční splátky činily , částka, . V období od dubna 2021 do prosince 2021 si žalovaný celkem , hodnota, krát požádal o úvěr, přičemž v pěti případech mu byla žádost odmítnuta, v jednom případě byla žádost stále evidována a ve dvou případech byla žádost odvolána. Sumy částek, o něž žalovaný žádal, se v průběhu času zvyšovaly. Tento manuál byl vytištěn dne , datum, .- a z výpisu z bankovního účtu č. , č. účtu, za období od , datum, – , datum, vyhotoveného, resp. vytištěného dne , datum, soud mimo jiné zjistil, že žalovaný měsíčně utrácel desetitisíce korun na sazka.cz.- z Návrhu na uzavření Smlouvy o půjčce č. , hodnota, , z Akceptace návrhu na uzavření Smlouvy o půjčce č. , hodnota, , z Rámcové smlouvy o poskytování bankovních a platebních služeb , Anonymizováno, , Anonymizováno, a. s., z informačního dokumentu o pojistném produktu, z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, z občanského průkazu, ze Sazebníků pro účty, úvěrové produkty, investiční nástroje a služby, z Produktových podmínek , právnická osoba, pro půjčky, ze , právnická osoba, podmínek Equa Bank, soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, a. s. uzavřel se žalovaným dne , datum, Smlouvu o půjčce č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“), v níž se banka zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši , částka, a žalovaný se zavázal tuto zápůjčku splácet ve 96 pravidelných měsíčních splátkách v celkové výši , částka, dle smlouvy vždy k 9. dni v měsíci, spolu se smluvním úrokem ve výši 15,90 % ročně, měsíčním poplatkem za pojištění schopnosti splácet ve výši , částka, a s dalšími poplatky dle této smlouvy a obchodních podmínek. Pro případ porušení povinností vyplývajících ze Smlouvy byla mimo jiné sjednána možnost původního věřitele prohlásit dosud nesplacenou půjčku nebo její část za splatnou.- z výpisů z úvěrového účtu, z výpisu z účtu 4826273003/5500, z výpisů z účtu žalovaného č. , hodnota, u , právnická osoba, . za období od listopadu 2022 do prosince 2023, že žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku v souladu se Smlouvou. Žalovaný zaplatil žalobkyni na splátkách částku , částka, .- z Prohlášení o okamžité splatnosti zajišťovaného závazku a výzvy k úhradě dluhu, že původní věřitel zesplatnil zápůjčku žalovaného, vyplývající ze smlouvy č. , hodnota, a vyzval žalovaného k úhradě dluhu v celkové výši , částka, .- z Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, včetně příloh, z Dodatku k Rámcové smlouvě o postupování pohledávek č. 12/2023, ze Smlouvy o postoupení pohledávek č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, včetně příloh, ze Smlouvy o postoupení pohledávek č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, včetně seznamu postoupených pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky včetně podacích archů, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smluv o postoupení pohledávek, uzavřených nejprve dne , datum, mezi společností I-Xon a.s. a společností , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, , , adresa, , a poté dne , datum, mezi žalobkyní a společností , Anonymizováno, -, Anonymizováno, a.s. Postoupení byla přípisy ze dne , datum, , , datum, a , datum, oznámena žalovanému.- z Oznámení o právním zastoupení a výzvě k úhradě dluhu ze dne , datum, , že tímto přípisem vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu ze smlouvy č. , hodnota, v aktuální výši , částka, .Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

6. Právní předchůdce žalobkyně, společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, , uzavřel se žalovaným dne , datum, Smlouvu o půjčce č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“), v níž se banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, a žalovaný se zavázal tuto zápůjčku splácet v 96 pravidelných měsíčních splátkách v celkové výši , částka, dle smlouvy vždy 9. dni v měsíci, spolu se smluvním úrokem ve výši 15,90 % ročně, měsíčním poplatkem za pojištění schopnosti splácet ve výši , částka, a s dalšími poplatky dle této smlouvy a obchodních podmínek. Pro případ porušení povinností vyplývajících ze Smlouvy byla mimo jiné sjednána možnost původního věřitele prohlásit dosud nesplacenou půjčku nebo její část za splatnou. Původní věřitel poskytl žalovanému úvěr v souladu se Smlouvou. Žalovaný zaplatil za dobu trvání úvěru celkem částku , částka, . Původní věřitel zesplatnil úvěr žalovaného, vyplývající ze smlouvy č. , hodnota, a vyzval žalovaného k úhradě dluhu v celkové výši , částka, . Před poskytnutím úvěru původní věřitel posuzoval úvěruschopnost žalovaného tak, že deklarovaný příjem ověřil s využitím komplexního statistického nástroje, který určuje reálně dosažitelné příjmy na základě klientových osobních předpokladů, tvrzené výdaje navýšil, zohledňoval výši splátek půjček a ověřil informace z externích úvěrových registrů. Dne , datum, byla uzavřena smlouva o Smlouva o fúzi sloučením mezi společností , právnická osoba, . se společností , právnická osoba, ., na základě které přešlo jmění společnosti , právnická osoba, . na společnost , právnická osoba, . Společnost IXon a.s. a společnost , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, , , adresa, , uzavřela dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek, mezi nimiž byla i předmětná pohledávka za žalovaným, poté dne , datum, uzavřela společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a.s. a žalobkyně další smlouvu o postoupení pohledávek, mezi nimiž byla též pohledávka za žalovaným. Postoupení byla přípisy ze dne , datum, , , datum, a , datum, oznámena žalovanému. Přípisem ze dne , datum, vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu ze smlouvy č. , hodnota, v aktuální výši , částka, .

7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 2397 občanského zákoníku úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.

9. Podle § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

10. Podle § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

11. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ“) (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Podle § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

13. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně nesplní, je v prodlení.

14. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Podle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

17. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

18. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

19. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

20. Podle § 96 odst. 1, 2, 3 a 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až poté, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. Jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání, nebo jde-li o zpětvzetí návrhu na rozvod, neplatnost manželství nebo určení, zda tu manželství je či není anebo o zpětvzetí návrhu na zrušení, neplatnost nebo neexistenci partnerství.

21. Aktivní legitimace žalobce je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, mezi společností , Anonymizováno, -, Anonymizováno, a.s. a společností , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, , , adresa, a mezi žalobcem a společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a.s., která byla věřitelem žalovaného, na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Společnost , právnická osoba, . nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o fúzi sloučením společnosti , právnická osoba, . se společností , právnická osoba, . ze dne , datum, .

22. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná pouze částečně. Soud dospěl k závěru, že žalobkyni se nepodařilo prokázat, že před uzavřením úvěrové smlouvy provedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného. K tomu soud uvádí, že dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, dostupný na www.usoud.cz). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle § 580 odst. 1 o. z., je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle § 588 o. z. absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu.

23. Soud po provedeném dokazování konstatuje, že v tomto konkrétním případě žalobkyně neposoudila úvěruschopnost žalovaného řádně. Z vyjádření žalobkyně k posuzování úvěruschopnosti vyplynulo, že poměřovala žalovaným sdělené údaje o jeho příjmech a výdajích se statistickým modelem, tj. nikoli s doloženými doklady tvrzených skutečností. Žalobkyně sice tvrdila, že informace čerpala z externích úvěrových registrů (BRKI, NRKI, SOLUS), posuzovala aktuální dluhy interní a externí, negativní záznamy na black listech, existující exekuce, tato svá tvrzení však doložila pouze výpisem z tzv. Konsolidovaného blacklistu, který vycházel z registru BRKI. To, zda nahlédla i do jiných registrů, insolvenčního rejstříku, registru exekucí, atd. však soudu nedoložila. Předmětný výpis navíc byl vyhotoven až dne , datum, . Tímto důkazem tedy nelze prokázat, že si výpis pořídila před poskytnutím úvěru v roce 2021. Nadto z tohoto výpisu vyplývá, že si žalovaný v předcházejícím období požádal o větší množství úvěrů, přičemž těmto žádostem, ač zněly na výrazně nižší částky, nebylo vyhověno, přičemž sumy částek, o něž si žalovaný úspěšně žádal se v čase navyšovaly. Z úvěrové historie je rovněž seznatelné, že novým úvěrem žalovaný splácel úvěr starší. Žalobkyně současně soudu předložila výpis z bankovního účtu žalovaného též za období předcházející uzavření úvěrové smlouvy, nicméně tento výpis je opatřen datem tisku , datum, , není tedy prokázáno, zda právní předchůdkyně nahlížela do výpisu z účtu žalovaného též před poskytnutím úvěru, toto ostatně v řízení ani netvrdila. Z tohoto výpisu nadto vyplynulo, že žalovaný měsíčně utrácel desetitisíce korun českých na sázkovém portálu sazka.cz. Holdování sázkovým hrám jakož i skutečnost, že žalovaný byl neúspěšným žadatelem o úvěr hned v několika případech bezprostředně předcházejících poskytnutí úvěru ze strany právního předchůdce žalobkyně, kdy z historie čerpání úvěrů bylo zřejmé, že částky, o něž žalovaný úspěšně žádal, se stále navyšovaly, měly žalobkyni (resp. její právní předchůdkyni) vést, pakliže těmito informace disponovala již před poskytnutím úvěru, k větší ostražitosti a dalšímu prověření žalovaného, zda je schopný poskytnutý úvěr řádně splácet, neboť jak vyplynulo shora, jím tvrzené informace poměřovala toliko se statistickými modely, jiným způsobem neověřovala pravdivost těchto tvrzení.

24. Právní předchůdkyně žalobkyně tak nemohla mít ucelený přehled o životní a majetkové situaci žalovaného. Pokud žalobkyně vycházela z takto neúplných a nijak nedoložených údajů, nedostála dle soudu své povinnosti vyplývající z ustanovení § 86 odst. 1 ZSÚ a předmětný závazkový vztah nezbývá než hodnotit jako neplatný i bez návrhu podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku ve spojení s § 588 občanského zákoníku a nároky z této neplatné smlouvy je pak třeba vypořádat podle § 87 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru. V souladu s ustanovením § 1727 občanského zákoníku pak soud považuje za neplatnou také pojistnou smlouvu, když tato byla jednoznačně závislá na smlouvě úvěrové, coby hlavním závazku a její vznik byl podmínkou vzniku smlouvy pojistné.

25. Jak dovodil Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nabízelo ustanovení § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy.

26. Zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, byl do českého právního řádu přijat jako implementace aktuálních směrnic Evropského společenství požadujících zvýšenou ochranu spotřebitele v prostředí spotřebitelských úvěrů, jejichž poskytovatelé často požadují po spotřebiteli nepřiměřené úroky a podmínky splatnosti takovýchto úvěrů. Konkrétním účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany. V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. Komentářová literatura uvedené rozvádí v tom směru, že důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele (a tedy soukromoprávní sankcí) je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vracení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud.

27. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanému dne , datum, poskytla částku , částka, . Žalobkyně pak sama v žalobě uvedla, že žalovaný uhradil na svůj dluh částku , částka, , což bylo v řízení též prokázáno. Žalovaný v řízení nenamítal žádné další vzájemné plnění ani jiný právní důvod, pro který by nárok zanikl či byl nevymahatelný, žalobkyni tedy vzniklo právo na vrácení poskytnuté a dosud nevrácené částky , částka, . Žalovaný byl v řízení nekontaktní, schopnost uhradit žalobkyni požadovanou částku nesporoval, ke svým možnostem plnit neuvedl ničeho, soud tedy přiznal žalobkyni právo na jednorázové plnění. V souladu se závěry Nejvyššího soudu pak soud žalobkyni nepřiznal ani požadované zákonné úroky z prodlení, neboť nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (viz. rozhodnutí NS sp. zn. , spisová značka, ).

28. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako obecnou třídenní, když žalovaný v řízení netvrdil ničeho ohledně svých možností vrátit poskytnutou jistinu, ačkoliv břemeno tvrzení a důkazní nesl právě on.

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, přičemž posuzoval míru procesního úspěchu a neúspěchu stran v daném sporu. Soud při posuzování úspěchu a neúspěchu ve věci přihlížel k celkové částce uplatněné žalobou včetně veškerého příslušenství, neboť i tyto skutečnosti je nutno zohlednit, když rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má být zřejmým a logickým ukončením celého soudního řízení, a ne pouze mechanickým posuzováním výsledku sporu bez komplexního zhodnocení rozhodnutí v meritu věci (viz nález Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 257/05). Soud tedy kapitalizoval veškeré žalobou uplatněné příslušenstvím, a to ke dni rozhodnutí. Žalobkyně se tak v řízení domáhala zaplacení částky v celkové výši , částka, (, částka, + , částka, + , částka, + , částka, + , částka, + , částka, ). Žalovaný byl zavázán k úhradě částky , částka, . Více procesně úspěšným účastníkem byla žalobkyně, přičemž rozdíl úspěchu a neúspěchu v řízení v její prospěch činil 44,38 % z předmětu řízení. Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky , částka, za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Celkem tedy náklady řízení činí , částka, , 44,38 % z této částky představuje , částka, . Žalovaný je tedy povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku , částka, , a to v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně v obecné třídenní pariční lhůtě dle § 160 odst. 1, věta před středníkem o. s. ř.