11 C 146/2025

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Eliškou Bognárovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 306 560,72 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 92 381 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se žaloba v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky 158 957 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 251 338 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení, částky ve výši 55 222,72 Kč, úroku ve výši 66,38 % ročně z částky 211 517,23 Kč od 22. 10. 2024 do 14. 11. 2024 ve výši 8 994 Kč a úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 211 517,23 Kč od 15. 11. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 22. 10. 2024 dosáhne částky 879 120 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 306 560,72 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně jako věřitel uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, , kterou žalovaný podepsal dne 5. 6. 2024. Současně byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena Dohoda o konsolidaci, na jejímž základě byl úvěr ve výši 212 000 Kč použit na úhradu/započtení dluhů žalovaného u jiných smluvních vztahů, když zbytek úvěru 92 381 Kč byl žalovanému vyplacen dne 5. 6. 2024. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok ve výši 66,38 % ročně splácet v 60 měsíčních splátkách po 13 914 Kč (v těchto splátkách byla zahrnuta i úhrada za pojištění) splatných vždy k 16. dni kalendářního měsíce. Účastníci si ve smlouvě dále sjednali, že žalovaný zaplatí žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se ocitne v prodlení o délce 30 dnů. Žalobkyně uplatňuje smluvní pokutu za prodlení u splátek č. , hodnota, a 3, tj. 2 x 499 Kč. V důsledku prodlení žalovaného dále žalobkyni vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 2 x 200 Kč. Ve smlouvě bylo dále ujednáno, že pokud se žalovaný dostane do prodlení s úhradou jakékoli splátky o délce 65 dnů, dojde bez dalšího k zesplatnění celé zbývající dlužné částky. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky č. , hodnota, splatné dne 16. 8. 2024. K datu 20. 10. 2024 tak došlo k zesplatnění celého úvěru, kdy se dle ujednání smlouvy stala splatnou celá dosud nezaplacená jistina a k ní přirostlé dosud nezaplacené úroky, které se ke dni zesplatnění staly součástí nové jistiny ve výši 246 532,72 Kč. Ve smlouvě bylo dále ujednáno, že pokud žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí jistinu v den následující po zesplatnění, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení s její úhradou. V tomto případě ode dne 22. 10. 2024 do jejího úplného zaplacení, k datu vyhotovení žaloby v celkové výši 55 222,72 Kč. Žalobkyně se dále domáhá žalobou zaplacení úroku za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 211 517,23 Kč ode dne 22. 10. 2024 do zaplacení. Žalobkyně požaduje tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 66,38 %. Za dobu od 91. dne prodlení žalovaného, tj. od 15. 11. 2024, žalobkyně v souladu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tento uplatňuje ve výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, tj. v nominální úrokové sazbě 12,75 % ročně. Dále žalobkyně požaduje úhradu za pojištění ve výši 2 x 1 704 Kč. Na zaslanou předžalobní výzvu k plnění žalovaný nereagoval.

2. Žalobkyně dále tvrdila, že částka ve výši 119 619 Kč byla využita na splacení úvěru pod č. , hodnota, , zbývající část úvěru ve výši 92 391 Kč byla vyplacena ve prospěch žalovaného na jeho účet. Dále tvrdila, že původní úvěrová smlouva č. , hodnota, byla mezi týmiž stranami (žalobkyní jako věřitelem a žalovaným jako klientem) dne 27. 11. 2023 s jistinou 120 000 Kč a splatností 60 měsíců. Žalovaný tento úvěr po určitou dobu řádně splácel, následně však v první polovině roku 2024 požádal žalobkyni o nové úvěrové financování formou konsolidace stávajících závazků. Na základě této žádosti byla dne 5. 6. 2024 uzavřena nová úvěrová smlouva č. , hodnota, , která měla dvojí účel: uhradit zbývající nesplacenu jistinu úvěru č. , hodnota, včetně příslušenství k datu konsolidace, poskytnout žalovanému další finanční prostředky k volnému užití.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, tvrzení žalobkyně nijak nerozporoval.

4. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:- z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, že žalobkyně je od 11. 5. 2018 držitelem povolení České národní banky k poskytování spotřebitelských úvěrů;- z Dohody o konsolidaci ze dne 5. 6. 2024, že žalobkyně jako poskytovatel a žalovaný jako klient uzavřeli dne 5. 6. 2024 v návaznosti na smlouvu o úvěru č. , hodnota, , dohodu o konsolidaci, na jejímž základě měl být úvěr ve výši 212 000 Kč použit na úhradu dluhů žalovaného dle smlouvy o úvěru č. , hodnota, , přičemž celková výše částky, kterou bylo třeba zaplatit za účelem předčasného splacení celého úvěru činila 119 619 Kč, a na účet žalovaného měl být vyplacen pouze případný zbytek prostředků. Smluvní strany se dohodly, že úvěr ze smlouvy č. , hodnota, (tj. prostředky) bude žalovanému poskytnut na účet určený pro splácení dluhu vůči poskytovateli ze smlouvy o úvěru 9103251322 ve výši 119 619 Kč, a část prostředků ve výši 92 381 Kč bude vyplacena na bankovní účet žalovaného.- z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/ smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 5. 6. 2024, z dodatku č. , hodnota, k návrhu smlouvy o úvěru, z Přílohy č. , hodnota, k Návrhu na uzavření Smlouvy o úvěru/Smlouvy o úvěru – Pojištění schopnosti splácet úvěr a z přihlášky do pojištění, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru č. , hodnota, ve znění dodatku č. , hodnota, , na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 212 000 Kč. Smlouva o úvěru byla na základě žádosti žalovaného uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, kdy žalovaný tuto smlouvu podepsal doplněním jedinečného kódu, který mu byl žalobkyní za tímto účelem zaslán. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni celkovou částku 732 600 Kč (která nezahrnuje úhradu za pojištění) v 60 měsíčních splátkách ve výši 13 914 Kč. Ve splátkách je zahrnuta i splátka úroku, kdy sjednaná výpůjční úroková sazba činí 66,38 % ročně a byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru. V den uzavření uvedené smlouvy se žalovaný přihlásil jako zájemce o pojištění schopnosti splácet úvěr, účastníci si na základě této žádosti sjednali pojištění schopnosti splácet úvěr (balíček B pojištění), kdy se žalovaný zavázal hradit měsíční úhradu za pojištění ve výši 1 704 Kč, a to na bankovní účet žalobkyně s tím, že tato měsíční úhrada za pojištění tvoří součást všech splátek dle Smlouvy. RPSN činí 90,8 %. Část splátky bez měsíční úhrady za pojištění činila 12 210 Kč. V čl. 6 úvěrové smlouvy si účastníci dohodli důsledky vyplývající z prodlení žalovaného. V čl. 6.1. smlouvy si účastníci sjednali, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30 dnů, max. 2 999 Kč za rok, přičemž smluvní pokuta je v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku povinnosti k jejímu zaplacení. V čl. 6.

2. účastníci dále sjednali právo žalobkyně na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného u každé splátky, u které se žalovaný ocitne v prodlení s její úhradou o délce 15 dnů, s tím, že náhrada nákladů je v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva na její zaplacení. V čl. 6.3. smlouvy si účastníci sjednali, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 65 dnů dojde automaticky k zesplatnění úvěru, čímž se stávají okamžitě splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, veškeré smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů. Dle čl. 6.4. smlouvy ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru. Novou jistinu úvěru je žalovaný povinen zaplatit nejpozději v den zesplatnění úvěru. V čl. 6.5. smlouvy se účastníci dále dohodli, že pokud žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení;- z důkazu o odeslání 1 Kč, že žalobkyně žalovanému na jeho účet zaslala dne 5. 6. 2024 částku 1 Kč;- z obsahu zaslané SMS (informace o vyplacení), že žalobkyně žalovaného SMS zprávou ze dne 5. 6. 2024 informovala, že na jeho účet odeslala platbu ve výši 1 Kč, současně žalovanému sdělila, že VS této platby má použít jako podpisový kód pro odpovědní SMS zprávu, čímž dojde k podpisu smlouvy;- z předsmluvního formuláře, že žalovanému byly ze strany žalobkyně poskytnuty dne 5. 6. 2024 standardní informace o spotřebitelském úvěru;- z informačního dokumentu - podpisu na dálku – smlouva o spotřebitelském úvěru (tzv. produkt A), že v tomto dokumentu je obsažen popis systémového řešení podpisu klienta u smluv o spotřebitelském úvěru uzavíraných na dálku a že k podpisu návrhu smlouvy a dalších dokumentů ze strany klienta dochází tak, že zašle SMS zprávu na telefonní spojení žalobkyně, přičemž tato zpráva musí obsahovat jméno a příjemní klienta a stanovený podpisový kód, který byl klientovy zaslán ve formě variabilního symbolu platby ve výši 1 Kč;- z informace k pojistnému produktu, že se jedná o informace o skupinovém pojištění schopnosti splácet úvěry;- ze základních informací o klientovi, že se jedná o informace o žalovaném, jsou zde uvedeny kontaktní údaje (tel. č., e-mail) a č. účtu žalovaného , č. účtu, ;- z výpisu z nebankovního registru klientských informací ze dne 20. 5. 2024, že žalovaný měl evidovánu 1 žádost o úvěr u finančních institucí jiných než žalobkyně, součet Celkové zbývající částky Kreditních karet, Celkové čerpání úvěrového rámce Nesplátkových operací a celkové zbývající částky Splátkových operací v roli žadatele a spolužadatele včetně úvěru žalobkyně 1 462 239 Kč, součet Celkového úvěrového rámce Nesplátkových operací a Celkového limitu Kreditních karet v roli žadatele a spolužadatele (včetně úvěru žalobkyně hlášených do NRKI jako revolving) 0 Kč a dluh po splatnosti 0 Kč.- z prohlášení klienta, že dne 5. 6. 2024 žalovaný mimo jiné stvrdil svým podpisem, že se seznámil se všemi informacemi podle § 92 zákona o spotřebitelském úvěru, že si je vědom, jaká je výše sjednaných úroků z úvěru a souhlasí s ní, že nemá žádné splatné dluhy a že se nenachází v úpadku;- z prohlášení o politické exponovanosti ze dne 5. 6. 2024, že žalovaný stvrdil svým podpisem, že není a nebyl v prohlášení uvedeném období politicky exponovanou osobou;- z hodnocení klienta ze dne 5. 6. 2024, že k 5. 6. 2024 měl žalovaný pravidelný čistý měsíční příjem ze zaměstnání 46 802 Kč, jeho měsíční výdaje činily celkem 17 606 Kč, z toho 7 816 Kč na bydlení (nájemné a inkaso), 4 860 Kč jako životní minimum a 4 930 Kč splátky žalobkyni, ostatní výdaje (doprava, kurzy, záliby, apod.) činily 0 Kč. Rezerva byla vyčíslena částkou 1 000 Kč, volné zdroje ke splácení 28 196 Kč. Dále žalovaný uvedl, že je svobodný, má maturitu, je zaměstnán u společnosti , právnická osoba, ., , adresa, , v hlavním pracovním poměru na dobu neurčitou od 1. 1. 2024, formu bydlení uvedl státní/obecní;- z potvrzení o přijaté platbě - detailu úhrady z bankovního účtu, že žalovanému byla zaměstnavatelem zaplacena mzda dne 15. 2. 2024 ve výši 44 893 Kč, dne 15. 3. 2024 ve výši 46 936 Kč, dne 15. 4. 2024 ve výši 46 578 Kč a dne 15. 5. 2024 ve výši 46 892 Kč;- z dokladu o vyplacení úvěru a z výpisů z KB, že žalovaný úvěr čerpal ve výši 92 381 Kč dne 5. 6. 2024 a že částka 119 619 Kč byla dne 5. 6. 2024 poukázána na účet žalobkyně , Anonymizováno, , VS , var. symbol, , SS , Anonymizováno, ;- z oznámení o schválení úvěru ze dne 6. 6. 2024 včetně dodejky, že žalobkyně oznámila žalovanému, že akceptovala jeho návrh na uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 5. 6. 2024 a došlo tak k jejímu uzavření;- ze splátkového kalendáře, že žalovanému bylo v souvislosti se smlouvou o úvěru č. , hodnota, předepsáno 60 měsíčních splátek po 13 914 Kč;- z karty klienta, že žalovaný uhradil žalobkyni splátku č. , hodnota, ve výši 13 914 Kč dne 19. 7. 2024 a dále neuhradil ničeho, je zde uvedena nominální výše úvěru 732 600 Kč, smluvní odměna úvěru 520 000 Kč a poskytnutá částka 212 000 Kč;- z kopie občanského průkazu žalovaného, že žalobkyně disponuje úplnou kopií občanského průkazu žalovaného;- z výzvy k zaplacení ze dne 16. 9. 2024, že žalobkyně touto žalovaného vyzývala k zaplacení splátky č. , hodnota, splatné dne 16. 8. 2024 a splátky č. , hodnota, splatné dne 16. 9. 2024 s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru;- z výzvy k zaplacení ze dne 17. 10. 2024, že žalobkyně touto žalovaného vyzývala k zaplacení splátky č. , hodnota, splatné dne 16. 8. 2024, splátky č. , hodnota, splatné dne 16. 9. 2024 a splátky čl. 4 splatné dne 16. 10. 2024 s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru;- z oznámení ze dne 20. 10. 2024, že žalobkyně oznamovala žalovanému, že vzhledem k jeho prodlení se splácením splátek došlo k okamžitému zesplatnění všech závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru a vyzvala ho do 10 dnů od data odeslání tohoto oznámení k úhradě dlužné částky v celkové výši 251 338 Kč;- z předžalobní výzvy včetně podacího archu bylo zjištěno, že dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne 13. 5. 2025 odeslaným téhož dne, byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky.Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

5. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 212 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni celkovou částku 732 600 Kč (nezahrnující úhradu za pojištění) v 60 měsíčních splátkách ve výši 13 914 Kč, přičemž ve splátkách je zahrnuta i splátka úroku, kdy sjednaná výpůjční úroková sazba činí 66,38 % ročně a byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru, a pojištění ve výši 1 704 Kč, výše RPSN činí 90,8 %. V čl. 6 úvěrové smlouvy si účastníci dohodli důsledky vyplývající z prodlení žalovaného. V čl. 6.1. smlouvy si účastníci sjednali, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30 dnů, max. 2 999 Kč za rok, přičemž smluvní pokuta je v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku povinnosti k jejímu zaplacení. V čl. 6.

2. účastníci dále sjednali právo žalobkyně na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného u každé splátky, u které se žalovaný ocitne v prodlení s její úhradou o délce 15 dnů, s tím, že náhrada nákladů je v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva na její zaplacení. V čl. 6.3. smlouvy si účastníci sjednali, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 65 dnů dojde automaticky k zesplatnění úvěru, čímž se stávají okamžitě splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, veškeré smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů. Dle čl. 6.4. smlouvy ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru. Novou jistinu úvěru je žalovaný povinen zaplatit nejpozději v den zesplatnění úvěru. V čl. 6.5. smlouvy se účastníci dále dohodli, že pokud žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Současně se smlouvou o úvěru č. , hodnota, byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena Dohoda o konsolidaci, na jejímž základě měl být úvěr 212 000 Kč použit na úhradu dluhů žalovaného dle smlouvy o úvěru č. , hodnota, , přičemž celková výše částky, kterou bylo třeba zaplatit za účelem předčasného splacení celého úvěru činila 119 619 Kč, a na účet žalovaného měl být vyplacen pouze případný zbytek prostředků. V Dohodě o konsolidaci se smluvní strany dohodly, že úvěr dle Smlouvy č. , hodnota, (tj. prostředky) bude žalovanému poskytnut na účet určený pro splácení dluhu vůči poskytovateli ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ve výši 119 619 Kč, a část prostředků ve výši 92 381 Kč bude vyplacena na bankovní účet žalovaného. Žalobkyně tvrdila, že úvěrová smlouva č. , hodnota, byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným dne 27. 11. 2023, že na základě uvedené smlouvy byla žalovanému poskytnuta jistina 120 000 Kč, že úvěr byl sjednán na dobu 60 měsíců se splátkou 7 340 Kč měsíčně a nominální úroková sazba činila 69,9 %. Uvedenou úvěrovou smlouvu však nedoložila. Žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného na základě NRKI a z potvrzení o přijeté platbě. V NRKI měl žalovaný evidovánu 1 žádost o úvěr u finančních institucí jiných než žalobkyně, součet celkové zbývající částky Kreditních karet, Celkové čerpání úvěrového rámce Nesplátkových operací a celkové zbývající částky Splátkových operací v roli žadatele a spolužadatele včetně úvěru žalobkyně 1 462 239 Kč, součet Celkového úvěrového rámce a Nesplátkových operací Celkového limitu Kreditních karet v roli žadatele a spolužadatele (včetně úvěru žalobkyně hlášených do NRKI jako revolving) 0 Kč a dluh po splatnosti 0 Kč. Žalovaný byl v době uzavření smlouvy zaměstnán v pracovním poměru na dobu neurčitou u zaměstnavatele , právnická osoba, ., , adresa, . Žalovaný v hodnocení klienta uvedl, že má maturitu, je svobodný, formu bydlení uvedl státní/obecní. Žalovaný dále uvedl, že má měsíční výdaje ve výši 7 816 Kč na bydlení, životní minimum ve výši 4 860 Kč a na splátky žalobkyni 4 930 Kč. V kolonce „ostatní“ (doprava, kurzy, záliby apod.) žalovaný uvedl 0 Kč. Příjmy žalovaného činily 46 802 Kč, výdaje celkem 17 606 Kč, rezerva 1 000 Kč a volné zdroje ke splácení 28 196 Kč. Z potvrzení o přijeté platbě bylo zjištěno, že žalovanému byla zaměstnavatelem vyplacena mzda dne 15. 2. 2024 ve výši 44 893 Kč, dne 15. 3. 2024 ve výši 46 936 Kč, dne 15. 4. 2024 ve výši 46 578 Kč a dne 15. 5. 2024 ve výši 46 892 Kč. Žalovaný úvěr čerpal dne 5. 6. 2025 ve výši 92 381 Kč. , adresa, 916 Kč byla poukázána na účet žalobkyně, přičemž jako specifický symbol bylo uvedeno č. smlouvy o úvěru , Anonymizováno, . Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splátek o více jak 65 dní žalobkyně v souladu se smluvním ujednáním v článku 6.) Smlouvy úvěr zesplatnila a dopisem ze dne 20. 10. 2024 vyzývala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky ve výši 251 338 Kč. Před podáním žaloby žalobkyně prostřednictvím právního zástupce vyzvala žalovaného k úhradě žalobní pohledávky výzvou ze dne 13. 5. 2025.

6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

8. Podle § 2398 odst. 1, 2 o. z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

9. Podle § 2399 odst. 1, 2 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

10. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně nesplní, je v prodlení.

13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

15. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

16. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Po provedeném dokazování dospěl soud v rámci právního hodnocení k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná pouze částečně.

18. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Jelikož žalovaný při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru vystupoval jako spotřebitel (slabší strana), je nezbytné na uvedený smluvní vztah aplikovat ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. V souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb. měla žalobkyně jako věřitel povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně, s odbornou péčí, posoudit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, tj. jeho schopnost úvěr splácet. Věřitel přitom nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Žalobkyně v řízení soudu neprokázala, že řádným (výše uvedeným) způsobem prověřovala schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr.

19. V daném řízení žalobkyně tvrdila, že řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného u obou úvěru, a to na základě dokladů o příjmech, výpisů z databáze NRKI, hodnocení klienta a prohlášení dlužníka. Tvrdila, že v době sjednání obou úvěrů měl žalovaný stabilní a ověřitelný příjem ze zaměstnání u společnosti , právnická osoba, , jak plyne z výpisu z účtu za březen – květen 2024. Žalobkyně k prověření úvěruschopnosti žalovaného soudu předložila výpis z NRKI a potvrzení o přijaté platbě - detail úhrady z bankovního účtu, z něhož je zřejmé pouze vyplacení mzdy žalovanému. Jakékoliv doklady o výdajích však k dispozici neměla a od žalovaného si je nevyžádala, když kromě běžných základních výdajů na jídlo a hygienické potřeby, které jsou kryté zohledněnou částkou životního minima, ostatní výdaje z valné většiny doložit lze a u jednotlivých dlužníků se mohou zcela zásadně lišit, a to v závislosti na formě bydlení či dalších pravidelných výdajích (telefon, internet, cesty do zaměstnání, léky atd.).

20. Soud tak po provedeném dokazování konstatuje, že v tomto konkrétním případě žalobkyně neposoudila úvěruschopnost žalovaného řádně, když prověřila pouze měsíční příjmy žalovaného z potvrzení o přijaté platbě. Žalobkyně však vůbec neprověřila pravidelné měsíční výdaje žalovaného, když se spokojila s pouhým tvrzením žalovaného o nákladech na bydlení ve výši 7 816 Kč měsíčně, s uvedenou částkou životního minima 4 860 Kč a splátek žalobkyni ve výši 4 930 Kč. Přitom když už žalovaný dokládal svůj příjem detailem úhrady z bankovního účtu, mohla žalovaná požadovat (netvrdila, že by jí v tom něco bránilo) úplný výpis z účtu, který by jí mohl poskytnout poměrně ucelený obrázek o tom, jaká je finanční situace žalovaného, jaká je výše a skladba jeho příjmů a výdajů. Což neučinila.

21. Za této situace tedy dospěl podepsaný soud k závěru, že v daném případě žalobkyně řádně neprověřila úvěruschopnost žalovaného při uzavření smlouvy o úvěru, neboť z tvrzení a předložených důkazů jasně vyplývá, že neměla dostatečné informace o pravidelných měsíčních výdajích žalovaného na bydlení, dopravu, příp. jiných pravidelných výdajích, a tyto věrohodným způsobem neověřila (předložení dokladů o výdajích žalovaného žalobkyně ani netvrdila). Smlouva o úvěru je tedy dle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. neplatná. V návaznosti na uvedené je pak neplatná i na úvěrovou smlouvu navázaná Dohoda o konsolidaci.

22. Nároky z neplatné smlouvy o úvěru je pak třeba vypořádat podle § 2993 o. z. z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění poskytnuté na základě neplatné smlouvy. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila, plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. Žalobkyně tedy má nárok na uhrazení zůstatku původní jistiny, nikoliv však dalších nákladů či příslušenství, jak žalobkyně také požaduje, když tento požadavek je s ohledem na výše uvedené nedůvodným.

23. V daném případě bylo v řízení prokázáno, že žalobkyně žalovanému poskytla na základě úvěrové smlouvy č. , hodnota, na jeho účet částku 92 381 Kč. Žalobkyně je tedy v postavení ochuzeného dle § 2991 odst. 1 o. z. Žalobkyně dále tvrdila, že částka ve výši 119 619 Kč byla využita na splacení úvěru pod č. , hodnota, a že původní smlouva č. , hodnota, byla mezi týmiž stranami (žalobkyní jako věřitelem a žalovaným jako klientem) uzavřena dne 27. 11. 2023 s jistinou 120 000 Kč a splatností 60 měsíců. Žalobkyně byla soudem vyzvána k doplnění skutkových tvrzení k prověření úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru č. , hodnota, a označení důkazů k jejich prokázání. Žalobkyně však další skutková tvrzení neuvedla a nenavrhla žádné důkazy. Soud tak má za to, že žalobkyně ani před uzavřením smlouvy o úvěru č. , hodnota, řádně neprověřila úvěruschopnost žalovaného. Smlouva o úvěru č. , hodnota, je tedy dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. rovněž neplatná. Žalobkyně byla dále soudem vyzvána, aby označila důkazy k prokázání tvrzení, že na základě smlouvy č. , hodnota, ze dne 27. 11. 2023 poskytla žalovanému částku ve výši 120 000 Kč a za jakých podmínek. Žalobkyně však žádné důkazy neoznačila. Soud proto nemá za prokázanou existenci původního závazku žalovaného vůči žalobkyni z úvěrové smlouvy č. , hodnota, , a tudíž ani skutečnost, že by se žalovaný na úrok žalobkyně obohatil v částce 119 619 Kč, jež měla být dle tvrzení žalobkyně využita na splacení úvěru č. , hodnota, .

24. Soud s ohledem na skutečnosti uvedené výše, zavázal žalovaného výrokem I. tohoto rozsudku k úhradě dlužné jistiny úvěru, tj. částky 92 381 Kč. S ohledem na neplatnost celé smlouvy o úvěru pak žalobkyně nemá nárok na další částky ve výši 214 179,72 Kč s příslušenstvím a v tomto rozsahu byla žaloba výrokem II. tohoto rozsudku zamítnuta.

25. Pokud jde o požadavek žalobkyně na zaplacení zákonného úroku z prodlení, pak zde bylo soudem rozhodnuto tak, že nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení nebyl žalobkyni přiznán (výrok I. rozsudku) a v této části byla žaloba zamítnuta (výrok II. tohoto rozsudku). Zde soud odkazuje na závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, podle kterého § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Toto ustanovení, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tak představuje určitý typ soukromoprávní sankce určené poskytovatelům „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění. Nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. tak v době rozhodování soudu dán nebyl. Jelikož žalovaný netvrdil v průběhu řízení žádné skutečnosti, které by soud vedly k tomu, aby se odchýlil od obecné lhůty k plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř., rozhodl soud tak, že žalovaný je povinen dlužnou jistinu vrátit ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.

26. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., přičemž soud posuzoval míru procesního úspěchu a neúspěchu stran v daném sporu. Žalovaný měl ve věci větší procesní úspěch, než žalobkyně. Vzhledem k tomu, že žalovanému - dle obsahu spisu - žádné náklady soudního řízení nevznikly, soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.