11 C 162/2021

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Jaroslavou Jechovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 61 848,72 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 61 848,72 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 55 420 Kč od 27. 11. 2020 do zaplacení ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 16 558,40 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku zmocněnci žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 22. 3. 2021 domáhala po žalované zaplacení částek ve výši 55 420 Kč s příslušenstvím a ve výši 6 428,72 Kč, a to s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 21. 11. 2018 smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytla žalované zápůjčku peněžních prostředků ve výši 50 000 Kč. Podle smlouvy o zápůjčce má žalovaná povinnost vrátit zápůjčku ve výši 50 000 Kč a úplatu za poskytnutí zápůjčky (poplatek) ve výši 32 005 Kč, sestávající se z kalkulačních položek fixního úroku ve výši 7 615 Kč, částky za zpracování, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 17 070 Kč a částky za vedení zákaznického účtu ve výši 7 320 Kč Celkem se tedy žalovaná zavázala zaplatit žalobci částku 82 005 Kč. Poplatek a jeho části jsou výslovně a srozumitelně uvedeny na titulní straně smlouvy o zápůjčce, tento poplatek byl žalované vysvětlen před uzavřením smlouvy o zápůjčce a žalovaná poplatky akceptovala podpisem smlouvy o zápůjčce. Žalobkyně dále v žalobě uvedla, že před uzavřením smlouvy prověřila schopnost žalované splácet poskytnutou zápůjčku a údaje o tom zaznamenala do zákaznické karty. V zákaznické kartě ze dne 21. 11. 2018 žalovaná uvedla, že je zaměstnána na dohodu o pracovní činnosti jako pracovnice administrativy a má také další příjem z brigád. Dále žalovaná předložila občanský průkaz a pracovní smlouvu. V zákaznické kartě žalovaná potvrdila, že ze strany žalobkyně jí bylo poskytnuto náležité vysvětlení ve smyslu § 94 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a že informace obsažené v této kartě poskytuje žalobkyni pro účely posouzení její schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Dále potvrdila v čestném prohlášení, že reálně disponuje použitelným příjmem, který v zákaznické kartě uvedla, že tento údaj je pravdivý a je poskytován za účelem posouzení, zda bude schopna zápůjčku splácet. Žalovaná se podle žalobních tvrzení zavázala k úhradě částky ve výši 82 005 Kč. Úhradu celkové dlužné částky měla žalovaná provést ve 24 měsíčních splátkách po 3 417 Kč s tím, že poslední měsíční splátka činí 3 414 Kč. Splatnost první splátky nastala dle titulní strany smlouvy po uplynutí jednoho měsíce od podpisu smlouvy, tj. 21. 12. 2018, poslední 24. splátka je splatná ode dne 26. 11. 2020 Celkem žalovaná uhradila do dne splatnosti zápůjčky toliko částku 26 585 Kč, z čehož byla uhrazena na vrácení zápůjčky, na částku za zpracování, administrativní činnost a flexibilní splácení a na částku za vedení zákaznického účtu částka 22 972,84 Kč a na fixní úrok částka 3 612,16 Kč Poslední splátku žalovaná provedla dne 25. 1. 2021. Dlužná částka tak činí 55 420 Kč a z této částky požaduje žalobkyně zákonný úrok z prodlení od 27. 11. 2020 do zaplacení. Dále žalobkyně požaduje na základě čl. 6 smluvních podmínek shora uvedené smlouvy o zápůjčce smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazené celkové dlužné částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení, tj. z částky 55 420 Kč, ode dne 27. 11. 2020 do 22. 3. 2021. Kapitalizovaná výše smluvní pokuty je vyčíslena částkou 6 428,72 Kč. Žalobkyně odeslala dne 23. 2. 2021 žalovanou k úhradě dlužné částky, zákonného úroku z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, avšak žalovaná ani na základě výzvy dluh neuhradila.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporovala a k soudnímu jednání se bez omluvy nedostavila.

3. Soud učinil na základě listinných důkazů (smlouva o zápůjčce ze dne 21. 11. 2018 včetně smluvních podmínek, zákaznická karta ze dne 21. 11. 2018, tabulka umoření, předžalobní výzva k úhradě dlužné částky ze dne 23. 2. 2021, poštovní arch ze dne 23. 2. 2021) následující skutková zjištění:

4. Žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 21. 11. 2018 smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytla žalované zápůjčku peněžních prostředků ve výši 50 000 Kč. Podle smlouvy o zápůjčce má žalovaná povinnost vrátit zápůjčku ve výši 50 000 Kč a úplatu za poskytnutí zápůjčky (poplatek) ve výši 32 005 Kč, sestávající se z kalkulačních položek fixního úroku ve výši 7 615 Kč, částky za zpracování, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výš 17 070 Kč a částky za vedení zákaznického účtu ve výši 7 320 Kč Celkem se tedy žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni částku 82 005 Kč. Žalobkyně před uzavřením smlouvy prověřila schopnost žalované splácet poskytnutou zápůjčku a údaje o tom zaznamenala do zákaznické karty. V zákaznické kartě ze dne 21. 11. 2018 žalovaná uvedla, že je zaměstnána na dohodu o pracovní činnosti jako pracovnice administrativy a má také další příjem z brigád. Žalobkyni předložila dohodu o pracovní činnosti vykonávané od 1. 7 2017. Uvedla, že při celkovém měsíčním příjmu 19 517 Kč, má měsíční výdaje ve výši asi 7 500 Kč a nemá žádné jiné zápůjčky od jiných společností. V zákaznické kartě žalovaná potvrdila, že ze strany žalobkyně jí bylo poskytnuto náležité vysvětlení ve smyslu § 94 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů a že informace obsažené v této kartě poskytuje žalobkyni pro účely posouzení její schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Žalovaná v čestném prohlášení, které je součástí zákaznické karty potvrdila, že reálně disponuje příjmem, který v zákaznické kartě uvedla, že tento údaj je pravdivý a je poskytován za účelem posouzení, zda bude schopna zápůjčku splácet. Také uvedla, že proti ní není veden ani výkon rozhodnutí, ani exekuční řízení. Úhradu celkové dlužné částky 82 005 Kč měla žalovaná provést ve 24 měsíčních splátkách po 3 417 Kč s tím, že poslední měsíční splátka činí 3 414 Kč. Splatnost první splátky nastala dne 21. 12. 2018, poslední 24. splátka byla splatná dne 26. 11. 2020 Celkem žalovaná uhradila do dne splatnosti zápůjčky částku 26 585 Kč, z čehož byla uhrazena na vrácení zápůjčky, na částku za zpracování, administrativní činnost a flexibilní splácení a na částku za vedení zákaznického účtu částka 22 972,84 Kč a na fixní úrok částka 3 612,16 Kč. Dlužná částka tak činí 55 420 Kč a z této částky požaduje žalobkyně zákonný úrok z prodlení od 27. 11. 2020. Dále žalobkyně požaduje na základě čl. 6 smluvních podmínek shora uvedené smlouvy o zápůjčce smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazené celkové dlužné částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení, tj. z částky 55 420 Kč, ode dne 27. 11. 2020 do 22. 3. 2021. Kapitalizovaná výše smluvní pokuty je vyčíslena částkou 6 428,72 Kč. <b>Na základě provedených důkazů dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu:</b> 5. Žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 21. 11. 2018 smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytla žalované zápůjčku peněžních prostředků ve výši 50 000 Kč, na základě které má žalovaná povinnost vrátit zápůjčku ve výši 50 000 Kč a úplatu za poskytnutí zápůjčky (poplatek) ve výši 32 005 Kč, sestávající se z kalkulačních položek fixního úroku ve výši 7 615 Kč, částky za zpracování, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výš 17 070 Kč a částky za vedení zákaznického účtu ve výši 7 320 Kč Celkem se tedy zavázala žalovaná zaplatit žalobkyni částku 82 005 Kč. Žalobkyně před uzavřením smlouvy prověřila schopnost žalované splácet poskytnutou zápůjčku a údaje o tom zaznamenala do zákaznické karty. V zákaznické kartě ze dne 21. 11. 2018 žalovaná uvedla, že je zaměstnána na dohodu o pracovní činnosti jako pracovnice administrativy a má také další příjem z brigád. Žalobkyni předložila dohodu o pracovní činnosti vykonávané od 1. 7 2017. Uvedla, že při celkovém měsíčním příjmu 19 517 Kč, má měsíční výdaje ve výši asi 7 500 Kč a nemá žádné jiné zápůjčky od jiných společností. V zákaznické kartě žalovaná potvrdila, že ze strany žalobkyně jí bylo poskytnuto náležité vysvětlení ve smyslu § 94 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a že informace obsažené v této kartě poskytuje žalobkyni pro účely posouzení její schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Žalovaná v čestném prohlášení, které je součástí zákaznické karty potvrdila, že reálně disponuje příjmem, který v zákaznické kartě uvedla, že tento údaj je pravdivý a je poskytován za účelem posouzení, zda bude schopna zápůjčku splácet. Také uvedla, že proti ní není veden ani výkon rozhodnutí, ani exekuční řízení. Úhradu celkové dlužné částky 82 005 Kč měla žalovaná provést ve 24 měsíčních splátkách po 3 417 Kč s tím, že poslední měsíční splátka činí 3 414 Kč. Splatnost první splátky nastala dne 21. 12. 2018, splatnost poslední dne 26. 11. 2020 Celkem žalovaná uhradila do dne splatnosti zápůjčky částku 26 585 Kč, z čehož byla uhrazena na vrácení zápůjčky, na částku za zpracování, administrativní činnost a flexibilní splácení a na částku za vedení zákaznického účtu částka 22 972,84 Kč a na fixní úrok částka 3 612,16 Kč. Dlužná částka tak činí 55 420 Kč a z této částky požaduje žalobkyně zákonný úrok z prodlení od 27. 11. 2020 do zaplacení. Dále žalobkyně požaduje na základě čl. 6 smluvních podmínek shora uvedené smlouvy o zápůjčce smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazené celkové dlužné částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení, tj. z částky 55 420 Kč, ode dne 27. 11. 2020 do 22. 3. 2021. Kapitalizovaná výše smluvní pokuty je vyčíslena částkou 6 428,72 Kč.

6. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

7. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

8. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

9. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh, smluvní pokutou utvrzený.

10. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně nesplní, je v prodlení.

11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k následujícímu právnímu závěru.

13. Soud dospěl k závěru, že jednáním žalobkyně a žalované došlo dne 21. 11. 2018, po posouzení schopnosti žalované zápůjčku splácet, k platnému uzavření smlouvy o zápůjčce, neboť žalobkyně převzala závazek poskytnout žalované finanční prostředky v dohodnuté výši a žalovaná se zavázala tyto prostředky spolu s poplatkem za zápůjčku a s úrokem splatit. Pro případ prodlení s vrácením celkové dlužné částky byla mezi žalobkyní a žalovanou platně dohodnuta smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Soud má dále za prokázáno, že žalobkyně zápůjčku žalované v den uzavření smlouvy poskytla, a to na účet, který žalovaná uvedla ve smlouvě. Bylo na žalované, aby tvrdila a prokázala, že poskytnuté finanční prostředky žalobkyni splatila, resp. že dluh zanikl jinak, nebo že do dnešního dne zaplatila na umoření dluhu vyšší částku, než tvrdí žalobkyně. To však žalovaná neučinila. Soud proto shledal žalobu důvodnou co do žalobkyní požadované částky 55 420 Kč, jakož i co do kapitalizované smluvní pokuty ve výši 6 428,72 Kč, která je podle názoru soudu v souladu s § 122 odst. 2, odst. 3 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Celkem tak soud žalobkyni přiznal nárok na zaplacení částky 61 848,72 Kč. Dále soud žalobkyni přiznal i požadovaný zákonný úrok z prodlení z částky 55 420 Kč, který soud považuje za souladný s právními předpisy a obsahem spisu. Lhůtu k plnění určil soud jako třídenní v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.

14. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla procesně plně úspěšná, a žalovaná tak má povinnost nahradit jí účelně vynaložené náklady řízení. Náklady žalobkyně pak tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 2 474 Kč, odměna advokáta ve výši 10 740 Kč za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem věci, sepis žaloby) po 3 580 Kč dle § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, paušální náhrada účelně vynaložených hotových výdajů právního zástupce žalobkyně ve výši 900 Kč a 3 úkony (viz shora) po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění a 21 % DPH ve výši 2 444,40 Kč z odměny a náhrady, neboť zmocněnec žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, proto mu dle § 137 odst. 3 o. s. ř. vznikl právo n zaplacení daně z přidané hodnoty. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení za úkon ze dne 9. 9. 2021, nazvaný omluva z účasti na nařízeném jednání, kterým žalobkyně doplnila a upřesnila tvrzení obsažená v žalobě, jelikož doplnění a upřesnění žaloby považuje soud za nadbytečné a v něm uvedená tvrzení za opakující se. Žalovaná je tedy povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení celkovou částku 16 558,40 Kč v obecné třídenní pariční lhůtě dle § 160 odst. 1, věta před středníkem o. s. ř., a to zmocněnci žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř..