11 C 163/2022

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Vandou Spáčilovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 12 267,39 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 863,72 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z této částky od 15. 1. 2022 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 813,40 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 6 423,05 Kč a částku 3 403,67 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 20. 5. 2022 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení ve výroku specifikovaných částek s odůvodněním, že dne 9. 9. 2019 uzavřel právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], se žalovanou smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalované v hotovosti poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli částku 27 888 Kč, a to ve 14 splátkách po 1 992 Kč Smlouva byla uzavřena na základě žalovanou vyplněné žádosti o úvěr, do níž byly uvedeny základní údaje o její osobě a dále okolnosti vypovídající o její finanční situaci (údaje o zaměstnání, závazcích, výši příjmů a výdajů apod.). V dokumentu byly rovněž uvedeny doklady, které byly předloženy žalovanou k posouzení její bonity a úvěruschopnosti. S ohledem na získané informace vyhodnotil původní věřitel žalovanou jako způsobilou ke splácení poskytnutého úvěru. Žalovaná úvěr nesplácela řádně a včas, tzn. dostala se do prodlení. Uhradila toliko částku ve výši 12 000 Kč, tj. 6 splátek, po postoupení pohledávky pak částku 2 000 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 22. 12. 2021 byla žalovaná pohledávka postoupena na žalobkyni. Žalobkyně požadovala úhradu nesplacené jistiny ve výši 8 863,72 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z této částky od 15. 1. 2022 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 813,40 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 6 423,05 Kč a smluvní pokuty ve výši 3 403,67 Kč (tato byla sjednána ve 4. odstavci první strany smlouvy, a to ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení). Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporovala. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila, přičemž byla rovněž poučena o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaná s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. již v podané žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání. Soud učinil na podkladě předložených listin následující skutková zjištění a závěr o skutkovém stavu:

3. Právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřel se žalovanou dne 9. 9. 2019 Smlouvu o úvěru [číslo], jejíž přílohu [číslo] tvořil předpis splátek pro žalovanou zvolenou variantu úvěru. Na základě uzavřené smlouvy obdržela žalovaná hotovost ve výši 15 000 Kč, kterou převzala v místě svého bydliště, což stvrdila vlastnoručním podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala uhradit spolu s jistinou úvěru rovněž příslušenství v celkové výši 12 888 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladech na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Žalovaná se v uzavřené smlouvě zavázala poskytnutou částku původnímu věřiteli splatit ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč, přičemž splatnost první splátky nastala do měsíce od podpisu smlouvy a splatnost následujících splátek byla sjednána v 1. odstavci 1. strany smlouvy pod rekapitulací závazku (Smlouva o úvěru). Smlouva byla uzavřena na základě žalovanou vyplněné žádosti o úvěr, do které uvedla základní údaje o své osobě, okolnosti vypovídající o její finanční situaci, jakými jsou údaje o zaměstnání, ostatních finančních závazcích, výši měsíčních příjmů, výši měsíčních výdajů, a dále požadovanou výši úvěru (Žádost o úvěr). Úvěruschopnost žalované byla dále ověřována písemnými podklady, a to pracovní smlouvou, potvrzeními o výši příjmu zaměstnance, nájemní smlouvou a výpisy z účtu žalované (viz uvedené doklady). Informace o obsahu závazku získala žalovaná z dokumentu„ Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru“, kdy seznámení se s obsahem tohoto dokumentu potvrdila připojením vlastnoručního podpisu (viz uvedený doklad). Žalovaná neuhradila sjednanou částku řádně a včas, uhradila pouze částku ve výši 14 000 Kč. Jednotlivé úhrady splátek byly původním věřitelem alokovány poměrně na jistinu a smluvně sjednané příslušenství pohledávky, a to dle předpisu splátek tvořícího přílohu [číslo] smlouvy o úvěru (viz příloha smlouvy o úvěru). Závazek ze smlouvy o úvěru nebyl původním věřitelem zesplatněn, jeho splatnost tak nastala nejpozději ke dni splatnosti poslední předepsané splátky, tj. ke dni 9. 11. 2020. Z původního věřitele byla pohledávka za žalovanou následně postoupena na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 12. 2021 s účinností k témuž dni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem původního věřitele ze dne 11. 1. 2022, odeslaným dne 12. 1. 2022 (Smlouva o postoupení pohledávek, Oznámení o postoupení vč. podacího archu). Kromě nároku na zaplacení jistiny uplatňuje dále žalobkyně úhradu zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z této jistiny od 15. 1. 2022 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 813,40 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 6 423,05 Kč a smluvní pokutu 3 403,67 Kč (jedná se o smluvní pokutu 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení ve smyslu 4. odstavce 1. strany smlouvy o úvěru). Předžalobní upomínka byla žalované zaslána dne 4. 5. 2022 (viz uvedený doklad vč. podacího archu).

4. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle ustanovení § 2396 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

6. Podle ustanovení § 2397 o. z., úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.

7. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2 o. z., úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

8. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

9. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

12. Podle ust. § 1880 odst. 1, 2 o. z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

13. Podle ustanovení § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

14. Podle ustanovení § 2049 o. z., zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.

15. Podle § 2050 o. z., je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje.

16. Soud po právní stránce uzavřel, že jednáním právního předchůdce žalobkyně a žalované došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy dle ust. § 2395 občanského zákoníku, neboť právní předchůdce žalobkyně převzal závazek poskytnout žalované finanční prostředky do určité výše, což splnil, a žalovaná se zavázala tyto prostředky s příslušenstvím a poplatky splatit. Soud je toho názoru, že v tomto případě bylo prokázáno řádné zkoumání úvěruschopnosti žalované, když její majetkové poměry byly jednak věrohodným způsobem vylíčeny v žádosti o poskytnutí úvěru, a byly dále rovněž podpořeny doložením příslušných listinných podkladů – pracovní a nájemní smlouvou, potvrzeními o příjmech žalované či jejími výpisy z účtu. Vzhledem k tomu, že žalovaná svou povinnost vyplývající ze smlouvy nesplnila, dostala se do prodlení a strany si dohodly, že v takovém případě je žalovaná povinna zaplatit smluvní pokutu, byl právní předchůdce žalobkyně oprávněn požadovat po žalované zaplacení smluvní pokuty. Jelikož došlo k postoupení pohledávky a novým věřitelem se stala žalobkyně, nabyla tato taktéž příslušenství pohledávky a práva s pohledávkou spojená. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalované z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení pouze o tom, že s žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena konkrétní smlouva o úvěru, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník - žalovaná dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena, a že na jejím základě byly žalované jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovanou platnou úvěrovou smlouvu a že poskytl žalované úvěrové prostředky ve sjednané výši, způsobem sjednaným v úvěrové smlouvě, a požaduje plnění sjednané stranami pro případ prodlení a upomínání. Žalobkyně taktéž prokázala, že došlo k řádnému postoupení pohledávky, když žalované bylo postoupení pohledávky řádně oznámeno. Bylo pouze na žalované, aby tvrdila a prokázala, že poskytnuté úvěrové prostředky žalobkyni splatila, resp. že dluh zanikl jinak. To však žalovaná neučinila. Soud proto shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí v celém rozsahu.

17. O nákladech řízení rozhodl soud tak, že uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 252 Kč, neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná, a proto jí přísluší náhrada všech účelně vynaložených nákladů. V daném případě pak náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, náklady právního zastoupení za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé) a 3x režijní paušál po 100 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (když se jedná o návrh na ustáleném vzoru uplatňovaný opakovaně týmž žalobcem ve skutkově a právně obdobných věcech – viz rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 3923/11), včetně 21% DPH z částek odměny a náhrad.

18. Lhůta k plnění byla ve výroku I. i II. stanovena jako obecná třídenní (§ 160 odst. 1, věta první o. s. ř.) Místo plnění náhrady nákladů řízení bylo určeno k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).