11 C 209/2022

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Vandou Spáčilovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o nahrazení projevu vůle I. Nahrazuje se projev vůle žalované uzavřít se žalobcem tuto smlouvu o bezúplatném převodu vlastnického práva k pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], dosud nezapsanému v katastru nemovitostí, o výměře 3 873 m², který vznikne rozdělením pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] dle geometrického plánu [číslo] vyhotoveného Ing. [jméno] [příjmení], jenž tvoří nedílnou součást tohoto rozsudku: „ Převodce: Česká republika - [název žalované] [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] (dále jen„ převodce“) a <b>Nabyvatel: [celé jméno žalobce]</b> [datum narození], bytem [adresa] (dále jen„ nabyvatel“) uzavírají tuto smlouvu o bezúplatném převodu vlastnictví k pozemku: 1.. Převodce je organizační složkou státu České republiky oprávněnou disponovat s pozemkem parc. [číslo] v k. ú. [obec], dosud nezapsaným v katastru nemovitostí, o výměře 3 873 m², který vznikne rozdělením pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] dle geometrického plánu [číslo] vyhotoveného Ing. [jméno] [příjmení] (dále jen„ předmět převodu“). 1.

2. Hodnota předmětu převodu byla stanovena znaleckým posudkem [číslo] ze dne 28. 4. 2020 zpracovaným Ing. [jméno] [příjmení] v souladu s vyhláškou MFCM ČSR č. 182/1988 Sb. ve znění vyhlášek MF ČR [číslo] Sb., [číslo] Sb. a [číslo] 1991 Sb. podle stavu ke dni 24. 6. 1991 částkou ve výši 20.127,70 Kč. 1.

3. Nabyvatel je oprávněným, resp. právním nástupcem oprávněného z nároku na vydání náhradního pozemku za nevydané pozemky v [katastrální uzemí], [územní celek], okres [okres] pravomocného rozhodnutí Okresního úřadu v [obec] – okresního pozemkového úřadu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] [číslo], a to dosud neuspokojeného nároku ve výši 20.127,80 Kč. 1.

4. Převodce touto smlouvou bezplatně převádí vlastnické právo k předmětu převodu do vlastnictví nabyvatele, a to jako náhradu za nevydané pozemky v katastrálním území Petřvald dle pravomocného rozhodnutí Okresního úřadu v [obec] – okresního pozemkového úřadu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] [číslo]; nabyvatel vlastnické právo k předmětu převodu do svého vlastnictví přijímá. 1.

5. Nabyvatel prohlašuje, že touto smlouvou je zcela vypořádán jeho nárok na vydání náhradních pozemků za dosud nevydané pozemky v [katastrální uzemí] dle pravomocného rozhodnutí Okresního úřadu v [obec] – okresního pozemkového úřadu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] [číslo]. 1.

6. Po právní moci rozsudku o nahrazení projevu vůle převodce k uzavření této smlouvy je nabyvatel oprávněn podat návrh na vklad vlastnického práva podle této smlouvy do katastru nemovitostí vedeného Katastrálním úřadem pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc“ II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 24 377,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], [příjmení], LL.M., advokáta.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 2. 9. 2022 se žalobce domáhal nahrazení projevu vůle žalované k uzavření smlouvy o bezúplatném převodu pozemku v k. ú. [obec], specifikovaného ve výroku I. tohoto rozsudku. Uvedl, že je právním nástupcem (dědicem) původní oprávněné osoby – svého otce [jméno] [celé jméno žalobce], jemuž dle rozhodnutí Pozemkového úřadu Okresního úřadu [okres] dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] [číslo], náležel nárok na vydání náhradních pozemků za nevydané pozemky v celkové výši 79 568,70 Kč. Dne 8. 3. 1999 uzavřel Pozemkový fond ČR s [jméno] [celé jméno žalobce] smlouvu [číslo jednací] o převodu celkem 4 náhradních pozemků, a to mj. pozemku PK [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] (dále též jen„ Původní pozemek“) o hodnotě 19 692,75 Kč Celkem byl nárok předchůdce žalobce touto smlouvou uspokojen do výše 79 133,65 Kč, v rozsahu 435,05 Kč zůstal tedy neuspokojeným. Dne 31. 10. 2004 [jméno] [celé jméno žalobce] zemřel a všechny převedené pozemky zdědili rovným dílem jeho děti – žalobce a jeho sestra [jméno] [příjmení]. Ta následně v r. 2007 darovala svůj podíl na pozemcích žalobci. V rámci řízení o dodatečném projednání dědictví po [jméno] [celé jméno žalobce] zdědil žalobce rovněž pohledávku z titulu dosud nevypořádaného nároku na vydání náhradních pozemků ve výši 435,05 Kč. Vyrozuměním Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrálního pracoviště Nový Jičín ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], byl žalobci oznámen duplicitní zápis vlastnictví k Původnímu pozemku, na základě čehož bylo u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. [spisová značka] vedeno řízení o určení vlastnického práva mezi žalobcem a [jméno] [příjmení]. Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo rozhodnuto, že výlučným vlastníkem Původního pozemku je [jméno] [příjmení]. Soud vyšel ze zjištění, že rozhodnutím Pozemkového úřadu Okresního úřadu v [obec] ze dne 1. 10. 1993 byla schválena dohoda uzavřená mezi [právnická osoba] a. s. [obec] a [jméno] [příjmení] o vydání nemovitostí, a to mj. i Původního pozemku. Katastrální úřad pro Moravskoslezský kraj, kat. pracoviště [okres] následně neprovedl záznam o nabytí vlastnického práva [jméno] [příjmení] a vrátil rozhodnutí pozemkovému úřadu k opravě. Tato oprava byla následně Pozemkovým fondem ČR provedena až dne 15. 9. 2008, kdy však v mezidobí došlo administrativní chybou k (neplatnému) převodu Původního pozemku na [jméno] [celé jméno žalobce]. Na základě zjevného pochybení právního předchůdce žalované pozbyl tedy žalobce [příjmení] pozemek, který do té doby v dobré víře vlastnil. Žalobce následně podal u Okresního soudu v Novém Jičíně návrh na dodatečné projednání dědictví, kdy v rámci dodatečně vedeného pozůstalostního řízení byla dne 7. 7. 2022 schválena dohoda dědiců, podle níž nabyl žalobce pohledávku za Státním pozemkovým úřadem vyplývající z rozhodnutí Okresního úřadu v [obec] – pozemkového úřadu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] [číslo], z titulu nároku na vydání náhradních pozemků v celkové výši 19 692,75 Kč (tj. ve výši hodnoty Původního pozemku). Žalobce je tedy aktuálně oprávněnou osobou, jíž svědčí dosud neuspokojený restituční nárok v celkové výši 20 127,80 Kč (19 692,75 Kč + 435,05 Kč). Podanou žalobou se domáhá po žalované jeho uspokojení, a to bezúplatným převodem náhradního pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], dosud nezapsaného v katastru nemovitostí, o výměře 3 873 m², který vznikne rozdělením pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] dle geometrického plánu [číslo] vyhotoveného Ing. [jméno] [příjmení]. Důvodnost podané žaloby dovozuje z toho, že: 1) veřejná nabídka pozemků dle zák. č. 229/1991 Sb. je nedostatečná, nekvalitní a obsahuje v podstatě pouze zbytkové a nezajímavé pozemky, 2) v počínání žalované, resp. jejího právního předchůdce lze spatřovat prvek liknavosti a svévole – žalobce se domáhá uspokojení svého restitučního nároku již více než 10 let, přičemž ze strany žalované byl vždy odkázán pouze na veřejnou nabídku pozemků; žalobce však neshledává důvodu pro svou další účast ve veřejných nabídkách za situace, kdy těchto se účastnil již jeho otec a daný postup vedl pouze k tomu, že mu byl předchůdcem žalované převeden nezpůsobilý pozemek, k němuž následně žalobce pozbyl vlastnické právo na základě výsledku řízení u OS [obec], 3) je objektivně nemožné vybrat z veřejné nabídky žalované náhradní pozemek, který odpovídá hodnotě restitučního nároku žalobce a jeho požadavkům na kvalitativní a kvantitativní vlastnosti. Za účelem ocenění pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] nechal žalobce zpracovat znalecký posudek znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne 8. 4. 2020, [číslo] z něhož vyplývá, že cena předmětného pozemku k datu 24. 6. 1991 činila dle příslušných předpisů částku 20 127,70 Kč, což je částka rovna hodnotě nároku žalobce.

2. Žalovaná se k věci vyjádřila tak, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Učinila nesporným, že žalobce je oprávněnou osobou, která disponuje platným restitučním nárokem v celkové výši 20 127,80 Kč, nesouhlasila však s tím, že by byly splněny další judikaturou vymezené podmínky úspěšnosti daného typu žaloby. K tomu, aby se mohly oprávněné osoby domáhat převodu konkrétně vybraných pozemků mimo zákonem předvídaný postup (tj. mimo veřejné nabídky), je třeba kumulativní splnění dvou podmínek: 1) liknavý a diskriminační postup žalované vůči oprávněné osobě, 2) oprávněná osoba se nemůže domoci uspokojení svého nároku zákonem předvídaným způsobem. Je sice pravdou, že od nabytí právní moci rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], uplynulo již devět let a žalobci za tuto dobu nebyl převeden žádný náhradní pozemek, došlo k tomu však výhradně v důsledku rozhodnutí žalobce neúčastnit se žádné z veřejných nabídek náhradních pozemků. Žalobce tedy neposkytl žalované nutnou součinnost ke splnění jejího závazku vůči němu, přičemž žalovaná nemůže bez dalšího vyhovět žalobcovu požadavku na převod vybraného náhradního pozemku mimo veřejnou nabídku, když systém uspokojování nároků oprávněných osob je stanoven zákonem. Žalobce mohl v době podání žaloby uspokojit svůj restituční nárok ve veřejných nabídkách na území celé České republiky, sám se však rozhodl těchto neúčastnit. Přitom odpovídajících a kvalitních náhradních pozemků nabízených ve veřejných nabídkách bylo a je značné množství. Nelze proto dospět k závěru, že se žalobce nemohl domoci uspokojení restitučního nároku ani přes své opakované přičinění. Podané žalobě pak nelze vyhovět i z toho důvodu, že žalobcem vybraný náhradní pozemek není ve smyslu ustálené judikatury vhodný k převodu, neboť dle platného územního plánu obce Velký Týnec je dotčen veřejně prospěšným opatřením (vybudování protierozních opatření). Převést jej pak nelze i z toho důvodu, že je požadován i jinou oprávněnou osobou, a to v dříve zahájeném soudním řízení vedeném u OS [obec] pod sp. zn. [spisová značka]. Soud učinil po provedeném řízení následující skutková zjištění:

3. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 6. 1. 2023 bylo zjištěno, že pozemek parc. [číslo] orná půda, o výměře 11 598 m2 v k. ú. [obec] je ve vlastnictví ČR a příslušnost hospodařit s tímto pozemkem má [název žalované].

4. Z nájemní smlouvy č. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] bylo zjištěno, že pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec] je žalovanou od 1. 1. 2006 na dobu neurčitou pronajímán společnosti [právnická osoba], IČO [anonymizována čtyři slova], a to za účelem provozování zemědělské výroby.

5. Z vyjádření Obecního úřadu Velký Týnec, stavebního úřadu, ze dnů [datum rozhodnutí] a [datum rozhodnutí], [číslo jednací] a VT [číslo] bylo zjištěno, že jimi vedoucí stavebního úřadu soudu sdělil, že pozemek p. [číslo] v k. ú. [obec] se nachází v ploše [anonymizováno], která je určena pro umístění protierozních opatření a není zastavěna.

6. Ze sdělení Obecního úřadu Velký Týnec ze dne 13. 12. 2022 a jeho přílohy bylo zjištěno, že starosta obce soudu sdělil, že pozemek [parcelní číslo] v k. ú. [obec] je vyloučen z převodu, protože je určen územním plánem nebo regulačním plánem anebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnou stavbou nebo stavbou dopravní infrastruktury nebo je touto stavbou již zastaven.

7. Z textové a grafické části územního plánu obce Velký Týnec bylo zjištěno, že plocha [anonymizováno], v níž leží pozemek požadovaný k převodu, nespadá do kategorie pozemků dotčených veřejně prospěšnými stavbami (těmito jsou dotčeny jiné plochy v rámci území obce), nýbrž do kategorie pozemků dotčených veřejně prospěšnými opatřeními. Konkrétně jde o plochu pro umístění protierozních opatření jižně od obce – [ulice] [anonymizováno], kterou lze využít pro činnosti a opatření, jež je možno považovat za preventivní proti vodní erozi a které zvyšují retenční schopnost krajiny (např. zatravnění, protierozní osevní postupy, realizace mezí, průlehů, vsakovacích pásů, agrotechnická opatření typu hrázkování, vrstevnicové obdělávání ploch, střídání vrstevnicových pásů plodin či agrotechnická a technická protierozní opatření).

8. Ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [jméno] [číslo] ze dne 6. 11. 2020 bylo zjištěno, že hodnota pozemku p. [číslo] (vyčleněného geometrickým plánem z pozemku [parcelní číslo]) v k. ú. [obec], činila podle vyhl. č. 182/1988 Sb., ve znění vyhl. č. 316/1990 Sb. částku 20 127,70 Kč.

9. Z usnesení Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve věci dědictví po [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], zemř. 31. 10. 2004, bylo zjištěno, že jím byla schválena dědická dohoda, podle níž žalobce nabyl pohledávku za žalovanou vyplývající z rozhodnutí Okresního úřadu v [obec] – pozemkového úřadu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] [číslo], z titulu nároku na vydání náhradního pozemku ve výši 19 692,75 Kč, jež představuje hodnotu Původního pozemku (PK [číslo] v k. ú. [obec] u [obec]).

10. Z pozvánky Pozemkového fondu ČR na jednání ze dne 24. 9. 1997, adresované [jméno] [celé jméno žalobce], bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce byl pozván na jednání ve věci vydání náhradních pozemků za pozemky nevydané, a to na den 6. 10. 1997.

11. Z dopisu [jméno] [celé jméno žalobce] Pozemkovému fondu ČR ze dne 26. 1. 1999 bylo zjištěno, že jmenovaný požádal PF ČR o vydání pozemků, mj. Původního pozemku, které byly součástí II. nabídkového kola, reg. č. [spisová značka].

12. Ze zprávy z Věstníku NKÚ 2003 [číslo] (str. [číslo]) bylo zjištěno, že NKÚ konstatoval, že restituční proces není ani po 12 letech ukončen. PF ČR od r. 1998 nabízí restituentům nemovitosti ve veřejné nabídce. Nemovitosti jsou do seznamu zapisovány čtvrtletně, přičemž oprávněné osoby jsou odkázány na zveřejněné nabídky, které jsou však ze strany PF ČR omezené, neboť do nich nejsou zařazovány pozemky vhodné k prodeji podle § 7 zákona č. 95/1999 Sb. a před novelou č. 253/2001 Sb. tohoto zákona i pozemky určené k úplatnému převodu na obce. PF ČR upřednostňuje prodej půdy před restitucemi tím, že pozemky nejdříve nabídne k prodeji a v případě nezájmu potenciálních kupujících teprve poté nabídne pozemky oprávněným osobám.

13. Z přehledu pozemků zařazených do veřejné nabídky vyhlášené dne 27. 10. 1998 bylo zjištěno, že tohoto dne bylo do veřejné nabídky v okrese [okres] celkem 539 pozemků a v okrese [obec] celkem 243 pozemků.

14. Z přehledu pozemků zařazených do veřejných nabídek podle zákona č. 229/1991 Sb. v okresu [obec] od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2022 bylo zjištěno, že v uvedeném období bylo v okresu [obec] nabídnuto celkem 94 pozemků v hodnotě do 20 127,80 Kč.

15. Ze sdělení Státního pozemkového úřadu ze dne 6. 2. 2023 bylo zjištěno, že žalovaná uvedla, že žalobce ani jeho právní předchůdce se nezúčastnili žádné veřejné nabídky pozemků podle zákona č. 229/1991 Sb., zákona č. 95/1999 Sb., zákona č. 503/2012 Sb.

16. Z podstatného obsahu spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno: z rozhodnutí Pozemkového úřadu Okresního úřadu [okres] dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] [číslo], že tento úřad rozhodl, že [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], není vlastníkem konkrétně vypočtených pozemků v [katastrální uzemí], odňatých jeho rodičům usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 31. 1. 1962, Čd [číslo], neboť tyto pozemky jsou nezbytnou součástí letiště; nelze je proto [jméno] [celé jméno žalobce] vydat a náleží mu za ně náhrada; ze smlouvy o převodu pozemků [číslo] ze dne 8. 3. 1999, že právní předchůdce žalované [příjmení] fond ČR převedl za účelem uspokojení restitučního nároku [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], vlastnické právo mj. k Původnímu pozemku (PK [číslo] v k. ú. [obec]) v hodnotě 19 692,75 Kč; z usnesení Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], že žalobce a [jméno] [příjmení], [datum narození], nabyli v rámci projednání dědictví po zůstaviteli [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], zemř. 31. 10. 2004, rovným dílem mj. vlastnické právo k Původnímu pozemku; z darovací smlouvy ze dne 26. 2. 2007, že [jméno] [příjmení], [datum narození], darovala žalobci mj. svůj spoluvlastnický podíl ve výši id. 1/2 k Původnímu pozemku; z přípisu Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrálního pracoviště Nový Jičín ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], že jím katastrální úřad oznámil žalobci provedení duplicitního zápisu vlastnictví k Původnímu pozemku, a to ve prospěch žalobce a [jméno] [příjmení], [datum narození]. Tento duplicitní zápis byl proveden na podkladě listiny – rozhodnutí pozemkového úřadu o schválení dohody o vydání věci ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [číslo], ve znění opravy ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] [číslo] [číslo], která byla katastrálnímu úřadu doručena dne 15. 9. 2008; z přípisu Ministerstva zemědělství, Ústředního pozemkového úřadu, ze dne 15. 7. 2009, že jím byly žalobci sděleny výsledky šetření týkajícího se duplicitního zápisu vlastnického práva k Původnímu pozemku. MZ zjistilo, že OÚ [obec], Okresní pozemkový úřad vydal dne [datum rozhodnutí] rozhodnutí č. j. [spisová značka], kterým schválil dohodu o vydání nemovitostí (mj. i Původního pozemku) uzavřenou mezi [právnická osoba] [obec] a [jméno] [příjmení]. Rozhodnutí bylo zasláno Katastrálnímu úřadu v [obec], který jej převzal dne 1. 12. 1993. K zápisu vlastnického práva pro [jméno] [příjmení] v této době z neznámého důvodu nedošlo. Následně došlo k uzavření smlouvy mezi Pozemkovým fondem ČR a [jméno] [celé jméno žalobce] o převodu pozemků (mj. i Původního pozemku) a k zápisu vlastnického práva [jméno] [celé jméno žalobce] do katastru nemovitostí. Dne 15. 9. 2008 pak byla provedena oprava rozhodnutí č. j. [spisová značka], na podkladě čehož došlo k duplicitnímu zápisu vlastnictví k Původnímu pozemku pro [jméno] [příjmení] a žalobce coby právního nástupce [jméno] [celé jméno žalobce]. Úřad vyjádřil názor, že nebylo chybou Pozemkového úřadu Nový Jičín, že došlo k tomuto duplicitnímu zápisu, neboť Původní pozemek prvotně vůbec neměl být uveden ve smlouvě mezi PF ČR a [jméno] [celé jméno žalobce]; z přípisu Pozemkového fondu ČR ze dne 9. 9. 2009, že jím bylo žalobci sděleno, že situaci vzniklou duplicitním zápisem vlastnictví k Původnímu pozemku je možno řešit buď opětovným zaevidováním odepsaného restitučního nároku, anebo poskytnutím náhrady v hodnotě chybně převedeného pozemku. Platné zákony neumožňují, aby PF ČR převedl jiný pozemek oprávněné osobě (či jejímu dědici), které byl omylem převeden pozemek, k němuž PF ČR nebyl správcem (kdy v případě žalobce vyšla tato skutečnost najevo až po více než 9,5 letech od převodu); z usnesení Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve věci dědictví po [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], zemř. 31. 10. 2004, že jím byla schválena dědická dohoda, na základě které žalobce nabyl mj. pohledávku za žalovanou vyplývající z rozhodnutí Okresního úřadu v [obec] – pozemkového úřadu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] [číslo], z titulu dosud nevypořádaného nároku na vydání náhradního pozemku ve výši 435,05 Kč; z přípisu žalobce [příjmení] fondu ČR ze dne 28. 5. 2011, že žalobce zaslal PF ČR rozsudek Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], z něhož dovozuje, že duplicitní zápis vlastnictví k Původnímu pozemku je chybou Pozemkového fondu ČR, a proto žádá Pozemkový fond ČR o návrh vyrovnání vzniklé situace; z přípisu Pozemkového fondu ČR ze dne 8. 6. 2011, že jím bylo žalobci sděleno, že PF ČR situaci s duplicitním zápisem nezavinil, neboť v době převodu Původního pozemku předchůdci žalobce vycházel z aktuálního zápisu v katastru nemovitostí. Opětovně navrhl žalobci řešení situace buď obnovením restitučního nároku, nebo vydáním bezdůvodného obohacení v hodnotě chybně převedeného pozemku; z výzvy k uspokojení nároku na vydání náhradního pozemku právního zástupce žalobce ze dne 29. 5. 2020, že tento vyzval Krajský pozemkový úřad pro Olomoucký kraj pro Olomoucký kraj k uzavření smlouvy o bezúplatném převodu vlastnického práva k pozemku p. [číslo] v k. ú. [obec]; ze sdělení Krajského pozemkového úřadu pro Olomoucký kraj ze dne 8. 6. 2020, že jím bylo zástupci žalobce sděleno, že požadovaný pozemek nesplňuje podmínky převodu mimo veřejnou nabídku dle § 11a odst. 11 zákona č. 229/1991 Sb., a že neuspokojený restituční nárok žalobce lze uspokojit převodem z veřejné nabídky pozemků nebo peněžitou náhradou; z geometrického plánu Ing. [jméno] [příjmení] [číslo] že tímto je řešeno oddělení pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] o výměře 3 873 m2 od stávajícího pozemku parc. [číslo] v témže k. ú.; z vyjádření Obecního úřadu Velký Týnec ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], že vedoucí stavebního úřadu soudu sdělil, že pozemek p. [číslo] jenž má vzniknout oddělením z pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec], je přístupný z pozemku [parcelní číslo], ostatní komunikace, a dle přílohy [číslo] je na něm plánovaná veřejně prospěšná stavba [anonymizováno]. Uvedl, že [anonymizováno] je plocha protierozního a protipovodňového opatření z důvodů ochrany zastavěného území, přičemž hospodářské využití pozemku je vázáno realizací předmětných opatření. Z přílohy [číslo] k podanému sdělení (výňatek z textové části územního plánu [obec]) je zřejmé, že plochy VP29 – VP 41 představují plochy protierozních a protipovodňových opatření, které jsou navrženy z důvodu ochrany zastavěného území před přívalovými srážkami a následně vzniklou povodní. [příjmení] pro umístění veřejně prospěšných staveb jsou v témže dokumentu vymezeny jako [anonymizováno] – [anonymizována dvě slova] – [anonymizováno]; z vyjádření Obecního úřadu Velký Týnec ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], že jím vedoucí stavebního úřadu opravil dřívější sdělení a uvedl, že pozemek [parcelní číslo] v k. ú. [obec] není vyloučen z převodu a není určen k zastavění stavbou. Dle územního plánu obce se jedná o pozemek v ploše [anonymizováno], na kterou se vztahuje pouze veřejně prospěšné opatření místo veřejně prospěšné stavby; z vyjádření Obecního úřadu Velký Týnec ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], že vedoucí stavebního úřadu soudu sdělil, že na veřejně prospěšné stavbě [anonymizováno] neprobíhají žádné stavební práce ani není vedeno žádné stavební ani územní řízení; ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] [číslo] ze dne 28. 4. 2020, že hodnota nově vzniklého pozemku p. [číslo] v k. ú. [obec] (vyčleněného geometrickým plánem z pozemku [parcelní číslo]) činila dle vyhl. MFCM ČSR č. 182/1988 Sb. ve znění vyhl. MF ČR č. 316/1990 Sb., č. 589/1990 Sb. a [číslo] 1991 Sb. k datu 24. 6. 1991 částku 20 127,70 Kč; z přehledu restitučních nároků [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], že tyto mu vznikly v celkové výši 526 209,40 Kč. Část ve výši 506 081,60 Kč byla již uspokojena a zbylá část ve výši 20 127,80 Kč přešla na žalobce; ze sdělení Státního pozemkového úřadu ze dne 13. 8. 2021, že jím bylo potvrzeno, že pan [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], se nezúčastnil žádné veřejné nabídky pozemků podle zákona č. 229/1991 Sb., č. 95/1991 Sb. a [číslo] Sb.; z přehledu pozemků zařazených do veřejných nabídek v okrese [obec] od 8. 3. 2010 včetně výpisů z KN a map, že v období od 8. 3. 2010 do 15. 10. 2020 bylo v okresu [obec] nabídnuto celkem 79 pozemků v hodnotě do 20 127,80 Kč; ze seznamu pozemků zařazených do veřejných nabídek v Moravskoslezském kraji, že v období od 29. 9. 2020 do 13. 8. 2021 bylo v Moravskoslezském kraji nabídnuto celkem 48 pozemků v hodnotě do 20 127,80 Kč; ze seznamu pozemků zařazených do veřejných nabídek v Olomouckém kraji, že v období od 29. 9. 2020 do 13. 8. 2021 bylo v Olomouckém kraji nabídnuto celkem 92 pozemků v hodnotě do 20 127,80 Kč.

17. Z podstatného obsahu spisu Okresního soudu v Novém Jičíně sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno: z rozhodnutí Pozemkového úřadu Okresního úřadu v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], že jím byla schválena předložená dohoda o vydání nemovitostí, mj. Původního pozemku, uzavřená mezi [právnická osoba] a. s. [obec] a [jméno] [příjmení], [datum narození]. Po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí mělo dojít k zápisu vlastnického práva pro [jméno] [příjmení] do katastru nemovitostí; z opravy rozhodnutí Pozemkového úřadu Okresního úřadu v [obec] (původní č. j. [spisová značka]) ze dne [datum rozhodnutí], že v rozhodnutí ze dne 1. 10. 1993 byly ve vztahu k části vydaných nemovitostí opraveny chyby v psaní. Původního pozemku se oprava netýkala; ze stížnosti žalobce ze dne 1. 6. 2009 adresované Ministerstvu zemědělství, sekci [ulice] pozemkový úřad, že žalobce podal stížnost na postup Pozemkového úřadu v [obec], který vedl k duplicitnímu zápisu vlastnictví k Původnímu pozemku. Na tuto stížnost bylo reagováno dopisem MZ ze dne 15. 7. 2009 (viz výše); ze stížnosti žalobce ze dne 4. 6. 2009 adresované Pozemkovému fondu ČR, že žalobce podal stížnost na postup Pozemkového úřadu v [obec], který vedl k duplicitnímu zápisu vlastnictví k Původnímu pozemku; z dopisu [jméno] [příjmení] ze dne 6. 8. 2009, že jím byl žalobce osloven s návrhem na osobní setkání ve věci duplicitního zápisu vlastnictví k Původnímu pozemku; z dopisu ze dne 11. 8. 2009, že jím žalobce sdělil [jméno] [příjmení], že se snaží situaci řešit se státními orgány, a to i prostřednictvím advokáta, avšak tato snaha nikam nevede. Celá věc tedy zřejmě povede k soudu, kdy sami dva bohužel situaci nejspíše nevyřeší; ze stanoviska Pozemkového fondu ČR ze dne 13. 8. 2009, že se jím PF ČR žalobci omluvil za potíže vzniklé duplicitním zápisem vlastnického práva a informoval ho, že situaci bude možné řešit až poté, co bude duplicita ve prospěch pana [příjmení] odstraněna, a to na základě písemného souhlasného prohlášení nebo na základě rozsudku soudu; z dopisu žalobce ze dne 31. 8. 2009 adresovaného Pozemkovému fondu ČR, že jím žalobce žádal o sdělení, jakým způsobem hodlá PF ČR situaci po odstranění duplicitního zápisu vlastnictví k Původnímu pozemku se žalobcem řešit. Na tento dopis bylo reagováno přípisem PF ČR ze dne 9. 9. 2009 (viz výše); ze žádosti o vysvětlení ze dne 23. 9. 2009, adresované Katastrálnímu úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrálnímu pracovišti Nový Jičín, že žalobce žádal o vysvětlení postupu uvedeného úřadu ve věci Původního pozemku, jehož byl žalobce do 15. 9. 2008 jediným vlastníkem, a to s ohledem na skutečnost, že z odpovědi Ústředního pozemkového úřadu vyplývá, že viníkem celé věci je Katastrální úřad v [obec], a že žalobci vznikla majetková újma, kterou bude třeba řešit; z vysvětlení Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrálního pracoviště Nový Jičín ze dne 26. 10. 2009, že jím bylo žalobci sděleno, že rozhodnutí pozemkového úřadu č. j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] bylo vráceno k opravě a doplnění dne 4. 2. 1994, avšak k jeho opravě došlo až po upozornění pracovníka katastrálního úřadu v září roku 2008. V mezidobí přitom došlo k zápisu vlastnického práva k Původnímu pozemku pro [jméno] [celé jméno žalobce] a následně pro žalobce coby jeho právního nástupce; ze sdělení Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrálního pracoviště Nový Jičín ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], že ke dni 8. 3. 1999 byl evidován v souboru popisných informací katastru nemovitostí pro katastrální území Petřvald u Nového [obec] jako vlastník Původního pozemku Pozemkový fond ČR a že dne 8. 3. 1999 byla sepsána smlouva o převodu tohoto pozemku mezi převádějícím Pozemkovým fondem ČR a nabyvatelem [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], s právními účinky vkladu ke dni 15. 4. 1999; z rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], že jím bylo určeno, že výlučným vlastníkem Původního pozemku je [jméno] [příjmení], [datum narození]. V odůvodnění soud uvedl, že [jméno] [příjmení] nabyl vlastnictví k předmětnému pozemku na základě rozhodnutí pozemkového úřadu, a to k datu jeho právní moci 22. 10. 1993, přičemž to, že následně nebylo jeho vlastnické právo zapsáno do katastru, na této skutečnosti ničeho nemění. Pokud byl následně Původní pozemek převeden Pozemkovým fondem ČR rovněž [jméno] [celé jméno žalobce], nejednalo se o platné právní jednání, neboť ČR v této době nebyla jeho vlastníkem. PF ČR proto nemohl tímto pozemkem disponovat a [jméno] [celé jméno žalobce], potažmo jeho děti jej nemohli nikdy nabýt.

18. Z dalších provedených důkazů nezjistil soud žádné pro posouzení věci relevantní skutečnosti. Stejně tak nepovažoval soud za potřebné provádět další účastníky navržené důkazy, když již z doposud provedeného dokazování lze učinit bezpečný závěr o skutkovém stavu. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

19. Právní předchůdce žalobce [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], byl oprávněnou osobou dle zák. č. 229/1991 Sb., jíž svědčil nárok na náhradu za nevydané pozemky dle rozhodnutí Pozemkového úřadu Okresního úřadu [okres] dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] [číslo]. Na základě smlouvy o převodu pozemků [číslo] ze dne 8. 3. 1999, uzavřené s Pozemkovým fondem ČR, nabyl za účelem uspokojení části tohoto nároku mj. vlastnické právo k Původnímu pozemku (PK [číslo] v k. ú. [obec] u [obec]) v hodnotě 19 692,75 Kč. Co do zbývající výše 435,05 Kč zůstal jeho nárok nadále neuspokojeným. Na základě usnesení Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], vydaného ve věci dědictví po [jméno] [celé jméno žalobce], nabyli žalobce a jeho sestra [jméno] [příjmení], [datum narození], rovným dílem vlastnické právo mj. k Původnímu pozemku. [jméno] [příjmení] následně darovací smlouvou ze dne 26. 2. 2007 převedla svůj spoluvlastnický podíl na žalobce. Žalobce vykonával v dobré víře vlastnické právo k Původnímu pozemku až do roku 2008. Přípisem Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrálního pracoviště Nový Jičín ze dne 29. 9. 2008 byl žalobce vyrozuměn o tom, že na základě rozhodnutí pozemkového úřadu o schválení dohody o vydání věci ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [číslo], a jeho opravy ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] [číslo] [číslo], byl v katastru nemovitostí proveden duplicitní zápis vlastnictví k Původnímu pozemku, a to pro žalobce a [jméno] [příjmení], [datum narození]. Žalobce se snažil cestou písemné korespondence vyřešit nastalou situaci s řadou státních institucí, avšak bezvýsledně. Zapsaná duplicita vlastnictví k Původnímu pozemku byla vyřešena až rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jímž bylo určeno, že výlučným vlastníkem Původního pozemku je [jméno] [příjmení]. Soud konstatoval, že jmenovaný nabyl vlastnické právo k pozemku již dne 22. 10. 1993, kdy nabylo právní moci rozhodnutí Pozemkového úřadu Okresního úřadu v [obec] ze dne 1. 10. 1993, jímž byla schválena dohoda o vydání nemovitostí uzavřená mezi M. [příjmení] a [právnická osoba] a. s. [obec]. Převedl-li následně v r. 1999 PF ČR Původní pozemek rovněž [jméno] [celé jméno žalobce], nejednalo se o platný právní úkon, neboť ČR v této době již nebyla jeho vlastníkem, byť byla jako vlastník stále zapsaná v katastru nemovitostí (vlastnictví [jméno] [příjmení] nebylo v r. 1993 do katastru zapsáno, neboť rozhodnutí [číslo jednací] [číslo] bylo v r. 1994 vráceno katastrálním úřadem Pozemkovému úřadu Nový Jičín k opravě; k té však došlo až v r. 2008 a zápis byl proto proveden až poté). Žalobce následně opakovaně kontaktoval dotčené správní orgány se žádostí o odškodnění a vydání jiného náhradního pozemku, avšak bezúspěšně – bylo mu nabídnuto buď obnovení jeho restitučního nároku, který bude moci uspokojit v rámci veřejných nabídek, anebo vyplacení částky odpovídající hodnotě Původního pozemku. Usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve věci dodatečného projednání dědictví po [jméno] [celé jméno žalobce], byla schválena dědická dohoda, na základě které nabyl žalobce mj. pohledávku za žalovanou z titulu dosud nevypořádaného nároku na vydání náhradního pozemku ve výši 435,05 Kč. Usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve věci dodatečného projednání dědictví po [jméno] [celé jméno žalobce], pak byla schválena dědická dohoda, na základě které nabyl dále žalobce pohledávku za žalovanou z titulu dosud nevypořádaného nároku na vydání náhradního pozemku ve výši 19 692,75 Kč, jež představuje hodnotu Původního pozemku. Žalobce tedy aktuálně disponuje nevypořádaným restitučním nárokem ve výši 20 127,80 Kč. Výzvou ze dne 29. 5. 2020 vyzval žalobce Krajský pozemkový úřad pro Olomoucký kraj k uzavření smlouvy o bezúplatném převodu vlastnického práva k pozemku p. [číslo] v k. ú. [obec], o výměře 3 873 m², který má vzniknout oddělením od pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] dle geometrického plánu [číslo] vyhotoveného Ing. [jméno] [příjmení]. Hodnota požadovaného pozemku činila k datu 24. 6. 1991 dle příslušných předpisů částku 20 127,70 Kč a přístup k němu je zajištěn z pozemku [parcelní číslo], ostatní komunikace. Pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec] je dle platného územního plánu obce dotčen obecně prospěšnými (protierozními) opatřeními, k zastavění obecně prospěšnými stavbami či stavbami dopravní infrastruktury určen není.

20. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen„ zákon č. 229/1991 Sb.“), oprávněnou osobou je státní občan [obec] a Slovenské Federativní Republiky, jehož půda, budovy a stavby, patřící k původní zemědělské usedlosti, přešly na stát nebo na jiné právnické osoby v době od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 způsobem uvedeným v § 6 odst. 1.

21. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb. oprávněným osobám budou vydány nemovitosti, které přešly na stát nebo na jinou právnickou osobu v důsledku a) výroku o propadnutí majetku, propadnutí věci nebo zabrání věci v trestním řízení, případně v trestním řízení správním podle dřívějších předpisů, jestliže výrok byl zrušen podle zvláštních předpisů, b) odnětí bez náhrady postupem podle zákona č. 142/1947 Sb., o revizi první pozemkové reformy, nebo podle zákona č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě, c) postupu podle § 453a občanského zákoníku nebo podle § 287a zákona č. 87/1950 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 67/1952 Sb., d) odnětí bez náhrady postupem podle zákona SNR č. 81/1949 Sb. SNR, o úpravě právních poměrů pastvinářského majetku bývalých urbariátníků, komposesorátů a podobných právních útvarů, e) odnětí bez náhrady postupem podle zákona SNR č. 2/1958 Sb. SNR, o úpravě poměrů a obhospodařování společně užívaných lesů bývalých urbariátníků, komposesorátů a podobných útvarů, f) prohlášení a smlouvy o postoupení pohledávek pro případ vystěhování (tzv. renunciační prohlášení), g) toho, že občan zdržující se v cizině nemovitost zanechal na území republiky nebo jehož majetek přešel na stát podle zákona č. 183/1950 Sb., o majetku zanechaném na území Československé republiky osobami, které optovaly pro Svaz sovětských socialistických republik a přesídlily na jeho území, h) smlouvy o darování nemovitostí uzavřené dárcem v tísni, i) dražebního řízení provedeného na úhradu pohledávky státu, j) soudního rozhodnutí, kterým byla prohlášena za neplatnou smlouva o převodu majetku, kterou občan před odchodem do ciziny převedl věc na jiného, bylo-li důvodem neplatnosti opuštění republiky, popřípadě uznání takovéto smlouvy účastníky za neplatnou; v takovém případě je oprávněnou osobou nabyvatel podle uvedené smlouvy, a to i pokud tato smlouva nenabyla účinnosti, k ) kupní smlouvy uzavřené v tísni za nápadně nevýhodných podmínek, l) odmítnutí dědictví v dědickém řízení učiněného v tísni, m) vyvlastnění za náhradu, pokud nemovitost existuje a trvale neslouží účelu, pro který byla vyvlastněna, n) vyvlastnění bez vyplacení náhrady, o) znárodnění nebo zestátnění vykonaného v rozporu s tehdy platnými zákonnými předpisy nebo bez vyplacení náhrady, p) převzetí nemovitostí bez právního důvodu, r) politické persekuce nebo postupu porušujícího obecně uznávaná lidská práva a svobody, s ) odevzdání do vlastnictví družstva podle zvláštních předpisů, t) přikázání do užívání právnické osoby na základě zákona č. 55/1947 Sb., o pomoci rolníkům při uskutečňování zemědělského výrobního plánu, nebo vládního nařízení č. 50/1955 Sb., o některých opatřeních k zajištění zemědělské výroby, u) převodu společně užívaných singulárních lesů a lesních družstev na území České republiky, pokud členy družstva byly výlučně fyzické osoby.

22. Podle § 11 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb. pozemky nebo jejich části nelze vydat v případě, že: a) k pozemku bylo zřízeno právo osobního užívání, s výjimkou případů, kdy bylo toto právo zřízeno za okolností uvedených v § 8, b) na pozemku bylo po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zřízeno veřejné nebo neveřejné pohřebiště, c) pozemek byl po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zastavěn; pozemek lze vydat, nebrání-li stavba zemědělskému nebo lesnímu využití pozemku, nebo jedná-li se o stavbu movitou, nebo dočasnou, nebo jednoduchou, nebo drobnou a nebo stavbu umístěnou pod povrchem země. Za zastavěnou část pozemku se považuje část, na níž stojí stavba, která byla zahájena před 24. červnem 1991, a část pozemku s takovou stavbou bezprostředně související a nezbytně nutná k provozu stavby. Zahájením stavby se rozumí datum skutečného zahájení stavby, zapsané do stavebního deníku a oznámené stavebnímu úřadu, pokud byla stavba zahájena do dvou let od vydání stavebního povolení, d) na pozemku byla na základě územního rozhodnutí, s výjimkou osad dočasně umístěných, zřízena zahrádková nebo chatová osada nebo se na pozemku nachází zahrádková nebo chatová osada, která byla zřízena před 1. říjnem 1976, e) na pozemku, který byl vyňat ze zemědělského půdního fondu, bylo na základě územního rozhodnutí zřízeno tělovýchovné nebo sportovní zařízení nebo se na pozemku nachází tělovýchovné nebo sportovní zařízení, které bylo zřízeno před 1. říjnem 1976, f) nelze-li provést identifikaci parcel z důvodu nedokončeného přídělového řízení podle dekretu č. 12/1945 Sb., dekretu č. 28/1945 Sb., zákona č. 142/1947 Sb. a zákona č. 46/1948 Sb.

23. Podle § 11a odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb. oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. Osoby, na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním nebo převodem práva podle § 13 odst. 8 písm. b), se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby.

24. Podle § 14 odst. 1 věta druhá zákona č. 229/1991 Sb. oprávněné osobě náleží náhrada za pozemek, který se podle tohoto zákona nevydá a za který nebyl poskytnut jiný pozemek.

25. Podle § 16 odst. 1 věta první zákona č. 229/1991 Sb. za pozemky, které se podle tohoto zákona nevydávají a za které nelze poskytnout jiný pozemek, náleží peněžitá náhrada ve výši ceny odňatého pozemku stanovené podle § 28a, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 14 odst. 8).

26. Podle § 28a zákona č. 229/1991 Sb. pokud tento zákon nestanoví jinak, poskytují se náhrady podle tohoto zákona v cenách platných ke dni 24. června 1991, a to u věcí nemovitých v cenách podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., a u věcí movitých v zůstatkových účetních cenách, u věcí movitých s nulovou zůstatkovou cenou ve výši 10 % pořizovací ceny.

27. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, podle tohoto zákona nebo zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, anebo zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, nelze převádět z vlastnictví státu na jiné osoby a) zemědělské pozemky, na jejichž vydání bylo uplatněno právo podle jiného právního předpisu a o jejichž vydání nebylo dosud rozhodnuto, b) zemědělské pozemky nebo jejich části určené územním plánem nebo regulačním plánem anebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnými stavbami nebo stavbami dopravní infastruktury nebo těmito stavbami již zastavěné, s výjimkou zemědělských pozemků 1. převáděných podle § 7 nebo § 10 odst. 1 nebo 2, 2. převáděných se souhlasem obce nebo kraje na osoby, které mají podle schválené stavební dokumentace uskutečnit výstavbu podle § 17 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, 3. převáděných se souhlasem obce nebo kraje směnou za jiné nemovitosti podle § 17 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo 4. určených platnou územně plánovací dokumentací nebo již využitých ke zřízení technické infrastruktury; v případě pochybností vydá na základě žádosti Státního pozemkového úřadu vyjádření příslušný úřad územního plánování, c) zemědělské pozemky určené k řešení podle § 2 zákona č. 139/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, u kterých je v katastru nemovitostí vyznačena poznámka o zahájení pozemkových úprav, d) majetek, o jehož převodu na jiné osoby bylo rozhodnuto podle jiného právního předpisu, e) zemědělské pozemky ve vojenských újezdech, f) zemědělské pozemky v národních přírodních památkách, národních přírodních rezervacích a na územích národních parků; dále nelze převádět zemědělské pozemky v přírodních rezervacích a v přírodních památkách, s výjimkou zemědělských pozemků, k jejichž zcizení vydalo souhlas Ministerstvo životního prostředí podle jiného právního předpisu, g) pozemky, u nichž bylo Státním pozemkovým úřadem zahájeno správní řízení podle § 3 odst. 3, do doby vydání pravomocného rozhodnutí, nebo h) pozemky tvořící rezervu státních pozemků podle § 3 odst. 1 písm. b).

28. Podle § 2 odst. 1 písm. n), o) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), veřejně prospěšnou stavbou se rozumí stavba pro veřejnou infrastrukturu určená k rozvoji nebo ochraně území obce, kraje nebo státu, vymezená ve vydané územně plánovací dokumentaci, veřejně prospěšným opatřením se rozumí opatření nestavební povahy sloužící ke snižování ohrožení území a k rozvoji anebo k ochraně přírodního, kulturního a archeologického dědictví, vymezené ve vydané územně plánovací dokumentaci.

29. Soud dospěl po provedeném dokazování k závěru, že podaná žaloba je důvodná.

30. Podle ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu platí, že v případě liknavého, svévolného či diskriminujícího postupu žalované (jež je nástupkyní Pozemkového fondu ČR a jejíž práva a povinnosti vykonává Státní pozemkový úřad) může oprávněná osoba nárok uplatnit u soudu žalobou na vydání konkrétního vhodného pozemku, aniž by důvodnost takové žaloby bylo lze vázat na podmínku jeho zahrnutí do veřejné nabídky, a že takový postup (jenž je výrazem zásady vigilantibus iura scripta sunt) nelze vůči ostatním oprávněným osobám pokládat za diskriminující (srov. především rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 3767/2009, uveřejněný pod číslem 62/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či např. navazující usnesení ze dne 5. 4. 2022, sp. zn. 28 Cdo 693/2022). Dále je soudní praxe ustálena i v tom, že jako přinejmenším liknavý (ba až svévolný) lze kvalifikovat i takový postup žalované, jímž bez ospravedlnitelného důvodu ztěžovala uspokojení nároku oprávněné osoby zásadně předpokládaným postupem, tj. prostřednictvím veřejné nabídky pozemků (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 6. 2016, sp. zn. 28 Cdo 155/2016). Při úvaze, lze-li postup žalované ve vztahu ke konkrétnímu restitučnímu nároku hodnotit jako liknavý, je nutno zohlednit i dobu, po kterou zůstává nárok neuspokojeným, kdy nelze odhlížet ani od délky předchozího řízení před pozemkovým úřadem (k tomu opětovně srov. např. shora citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 3767/2009 a sp. zn. 28 Cdo 693/2022). V rámci posuzování důvodnosti žaloby oprávněné osoby na nahrazení projevu vůle k převodu náhradních pozemků je vždy nezbytné zohledňovat veškeré skutkové okolnosti případu.

31. V souladu s citovanou judikaturou Nejvyššího soudu se tedy soud v prvé řadě zabýval tím, zda je namístě shledat v počínání žalované vůči žalobci prvek liknavosti a svévole coby základní předpoklad pro vyhovění podané žalobě, přičemž po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ano. V řízení bylo zjištěno, že právnímu předchůdci žalobce byl za účelem uspokojení jeho nároku v minulosti vydán mimo jiné pozemek PK [číslo] v k. ú. [obec] u [obec]. Následně se ukázalo, že Česká republika nebyla v okamžiku převodu vůbec vlastníkem tohoto pozemku, žalovaná, resp. její předchůdce Pozemkový fond ČR s ním tudíž nemohl disponovat a ani otec žalobce tak k němu nemohl nabýt vlastnictví. V důsledku tohoto stavu, kdy s právním předchůdcem žalobce byla uzavřena absolutně neplatná smlouva, byl žalobce nucen čelit celé řadě komplikací, kdy musel např. podstoupit řízení o určení vlastnického práva k předmětnému pozemku u Okresního soudu v Novém Jičíně a poté, co bylo rozhodnuto, že není jeho vlastníkem, musel řešit nezbytnou administrativu spočívající např. v absolvování řízení o dodatečném projednání dědictví – obnoveného restitučního nároku – po svém otci. Vyvíjel rovněž značnou aktivitu v rámci písemné korespondence, v níž žádal státní orgány zodpovědné za nastalý stav o řešení situace.

32. Namítala-li žalovaná, že žalobce nebyl při uspokojování svého restitučního nároku dostatečně aktivní, neboť se neúčastnil žádné veřejné nabídky pozemků, této námitce soud nepřisvědčil, neboť dospěl k závěru, že po žalobci nebylo s ohledem na shora nastíněný vývoj skutkových okolností namístě další účast ve veřejných nabídkách spravedlivě požadovat. Z provedeného dokazování vyplývá, že zcela dostatečnou aktivitu vyvinul již právní předchůdce žalobce, který činil veškeré potřebné kroky za účelem uspokojení svého restitučního nároku zákonem předvídaným způsobem (prokazatelně se účastnil veřejné nabídky pozemků, byť žalovaná tvrdí opak – viz např. dopis [jméno] [celé jméno žalobce] ze dne 26. 1. 1999, jímž žádal o vydání pozemků, které byly součástí II. nabídkového kola reg. č. [spisová značka]), avšak Pozemkový fond ČR mu za tímto účelem nabídl a následně převedl zcela nezpůsobilý pozemek, který nebyl v jeho vlastnictví. Tuto okolnost jistě nelze klást k tíži žalující strany, naopak je to výhradně žalovaná, resp. její právní předchůdce, kdo nesl plnou odpovědnost za to, že oprávněným osobám nabízí k převodu vhodné pozemky a že stav zapsaný v katastru nemovitostí odpovídá skutečnosti.

33. Z takto vyložených důvodů, jakož i s ohledem na skutečnost, že nárok žalobce zůstává neuspokojeným již po dobu téměř 30 let, dospěl soud k závěru, že v počínání žalované, resp. jejího předchůdce, lze spatřovat prvek liknavosti a svévole a že žalobci z tohoto důvodu svědčí právo domáhat se uspokojení jeho práv cestou podání žaloby na nahrazení projevu vůle. Soud se proto zabýval dalšími okolnostmi podstatnými pro rozhodnutí, zejm. vhodností vybraného pozemku v k. ú. [obec] k převodu. Podle ustálené soudní praxe platí, že při posuzování„ vhodnosti“ pozemku k převodu oprávněné osobě jako pozemku náhradního (§ 11a odst. 1 zákona o půdě) nutno hodnotit, zda převodu nebrání zákonné výluky uvedené v § 11 odst. 1 zákona o půdě a § 6 zákona č. 503/2012 Sb., či zda nejde o pozemek zatížený právy třetích osob (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), zda jeho převod není z jiného důvodu zapovězen zákonem (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ve vztahu k pozemkům v zastavěném území obce, či rozsudek téhož soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), zda jej lze zemědělsky obhospodařovat (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), zda nevzniknou jiné problémy při hospodaření s takovým pozemkem (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), případně zda nejde o pozemek zastavěný či tvořící součást areálu (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Tato hlediska je přitom vždy nutno zkoumat se zřetelem k individuálním skutkovým okolnostem případu a předpoklady pro vydání (popřípadě pro nevydání) každého takového pozemku posuzovat zcela samostatně, byť s přihlédnutím k širším souvislostem konkrétní věci (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

34. Z provedeného dokazování se podává, že pozemek, který je požadován k vydání, je aktuálně zemědělsky obhospodařován (je pronajímán za účelem provozování zemědělské výroby společnosti [právnická osoba]) a nepředstavuje součást žádného areálu. Nebyly zjištěny žádné problémy při hospodaření s ním a jeho vydání dle názoru soudu nebrání ani žádná ze zákonem stanovených překážek. Soud se v této souvislosti zaměřil především na posouzení, zda není naplněna výluka uvedená v ust. § 6 odst. 1 písm. b) zák. č. 503/2012 Sb., avšak dospěl k závěru, že nikoli. Podle citovaného ustanovení nelze až na výjimky převádět z vlastnictví státu na jiné osoby mimo jiné zemědělské pozemky nebo jejich části určené územním plánem nebo regulačním plánem anebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnými stavbami nebo stavbami dopravní infastruktury nebo těmito stavbami již zastavěné. Pozemek požadovaný žalobcem je platnou územně plánovací dokumentací obce Velký Týnec zařazen do plochy [anonymizováno], resp. [anonymizováno], tzn. do plochy s potenciálním rizikem vodní eroze a potenciálním ohrožením území povodněmi, na níž mají být z toho důvodu realizována obecně prospěšná opatření snižující erozi půdy a zadržení vody v krajině. Jedná se o území, které je přípustné využívat k činnostem a opatřením, které lze považovat za preventivní proti vodní erozi a které zvyšují retenční schopnosti krajiny (např. zatravnění, protierozní osevní postupy, realizace mezí, průlehů, vsakovacích pásů, agrotechnická opatření typu hrázkování, vrstevnicové obdělávání ploch, střídání vrstevnicových pásů plodin, agrotechnická a technická protierozní opatření). Naopak je zakázáno realizovat zde činnosti a opatření, které by zrychlily odtokové poměry nebo by k tomu mohly druhotně vést. Vedle ploch určených k realizaci veřejně prospěšných (protierozních) opatření vymezuje dále územní plán obce Velký Týnec rovněž plochy určené k realizaci veřejně prospěšných staveb, přičemž žalobcem požadovaný pozemek do takto vymezených ploch nespadá. Mezi pojmem veřejně prospěšná stavba a veřejně prospěšné opatření rozlišuje rovněž stavební zákon, který definuje oba pojmy odlišným způsobem (viz § 2 odst. 1 písm. n), o)). Z uvedeného vyplývá, že má-li být žalobcem žádaný pozemek dotčen toliko tzv. veřejně prospěšnými opatřeními coby opatřeními nestavební povahy, spočívajícími např. ve volbě vhodného způsobu jejich zemědělského obhospodařování tak, aby byla snížena vodní eroze a zvýšena zadržovací schopnost krajiny, a nikoli rovněž tzv. veřejně prospěšnými stavbami, není výluka normovaná ustanovením § 6 odst. 1 písm. b) zák. č. 503/2012 Sb. naplněna a pozemek nepochybně je vhodný k převodu z vlastnictví státu. Na tomto závěru nemůže ničeho změnit ani odlišné vyjádření obce Velký Týnec ze dne 13. 12. 2022, neboť toto evidentně nikterak nereflektuje nutnost odlišování obou pojmů a tyto nepřípustně směšuje. Jedná se navíc o vyjádření ojedinělé, když stavební úřad obce předtím naopak několikrát potvrdil, že výluka dle shora citovaného ustanovení naplněna není, neboť předmětný pozemek není dotčen veřejně prospěšnou stavbou, nýbrž toliko veřejně prospěšným opatřením.

35. Ze všech takto vyložených důvodů proto soud podané žalobě vyhověl a nahradil projev vůle žalované k uzavření smlouvy o bezúplatném převodu pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], dosud nezapsanému v katastru nemovitostí, o výměře 3 873 m², který vznikne rozdělením pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] dle geometrického plánu [číslo] vyhotoveného Ing. [jméno] [příjmení], jenž tvoří nedílnou součást tohoto rozsudku (výrok I.).

36. Pro úplnost soud uvádí, že pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec] je sice požadován k vydání i jinou oprávněnou osobou, a to v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], interním šetřením však bylo zjištěno, že v uvedené věci nebylo v době vyhlášení tohoto rozsudku vydáno rozhodnutí ani nařízeno jednání. Nic proto nebránilo vydání části předmětného pozemku žalobci v tomto řízení.

37. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl v řízení plně procesně úspěšný, náleží mu proto náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení v celkové výši 24 377,80 Kč. Tato částka sestává z odměny advokáta za 7 účtovaných úkonů právní služby po 1 940 Kč dle § 7, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. – počítáno z tarifní hodnoty odpovídající hodnotě převáděného pozemku 20 127,70 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby, podání ze dne 23. 1. 2023, účast u jednání soudu dne 2. 2. 2023 – 2 úkony, účast u jednání soudu dne 16. 3. 2023), z náhrady hotových výdajů 2 100 Kč za těchto 7 úkonů právní pomoci po 300 Kč dle ust. § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., z 21% DPH ze součtu těchto částek ve výši 3 292,80 Kč dle ust. § 137 odst. 2 o. s. ř., z náhrady cestovních výdajů žalobce hromadnou dopravou k jednání soudu dne 2. 2. 2023 v doložené výši 405 Kč, z náhrady hotového výdaje na vypracování geometrického plánu Ing. [příjmení] v doložené výši 3 000 Kč a zaplaceného soudního poplatku 2 000 Kč.

38. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení advokátu žalobce, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle ust. § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.