11 C 212/2021

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Jaroslavou Jechovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované o výživné

I. Výživné stanovené žalobci naposledy rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne 14. 10. 2013 sp. zn. 37 Nc 59/2013 ve výši 2 500 Kč měsíčně pro žalovanou se s účinností od 1. 7. 2021 zrušuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Podanou žalobou se žalobce původně domáhal snížení výživného pro žalovanou s tím, že je veden jako uchazeč o zaměstnání a zažádal o dávku hmotné nouze. V průběhu řízení změnil žalobu tak, že navrhl zrušení své vyživovací povinnosti vůči žalované od 1. 7. 2021 s tím, že se dozvěděl, že v červnu 2021 vykonala maturitní zkoušku a od 1. 7. 2021 je schopna se již sama živit. Soud změnu žaloby žalobce připustil. Žalovaná souhlasila se zrušením vyživovací povinnosti, neboť je od 1. 7. 2021 zaměstnána. Z rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 14. 10. 2013 sp. zn. spisová značka a z pracovní smlouvy ze dne 1. 7. 2021 soud zjistil, že naposledy bylo o výživném pro žalovanou rozhodováno rozsudkem zdejšího soudu ze dne 14. 10. 2013, kdy na základě soudem schválené dohody se žalobce zavázal platit tehdy nezletilé žalované výživné ve výši 2 500 Kč měsíčně. Žalovaná je na základě pracovní smlouvy ze dne 1. 7. 2021 zaměstnána u zaměstnavatele anonymizováno obec nad právnická osoba jako masérka s účinností od 1. 7. 2021. Na základě provedených důkazů soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalobce se zavázal dle soudem schválené dohody platit na žalovanou výživné ve výši 2 500 Kč měsíčně. S účinností od 1. 7. 2021 je žalovaná již zaměstnaná u zaměstnavatele anonymizováno obec. Dle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., (dále jen o. z.) předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Dle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Dle § 923 odst. 1 o. z. změní-li se poměry, může soud změnit dohodu rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti. Soud posoudil zjištěný skutkový stav v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba žalobce na zrušení výživného pro žalovanou je důvodná. V souzené věci bylo prokázáno, že žalobce má vyživovací povinnost k žalované ve výši 2 500 Kč měsíčně. Žalovaná již ukončila studium a od 1. 7. 2021 nastoupila do pracovního poměru, ukončila tak přípravu na budoucí povolání a je tedy schopna sama se živit. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud žalobě žalobce vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku a výživné pro žalovanou žalobci zrušil s účinností od 1. 7. 2021. O nákladech řízení mezi účastníky soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce, který byl ve věci procesně úspěšný a jemuž vzniklo právo na náhradu nákladů řízení, se tohoto práva výslovně vzdal. Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce Olomouc, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci.