11 C 235/2022

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Vandou Spáčilovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 22 027 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 22 027 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % p. a. z této částky od 1. 4. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 12 110,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], advokáta.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 15. 7. 2022 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 22 027 Kč s příslušenstvím, tj. částky, kterou žalobkyně jako pojistitel vozidla žalované [registrační značka] vyplatila poškozené [právnická osoba] [anonymizováno] [územní celek], a.s. v důsledku dopravní nehody zaviněné žalovanou, ke které došlo dne 8. 6. 2021 v 16:30 hod. na ulici [ulice] v [obec] před domem [adresa]. Při této nehodě žalovaná jako řidička předmětného vozidla narazila při couvání do sloupu veřejného osvětlení [číslo] následně z místa dopravní nehody odjela, aniž by vznik této dopravní nehody oznámila Policii ČR.

2. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 11. 10. 2022 navrhla zamítnutí podané žaloby, kdy konkrétně rozporovala skutečnost, že by žalobkyni svědčilo postižní právo ve smyslu § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ zákon č. 168/1999 Sb.“). Uvedla, že nikterak zpětně nezpochybňuje, že pochybila, pokud v rozporu s právními předpisy na místě nehody nezůstala a nehodu neoznámila Policii ČR, nečinila tak ovšem s cílem vyhnout se postihu, např. z důvodu, že by snad požila alkohol, či že by znemožnila určení viníka nehody. Přestože opustila místo dopravní nehody bez jejího ohlášení Policii ČR, byla nehoda policií řádně prošetřena, přičemž byly zcela spolehlivě zjištěny všechny její příčiny i její viník a nenastala tak situace, kdy by bylo jakkoli znemožněno zjištění skutečné příčiny dopravní nehody. V dané souvislosti odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka].

3. Při jednání soudu dne 8. 2. 2023 žalovaná k předmětné dopravní nehodě uvedla, že z místa nehody v žádném případě neodjela úmyslně. V daný moment vůbec nevěděla, že by nacouvala do nějaké lampy. V místě parkovala a při aktu couvání do něčeho narazila, myslela si, že do popelnice. Vystoupila tedy z auta, ale nic poškozeného nenašla. Na zemi nic neleželo a ani její auto nebylo nijak poškozeno. Trvala na tom, že na její straně nebyl dán žádný úmysl. Po poučení o koncentraci řízení ve smyslu ust. § 118b o. s. ř. žalovaná dále uvedla, že bezprostředně po nehodě potkala v místě svého známého [jméno] [příjmení] a šla s ním automobil ohledat. Když ani poté nikdo z nich žádné poškození nenalezl, naznala, že k žádné škodě nedošlo a z místa odjela. Tohoto známého žalovaná neoznačila k důkazu jako svědka, trvala však na tom, že lampa musela být poškozená už předtím, než na místo sama přijela. Je přesvědčena, že najela do popelnice, nikoli do sloupu veřejného osvětlení. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění:

4. Ze soupisu nákladů na odstranění škody způsobené dopravní nehodou ze dne 8. 6. 2021 na VO ul. [ulice] v [obec], z faktury č. [anonymizováno] [právnická osoba] – [právnická osoba], z faktur [číslo] [číslo] [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova] a z faktury [číslo] společnosti [právnická osoba] bylo zjištěno, že celkové náklady na odstranění škody vzniklé na veřejném osvětlení v důsledku předmětné dopravní nehody činily 22 026,62 Kč.

5. Z detailu relace o dopravní nehodě ze dne [datum] bylo zjištěno, že předmětná dopravní nehoda byla Policii ČR oznámena dne 9. 6. 2021 v 7:07 hod. a šetřena pod [číslo jednací]. Z vylíčení nehody se podává, že dne [datum] v [údaj o čase] hod. došlo k dopravní nehodě, a to v obci [obec] na ulici [ulice] před domem [číslo] kdy žalovaná při couvání s vozidlem [registrační značka] narazila zadní částí vozidla do sloupu veřejného osvětlení [číslo] čímž na něm způsobila hmotnou škodu ve výši cca 25 tis. Kč. Dle výpovědi svědka celé události vystoupila po nárazu z vozidla řidička ve věku cca [číslo] let, dlouhé blond vlasy, podívala se, co způsobila a řekla, že si sloupu nevšimla. Poté nastoupila zpět do svého vozidla [značka automobilu] a z místa dopravní nehody odjela. Vzhledem k dodatečnému oznámení dopravní nehody nebyla s žalovanou provedena dechová zkouška na přítomnost alkoholu v dechu. Z detailu relace o dopravní nehodě se dále podávají údaje o žalované jako řidiči a držiteli vozidla v době dopravní nehody, o poškozené [příjmení] služby města Olomouce, a.s. jako vlastníkovi poškozeného sloupu veřejného osvětlení a o žalobkyni jako pojistiteli vozidla žalované. Z fotodokumentace, která je přílohou detailu relace o dopravní nehodě, je zřetelné vychýlení sloupu veřejného osvětlení. Dále jsou na sloupu zřetelné oděrky ve výšce 20 až 110 cm nad zemí a poškozená lampa sloupu, ležící na dlažbě.

6. Z příkazu Magistrátu města Olomouce, č. j. [spisová značka] [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne 13. 10. 2021, bylo zjištěno, že žalovaná byla uznána vinnou ze spáchání několika přestupků tím, že se jako řidička osobního motorového vozidla [značka automobilu], [registrační značka], nechovala ohleduplně a ukázněně, aby svým jednáním neohrožovala majetek jiných osob ani svůj vlastní, kdy při úkonu couvání s tímto vozidlem neodhadla odstup od za ní stojícího sloupu VO, kdy došlo ke kontaktu zadní části vozidla s tímto sloupem VO. Zapříčinila tak vznik dopravní nehody, při které nedošlo ke zranění osob. Alkohol nebyl orientační dechovou zkouškou na přístroji [příjmení] u viníka zjišťován z důvodu dodatečného nahlášení nehody. Současně se žalovaná dopustila přestupku tím, že jako řidička mající účast na dopravní nehodě neprodleně nezastavila vozidlo a neoznámila nehodu policii, a to v případě kdy při dopravní nehodě došlo k poškození obecně prospěšného zařízení. Žalovaná tak uvedeným jednáním porušila ust. § 4 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb. a dopustila se tak z nedbalosti přestupku podle ust. § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., dále porušila ust. § 47 odst. 2 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb. a dopustila se tak z nedbalosti přestupku podle ust. § 125c odst. 1 písm. i) bod 1 zákona č. 361/2000 Sb., také porušila ust. § 47 odst. 3 písm. e) v souvislosti s ust. § 47 odst. 4 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb. a dopustila se tak z nedbalosti přestupku podle ust. § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb. Žalované byl uložen správní trest – pokuta v částce 4 000 Kč. Z příkazu se dále podává, že ohledáním vozidla žalované bylo zjištěno, že došlo k poškození zadního nárazníku. Z ohledání poškozeného sloupu veřejného osvětlení bylo zjištěno, že došlo k poškození ukotvení sloupu v zemi a lampy. Z fotografické dokumentace správní orgán zjistil, že poškození vozidla BMW spočívalo v otěru laku na zadním nárazníku a chybějícím zadním stěrači, na fotografiích sloupu se pak nacházely otěrové stopy černé barvy, která odpovídá barvě vozidla BMW a na fotografii s detailem rozbité lampy leží na chodníku vedle ní i ulomený stěrač. Na fotografii zadní strany vozidla je patrný chybějící stěrač, přičemž správní orgán konstatuje, že tento stěrač nemůže chybět dlouho, neboť jsou na zadním skle vozidla po stěrači viditelné stopy. [ulice] orgán vycházel rovněž z úředního záznamu o výslechu žalované, učiněného příslušníkem Policie ČR v terénu, kde je uvedeno, že žalovaná řídila dne 8. 6. 2021 kolem 16:30 hod. své vozidlo v [obec] po ulici [ulice], kdy odbočila na ulici [ulice]. Zde se u domu [číslo] s vozidlem otáčela a při couvání najela na chodník a vozidlo poskočilo. Sjela z chodníku, vozidlo zastavila při pravém okraji komunikace směrem k ulici [ulice] a šla se podívat, zda nezpůsobila nějakou škodu. Neboť žádnou škodu neviděla a její vozidlo bylo také v pořádku, z místa odjela. Dále vyšel správní orgán z úředního záznamu o výslechu svědka [jméno] [příjmení], [datum narození], učiněného příslušníkem Policie ČR přímo na místě dopravní nehody, kde je uvedeno, že dne 8. 6. 2021 kolem 16:30 hod. se nacházel před domem [číslo] na ulici [ulice] v [obec], když uslyšel ránu. Otočil se a spatřil vozidlo BMW, které nabouralo svojí zadní částí do sloupu veřejného osvětlení. Z vozidla vystoupila žena s blond vlasy, ve věku [číslo] let, která řekla, že jej přehlédla. Následně nastoupila do vozidla a odjela. Během tohoto si pořídil fotografii vozidla i řidičky, [registrační značka] byla 7H0 [číslo]. [příjmení] téhož dne nahlásil poškození sloupu [anonymizována dvě slova] [územní celek], a. s. [ulice] orgán v příkazu konstatuje, že žalovaná v okamžiku, kdy započala úkon couvání, nedostatečným způsobem sledovala prostor za vozidlem a došlo tak ke kontaktu zadní části vozidla se sloupem veřejného osvětlení. O samotném kontaktu žalovaná věděla, neboť na místě z vozidla vystoupila a šla se podívat na případnou škodu. Zde dle jejího vyjádření žádnou škodu nezjistila, což je však v rozporu s pořízenou fotografií od svědka této dopravní nehody i jeho výslechem. Následně místo dopravní nehody opustila, aniž by vzniklou škodu jakkoliv řešila. [ulice] orgán ohodnotil míru společenské nebezpečnosti spáchaných přestupků jako vysokou, a to mimo jiné i proto, že žalovaná byla vypátrána jen díky náhodnému svědkovi nehody. Příkaz byl dle přiložené doručenky doručen žalované fikcí dne 4. 10. 2021.

7. Z návrhu smlouvy pojištění vozidel [číslo] ze dne 23. 4. 2020 bylo zjištěno, že mezi žalovanou jako pojistníkem a žalobkyní jako pojistitelem bylo sjednáno povinné ručení a havarijní pojištění vozidla [značka automobilu], [registrační značka] s počátkem pojištění dne 27. 4. 2020 na dobu neurčitou.

8. Z dopisu ze dne 21. 10. 2021 bylo zjištěno, že poškozená [příjmení] služby města Olomouce, a. s. zaslala společnosti [právnická osoba] podklady ke škodní události způsobené na veřejném osvětlení k uplatnění náhrady škody u pojišťovny z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.

9. Z likvidační zprávy žalobkyně ke škodní události [číslo] bylo zjištěno, že likvidátor uzavřel šetření předmětné pojistné události tak, že vzniklá škoda ze dne 8. 6. 2021 je kryta pojistnou smlouvou [číslo] jedná se o poškození lampy veřejného osvětlení, výše škody v částce 22 027 Kč odpovídá obvyklým cenám, pojistné plnění ve výši 22 027 Kč bude vyplaceno na bankovní účet poškozené, přičemž je navrhován postih pojistníka pro ujetí z místa nehody bez oznámení Policii ČR.

10. Z příkazu k platbě bylo zjištěno, že dne 26. 10. 2021 žalobkyně vyplatila na účet poškozené [příjmení] služby města Olomouce, a.s. pojistné plnění ve výši 22 027 Kč.

11. Z výzvy k úhradě ze dne 10. 3. 2022 bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vypracoval dne 10. 3. 2022 předžalobní výzvu adresovanou žalované, ve které ji vyzval k úhradě částky 22 027 Kč, a to nejpozději do 31. 3. 2022. Z podacího archu bylo zjištěno, že zásilka byla téhož dne odeslána. Z výpisu ze systému PoštaOnline bylo zjištěno, že zásilka byla žalované neúspěšně doručována dne 15. 3. 2022, dne 16. 3. 2022 byla uložena k vyzvednutí a dne 4. 4. 2022 byla vhozena do domovní schránky. Z provedených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

12. Dne 8. 6. 2021 okolo 16:30 hod. došlo na ulici [ulice] v [obec] před domem [číslo] k dopravní nehodě, kdy žalovaná při couvání se svým vozidlem [značka automobilu], [registrační značka] narazila zadní částí vozidla do sloupu veřejného osvětlení [číslo] čímž došlo k jeho poškození. Žalovaná následně vozidlo zastavila, vystoupila z něj, šla obhlédnout vzniklou škodu a poté z místa odjela, aniž by nehodu nahlásila na policii. [ulice] nehodě byl přítomen svědek [jméno] [příjmení], který pořídil fotografii vozidla i žalované a poškození sloupu veřejného osvětlení nahlásil poškozené [právnická osoba] [anonymizováno] [územní celek], a. s . V následném správním řízení byla žalovaná uznána vinnou ze spáchání několika přestupků, a to mj. i z toho důvodu, že v provozu na pozemních komunikacích jako účastník dopravní nehody porušila povinnost neprodleně ohlásit policii poškození obecně prospěšného zařízení. Výše vzniklé škody v částce 22 027 Kč byla žalobkyni doložena příslušnými fakturami a žalobkyně následně tuto škodu uhradila poškozené na základě pojistné smlouvy [číslo] o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla žalované. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou dopisem ze dne 10. 3. 2022, odeslaným téhož dne, k úhradě dlužné částky. Zásilka se dostala do dispoziční sféry žalované dne 15. 3. 2022, kdy jí byla neúspěšně doručována.

13. Podle § 135 odst. 1, 2 o. s. ř. soud je vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení. Jinak otázky, o nichž přísluší rozhodnout jinému orgánu, může soud posoudit sám. Bylo-li však o takové otázce vydáno příslušným orgánem rozhodnutí, soud z něho vychází.

14. Podle § 4 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu (dále jen „zákon č. 361/2000 Sb.“), je při účasti na provozu na pozemních komunikacích každý povinen chovat se ohleduplně a ukázněně, aby svým jednáním neohrožoval život, zdraví nebo majetek jiných osob ani svůj vlastní, aby nepoškozoval životní prostředí ani neohrožoval život zvířat, své chování je povinen přizpůsobit zejména stavebnímu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace, povětrnostním podmínkám, situaci v provozu na pozemních komunikacích, svým schopnostem a svému zdravotnímu stavu.

15. Podle § 47 odst. 2 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb. je řidič, který měl účast na dopravní nehodě, povinen neprodleně zastavit vozidlo.

16. Podle § 47 odst. 3 písm. e) zákona č. 361/2000 Sb. jsou účastníci dopravní nehody povinni neprodleně ohlásit policii poškození pozemní komunikace, obecně prospěšného zařízení nebo životního prostředí, pokud k němu při dopravní nehodě došlo.

17. Podle § 47 odst. 4 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb. dojde-li při dopravní nehodě k usmrcení nebo zranění osoby nebo k hmotné škodě převyšující zřejmě na některém ze zúčastněných vozidel včetně přepravovaných věcí částku 100 000 Kč, jsou účastníci dopravní nehody povinni neprodleně ohlásit dopravní nehodu policistovi.

18. Podle § 47 odst. 5 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb. povinnost podle odstavce 4 platí i v případě, kdy při dopravní nehodě dojde ke hmotné škodě na majetku třetí osoby, s výjimkou škody na vozidle, jehož řidič má účast na dopravní nehodě nebo škody na věci přepravované v tomto vozidle.

19. Podle § 125c písm. i) bod 1 zákona č. 361/2000 Sb. se fyzická osoba dopustí přestupku tím, že v provozu na pozemních komunikacích při dopravní nehodě v rozporu s § 47 odst. 2 písm. a) neprodleně nezastaví vozidlo.

20. Podle § 125c písm. k) zákona č. 361/2000 Sb. se fyzická osoba dopustí přestupku tím, že v provozu na pozemních komunikacích jiným jednáním, než které je uvedeno pod písmeny a) až j), nesplní nebo poruší povinnost stanovenou v hlavě II tohoto zákona.

21. Podle § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 168/1999 Sb. má pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody.

22. S ohledem na výše citované právní normy a na zjištěný skutkový stav soud v rámci právního hodnocení dospěl k závěru, že je žaloba žalobkyně důvodná. V prvé řadě poukazuje soud na to, že podle § 135 o. s. ř. je vázán příkazem Magistrátu města Olomouce ze dne 20. 9. 2021 o tom, že žalovaná spáchala výše uvedené přestupky. V řízení bylo zjištěno, že žalovaná způsobila dne 8. 6. 2021 v 16:30 hod. na ulici [ulice] se svým vozidlem dopravní nehodu, když se dostatečně nevěnovala řízení a při couvání narazila do sloupu veřejného osvětlení. Tím způsobila vlastníkovi tohoto osvětlení, [právnická osoba] služby města Olomouce, a. s., škodu ve výši 22 027 Kč. Bylo prokázáno, že žalovaná po nárazu ze svého vozidla vystoupila, šla zkontrolovat místo střetu a následně – přestože si musela být vědoma toho, co způsobila (při nárazu byla slyšet„ rána“, došlo k vychýlení celého sloupu, rozbití lampy, která spadla na zem, a k ulomení zadního stěrače na vozidle žalované) – do vozidla opět nasedla a z místa nehody ujela, aniž by současně ohlásila nehodový děj na policii. Toto potvrdil i svědek dopravní nehody [jméno] [příjmení], který dokonce pořídil bezprostředně po nehodě fotografii žalované a jejího vozidla, na jejímž podkladě byla jmenovaná následně ztotožněna. [jméno] žalovaná ostatně uvedla, že nikterak zpětně nezpochybňuje, že pochybila, pokud v rozporu s právními předpisy na místě nehody nezůstala a nehodu neoznámila Policii ČR. Dalším tvrzením žalované, zejm. o tom, že si nevšimla, že by došlo ke vzniku jakékoli škody, resp. že měla bezprostředně po nehodě v místě potkat svého známého [jméno] [příjmení], s nímž měla jít automobil ohledat, přičemž z místa odjela až poté, co nikdo z nich žádné poškození nenalezl, soud neuvěřil. Tato tvrzení neodpovídají výsledkům předchozího správního řízení, od nichž soud nemá důvodu se jakkoli odchylovat (tyto jsou zcela vyčerpávajícím způsobem zdůvodněny) a z nichž se naopak podává, že dopravní nehodě byl přítomen očitý, nikterak nezaujatý svědek, který uvedl, že poté, co uslyšel ránu, spatřil žalovanou, jak vystoupila ze svého vozidla, které nabouralo do sloupu veřejného osvětlení, řekla, že sloup přehlédla, opětovně do vozidla nastoupila a z místa odjela. K dotazu, zda bude žalovaná navrhovat k důkazu výslech svědka [jméno] [příjmení], tato uvedla, že nikoli. Soud má proto za to, že její tvrzení jsou ryze účelová, a to i s ohledem na skutečnost, že je poprvé uplatnila až v tomto řízení, resp. při jednání dne 8. 2. 2023.

23. Vzhledem ke všem těmto skutečnostem dospěl soud k závěru, že žalovaná svým počínáním, kdy bez zřetele hodného důvodu bez dalšího opustila místo dopravní nehody, nepochybně znemožnila řádné zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody, v důsledku čehož byl naplněn regresní důvod normovaný ustanovením § 10 odst. 1 písm. c) zák. č. 168/1999 Sb. Skutečnost, že se následně podařilo příčiny nehody přeci jen objasnit, nemůže na tomto závěru ničeho změnit v situaci, kdy se na tomto podílely výhradně faktory nezávislé na vůli žalované. Nebyl-li by nehodě přítomen svědek [jméno] [příjmení], který pořídil fotodokumentaci zachycující žalovanou a její vozidlo a téhož dne večer nehodu nahlásil vlastníku poškozeného sloupu veřejného osvětlení, nedošlo by vůbec ke zjištění osoby škůdce a následnému dodatečnému objasnění všech rozhodných okolností. Prošetření průběhu nehodového děje a jeho příčin pak bylo i přes počínání jmenovaného svědka podstatně ztíženo, neboť s ním bylo započato až následujícího dne, kdy se již vozidlo žalované nacházelo na zcela jiném místě a kdy již z podstaty věci nebylo možno objasnit veškeré okolnosti, které mohly mít vliv na nehodu samotnou či na posouzení všech do úvahy připadajících důvodů vzniku regresního nároku žalobkyně ve smyslu § 10 zák. č. 168/1999 Sb. (např. již nebylo možno objektivně zjistit, zda nebyla žalovaná při jízdě ovlivněna alkoholem či jinou návykovou látkou).

24. Odkazy žalované na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] či [spisová značka] neshledal soud jako přiléhavé. [příjmení] toho, že tato rozhodnutí vycházela ze zcela jiných skutkových okolností a zabývala se primárně výkladem ustanovení § 10 odst. 1 písm. d) zák. č. 168/1999 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2013, resp. do 22. 9. 2016, nejsou jejich závěry ani nikterak v rozporu s tím, co bylo uvedeno výše v rámci právního posouzení nyní projednávané věci.

25. Ze všech takto popsaných důvodů proto soud podané žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to včetně nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení běžícího ode dne 1. 4. 2022. Žalobkyně vyzvala žalovanou dopisem ze dne 10. 3. 2022, odeslaným téhož dne, k úhradě dlužné částky nejpozději do 31. 3. 2022. Dopis se dostal do dispozice žalované dne 15. 3. 2022, kdy jí byl neúspěšně doručován a následně uložen k vyzvednutí. Nereagovala-li na něj žalovaná úhradou dlužné částky, není pochyb o tom, že se od 1. 4. 2022 nachází v prodlení a že je tedy namístě přiznat žalobkyni rovněž požadované příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení, jehož výši a stanovení splatnosti žalobkyní soud po přezkoumání shledává zákonu neodporující a odpovídající skutkovým zjištěním soudu. Lhůtu k plnění soud stanovil jakožto obecnou třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

26. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla procesně plně úspěšným účastníkem a žalovaná tak má povinnost nahradit jí všechny účelně vynaložené náklady řízení. Náklady žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 882 Kč, odměna advokáta za 4 úkony právní služby po 2 020 Kč dle § 7 bod 5., § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 AT (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby, vyjádření ze dne 6. 12. 2022), paušální náhrada účelně vynaložených hotových výdajů ve výši 4 x 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT a 21 % DPH ve výši 1 948,80 Kč. Žalovaná je tedy povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení celkovou částku 12 110,80 Kč, a to v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně v obecné třídenní pariční lhůtě dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.