11 C 261/2021

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Vandou Spáčilovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 18 883,28 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 883,28 Kč spolu s úrokem ve výši 21,99 % ročně z této částky od 29. 1. 2021 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 29. 1. 2021 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 252 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 1. 9. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 18 883,28 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že její aktivní legitimace je dána na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 1. 2021, která byla uzavřena mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] (dále jen„ [příjmení]“). [příjmení] uzavřela se žalovaným dne 16. 5. 2012 Smlouvu o Bankovních produktech a službách, na základě níž se [příjmení] zavázala poskytnout žalovanému bankovní produkty a služby. Nedílnou součástí Smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky [příjmení], Produktové podmínky kontokorentního úvěru, a produktové podmínky běžného účtu a platebního styku, s jejichž obsahem se žalovaný seznámil a souhlasil, stejně tak jako s obsahem Úrokového lístku a Sazebníku poplatků a což stvrdil svým podpisem Smlouvy a Dispozic. V uvedené smlouvě se [příjmení] zavázala zřídit a vést pro žalovaného bankovní účet č. [bankovní účet]. [příjmení] se zavázala poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr [anonymizováno], kterým umožnila žalovanému přečerpat prostředky na běžném účtu až do výše Povoleného úvěrového limitu ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal dodržet [ulice] kreditní příjem a Kreditní období na běžném účtu a nepřekročit Povolený limit. Žalovaný svou povinnost nesplnil, zejména tím, že překročil sjednanou výši úvěrového limitu a nesplácel úvěr řádně a včas. Z tohoto důvodu [příjmení] využila svého práva a v souladu se Smlouvou a Podmínkami KKÚ převedla dne 5. 4. 2019 aktuální výši nepovoleného přečerpání účtu 19 683,28 Kč na nově zřízený úvěrový účet č. [bankovní účet], a to za účelem jeho uhrazení žalovaným v pravidelných splátkách, což [příjmení] písemně oznámila žalovanému, včetně výše a počtu pravidelných splátek. Žalovaný však ani přesto svoji povinnost nesplnil a dlužnou částku nesplatil. Z tohoto důvodu využila [příjmení] svého práva a prohlásila v souladu s Produktovými podmínkami úvěr za ihned splatný v celé výši, a to ke dni 8. 8. 2019, neboť žalovaný porušil svoji stanovenou splátkovou povinnost. Žalovaný tak nadále dluží žalobkyni na jistině částku 18 883,28 Kč, úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 18 883,28 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení, smluvní úrok ve výši 21,99 % ročně z částky 18 883,28 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení. Žalovaný svoji povinnost nesplnil a svůj dluh nezaplatil. Neučinil tak ani poté, co jej žalobkyně vyzvala k zaplacení.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. již v podané žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání.

3. Soud provedl jednotlivé listinné důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění a následující závěr o skutkovém stavu: aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 1. 2021 a její přílohy [číslo] – Seznamu pohledávek, která byla uzavřena mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] (Smlouva o postoupení pohledávek včetně přílohy, Oznámení o postoupení pohledávky). [příjmení] uzavřela se žalovaným dne 16. 5. 2012 Smlouvu o Bankovních produktech a službách, na základě níž se [příjmení] zavázala poskytnout žalovanému bankovní produkty a služby. Nedílnou součástí Smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky [příjmení], Produktové podmínky kontokorentního úvěru a produktové podmínky běžného účtu a platebního styku, s jejichž obsahem se žalovaný seznámil a souhlasil, stejně tak jako s obsahem Úrokového lístku a sazebníku poplatků a což stvrdil svým podpisem Smlouvy a Dispozic. V uvedené smlouvě se [příjmení] zavázala zřídit a vést pro žalovaného bankovní účet č. [bankovní účet]. Dále se [příjmení] zavázala provádět na tomto účtu vklady a výplaty dle pokynů žalovaného a úročit aktuální zůstatek na účtu v souladu proměnlivou úrokovou sazbou uveřejněnou v aktuálním sazebníku. Žalovaný se zavázal svěřit Bance peněžní prostředky, dodržovat podmínky sjednané v Dispozicích smlouvy, udržovat na běžném účtu dostatek peněžních prostředků, nejméně ve výši minimálního zůstatku, a platit za vedení běžného účtu a platební styk poplatky dle platného Sazebníku. [příjmení] se zavázala poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr [anonymizováno], kterým umožnil žalovanému přečerpat prostředky na běžném účtu až do výše Povoleného úvěrového limitu ve výši 15 000 Kč sjednaného v aktuálních Dispozicích ke smlouvě. Žalovaný se zavázal dodržet [ulice] kreditní příjem a Kreditní období na běžném účtu a nepřekročit Povolený limit (Smlouva o bankovních produktech a službách, Dispozice ke Smlouvě, Podmínky KKÚ). Žalovaný svou povinnost nesplnil, zejména tím, že překročil sjednanou výši úvěrového limitu a nesplácel úvěr řádně a včas. Z tohoto důvodu [příjmení] využila svého práva a v souladu se Smlouvou a Podmínkami KKÚ převedla dne 5. 4. 2019 aktuální výši nepovoleného přečerpání účtu 19 683,28 Kč na nově zřízený úvěrový účet č. [bankovní účet], a to za účelem jeho uhrazení žalovaným v pravidelných splátkách, což [příjmení] písemně oznámila žalovanému, včetně výše a počtu pravidelných splátek. Žalovaný však ani přesto svoji povinnost nesplnil a dlužnou částku nesplatil. Z tohoto důvodu využila [příjmení] svého práva a prohlásila v souladu s Produktovými podmínkami úvěr za ihned splatný v celé výši, a to ke dni 8. 8. 2019, neboť žalovaný porušil svoji stanovenou splátkovou povinnost. Žalovaný tak nadále dluží žalobkyni na jistině částku 18 883,28 Kč, úrok z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 18 883,28 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení, smluvní úrok ve výši 21,99 % p.a. z částky 18 883,28 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení (Oznámení o otevření úvěrového účtu ke splacení kontokorentního úvěru, Podmínky KKÚ, [příjmení] [příjmení] o prohlášení úvěru za splatný, Výpis z běžného účtu žalovaného, Výpis z úvěrového účtu, Sazebník). Žalovaný svoji povinnost nesplnil a svůj dluh nezaplatil. Neučinil tak ani poté, co jej žalobkyně vyzvala k zaplacení a nabídla mu smírné – mimosoudní řešení, spočívající v možnosti dluh splácet v pravidelných měsíčních splátkách (Předžalobní výzva a poštovní arch).

4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na její požádání a v její prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle § 2396 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které jí byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

6. Podle § 2397 občanského zákoníku úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.

7. Podle § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

8. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

9. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

12. Soud zhodnotil provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná.

13. Prvně byla v řízení prokázána aktivní legitimace žalobkyně, na kterou žalovaná pohledávka přešla na základě platné smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 1. 2021. Dále bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným platnou smlouvu o úvěru. Jelikož žalovaný při uzavírání smluv o úvěru vystupoval jako spotřebitel (slabší strana), je nezbytné na uvedený smluvní vztah aplikovat ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. V souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb. měl právní předchůdce žalobkyně jako věřitel povinnost před uzavřením smlouvy o úvěru řádně, s odbornou péčí, posoudit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, tj. jeho schopnost úvěr splácet. Podle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy podle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18). Po posouzení skutkových zjištění v souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb. a výše uvedenou judikaturou dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru řádně prověřil úvěruschopnost žalovaného.

14. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) ze smlouvy o úvěru, měla žalobkyně jako věřitel podle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru, že na základě této smlouvy byly dlužníku poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně neplnil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 4. 6. 2010, č. j. 75 Co 75/2010-83, a dále komentář Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, str. 569). Žalobkyně svou povinnost v řízení splnila, neboť tvrdila a prokázala, že právní předchůdce žalobkyně se žalovaným uzavřel smlouvu o úvěru a že žalovanému poskytl částku 15 000 Kč. V řízení bylo dále na žalovaném, aby soudu tvrdil a prokázal, že žalobkyni na dluh plnil, případně že dluh vůči žalobkyni zanikl jinak než splněním, nebo že dluh žalované nevznikl vůbec. Žalovaný však tuto svou povinnost v řízení nesplnil, neboť byl po celou dobu řízení zcela pasivní. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 18 883,28 Kč představující dlužnou jistinu úvěru spolu s příslušenstvím, které zahrnuje smluvní úrok ve výši 21,99 % ročně z dlužné jistiny úvěru, a zákonný úrok z prodlení ve výši stanovené podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné jistiny úvěru, vše ode dne 29. 1. 2021, od nějž žalobkyně úhradu příslušenství požadovala a soud tento nárok shledal oprávněným, do zaplacení. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako obecná třídenní.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b AT z tarifní hodnoty ve výši 18 883,28 Kč, sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří realizovaných úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby), ze tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT a z daně z přidané hodnoty 21 % dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 252 Kč Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako obecná třídenní, místo plnění pak bylo v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. určeno k rukám právního zástupce žalobkyně.