11 C 268/2019

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Vandou Spáčilovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o vyklizení

I. Žalovaná je povinna vyklidit a odevzdat žalobci bytovou jednotku [číslo] – byt o velikosti 2+1 v budově [adresa] – bytový dům stojící na pozemku parc. č. st. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří v k. ú. [část obce], obec Olomouc, ul. [ulice a číslo], [obec], zapsaný v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc na LV [číslo] to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně částku 18 068 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 5 626,50 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Olomouci na náhradě nákladů řízení státu částku, která bude určena samostatným rozhodnutím.

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 26. 9. 2019 domáhal po žalované vyklizení bytové jednotky specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že je oprávněným vlastníkem uvedené bytové jednotky, kterým se stal na základě platně uzavřené darovací smlouvy ze dne 16. 7. 2018 mezi ním a paní [jméno] [celé jméno žalované] a na základě ní provedeného vkladu vlastnického práva Katastrálním úřadem pro Olomoucký kraj, katastrální pracoviště Olomouc. Tvrzení žalované, že mezi ní a předchozí vlastnicí bytové jednotky existovala nájemní smlouva k bytové jednotce, kde úplatou za užívání bytu bylo naturální plnění spočívající v poskytované péči, považuje žalobce za zcela účelové, když takováto nájemní smlouva nikdy neexistovala a neexistuje a ze strany žalované k výše uvedené péči ani nedocházelo. Žalovaná užívá předmětnou bytovou jednotku bez právního důvodu pouze na základě ničím nepodloženého tvrzení o existenci nájemní smlouvy, tedy neoprávněně.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že se v r. 2007 dohodla se svojí matkou [jméno] [celé jméno žalované], která byla výlučnou vlastnicí bytu, že v něm může bydlet po dobu, než si sežene vlastní bydlení, což se dosud nestalo. Byt užívala spolu s matkou a se svým tehdy nezletilým synem v podstatě v celém rozsahu. Matka po ní žádnou úplatu za užívání bytu nepožadovala, dohodly se pouze, že jí bude nakupovat, venčit psa a v případě nutnosti pomáhat. V lednu 2018 matka utrpěla infarkt, byla hospitalizována ve FN v [obec] na JIP, pak byla převezena do Vojenské nemocnice, po nějaké době byla propuštěna domů, kde měla k dispozici pečovatelku, která se o ni starala dopoledne, přes sociální službu jí vozili obědy apod. Žalobce ji navštěvoval sporadicky, většinou přišel pro peníze. Teprve po zhoršení jejího zdravotního stavu ji začal navštěvovat intenzivněji i se svou matkou (její sestrou). O tom, že její matka darovala žalobci předmětnou bytovou jednotku, ji neinformovala. Matka byla následně odvezena do hospicu na [část obce] v 9/ 2018, do té doby pro ni žalovaná dělala v podstatě to, o co si řekla a co potřebovala. [spisová značka] bydlí doposud v předmětné bytové jednotce se svým synem. V hospicu byla matka po dobu 3 měsíců, pak byla v LDN v [obec], asi po půl roce byla převezena do LDN [obec], kde je nyní. Žalovaná od doby, co je žalobce vlastníkem bytové jednotky, se s ním nekontaktovala, neplatila a neplatí mu nic za její užívání. Prostřednictvím Mgr. [příjmení] dostala výzvu od žalobce k vyklizení bytu. Šla za svým právním zástupcem, který jí sepsal vyjádření a řekl jí, že mezi ní a matkou je uzavřená smlouva o užívání bytu, která přešla na žalobce, a že se z bytu odstěhovat nemá.

3. V pořadí prvním rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], zdejší soud podané žalobě vyhověl a zavázal žalovanou k náhradě nákladů řízení žalobce.

4. K odvolání žalované Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], rozsudek zdejšího soudu zrušil a věc vrátil zdejšímu soudu k dalšímu řízení. Odvolací soud dospěl k závěru, že nebyla dosud dostatečným způsobem objasněna otázka, zda darovací smlouva uzavřená mezi žalobcem a [jméno] [celé jméno žalované] je platná z hlediska § 581 o. z., tedy zda jmenovaná byla schopna tuto darovací smlouvu uzavřít či zda jednala v duševní poruše, která ji činila k uvedenému právnímu jednání neschopnou. Za účelem objasnění uvedené otázky bude nutno provést v řízení důkaz znaleckým posudkem.

5. Okresní soud doplnil v dalším řízení provedené dokazování o důkaz znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a učinil následující skutková zjištění:

6. Z výpisu z katastru nemovitostí vedeného Katastrálním úřadem pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc, [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce], obec Olomouc, bylo zjištěno, že jako vlastník jednotky [číslo] byt, v budově [část obce], [adresa], bytový dům, [list vlastnictví], na parcele st. [číslo], je uveden žalobce.

7. Z darovací smlouvy ze dne 16. 7. 2018 bylo zjištěno, že [jméno] [celé jméno žalované] jako dárkyně a žalobce jako obdarovaný uzavřeli darovací smlouvu, kterou dárkyně darovala žalobci jednotku [číslo] – byt o velikosti 2 +1 v budově [adresa] – obytný dům stojící na pozemku parc. č. st. [číslo] – zast. plocha a nádvoří v k. ú. [část obce], obec Olomouc, a s touto bytovou jednotkou souvisejícího spoluvlastnického podílu o velikosti [číslo] na společných částech výše uvedené budovy [adresa] a souvisejícího spoluvlastnického podílu o velikosti [číslo] na pozemku parc. č. st. [číslo], vše v k. ú. [část obce], obec Olomouc, zapsáno na [list vlastnictví] (bytová jednotka) a [číslo] (budova a pozemek) vedených Katastrálním úřadem pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc, a to s jejími součástmi, příslušenstvím a vybavením.

8. Z dopisu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 29. 8. 2019 adresovaného žalobci bylo zjištěno, že v něm [anonymizováno] [příjmení] reaguje na výzvu zmocněnce žalobce k vyklizení bytu, zaslanou žalované dne 30. 7. 2019, že v něm vytýká, že byl nedostatečně specifikován prostor, který má žalovaná vyklidit, dále namítal, že mezi žalovanou a její maminkou, jež byla vlastníkem bytové jednotky před žalobcem, existovala nájemní smlouva a žalovaná užívala předmětný byt jako nájemkyně, přičemž úplatou za užívání bylo naturální plnění, které spočívalo v péči žalované o její maminku, která tuto péči nezbytně potřebovala; skutečnost, že vlastnictví bytu přešlo na někoho jiného, neznamená a priori zánik nájemního vztahu; dále namítal, že [jméno] [celé jméno žalované] si na podpis darovací smlouvy nepamatuje, žije nadále v přesvědčení, že bytová jednotka je v jejím vlastnictví, je zřejmé, že jednala pod vlivem duševní poruchy, která není pouze přechodného charakteru, že nebyla ve svém stavu sto rozhodovat o podstatných náležitostech svého života, resp. závažných právních jednáních týkajících se nemovitých věcí; žalovaná disponuje závažným právním zájmem, který ji opravňuje podat žalobu na určení neplatnosti právního jednání – darovací smlouvy, spolu s podáním takového návrhu bude podán i návrh na posouzení svéprávnosti [jméno] [celé jméno žalované].

9. Z výzev zmocněnce žalobce před podáním žaloby ze dne 10. 9. 2019 adresovaných žalované a zaslaných na adresu [adresa žalované], [ulice a číslo], a z podacích lístků bylo zjištěno, že v nich zmocněnec žalobce mimo jiné reaguje na dopis právního zástupce žalované ze dne 29. 8. 2019 tak, že jeho tvrzení, že [jméno] [celé jméno žalované] si nepamatuje na uzavření darovací smlouvy, že žije v přesvědčení, že bytová jednotka je v jejím vlastnictví a že jednala pod vlivem duševní poruchy, která není pouze přechodného charakteru a že nebyla ve svém stavu sto rozhodovat o podstatných náležitostech svého života, resp. závažných právních jednáních týkajících se nemovitých věcí, považuje za zcela účelová ve snaze vyhnout se plnění její povinnosti; jelikož žalovaná bytovou jednotku ve vlastnictví žalobce užívá bez právního důvodu, byla zmocněncem žalobce vyzvána k jejímu opuštění a vyklizení nejpozději do 20. 9. 2019.

10. Ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie bylo zjištěno, že znalkyně [celé jméno znalkyně] po prostudování spisového materiálu a zdravotní dokumentace [jméno] [celé jméno žalované] (osobní zhlédnutí dotyčné nebylo možné z důvodu jejího úmrtí v březnu 2021) dospěla k závěru, že [jméno] [celé jméno žalované] v době uzavírání darovací smlouvy dne 16. 7. 2018 netrpěla žádnou kvalifikovanou duševní chorobou či poruchou, její volní a rozpoznávací schopnosti nebyly v důsledku žádné duševní poruchy či choroby sníženy a byla plně schopna posoudit právní jednání, kterým bylo uzavření darovací smlouvy ze dne 16. 7. 2018, byť si jeho následky mohla uvědomit až s odstupem. Na základě provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu:

11. Žalobce je vlastníkem bytové jednotky specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku, kterou získal v r. 2018 na základě platné darovací smlouvy od své babičky [jméno] [celé jméno žalované]. Žalovaná užívá tuto bytovou jednotku od roku 2007 (původně s tehdy nezl. synem), a to v celém rozsahu, přičemž tvrdí, že mezi ní a původní vlastnicí bytu existovala nájemní smlouva, kde bylo úplatou za užívání bytu naturální plnění spočívající v poskytované péči, kterou původní vlastnice potřebovala. Od září 2018 bydlí v předmětné bytové jednotce žalovaná pouze se svým synem, neboť původní vlastnice se od té doby nacházela v ústavní péči. Žalobce opakovaně písemně vyzýval žalovanou, aby předmětnou bytovou jednotku, kterou užívá bez právního důvodu, vyklidila, ale bezvýsledně.

12. Podle § 1042 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

13. Na základě výše uvedeného závěru o skutkovém stavu a v souladu s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k právnímu závěru, že podaná žaloba je důvodná.

14. Touto žalobou – zápůrčí žalobou – se dotčený vlastník věci (žalobce) brání proti každému jinému narušování svého vlastnického práva, než je zadržování předmětu vlastnictví. Význam této žaloby je dán tím, že stačí prokázat fakt rušení vlastnického práva. Na žalované pak je, aby se případně pokusila dokázat, že zásah do žalobcova vlastnického práva nebyl učiněn, případně, že nebyl učiněn neprávem. Aktivně legitimován je vlastník, který musí své vlastnické právo prokázat. Pasivně je legitimován jen ten, kdo ruší jakýmkoli způsobem pokojný výkon vlastnického práva. Podmínkou je, že rušení či zasahování je neoprávněné, není však ojedinělé či jen náhodné. Zavinění žalované a její dobrou víru není třeba zkoumat, protože vyplývá z podstaty vlastnictví, že vlastník má právo nerušeně předmět vlastnictví užívat.

15. V souzené věci žalobce prokázal, že je vlastníkem předmětné bytové jednotky (výpis z katastru nemovitostí, darovací smlouva, znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie). Mezi účastníky je nesporné, že celou bytovou jednotku užívá sama žalovaná (resp. se svým synem) od září 2018 doposud, když do té doby ji užívala s původní vlastnicí. Žalovaná tvrdila, že zásah do žalobcova vlastnického práva (užívání jeho bytové jednotky) nebyl učiněn neprávem, neboť jí svědčí právo nájmu k této bytové jednotce na základě nájemní smlouvy uzavřené s její původní vlastnicí. S ohledem na tuto skutečnost bylo žalované poskytnuto ze strany soudu dobrodiní, spočívající v poučení žalované o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní ve smyslu ust. § 118a odst. 1 a 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Přes toto poučení se žalované nepodařilo prokázat existenci platné nájemní smlouvy k předmětné bytové jednotce, neunesla tedy břemeno tvrzení. Soud proto uzavřel, že žalovaná užívá bytovou jednotku neoprávněně, přičemž se jedná o zasahování do vlastnického práva žalobce, které není ojedinělé či náhodné, ale naopak dlouhodobé.

16. K obsahu dopisu JUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 29. 8. 2019, na který žalovaná odkazovala, je třeba uvést, že sama žalovaná tvrdila, že užívala bytovou jednotku v celém rozsahu, tudíž je v žalobě dostatečně specifikován prostor, který má vyklidit, tj. celá bytová jednotka. Pokud je v dopise dále tvrzeno, že [jméno] [celé jméno žalované], původní vlastnice, jednala při uzavření darovací smlouvy s žalobcem pod vlivem duševní poruchy, která není pouze přechodného charakteru, že nebyla ve svém stavu sto rozhodovat o podstatných náležitostech svého života, resp. závažných právních jednáních týkajících se nemovitých věcí, je nutno uvést, že nabývací titul, tj. darovací smlouva, nebyl žádným relevantním způsobem zpochybněn. Ze soudem opatřeného znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, se podává zcela jednoznačný závěr, podle něhož byla [jméno] [celé jméno žalované] v době uzavírání darovací smlouvy dne 16. 7. 2018 po duševní stránce plně schopna posoudit své právní jednání v podobě uzavření darovací smlouvy na nemovitost, netrpěla žádnou kvalifikovanou duševní chorobou či poruchou a její volní a rozpoznávací schopnosti nebyly sníženy v důsledku žádné duševní poruchy či choroby. Znalkyně [celé jméno znalkyně] srozumitelnou formou popsala, vč. odkazů na relevantní pasáže zdravotní dokumentace, z jakého důvodu nebylo možno u posuzované [jméno] [celé jméno žalované] shledat takové narušení jejích kognitivních funkcí, které by odůvodňovalo vyslovení diagnózy demence s následným přistoupením k léčení, nasazení medikace apod., resp. které by ji diskvalifikovalo z učinění posuzovaného právního jednání. Je-li ve zdravotní dokumentaci pí. [celé jméno žalované] obsažen záznam o podezření na incipientní demenci, jednalo se o ojedinělý zápis bez dalších návrhů a léčení. Incipientní demence může postihnout i mladého člověka, který je např. dehydrovaný a může vykazovat i příznaky podobné demenci, avšak nejedná se o diagnózu. V době od ledna či února 2018 byla [jméno] [celé jméno žalované] sledována 20 lékaři, 30 sestrami a diagnóza demence přesto není nikde zmíněna. Bylo-li zástupcem žalované poukazováno na skutečnost, že [jméno] [celé jméno žalované] nebyla dle záznamů v dokumentaci vždy orientována časem, toto znalkyně řádně vysvětlila, když uvedla, že běžně není až 80 % hospitalizovaných lidí či lidí navrácených do domácí péče orientovaných v čase, přičemž se jedná pouze o nepodstatnou skutečnost, která ničeho nevypovídá o diagnóze demence. Byla-li dále sporována schopnost [jméno] [celé jméno žalované] řádně si pamatovat, rovněž s touto otázkou se znalkyně řádně vypořádala odkazy na jednotlivé záznamy ve zdravotní dokumentaci, z nichž plyne, že si své jednání plně pamatovala. Znalkyně všechny své závěry přesvědčivě zdůvodnila jak v písemné podobě, tak i následně v rámci svého výslechu u jednání soudu.

17. S ohledem na výše uvedené soud žalobě žalobce jako důvodné vyhověl a uložil žalované povinnost předmětnou bytovou jednotku vyklidit a předat žalobci, přičemž pariční lhůtu stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. 15 dnů od právní moci rozsudku, když neshledal důvody pro stanovení lhůty jiné.

18. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci, který měl ve věci plný procesní úspěch, náhradu nákladů řízení před soudy prvního i druhého stupně. Pokud jde o náhradu nákladů žalobce před okresním soudem v celkové výši 18 068 Kč, tyto sestávají z odměny právního zástupce za 6 úkonů právní služby po 1 500 Kč dle § 9 odst. 1 ve spojení s § 7 bodem 4 AT (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, účast u jednání ve dnech 4. 5. 2020, 26. 5. 2020 a 28. 1. 2020), náhrady hotových výdajů za 6 úkonů právní služby ve výši 1 800 Kč dle § 13 odst. 4 AT, DPH 21 % z uvedených částek ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. a zaplaceného soudního poplatku 5 000 Kč. Náhrada nákladů řízení žalobce před odvolacím soudem v celkové výši 5 626,50 Kč pak sestává z odměny právního zástupce za 2,5 úkonu právní služby po 1 500 Kč dle § 9 odst. 1 ve spojení s § 7 bodem 4 AT (vyjádření k odvolání žalované, účast u jednání odvolacího soudu dne 1. 12. 2020, účast u vyhlášení rozhodnutí odvolacím soudem, za které náleží odměna ve výši ½), náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby ve výši 900 Kč dle § 13 odst. 4 AT a DPH 21 % z uvedených částek ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. obecná 3 dnů a podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce.

19. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. byla dále žalované podle výsledků řízení uložena povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Olomouci náhradu nákladů řízení, které platil stát, když u žalované nebyly shledány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. O výši této náhrady bude rozhodnuto samostatným rozhodnutím soudu.