11 C 273/2019

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Jaroslavou Jechovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená opatrovníkem příjmení jméno jméno bytem adresa o 2 234,74 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 2. 8. 2019 do zaplacení a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 234,74 Kč od 16. 3. 2018 do 1. 8. 2019 ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 200 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 4 704 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku zmocněnkyni žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala po žalované zaplacení částky 2 000 Kč příslušenstvím jako dlužného pojistného vyplývajícího z pojistné smlouvy o pojištění podnikatelských rizik [číslo] uzavřené dne 12. 3. 2013.

2. Opatrovník žalované navrhl zamítnutí žaloby.

3. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř.

4. Předmětem řízení je zaplacení částky 2 000 Kč s příslušenstvím. Z listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

5. Mezi účastníky řízení byla dne 12. 3. 2013 uzavřena pojistná smlouva [číslo] o pojištění podnikatelských rizik, jejímž předmětem bylo pojištění pro pojistná živelní nebezpečí a pro odcizení věcí krádeží nebo loupeží a úmyslné poškození nebo úmyslné zničení věcí (nezjištěný pachatel), roční pojistné činilo 2 000 Kč a bylo splatné vždy k 15. 3. příslušného roku. Žalovaná neuhradila pojistné splatné dne 15. 3. 2018. Pojištění zaniklo ke dni 4. 7. 2018 pro neplacení pojistného, o čemž byla žalovaná informovaná dopisem žalobkyně ze dne 19. 7. 2018. Dlužné pojistné činí 2 000 Kč. Toto pojistné žalovaná neuhradila ani po zaslání předžalobní upomínky tehdejším zmocněncem žalobkyně.

6. Podle § 2 zákona č. 37/2004 Sb. o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů ve znění účinném do 31. 12. 2013 pojistná smlouva je smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné.

7. Podle § 12 odst. 1 a 2 shora citovaného zákona právo pojistitele na pojistné vzniká dnem uzavření pojistné smlouvy nebo dnem dohodnutým v pojistné smlouvě, nestanoví-li tento zákon jinak.

8. Nebylo-li dohodnuto jinak, je běžné pojistné splatné prvního dne pojistného období a jednorázové pojistné dnem počátku soukromého pojištění.

9. Podle § 13 odst. 1 shora citovaného zákona má pojistitel právo na pojistné za pojistnou dobu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak.

10. Podle § 3028 odst. 3 věty prvé zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.

11. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

12. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

14. Podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč.

15. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. S ohledem na datum uzavření pojistné smlouvy je třeba v souladu s přechodnými ustanoveními občanského zákoníku, který nabyl účinnosti dnem 1. 1. 2014, postupovat dle dosavadních předpisů, tj. podle zákona č. č. 37/2004 Sb. účinného do 31. 12. 2013. Soudu je z úřední činnosti známo, že ke dni 21. 12. 2019 došlo ke změně názvu [právnická osoba] na [právnická osoba] V řízení bylo provedenými důkazy prokázáno, že žalobkyně uzavřela s žalovanou pod jejím původním názvem [právnická osoba] platnou pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění pro živelní nebezpečí a pro odcizení věcí krádeží nebo loupeží a úmyslné poškození nebo úmyslné zničení věcí (nezjištěný pachatel). Pojistné bylo sjednáno ve výši 2 000 Kč ročně a bylo splatné vždy k 15. 3. příslušného roku. Žalovaná neuhradila pojistné splatné ke dni 15. 3. 2018, čímž nesplnila svoji povinnost vyplývající ze synallagmatického závazkového vztahu, a došlo tak k zániku pojištění. Dlužné pojistné činí 2 000 Kč. Žalovaná je tedy povinna zaplatit žalobkyni v souladu se shora citovaným zákonným ustanovením dlužné pojistné ve výši 2 000 Kč. Soud žalobě vyhověl a žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v kapitalizované výši 234,74 Kč za období od 16. 3. 2018 do 1. 8. 2019 a dále ve výši 8,5 % ročně z částky 2 000 Kč od 2. 8. 2019 do zaplacení, neboť žalovaná se dostala s plněním do prodlení od 16. 3. 2018. Soud dále uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 1 200 Kč dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. jako náklady spojené s uplatněním pohledávky.

16. Lhůta k plnění byla stanovena žalované jako obecná třídenní pariční lhůta v souladu s ust. § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.

17. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení ve výši 4 704 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř. zmocněnkyni žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, sazbu mimosmluvní odměny ve výši 1 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, žaloba) a 1 úkon po 1 000 Kč dle § 7 bodu 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění za účast u jednání, náhradu hotových výdajů ve výši 600 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, žaloba) dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění a 1 úkon po 300 Kč za účast u jednání dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, náhradu za promeškaný čas v souvislosti s poskytnutím právní služby při úkonu – jednání dne 30. 3. 2021 u OS [obec], které není sídlem advokáta, ve výši 400 Kč, tj. 4 půlhodiny po 100 Kč dle § 14 odst. 1 a 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, náhradu cestovného ve výši 957 Kč z [obec] do [obec] a zpět k jednání u OS [obec] osobním vozidlem tovární značky [anonymizována dvě slova] při kombinované spotřebě 6,1 litru na 100 km nafty za cenu 27,20 Kč za 1 litr dle § 4a vyhl. č. 589/2020 Sb., při sazbě základních náhrad ve výši 4,40 Kč a vzdálenosti 2 x 79 km (6,1 x 27,20: 100 + 4,40 x 158 = 957,35, po zaokrouhlení 957) a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 746,97, po zaokrouhlení 747 Kč, neboť zmocněnkyně žalobkyně osvědčila, že je plátcem daně z přidané hodnoty, proto jí dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. vzniklo právo na její zaplacení.

18. Podmínky pro aplikaci ust. § 14b vyhl č. 177/1996 Sb. v platném znění jsou splněny.