11 C 313/2019

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Vandou Spáčilovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce bytem adresa žalobce, žalobkyně a žalované b) celé jméno žalobkyně bytem adresa žalobce, žalobkyně a žalované oba zastoupeni advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o odstranění stavby

I. Žaloba na odstranění stavby, a to zateplení provedeného za použití polystyrénu o různých tloušťkách v rozpětí od 100 do 200 mm na celkové ploše 15,7 m² obvodové zdi na západní straně rodinného domu žalované [adresa] v [obec], který je součástí pozemku parc. č. st. [anonymizováno], přesahující v rozsahu 1,7 m² na pozemek žalobců parc. č. st. [anonymizováno] v k. ú. [obec], se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení rukou společnou a nerozdílnou částku 30 857 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 6. 11. 2019 se žalobci domáhali po žalované odstranění ve výroku uvedené stavby. Uvedli, že jsou vlastníky rodinného domu [adresa], který je součástí pozemku p. č. st. [anonymizováno] v k. ú. [obec], a že žalovaná je vlastníkem rodinného domu [adresa], který je součástí pozemku p. č. st. [anonymizováno] v k. ú. [obec]. Žalovaná provedla na budově [adresa] stavební úpravy spočívající v zateplení obvodového pláště budovy, přičemž část tohoto zateplení přesahuje na pozemek ve vlastnictví žalobců. Vzhledem k tomu, že žalobci nebyli nijak vyrozuměni o provedení předmětného stavebního záměru a nebyli požádáni o souhlas, obrátili se na místně příslušný stavební úřad (OÚ [obec]) s podnětem k prověření oprávněnosti stavebních úprav a jejich souladu se stavebními předpisy. [ulice] úřad rozhodl dne 30. 6. 2017 tak, že se odstranění stavební úpravy – zateplení domu [obec a číslo] – nenařizuje a toto jeho rozhodnutí bylo následně potvrzeno rovněž odvolacím správním orgánem. Následně podaná správní žaloba byla zamítnuta rozsudkem KS [obec] – pobočka [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Žalobci dlouhodobě napadají protiprávní chování žalované, aniž by se jim dostalo příslušné právní ochrany. Za dané situace žalobcům nezbývá, než požádat o ochranu v řízení o odstranění stavby. Není pochyb o tom, že vlastnické právo k pozemku zahrnuje i prostor nad jeho povrchem a že zasahovat částmi stavby do prostoru nad sousedním pozemkem bez právního důvodu není přípustné. Při zateplení pláště stavby na hranici pozemku je třeba respektovat, aby stavba ani její část nepřesahovala na sousední pozemek. Umístěním stavby nebo změnou stavby na hranici pozemků nebo v její bezprostřední blízkosti nesmí být znemožněna zástavba sousedního pozemku. Zateplením západní obvodové zdi domu žalované došlo k trvalému omezení žalobců, zúžení jejich pozemku a prostoru balkonu.

2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila tak, že ji považuje za zcela nedůvodnou. Zateplení domu bylo prováděno v roce 2010 rodiči žalované [jméno] a [jméno] [příjmení], a to s plným vědomím žalobce a), neboť v místě bylo instalováno lešení a umožněn vstup na pozemek žalobců. V roce 2011 se žalovaná stala výlučnou vlastnicí pozemku a domu, v roce 2013 pak byla na základě stížnosti žalobce obviněna ze spáchání přestupku proti občanskému soužití. Přestupkové řízení bylo v srpnu 2014 zastaveno. Žalobce a) žalovanou neustále napadal a vyjadřoval se v tom směru, že jako nový vlastník je povinna zateplení odstranit, ačkoli dříve souhlasil s jeho vybudováním. V roce 2015 bylo provedeno geodetické zaměření pozemku, z něhož vyplynulo, že se zateplení nachází na pozemku žalované, což byla podmínka pro případné dodatečné stavební povolení OÚ [obec]. Všechny dotčené orgány následně dospěly k závěru, že zateplení bylo vybudováno v souladu s právními předpisy. Žalovaná uvedla, že její rodiče posunuli při provádění dostavby domu jeho hranici o 16 cm od hranice pozemku, tzn. upravili interiér domu právě o šíři zateplení tak, aby bylo možno jej vybudovat ještě na jejich pozemku. I z této skutečnosti je zřejmé, že k žádnému přesahu na pozemek žalobců nedošlo. I pokud by však daný přesah existoval, nemohla by přesto podaná žaloba obstát. Žalovaná vždy postupovala v dobré víře a splnila všechny požadavky stavebního úřadu. Zateplení pak žalobce žádným způsobem neomezuje ve využívání jejich nemovitosti. Jejich jednání je rozporné s dobrými mravy, absurdní a šikanózní. Soud učinil po provedeném řízení následující skutková zjištění:

3. Z výpisů z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalobci jsou vlastníky pozemku p. č. st. [anonymizováno] v k. ú. [obec], jehož součástí je stavba – rodinný dům [adresa], a že žalovaná je vlastníkem pozemku p. č. st. [anonymizováno] v k. ú. [obec], jehož součástí je stavba – rodinný dům [adresa].

4. Z kopie katastrální mapy byla zjištěna lokace pozemků ve vlastnictví účastníků.

5. Ze situačního schématu bylo zjištěno, jakou část zateplení žádají žalobci odstranit.

6. Z fotodokumentace předložené účastníky a pořízené na místních šetřeních byla zjištěna situace v místě – lokace sporné části zateplení a jeho okolí, dále pak vzhled vnitřní strany zdi v domě (ložnici) žalované. Tato situace byla soudem ověřena rovněž v rámci dvou místních šetření, při nichž bylo zjištěno následující: levý svislý pás sporného zateplení se nachází vlevo od balkonu žalobců a jeho spodní část je umístěna nad zdí mezi pozemky účastníků, přes niž nijak nepřesahuje směrem do pozemku žalobců. Na tuto zeď navazuje na pozemku žalobců plechový přístřešek, jenž slouží jako kůlna a který se dle svého vzhledu v místě nachází již dlouhou dobu. Pokud jde o balkon žalobců navazující na levou svislou část zateplení, tento je na straně směřující k zateplení de facto zazděn betonovými bloky, tzn. předmětným zateplením není nikterak bráněno např. ve výhledu z balkonu (přes bloky není z balkonu nic vidět). Balkon je v tomto stavu již od 60. let minulého století (viz sdělení žalobce a) u místního šetření). Stejně tak předmětný pás zateplení nijak nebrání ani ve výhledu z ložnice žalobců v 1. patře domu, neboť přes balkon není na tuto část zateplení vidět. Pokud pak jde o vrchní vodorovný pás sporného zateplení, tento se nachází nad zastřešeným balkonem žalobců a není k němu zřízen žádný přístup (viz sdělení žalobce a) u místního šetření) – z toho důvodu tedy nebylo možné provést ani jeho bližší ohledání. Dále byl v rámci místního šetření ohledán interiér ložnice žalované, která je z vnější části zateplena sporným svislým pásem zateplení. Bylo zjištěno, že zdivo v této místnosti je v části, na níž zvenčí navazuje dané zateplení, v rozsahu cca 16 cm vsunuto směrem do místnosti.

7. Z faktury č. 2010 ze dne 11. 7. 2010 vč. přílohy bylo zjištěno, že byla vystavena dodavatelem Ing. [jméno] [příjmení] odběrateli [jméno] [příjmení]. Byly jí fakturovány dokončovací stavební práce a zateplení na RD [parcelní číslo] [obec], a to částkou 118 350 Kč. Datum splatnosti bylo stanoveno na 10. 8. 2010.

8. Z podstatného obsahu spisu OÚ [obec], stavebního úřadu, sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno následující: -) ze žádosti o dodatečné povolení stavby, že žalovaná podala ke stavebnímu úřadu [obec] žádost o dodatečné povolení stavby, a to stavebních úprav – zateplení rodinného domu nacházejícího se ve dvorní části p. č. st.

253. V žádosti uvedla, že stavba byla dokončena v r. 2010 a zhotovitelem byl Ing. [jméno] [příjmení]; -) z čestného prohlášení Ing. [jméno] [příjmení], že na stavební parcele 253 v k. ú. [obec] byl k zateplení domu použit fasádní polystyrén Styrotrade EPS F a systémová silikátová omítka Cemix, přičemž všechny materiálny splňují normy a certifikaci; -) z technické zprávy společnosti [právnická osoba], že tato prováděla zaměření skutečného provedení přístavby na p. č. st.

253. Závěrem zprávy bylo, že přístavba na hranici mezi pozemky p. č. st. [anonymizováno] a st. 245 je z pohledu geodetického zaměření při výpočtech a odchylkách měření na hranici. Zaměření bylo provedeno vč. zateplení směrem do p. č. st. [anonymizováno]. [příjmení] bodu [číslo] byla v povolené odchylce stanovené vyhláškou o katastru nemovitostí, bod [číslo] byl tedy vyrovnán na hranici pozemku; -) z usnesení OÚ [obec] – stavebního úřadu ze dne 24. 9. 2015, že úřad zastavil řízení o dodatečném povolení stavby. Dospěl totiž k závěru, že provedené stavební úpravy (zateplení) splňují požadavky § 103 odst. 1 písm. d) stavebního zákona, a nevyžadují tedy stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu. Tím se stala žádost o vydání rozhodnutí o dodatečném povolení stavby zjevně právně nepřípustnou; -) z rozhodnutí KÚ Olomouckého kraje ze dne 25. 1. 2016, že jím bylo zamítnuto odvolání [celé jméno žalobce] (žalobce a)) proti usnesení stavebního úřadu uvedenému v předchozí odrážce a toto usnesení bylo potvrzeno.

9. Z podstatného obsahu spisu OÚ [obec], stavebního úřadu, sp. zn. [anonymizováno] [rok] (konkrétně z rozhodnutí OÚ [obec] ze dne 30. 6. 2017 a z rozhodnutí KÚ Olomouckého kraje ze dne 15. 1. 2018) bylo zjištěno, že stavební úřad nenařídil odstranění stavební úpravy – zateplení domu [obec a číslo], s odůvodněním, že tato stavební úprava splňuje požadavky § 103 odst. 1 písm. d) stavebního zákona, nevyžaduje stavební povolení ani ohlášení stavebního úřadu a nejedná se tedy dle stavebního zákona o nepovolenou stavbu. Zásah do vlastnického práva tvrzený vlastníky sousední nemovitosti [jméno] a [jméno] [příjmení] (tj. žalobci) je předmětem soukromého práva, není v pravomoci stavebního úřadu jej jakkoli řešit a měl by být předmětem samostatného soukromoprávního sporu dotčených osob u soudu. Krajský úřad Olomouckého kraje jakožto odvolací správní orgán potvrdil rozhodnutí stavebního úřadu jako věcně správné.

10. Z podstatného obsahu spisu KS [obec] – pobočka [obec] sp. zn. [spisová značka] (konkrétně z rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]) bylo zjištěno, že krajský soud zamítl správní žalobu žalobce [celé jméno žalobce] podanou proti rozhodnutí KÚ Olomouckého kraje ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]. V odůvodnění rozsudku uvedl, že stavební úřad je oprávněn zabývat se zásahem do vlastnického práva pouze v případech, kdy mu zákon tuto kompetenci svěřuje, což není případ projednávané věci. Má-li žalobce za to, že stavba zateplení přesahuje na jeho pozemek, nezbývá mu, než se domáhat ochrany svého vlastnického práva, tj. odstranění příslušné stavební úpravy, žalobou v občanském soudním řízení.

11. Z rozhodnutí KÚ Olomouckého kraje, odboru správního a legislativního ze dne 1. 8. 2014 bylo zjištěno, že jím bylo zastaveno přestupkové řízení vedené s obviněnou [jméno] [příjmení] (žalovanou). Tato sice byla rozhodnutím správního orgánu prvního stupně (komise pro projednávání přestupků statutárního města Olomouce) uznána vinnou z přestupku proti občanskému soužití podle § 49 odst. 1 písm. a) zák. č. 200/1990 Sb., o přestupcích, jehož se měla dopustit tím, že dne 30. 7. 2014 v době od 10:10 do 10:20 hod. v [obec a číslo] urazila na cti svého souseda [celé jméno žalobce] (žalobce a)), dne 30. 7. 2014 však uplynula jednoroční prekluzivní lhůta, v níž bylo možno přestupek projednat. Napadené rozhodnutí přestupkové komise bylo proto zrušeno a řízení zastaveno.

12. Žalobce a) k věci uvedl, že vztahy se žalovanou a její rodinou měl léta normální, a to až do doby, než jej žalovaná neprávem poslala do„ ženského přirození“. Od této doby se jejich vztahy zhoršily. Žalovanou zná odmalička, s její matkou měl vztahy korektní, otec byl někdy pod vlivem alkoholu, a to pak nebyla žádná komunikace. K incidentu se žalovanou došlo, když kopal se dvěma vnuky brambory. Jeho manželka poté zapálila hromádku listí a vítr odfoukl kouř na pozemek žalované, na což žalovaná zareagovala tak, jak již uvedl, tedy poslala jej do uvedeného místa. Se žalovanou se na budování zateplení nedomlouval, nikdy s ní o něm nemluvil. Pokud někdy s někým jednal, byl to [jméno] [příjmení] – otec žalované. S tím se domluvil na tom, že si může postavit na pozemku žalobců lešení, aby si spravil roh přístavku, o žádném zateplení nebyla řeč. Pokud jde o to, v čem jej konkrétně omezuje zateplení žalované, uvedl, že v prvé řadě se toto nachází na jeho pozemku. Kdyby pak chtěl někdy např. něco přistavět, resp. kdyby chtěl některý z vnuků něco přistavět, takto nebude možné. K dotazům svého právního zástupce uvedl, že s ním nebylo nikdy projednáno, jakým způsobem budou případně prováděny opravy domu žalobců v částech, v nichž se střetává se zateplením žalované. Nicméně je mu přes 80 let a žádné takové opravy neplánuje.

13. Žalovaná k věci uvedla, že v domě [adresa] v [obec] žije od narození. S manželem začala chodit v roce 2008 a v roce 2009 2010 s ní začal bydlet v domě. Jednalo se o období, kdy se právě realizovalo předmětné zateplení. S žalobcem projednával stavební práce otec a dále přítel od sestry, konkrétně se domlouvali na realizaci zateplení a na tom, že bude potřeba postavit na pozemku žalobců lešení. Toto lešení následně stavěla [právnická osoba]. Sklenáře, která rovněž realizovala zateplení. Nezaznamenali, že by žalobce někdy s něčím nesouhlasil. Jeho nesouhlas se poprvé projevil až po incidentu na zahradě, tj. po incidentu s ohněm. Vymyslel si, že na něho byla žalovaná vulgární a od té doby se táhnou různé jejich kauzy. K dotazům právního zástupce žalobců uvedla, že zaměření přístavby v roce 2015 zajišťovala sama s manželem, neboť to vyžadovala paní [příjmení], což je úřednice ze stavebního úřadu v [obec]. To, že měl žalobce udělit souhlas s realizací zateplení a o parametrech tohoto zateplení se dozvěděla zprostředkovaně od p. [příjmení] (přítele sestry). K dotazům svého právního zástupce uvedla, že stavba zateplení probíhala zhruba měsíc. V té době nebylo příliš dobré počasí, rodiče už z toho začali být nervózní, protože v místě stálo lešení a nikdo na něm nemohl pracovat. K dokončení zateplení došlo v roce 2010. K incidentu s kouřem pak došlo v roce 2013. Do té doby žalobce nevyjádřil ohledně zateplení žádný nesouhlas.

14. Svědek [jméno] [příjmení] k věci uvedl, že je manželem žalované. Partneři jsou od roku 2008, manželi pak od roku 2014. K žalobci má pouze sousedský vztah. Toto řízení představuje jeden ze sporů týkajících se odstranění stavby. V [obec] žije s manželkou zhruba od roku 2009, kdy si sem změnil i trvalé bydliště. Zateplení domu řešil ještě otec žalované, domlouval se s žalobcem na výstavbě lešení, bez kterého by nebylo možné práce zrealizovat. Celková doba trvání prací byla zhruba 1 měsíc. Z doslechu má, že konflikty se vyskytovaly v sousedství i dříve. Sám si vybavuje pouze to, že na konci prací na zateplení si žalobce stěžoval, že mu zedníci udělali na dvoře nepořádek. Na to otec žalované reagoval tak, že to není žádný problém, že to přijde uklidit. Úplně přesně neví, kdy žalobce přišel s tím, že má se zateplením problém, mohlo to být poprvé zhruba v roce 2013, kdy přišel na dvůr a řekl, že jej nechá sundat. Se žalovanou čekali, co bude a skutečně se rozjelo kolečko různých kauz. Přišla paní ze stavebního úřadu, začalo se řešit dodatečné povolování stavby, zkoumání, na čím pozemku se zateplení nachází apod. Žalobce je občas vulgárně osočoval již v době před rokem 2013, přičemž neví, zda to bylo v návaznosti na to, že v roce 2012 zemřela matka žalované. K dotazům právního zástupce žalobců uvedl, že geodetické zaměření z roku 2015 zajišťoval on sám poté, co jej vyžadovala paní ze stavebního úřadu. Papír se zaměřením šel poté ihned do [obec]. S výsledky tohoto zaměření byl samozřejmě seznámen. Pokud by nebylo zjištěno, že je stavba na pozemku žalované, vůbec by nebylo možno rozjet řízení o dodatečném povolení stavby. K dotazu, zda se může vyjádřit k tomu, že polohový bod [číslo] byl zaměřen na pozemku žalobců a že následně byl vyrovnán na hranici pozemků, uvedl, že nemá vystudovanou stavební školu. Tehdy přijela firma, provedla zaměření a svědek toto zaměření zakceptoval, aniž by jej blíže řešil. Konflikty mezi svědkem, žalovanou a žalobcem v minulosti neprobíhaly pokaždé tak, že by se přímo hádali, ale stalo se např. i to, že žalobce nazval svědka výrazem„ holický zkurvysyn“. Žalobce a) má průběžně narážky na svědka, jeho manželku, syna a ostatně i na svou manželku. Svědek však nemá ve zvyku tyto incidenty řešit oficiální cestou. K dotazům právního zástupce žalované uvedl, že má za to, že zateplení žalobce nijak fakticky omezuje, nemá je jak omezovat. Příčinou tohoto a dalších řízení je asi zášť na straně žalobce. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

15. Právní předchůdci (rodiče) žalované nechali v roce 2010 vybudovat zateplení domu [adresa] v [obec], a to mimo jiné i na straně sousedící s domem [adresa] ve vlastnictví žalobců. Žalobci neměli v této době se stavbou žádný problém, přičemž mimo jiné umožnili zhotoviteli díla Ing. [jméno] [příjmení] přístup na jejich pozemek a postavení lešení. V roce 2013 došlo ke zhoršení vzájemných vztahů účastníků poté, co mezi nimi proběhl incident – žalobce a) kopal se dvěma vnuky brambory na zahradě, jeho manželka poté zapálila hromádku listí a vítr odfoukl kouř na pozemek žalované, na což měla žalovaná zareagovat užitím vulgarit na konto žalobce a). Žalobce se v návaznosti na tento incident obrátil na příslušné státní orgány, což vyústilo jednak ve vedení přestupkového řízení se žalovanou pro urážku na cti (toto řízení bylo v roce 2014 zastaveno) a dále rovněž ve vedení řízení o dodatečném povolení stavby zateplení (toto řízení bylo v roce 2016 zastaveno) a řízení o odstranění stavby (toto řízení skončilo v roce 2018 tak, že příslušné správní orgány odstranění stavby nenařídily; následně podaná správní žaloba byla zamítnuta). Pokud jde o konkrétní situaci v místě, tak tato je následující: levý svislý pás sporného zateplení se nachází vlevo od balkonu žalobců a jeho spodní část je umístěna nad zdí mezi pozemky účastníků, přes niž nijak nepřesahuje směrem do pozemku žalobců. Na tuto zeď navazuje na pozemku žalobců plechový přístřešek, jenž slouží jako kůlna a který se dle svého vzhledu v místě nachází již dlouhou dobu. Pokud jde o balkon žalobců navazující na levou svislou část zateplení, tento je na straně směřující k zateplení de facto zazděn betonovými bloky, tzn. předmětným zateplením není nikterak bráněno např. ve výhledu z balkonu (přes bloky není z balkonu nic vidět). Balkon je v tomto stavu již od 60. let minulého století. Stejně tak předmětný pás zateplení nijak nebrání ani ve výhledu z ložnice žalobců v 1. patře domu, neboť přes balkon není na tuto část zateplení vidět. Pokud pak jde o vrchní vodorovný pás sporného zateplení, tento se nachází nad zastřešeným balkonem žalobců a není k němu zřízen žádný přístup. Pokud jde o ložnici žalované, která je z vnější části zateplena sporným svislým pásem zateplení, tak zdivo v této místnosti je v části, na niž zvenčí navazuje dané zateplení, v rozsahu cca 16 cm vsunuto směrem do místnosti.

16. Podle § 3028 odst. 1, 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

17. Podle § 506 odst. 1 o. z. součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení (dále jen„ stavba“) s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech.

18. Podle § 1023 odst. 1, 2 o. z. vlastník pozemku musí snášet užívání prostoru nad pozemkem nebo pod pozemkem, je-li pro to důležitý důvod a děje-li se to takovým způsobem, že vlastník nemůže mít rozumný důvod tomu bránit. Z takového užívání cizího prostoru nemůže nikdo odvodit právo, jehož by se mohl někdo dovolávat po odpadnutí důvodu, který k užívání opravňoval; pokud však v důsledku tohoto užívání vzniklo úředně schválené zařízení, může vlastník žádat náhradu škody.

19. Podle § 135c odst. 1, 2, 3 zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), zřídí-li někdo stavbu na cizím pozemku, ač na to nemá právo, může soud na návrh vlastníka pozemku rozhodnout, že stavbu je třeba odstranit na náklady toho, kdo stavbu zřídil (dále jen "vlastník stavby"). Pokud by odstranění stavby nebylo účelné, přikáže ji soud za náhradu do vlastnictví vlastníku pozemku, pokud s tím vlastník pozemku souhlasí. Soud může uspořádat poměry mezi vlastníkem pozemku a vlastníkem stavby i jinak, zejména též zřídit za náhradu věcné břemeno, které je nezbytné k výkonu vlastnického práva ke stavbě.

20. Soud dospěl po provedeném dokazování k závěru, že žalobě není možno vyhovět v prvé řadě z toho důvodu, že žalobcům se nepodařilo ani přes poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř. prokázat, že se sporné zateplení nachází na jejich pozemku. Žalovaná se proti tomuto tvrzení od počátku bránila, s tím, že zateplení bylo zrealizováno na jejím pozemku, čemuž měli její právní předchůdci dokonce uzpůsobovat interiér svého domu (posunout zateplenou část zdi ložnice o 16 cm směrem od hranice pozemku). Z dostupných listinných podkladů, zejm. technické zprávy spol. [příjmení] [příjmení] [jméno] vyplynulo, že předmětné zateplení bylo – po zohlednění přípustné odchylky zakotvené ve vyhlášce o katastru nemovitostí – vyhodnoceno jako nacházející se na hranici obou pozemků, tedy jako nepřesahující na pozemek žalobců. Za dané situace bylo věcí žalobců, aby označili další důkazy k prokázání skutečnosti, že zateplení přesahuje na jejich pozemek, tito však označili toliko důkaz místním šetřením a účastnickou výpovědí žalobce a). Z těchto důkazních prostředků, tzn. z pouhé obhlídky pozemků (z níž navíc jednoznačná lokace předmětné hranice nevyplynula) ve spojení se subjektivním přesvědčením žalobce a), však nelze příslušný – de facto odborný – závěr o existenci přesahu zateplení učinit, a to obzvláště v situaci, kdy jej žalovaná v řízení soustavně popírá.

21. I pokud by však byl příslušný přesah zateplení na pozemek žalobců prokázán, dospěl by soud přesto k závěru o nedůvodnosti podané žaloby. Ve věci by totiž v takové situaci bylo namístě aplikovat ust. § 1023 odst. 1 o. z. Toto ustanovení říká, že„ vlastník pozemku musí snášet užívání prostoru nad pozemkem nebo pod pozemkem, je-li pro to důležitý důvod a děje-li se to takovým způsobem, že vlastník nemůže mít rozumný důvod tomu bránit“. Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu (srov. např. usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]) je ustálena v závěru, že aplikace citovaného ustanovení přichází do úvahy i v případech tzv. neoprávněných staveb, což by byl právě případ projednávané věci. Současně by pak byly splněny veškeré podmínky hypotézy § 1023 odst. 1 o. z.: 1) pro užívání prostoru nad pozemkem žalobců by byl nepochybně dán důležitý důvod, neboť zateplení domu je nezbytné pro jeho řádné užívání, pro úsporu energií apod., 2) žalobci by pak neměli žádný rozumný důvod tomuto užívání bránit. V prvé řadě není pochyb o tom, že případný přesah zateplení nad pozemek žalobců by byl skutečně minimální, tj. v řádech cm. Část zateplení nacházející se vedle balkonu je vybudována přímo nad zdí mezi pozemky a nad plechovou stříškou, která slouží žalobcům jako kůlna. Tento prostor evidentně nebyl žalobci nikdy nijak využíván a jeho využití jimi nebylo ani plánováno. Užíváním ze strany žalované by tedy žalobci jistě neutrpěli žádnou reálnou újmu. Daná část zateplení pak žalobcům nijak nebrání např. ani ve výhledu do okolí, když z balkonu – na němž nebyly od 60. let minulého století prováděny žádné stavební úpravy – prakticky žádný výhled není (viz fotografie z místního šetření založené ve spise), stejně jako není žádný výhled ani z okna ložnice žalobců (tomuto výhledu brání právě předmětný balkon). Co se pak týče části zateplení nacházející se nad balkonem, není žádných pochyb o tom, že ani tato část prostoru nad pozemkem není a v zásadě nikdy nebyla žalobci užívána, když k ní není ani zřízen žádný smysluplný přístup (z tohoto důvodu nemohla být uvedená část ani ohledána při místním šetření). Tvrdili-li žalobci, že jim zateplení brání řádně pečovat o jejich dům, provádět na něm opravy apod., tato skutečnost nebyla z žádného navrženého a provedeného důkazu soudem zjištěna. Ostatně sám žalobce a) v rámci svého výslechu uvedl, že žádné opravy ani neplánuje. K možné aplikaci ustanovení § 1023 odst. 1 o. z. i ve vztahu k neoprávněným stavbám zřízeným před 1. 1. 2014 srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], z něhož tato aplikovatelnost vyplývá.

22. I pokud by však věc nebylo možno posoudit žádným z dosud vyložených způsobů, přesto by zde nebyly dány podmínky pro vyhovění podané žalobě navrhovaným způsobem, tj. nařízením odstranění stavby. Vzhledem k tomu, že v řízení byla prokázána realizace zateplení již v roce 2010, řešilo by se vypořádání takové neoprávněné stavby podle ustanovení § 135c obč. zák. (srov. závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Judikatura vztahující se k citovanému ustanovení je dlouhodobě ustálená v tom, že nelze nařídit odstranění stavby tam, kde to není účelné. Při tom se přihlíží zejm. k povaze a rozsahu hospodářské ztráty, která by odstraněním stavby vznikla, k tomu, zda vlastník stavby a jeho rodina ve stavbě bydlí či nikoliv, jaký je rozsah zastavěného pozemku, zda vlastník stavby věděl, že staví na cizím pozemku či naopak, zda stavěl v dobré víře, že mu pozemek patří a naopak apod. Soud je povinen vždy porovnat hospodářskou a jinou ztrátu, která by odstraněním stavby vznikla, se zájmem na dalším využití stavby. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). V nyní posuzované věci dospěl soud k závěru, že podmínky pro řešení sporu nařízením odstranění stavby by zde zcela jednoznačně dány nebyly. Náklady, které by žalovaná musela vynaložit na odstranění stavby, by byly jistě nezanedbatelného rozsahu, stejně tak by se při absenci zateplení nepochybně zvýšila spotřeba energie rodiny žalované. Oproti tomu, jak již bylo vyloženo výše, žalobci fakticky nejsou předmětným zateplením ve svých právech žádným způsobem omezováni. Soud má na podkladě provedeného dokazování za to, že jejich snaha je evidentně vedena jiným záměrem, než je zájem na řádném využití pozemku. Žalovaná i se svou rodinou v zatepleném domě bydlí a její hospodářská i jiná ztráta, která by odstraněním stavby vznikla, by byla ve zjevném nepoměru k újmě, kterou by utrpěli ponecháním stavby v místě žalobci. To vše je pak podtrženo tím, že žalobci evidentně v roce 2010 se stavbou zateplení souhlasili a až v návaznosti na následné konfliktní vztahy se žalovanou přistoupili v letech 2013 a násl. k zahájení řady řízení směřujících k odstranění předmětné přístavby, příp. podněcovali zahájení přestupkového řízení se žalovanou. Po zhlédnutí situace na místě samém je nepochybné, že spornou část zateplení by nebylo možno vybudovat bez současného využití přístupu z pozemku žalobců, a tedy bez jejich souhlasu v době samotné realizace.

23. Ze všech takto popsaných důvodů proto rozhodl soud tak, že podanou žalobu zamítl.

24. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. V řízení byla zcela procesně úspěšná žalovaná, náleží jí proto plná náhrada nákladů řízení ve výši 30 857 Kč. Tato sestává ze zaplaceného soudního poplatku 4 000 Kč za dovolání, z odměny advokáta za 12 úkonů právní služby po 1 500 Kč, při tarifní hodnotě 10 000 Kč podle § 7, § 9 odst. 1 AT (převzetí a příprava zastoupení, písemná podání ze dnů 13. 1. 2020, 24. 2. 2021 a 15. 8. 2022, sepis dovolání ze dne 16. 9. 2021, účast u jednání soudu ve dnech 4. 6. 2020, 22. 1. 2021, 8. 3. 2021, 4. 8. 2022 a 24. 10. 2022, účast u dvou místních šetření ve dnech 17. 7. 2020 a 16. 9. 2022), z 12 režijních paušálu po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT, z cestovného k místnímu šetření dne 17. 7. 2020 z [obec] do [obec] a zpět v celkové výši 89 Kč při celkové vzdálenosti 14,9 km vozidlem o spotřebě 5,5 l benzinu [číslo] km jízdy, při ceně paliva 32 Kč a náhrady za opotřebení vozidla ve výši 4,20 Kč km jízdy, obojí dle vyhl. č. 358/2019 Sb., z cestovného k místnímu šetření dne 16. 9. 2022 z [obec] do [obec] a zpět v celkové výši 107 Kč při celkové vzdálenosti 14,9 km vozidlem o spotřebě 5,5 l benzinu [číslo] km jízdy, při ceně paliva 44,50 Kč a náhrady za opotřebení vozidla ve výši 4,70 Kč km jízdy, obojí dle vyhl. č. 511/2021 Sb. v tehdy platném znění, náhrady za promeškaný čas strávený cestou k místním šetřením a zpět ve výši 400 Kč (tj. 2x 2 započaté půlhodiny po 100 Kč za celkem 2 cesty z [obec] do [obec] a zpět), to vše (vyjma soudního poplatku) navýšeno o 21% DPH. Lhůta k plnění byla určena jako obecná třídenní ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř. Náhradu nákladů řízení jsou žalobci ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. povinni zaplatit k rukám advokáta žalované, a to rukou společnou a nerozdílnou (§ 713 odst. 2, 3 o. z.).