11 C 318/2020
č. j. 11 C 318/2020-178
V PLATNOSTICitované zákony (15)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 96 § 137 § 142 § 149 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 12
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1122 § 1877 § 1970 § 2716 § 2719 § 2728 § 2740 § 2746
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Jaroslavou Jechovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalovaného, žalobce a žalobkyně b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalovaného, žalobce a žalobkyně oba zastoupeni advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení příjmení sídlem adresa svědka o 72 381 Kč s příslušenstvím
I. Řízení o zaplacení úroků z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 72 381 Kč od 26. 2. 2020 do 2. 3. 2020 se zastavuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům k jejich ruce společné a nerozdílné částku 72 381 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 3. 3. 2020 do zaplacení ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům náklady řízení ve výši 105 623 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku zmocněnci žalobců [příjmení] [jméno] [příjmení].
1. Žalobci se podanou žalobou domáhali po žalovaném zaplacení částky 72 381 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 26. 2. 2020 do zaplacení, z toho částky 53 000 Kč jako jejich finančního vkladu do společného podnikání na základě smlouvy o společnosti ze dne 1. 4. 2019 uzavřené s žalovaným, částky 16 381 Kč jako poloviny hodnoty zásob zboží, na jehož pořízení se podíleli, když hodnota zásob zboží na základě provedené inventury ze strany žalovaného činí 32 762 Kč, a částky 3 000 Kč jako poloviny hodnoty zboží, které společně s žalovaným koupili a předali na provozovnu v celkové hodnotě 6 000 Kč. Žalobci zaslali žalovanému výzvy k úhradě částky 72 381 Kč ve lhůtě 7 dnů od jejich doručení na adresu provozovny [anonymizováno] ve [anonymizováno], [adresa žalovaného a žalobce], a na adresu [adresa žalovaného], na níž se má žalovaný zdržovat.
2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že nároky žalobců na zaplacení částky 53 000 Kč jako jejich tvrzeného vloženého vkladu do podnikání a částky 19 381 Kč jako vypořádání společných věcí nebyly prokázány.
3. Z výpovědi žalobce a) soud zjistil, že [anonymizována dvě slova]“ zná od roku 2001, kdy byla otevřena [jméno] [příjmení], která ji provozovala do roku 2015. Následně pronajímatel těchto nebytových prostor, v nichž se nachází hospůdka„ Vagon“, pan [příjmení], uzavřel s žalovaným jako nájemcem koncem léta či na podzim 2017 nájemní smlouvu. Původně žalovaný podnikal s panem [příjmení], který mu měl do konce března 2019 zaplatit polovinu vybavení, což neučinil. Žalovaný oslovil žalobce a), zda by s ním nezačal podnikat, protože se znali, do hospůdky chodil jako host, bydlí naproti. Následně dne 1. 4. 2019 žalovaný na jedné straně, žalobce a) a jeho manželka [jméno] na straně druhé, uzavřeli smlouvu nazvanou„ smlouva o společnosti“. Žalovaný si ve smlouvě vyčíslil vybavení hospůdky v hodnotě 86 000 Kč, dále vložil do vybavení movité věci specifikované ve smlouvě o společnosti v hodnotě 20 000 Kč, tudíž celková majetková hodnota vybavení hospůdky činila 106 000 Kč. Při podpisu smlouvy se žalobci zavázali, že žalovanému zaplatí polovinu z majetkové hodnoty, tedy částku 53 000 Kč. Text smlouvy napsal žalobce a), když v předchozí době si s žalovaným vyjasnili jednotlivé body a v pondělí dne 1. 4. 2019 ho v odpoledních hodinách za přítomnosti manželky předložil žalovanému, který smlouvu podepsal a převzal částku 53 000 Kč v hotovosti. Tuto částku 53 000 Kč, která patřila do SJM, měl žalobce a) k dispozici doma. Žádný doklad o převzetí částky 53 000 Kč žalovaným nebyl vystavován. Uzavření smlouvy předcházela inventura zboží a zůstatku na provozovně, která proběhla v neděli 31. 3. 2019 za přítomnosti žalovaného, pana [příjmení] a žalobce a). Hodnota zboží na provozovně byla podle této inventury něco přes 18 000 Kč. Vzhledem k tomu, že [příjmení] zaplatil žalovanému částku okolo 9 000 Kč za zboží na provozovně, žalobce a) [příjmení] vyplatil 9 000 Kč a tímto způsobem se podílel na hodnotě zboží. Od 1. 4. 2019 žalobce a) s žalovaným podnikal, řídil vozidlo, protože žalovaný neměl řidičský průkaz, společně s ním jezdil nakupovat zboží do velkoobchodu [příjmení], později jezdil sám, staral se o provoz, vedl celou agendu okolo nákupu zboží, tržeb apod. Za každý měsíc do igelitové složky založil paragony, faktury za zboží, tedy náklady. Existovala kniha, do které on i žalovaný zapisovali tržby, výdaje (náklady za zboží, např. za alkohol, dále za energie, za internet, za nájemné apod.). Žalobce a) také obsluhoval hosty, občas i žalovaný, a to s ohledem na svůj zdravotní stav. [obec] obsluhovala z největší části žalobkyně b), která měla profesionální zkušenosti. Situace se začala zhoršovat mezi žalobci a žalovaným od konce srpna 2019 z důvodu, že do hospůdky začala docházet přítelkyně žalovaného [jméno] [příjmení], chodila tam i v podnapilém stavu. Někdy koncem ledna 2020 žalobce a) žalovanému volal ohledně toho, kdo bude mít službu 1. února, na to žalovaný odpověděl, že už nemusí chodit, že vyměnil zámky a tím žalobcům zamezil přístup do hospůdky. Poté žalobci oznámili PČR, že žalovaný je nepouští k jejich majetku. Příslušník PČR s nimi jel do hospůdky, ta byla zavřená, ale uvnitř byl žalovaný. Po klepání pustil žalovaný dva příslušníky PČR dovnitř, žalobcům zakázal vstup, proto čekali před hospůdkou. Příslušník žalobcům řekl, že žalovaný se ohání nájemní smlouvou, v níž je jako nájemce výhradně uveden on. Příslušníci PČR žalobci a) sdělili, že žalovaný již má hotovou inventuru zboží, jednalo se o ručně psané soupisy zboží s uvedením množství alkoholických, nealkoholických nápojů, piva a dalších poživatin. Příslušník PČR pan [celé jméno svědka], ofotil v hospůdce inventurní soupis předložený žalovaným, což žalobce a) viděl přes okno, a následně soupis poslal mailem žalobci a). Podle inventurního soupisu žalovaného si žalobce a) porovnal množství zboží v něm uvedené s velkoobchodními cenami a dospěl k částce okolo 34 000 Kč. Žalovaný napsal žalobcům výpověď z obchodní činnosti a ve výpovědi uvedl, že žádá o zaslání čísla účtu formou zprávy SMS, na který bude vyplacen vklad žalobců do podnikání. Výpověď byla adresovaná oběma žalobcům, žalobce a) jí vyzvedl 31. 1. 2020 nebo 1. 2. 2020, dne 2. 2. 2020 byla doručena poštou. [příjmení] [jméno] zaslanou žalovanému sdělil žalobce a) číslo účtu pro zaplacení finanční částky. Žalovaný do protokolu policii uvedl, že vrátí vklad žalobců do podnikání a že ho začal splácet. Žalovaný doposud žalobcům žádnou částku z titulu vypořádání podnikání nezaplatil.
4. Žalobce a) ve své výpovědi tvrdil, že si vypláceli odměnu za práci, a to každý 1/3, což představovalo částku 5 – 7 000 Kč měsíčně, dále tvrdil, že poté, co příslušníci PČR ofotili inventuru, stál žalovaný ve dveřích a v podstatě na konci toho jednání mu žalobce a) řekl, aby mu vrátil 53 000 Kč a že zpracuje inventuru, co mu dal a že mu sdělí částku zbývající k zaplacení z té inventury.
5. Z výpovědi žalobkyně b) soud zjistil, že žalovaného zná mnoho let, pracovala jako barmanka-servírka a žalovaný chodil jako host do podniků, v nichž pracovala. S manželem bydlí naproti [anonymizována dvě slova]“, který otevírala a provozovala její kamarádka [jméno] [příjmení] do roku 2015 či 2016. Zhruba od roku 2017, 2018 začal hospůdku provozovat žalovaný. V březnu roku 2019 se žalovaný obrátil na jejího manžela, zda by s ním nechtěl spolupracovat, přičemž chtěl, aby žalobkyně b) spolupracovala také. Manžel žalobkyně b) vypracoval návrh smlouvy o spolupráci s žalovaným, žalovaný do toho návrhu uvedl své požadavky a následně došlo k uzavření smlouvy. Z prostředků SJM zaplatil manžel žalobkyně b) žalovanému částku 53 000 Kč, tuto částku měl doma v hotovosti. Žádné speciální potvrzení o tom, že předal peníze žalovanému, vyhotoveno nebylo, protože již ve smlouvě bylo uvedeno, že zaplatí polovinu majetkové hodnoty, což bylo těch 53 000 Kč. Žalobkyně b) nebyla přítomna předání peněz manželem žalovanému. Žalobce a) s žalovaným a panem [příjmení] provedli inventuru zboží na provozovně, byla zjištěna hodnota zboží ve výši cca 18 000 Kč a žalobce a) částku 9 000 Kč uhradil panu [příjmení], který původně spolupracoval s žalovaným a do této spolupráce vložil částku 9 000 Kč na zakoupení zboží. Žalobce a) částku 9 000 Kč zaplatil v hotovosti. Žalobkyně b) založila v hospodě vinotéku, bylo potřeba pořídit vitrínu na víno, výrobník ledu – ledovač, přímotop apod. Výrobník ledu se kupoval koncem května či začátkem června 2019, v červnu či v červenci 2019 se kupovala vitrína na víno a přímotop na podzim, kdy se již ochladilo (konec října či počátek listopadu). Tyto věci byly nakoupeny společně s žalovaným z peněz z tržeb, s žalobcem a) se domáhají zaplacení jejich poloviny. Z tržeb se platily další výdaje jako nájemné, energie, internet a zakoupené zboží. Žalobkyně b) měla na starosti provoz a obsluhu hostů, žalobce a) také obsluhoval hosty, zajišťoval zboží, jezdil pro zboží svým autem. Žalovaný se snažil obsluhovat hosty, zajišťoval zboží a spolu s manželem pro něho jezdil. Pokladní doklady a faktury se dávaly do složek umístěných na provozovně. Zpočátku spolupráce s žalovaným fungovala, ale postupně začaly mezi žalobci a žalovaným vznikat konflikty kvůli jeho přítelkyni, která chodila do hospůdky v podnapilém stavu. Vygradovalo to tím, že oznámili žalovanému, že chtějí spolupráci ukončit a vrátit investované peníze, což jim tento slíbil, ale neučinil tak. Žalovaný jim oznámil, že v hospůdce vyměnil zámek a žalobci do ní již neměli přístup. Oznámili to na policii a policisté s nimi následně šli do hospody. Žalovaný dovnitř pustil pouze dva příslušníky policie, poté vyšel jeden z nich ven a řekl jim, že mu žalovaný slíbil, že jim peníze vyplatí, že se nemají obávat, pouze mu mají sdělit číslo účtu, kam je má poslat. Inventuru měl žalovaný hotovou, sepsanou na nějakém papíru, žalovaný ji žalobcům nedal, ale policista si ji nafotil, to viděli přes sklo, a poté ji odeslal žalobci a) e-mailem, hodnotu zboží zjištěnou inventurou žalobci nerozporují. Žalovaný jim nejprve vhodil do schránky výpověď, následně jim byla doručena i poštou. Manžel sdělil žalovanému číslo účtu SMS zprávou, žalovaný do dnešního dne nic nezaplatil.
6. Žalobkyně b) ve své výpovědi tvrdila, že žalovaný si z tržeb bral peníze pro svoji potřebu, manžel také, ona si nebrala nic, tvrdila, žalovaný jim sliboval na začátku spolupráce odměny ve výši 5 000 – 7 000 Kč měsíčně, v této výši byly odměny vyplaceny maximálně 2 x, v měsíci listopad a prosinec 2019, kdy se konaly vánoční večírky. Dále tvrdila, že v době, kdy byla u žalovaného policie, žalobci s ním nemohli hovořit, protože dovnitř pustil pouze příslušníky policie a hned zavřel: Snažili se s ním komunikovat přes sklo, zpočátku odpovídal, že je nepotřebuje, pak zašel dál dovnitř hospůdky.
7. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že s žalobci jsou jeho přátelé, žalovaného zná od dětství, do kontaktu přišli až od doby, kdy začal docházet do baru„ [anonymizováno]“. Každý den po několik let chodí v pondělí do baru, proto ho [jméno] (žalobce a)) informoval, že bude jednat s [jméno] (žalovaným) o tom, že se stane jeho společníkem. Věděl tedy několik dnů předem, že se chystá uzavření smlouvy, před tím o tom mluvil i sám žalovaný, že se budou dávat dohromady. Když svědek přišel do hospůdky, tak mu [jméno] řekl, že právě teď se bude podepisovat smlouva, bylo to v pondělí 1. dubna asi 2 roky zpátky, svědek seděl na sedačce u vchodu, [jméno] ukazoval svazek bankovek (neví, kolik tam bylo) a říkal mu, že jde podepsat smlouvu o společníkovi. Svědek fyzicky neviděl, jak [jméno] předával peníze [jméno], ale pak za nimi, tj. za ním a za panem [celé jméno svědka], přišel a ukazoval jim podepsanou smlouvu. Smlouvu svědek nečetl, a ani neviděl žádný doklad o předání peněz [jméno], pouze si jen připili na to, že se stal [jméno] společníkem, [jméno] si připil s nimi. Provozovna fungovala bez problému zhruba rok nebo dva roky, pak se tam něco pokazilo, [jméno] nějakým způsobem zabránil [jméno] a [jméno] (žalobkyně b)) v přístupu k jejich věcem. Do určité doby to vypadalo tak, že společenství funguje dobře. [jméno] se s [jméno] se střídali za barem jako obsluha, [jméno] řešila hlavně úklid a aby to tam vypadalo dobře, žalovaný často jezdil na dialýzu.
8. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že žalobce a) zná asi 30 let, žalobkyni b) asi 2 roky, co vstoupili„ do [anonymizováno]“, občas je navštěvuje. Žalovaného zná asi 7 let, s ním bližší vztahy neudržuje. Po dobu 4-5 let navštěvuje hospůdku„ U [anonymizováno]“, pozval ho tam žalovaný, když v té době se již znali. Tehdy provozoval tu hospůdku sám, občas mu tam pomáhala jeho přítelkyně. Manželé [celé jméno žalobce] sem tam do té hospůdky šli. Dne 1. 4. 2019 došlo k uzavření smlouvy mezi účastníky, tehdy seděl s panem [příjmení] v sedačce u předních dveří„ ve [anonymizováno]“, pan [celé jméno žalobce] pan [celé jméno žalovaného] stáli za barem, měli tam nějaká lejstra, z dálky viděl, že oba něco podepisují, pak pan [celé jméno žalobce] zvedl papíry a řekl„ jsem spolumajitel napůl“. Paní [celé jméno žalobkyně] u toho přítomna nebyla. Když šel svědek na WC, viděl na baru, že tam byl menší stoh peněz„ papírové bankovky“, kdo je komu předával, neviděl. Před tím, než pan [celé jméno žalobce] šel k baru podepsat smlouvu, se u jejich stolu nestavil, teprve následně od toho baru mával tou smlouvou. Na nákupy zboží do provozovny jezdil převážně pan [celé jméno žalobce], protože pan [celé jméno žalovaného] přišel o řidičský průkaz, někdy jel pro zboží i svědek jako spolujezdec. V baru měli nějakou knihu záznamů o nákupech zboží a dále tam měli naskládané složenky v krabici. Pan [anonymizováno] svědkovi knihu, do které se zapisovaly nákupy zboží a další výdaje. Paní [celé jméno žalobkyně] v hospůdce uklízela a obsluhovala, někdy obsluhoval pan [celé jméno žalovaného] někdy pan [celé jméno žalobce]. V únoru 2020 pan [celé jméno žalovaného] vyměnil zámky od provozovny, takže se do ní [celé jméno žalobce] nedostali, ale rok neví. Podle něho největším problémem byla přítelkyně pana [celé jméno žalovaného], která tam dělala binec a řvala, že je to jejich.
9. Z výpovědi svědka [anonymizováno] [celé jméno svědka], [anonymizováno], soud zjistil, že zhruba před rokem až rokem a půl se na policii obrátili manželé [celé jméno žalobce], přičemž předmětem jejich návštěvy byly spory vyplývající z provozování baru„ [anonymizováno]“, kdy poskytli panu [celé jméno žalovaného] finanční spoluúčast k vedení baru, po nějaké době došlo mezi nimi ke sporu a pan [celé jméno žalovaného] jim zamezil vstup do„ [anonymizováno]“. Chtěli po svědkovi přerušit provoz baru a provést majetkové vyrovnání s panem [celé jméno žalovaného] na místě. S kolegou [jméno] dojel svědek do baru„ [anonymizováno]“, zjistil, že v baru je zavřený pan [celé jméno žalovaného] s panem [příjmení], který si celé jednání nahrával. Manželé [celé jméno žalobce] čekali venku. Pan [celé jméno žalovaného] mu předal inventurní soupis zboží, jednalo se o nějaký seznam zboží - 3 listy, psaný rukou, kde byl soupis alkoholu, např. rum – 1,3 l, inventurní soupis měl již pan [celé jméno žalovaného] nachystaný s tím, že inventuru provedl s nějakými dvěma hosty, buď předchozí den večer, nebo ten den ráno. Svědek následně inventurní soupis předložil manželům [příjmení], kteří stáli venku, prošli si ho a vyjádřili se v tom smyslu, že by to mohlo být správné. Svědek si pak od nich inventurní soupis vzal s tím, že ho následně naskenoval a poslal panu [celé jméno žalobce] na e-mail. Ještě předtím, než vyšel ven s inventurním soupisem, hovořil s panem [celé jméno žalovaného], který dluh ve výši okolo 50 000 Kč nijak nerozporoval, pouze uvedl, že neexistuje žádná smlouva o předání peněz, ale vyjádřil se tak, že ten dluh, manželům [příjmení] zaplatí. Pak již nebyl žádný důvod pro to, aby se svědek v baru dále zdržoval. Poté, co vyšel ven a předložil k nahlédnutí manželům [příjmení] inventurní soupis, jim sdělil, že nezjistil žádné přestupkové jednání a že věc musí řešit dál občanskoprávní cestou. Pak jsem ve věci již dále s nikým nejednal.
10. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně] soud zjistil, že žalobce nezná, resp. žalobce a) viděla jednou na [ulice] [anonymizováno], kam přijel s panem [celé jméno žalovaného]. Pro žalovaného externě zpracovává účetnictví po dobu 20 let. Žalovaný podniká v oboru hostinská činnost, jednou za rok na jaře mu svědkyně zpracuje daňové přiznání, naposledy za rok 2020. Soupis majetku a zařízení hospody„ Vagon“ k dispozici nemá. Žalovaný jí vždycky předkládá měsíční příjmy, a to rukou psané listiny, kde je uvedena u každého měsíce tržba a dále předkládá doklady o nákupu zboží a služeb, které prodával v hospodě, jednalo se o faktury, které se platily hotově a které jí předal v igelitové tašce vždy předtím, než mělo být zpracováno daňové přiznání. Pokud fungovala EET, tak předkládal doklady z ní, dále jí předkládal doklady o placení elektřiny, nájemného. Svědkyně nikdy u něho žádnou inventuru neprováděla, nikdy neviděla žádný inventurní soupis zboží. Neví o tom, že by žalobci předali žalovanému nějakou finanční částku, ani že by spolu podnikali. Když potřeboval žalovaný poradit, tak se někdy v hospodě stavila.
11. Soud učinil z listinných důkazů následující skutková zjištění: - ze smlouvy o společnosti ze dne 1. 4. 2019, že žalovaný jako smluvní strana A a [jméno] a [jméno] [celé jméno žalobce] jako smluvní strana B se zavázaly sdružit jako společníci za společným účelem činnosti a věci dále uvedené ve smlouvě, čímž vzniká společnost ve smyslu § 2716 občanského zákoníku, činností společnosti je provoz„ Hospůdky ve [anonymizováno]“ (hostinská činnost); základní majetková hodnota provozovny je vyčíslena částkou 86 000 Kč, která byla zaplacena společníkem A (smluví strana A), který vkládá následující věci spojené s provozem: lednice (5 000 Kč), kávovar [anonymizováno] (3 000 Kč), [anonymizována dvě slova] box (2 100 Kč), zařízení [anonymizováno] vč. tiskárny (6 000 Kč), 2 ks lavice-masiv (2 000 Kč), úprava baru (2 000 Kč), dohromady v celkové částce 20 000 Kč, celková majetková hodnota činí 106 000 Kč; společník B (smluvní strana B) se zaplacením poloviny majetkové hodnoty při podpisu smlouvy stává 50ti-procentním společníkem vzniklé společnosti; peněžní prostředky a zuživatelné věci, jakož i věci určené podle druhu vložené do společnosti se stávají spoluvlastnictvím společníků, kteří vklady přispěli, jiné věci se stávají jejich spoluvlastnictvím jen tehdy, byly-li oceněny penězi; spoluvlastnický podíl společníka A (smluvní strana A) na peněžních prostředcích činí 50 %, podíl společníka na konkrétních věcech je rovněž 50 %, spoluvlastnický podíl společníka B (smluvní strana B) na peněžních prostředcích činí 50 %, podíl společníka na konkrétních věcech je rovněž 50 %; na majetku nabytém za trvání společnosti, na zisku a na ztrátě společnosti se společníci podílejí stejnou měrou; společník může být ze společnosti vyloučen, pokud závažně nebo opětovně poruší některou povinnost vyplývající pro něho z této smlouvy nebo ze zákona; společník může ze společnosti vystoupit: dohodnou-li se na tom písemně všichni společníci, na základě písemné výpovědi, výpovědní lhůta činí 1 měsíc a počíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena poslednímu z ostatních účastníků doporučeným dopisem; společník, jehož členství zaniklo, má právo, aby mu bylo vyúčtováno a vydáno vše, co mu ke dni zániku členství náleží, podíl na majetku nabytém za trvání společnosti se mu vyplatí v penězích, společník při zániku členství vyúčtuje a vyrovná ostatním společníkům vše, k čemu byl vůči společnosti zavázán; společnost je ujednána na dobu neurčitou; smlouva je datována v [obec] dne 1. 4. 2019 a je podepsána žalovaným (smluvní strana A) a žalobcem a), žalobkyní b) (smluvní strana B), - z výpovědi z obchodní činnosti ze dne 31. 1. 2020, že v ní žalovaný uvedl:„ K 1. 2. 2020 ukončuji veškerou spolupráci s panem [celé jméno žalobce], s paní [příjmení] [celé jméno žalobkyně] z důvodu nerespektování vedoucího provozovny, pana [celé jméno žalovaného] 1) pomluvy, nevhodné slovní urážky na provozovně. Na provozovně budou vyměněny zámky a jakékoliv vniknutí bude považováno za neoprávněné vniknutí. Váš dobrovolný vklad do mého podnikání bude vyplacen na Váš účet, žádám Vás o jeho zaslání zprávou sms. Můj tel. [tel. číslo], v [obec] dne 31. 1. 2020“, na listině je razítko: [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] [anonymizována tři slova], [ulice a číslo], [PSČ] [obec], [IČO], a nečitelný popis, - z foto SMS zprávy ze dne 2. 2. 2020 12:09 od žalovaného, že je v ní uvedeno:„ Jedna vípoved jde postou druhou mate ve schrance. Ja jediny mam smlouvu na nebytovi prostor.. Tak se uvidíme u soudu. Poslite čislo učtu. Vse mam s pravnikem radne…“, - z foto SMS zprávy od žalobce, že je v ní uvedeno:„ Finanční vyrovnání 1.) základ 53 000 + 3 000 (společně zakoupené ledovač3,5 vinotéka 1,6, přímotop 900 = [číslo]) . 2.) tebou a bez nás vytvoření inventura 32. 760, tedy polovina je [číslo]. Do 3. dnů pošli celkovou sumu [číslo] na účet [bankovní účet]“, - z emailu od: [email], komu: [email], datum 2. 2. 2020, že jako předmět je uvedeno: Inventura [anonymizováno] bar, nprap. [celé jméno svědka], DiS, vrchní inspektor, - z fotografií ručně psaných soupisů zboží (3 listy), že byly přílohou e-mailu PČR, - ze tří„ Inventurních listů – [anonymizováno]“ (inventurní soupis zboží) vyhotovených žalobcem a), že k 31. 1.2020 byl v kolonce„ Tržba-odvod“ uvedena částka 32 762 Kč, - ze spisu PČR, KŘP Olomouckého kraje, ÚO [obec], OO [obec a číslo], [číslo jednací], a to z úředního záznamu PČR OO [obec a číslo] ze dne 2. 2. 2020, že v něm nprap. [celé jméno svědka], DiS. uvedl, že dne 2. 2. 2020 v 12:50 ho. na tísňovou linku 158 oznámil [celé jméno žalobce], že je mu bráněno ve vstupu do jeho baru na ul. [adresa žalovaného a žalobce] a následně se dostavil na OOP ČR [obec] I, na místo vyjela hlídka zdejší součásti PČR, kde byly zjištěny okolnosti vyplývající z podání vysvětlení [celé jméno žalobce], ve věci byl kontaktován druhý účastník sporu [celé jméno žalovaného], který uvedl, že on je na základě smlouvy pronajímatelem nebytových prostor a na jeho IČO je hospoda provozována, nepopíral, že manžele [příjmení] přizval ke spolupráci a že mu zaplatili 50 000 Kč, že již s nimi nechce z osobních důvodů spolupracovat, podal výpověď z jejich spolupráce a vklad jim zpět vyplatí, což i uvedl ve výpovědi, kterou manželům [příjmení] zaslal. Za přítomnosti 2 osob provedl inventuru všech zásob a informace o stavu skladu předal hlídce policie, že tyto můžou být předány [celé jméno žalobce], kdy však on odmítá s nimi jednat a vše vyřeší cestou právníků. Oznamovateli bylo sděleno, že ve věci se jedná o občansko-právní spor, který v případě, že nebude spokojen s vyplacenou částkou, musí řešit podáním žaloby k místně příslušnému soudu, tuto variantu však [celé jméno žalobce] nechtěl akceptovat, trval na sepsání podání vysvětlení, vstupu do hospody a provedení okamžité inventury a dalších úkonů, které nemohly být na místě realizovány a Policie ČR k nim nemá žádná zákonná oprávnění (vyvedení hostů s hospody apod.), - z podání vysvětlení, že žalobce a) za přítomnosti žalobkyně b) dne 2. 2. 2020 vedl PČR OO [obec a číslo], že v něm mj. uvedl, že začátkem roku 2019 ho a jeho manželku oslovil [celé jméno žalovaného], který provozoval [anonymizováno] ve [anonymizováno], zda by se nechtěli stát jeho společníky, následně dne 1. 4. 2019 podepsali smlouvu o společnosti, s tím, že se na jejím základě stanou 50% společníky všeho vybavení a zásob, hodnota vybavení byla vyčíslena na částku 106 000 Kč + zásoby, které byly dle inventury vyčísleny na částku kolem 18 000 Kč, společenství fungovalo bezproblémově do doby než se V. [celé jméno žalovaného] seznámil se [jméno] [příjmení], která je v hospodě neustále opilá, dělá tam ostudu, uráží hosty. Jelikož i s manželkou obsluhuje hosty, tak dnes ráno volal panu [celé jméno žalovaného], kdo bude obsluhovat, ten mu sdělil, že už v hospodě nedělá, že mu dal do schránky výpověď a že jsou vyměněny zámky, ve schránce měl skutečně výpověď od pana [celé jméno žalovaného], šel do hospody, ale tam bylo zamčeno, zkusil klíč, zámek byl vyměněný, přes sklo na něho [celé jméno žalovaného] křičel, že tam už nemá co dělat a vyhodil ho, pak sám zavolal na linku 158, - z úředního záznamu PČR OO [obec a číslo] ze dne 19. 2. 2020, že v něm nprap. [celé jméno svědka], DiS, vrchní inspektor uvedl, že kontaktoval [celé jméno žalobce], který uvedl, že věc řeší cestou občanskoprávní, kdy celou záležitost přenechal právníkům a toto cestou se bude domáhat svých finančních závazků, stejného dne byl kontaktován [celé jméno žalovaného], který uvedl, že bude splácet vyčíslený dluh, který u manželů [příjmení] má, toto také napsal [celé jméno žalobce] v SMS zprávě, policejní orgán nespatřuje v šetřeném skutku spáchání trestného činu nebo přestupku a věc bez dalšího ukládá„ ad acta“, o čemž byl oznamovatel dne 19. 2. 2020 telefonicky vyrozuměn, - ze spisu OS [obec] sp. zn. [spisová značka], a to z přípisu žalovaného ze dne 30. 6. 2020 označeného jako odpor proti platebnímu rozkazu, doručeného soudu dne 2. 7. 2020, že v něm žalovaný uvedl mj., že„ Pan [celé jméno žalobce] vložil peníze jen do zboží, které jsem chtěl vyplatit na konci daňového období do 30. 6. 2020, přikládám list rozpočítaného půl zboží a věci nakoupené 19 381, za 10 měsíců společného podnikání vznikli náklady doplatek: elektřiny 3 100, voda 3 500, účetní 3 000, odvod daně 1 910, 11 510, za deset měsíců činí [celé jméno žalovaného] – [celé jméno žalobce] náklady společné 4 795…, tak chci zaplatit panu a paní [příjmení] částku 14 586 Kč jsem ve věznici, kde se nedostanu k mému bankovnímu účtu, jinač bych manželům [příjmení] peníze 14 586 Kč zaplatil ihned, [celé jméno žalovaného], 21. 11. 1955, podpis a datum 30. 6. 2020“, - z předžalobní výzvy ze dne 17. 2. 2020, adresované zmocněncem žalobců žalovanému na adresu [adresa žalovaného a žalobce], že v něm vyzývá žalovaného k úhradě částky 72 381 Kč (53 000 Kč – původní vklad, polovinu z hodnoty zásob zboží 32 762 Kč a polovinu hodnoty věcí, které společně s žalobci zakoupil v celkové hodnotě 6 000 Kč – výrobník ledu, lednicová vitrína na víno, elektrický přímotop) do 7 dnů od doručení této výzvy na bankovní účet č. [bankovní účet], [variabilní symbol], - z informace o sledování zásilek adresované zmocněncem žalobců žalovanému na adresu [adresa žalovaného a žalobce], že zásilka [anonymizováno] byla uložena dne 20. 2. 2020 – adresát nezastižen, - z předžalobní výzvy ze dne 17. 2. 2020, adresované zmocněncem žalobců žalovanému na adresu [adresa žalovaného], že v něm vyzývá žalovaného k úhradě částky 72 381 Kč (53 000 Kč – původní vklad, polovinu z hodnoty zásob zboží 32 762 Kč a polovinu hodnoty věcí, které společně s žalobci zakoupil v celkové hodnotě 6 000 Kč – výrobník ledu, lednicová vitrína na víno, elektrický přímotop) do 7 dnů od doručení této výzvy na bankovní účet č. [bankovní účet], [variabilní symbol], - z informace o sledování zásilek adresované zmocněncem žalobců žalovanému na adresu [adresa žalovaného], že zásilka RR361035196CZ byla uložena dne 21. 2. 2020 – adresát nezastižen, 24. 2. 2020 dodání zásilky, - ze sdělení [anonymizováno] podniku [územní celek] z 1. 9. 2021, že dne 1. 4. [číslo] neměl [celé jméno svědka] žádnou plánovanou směnu jako řidič autobusu a čerpal volno mezi směnami.
12. Z ostatních provedených důkazů neučinil soud žádná relevantní skutková zjištění. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:
13. Žalobci a žalovaný uzavřeli dne 1. 4. 2019 smlouvu o společnosti, jejíž činností bylo provozování„ [anonymizována tři slova]“. Základní majetková hodnota provozovny byla vyčíslená na 86 000 Kč, žalovaný do společnosti při jejím vzniku vložil věci spojené s provozem v hodnotě 20 000 Kč, celková majetková hodnota společnosti tak podle smlouvy činila v den jejího uzavření 106 000 Kč. Současně bylo ujednáno, že žalobci se zaplacením poloviny vyčíslené hodnoty společnosti stávají 50ti-procentními společníky společnosti, že se peněžní prostředky a zuživatelné věci, jakož i věci určené podle druhu vložené do společnosti stávají spoluvlastnictvím společníků a že na majetku nabytém za trvání společnosti, na zisku a na ztrátě společnosti se společníci podílejí stejnou měrou. Dále bylo dohodnuto, že společník může být ze společnosti vyloučen, pokud závažně nebo opětovně poruší některou povinnost vyplývající pro něho z této smlouvy nebo ze zákona. Při zániku společnosti provedou společníci vyúčtování nejpozději do dvou měsíců od jejího zániku, přičemž společníkům se vydá, co je jejich vlastnictvím a společný majetek se rozdělí podle ustanovení o vypořádání spoluvlastnictví. Při podpisu smlouvy dne 1. 4. 2019 předal žalobce a) žalovanému v souladu s ujednáním ve smlouvě o společnosti částku ve výši 53 000 Kč, přičemž tyto peníze byly součástí společného jmění manželů - žalobců. Dne 2. 2. 2020 žalovaný zamezil žalobcům vstup do provozovny a téhož dne jim do schránky a později také prostřednictvím pošty doručil„ výpověď z obchodní činnosti“ datovanou ke dni 31. 1. 2020, jako důvod ukončení spolupráce uvedl nerespektování vedoucího provozovny, pomluvy a nevhodné slovní urážky na provozovně. Ve výpovědi žalovaný také uvedl, že dobrovolný vklad žalobců do jeho podnikání bude vyplacen na účet a žádal o jeho zaslání formou SMS zprávy. Dne 2. 2. 2020 zasahující policista, nprap. [celé jméno svědka], DiS., vyfotil v provozovně ručně sepsanou inventuru zboží, kterou zpracoval sám žalovaný, a odeslal jí téhož dne e-mailem žalobci a). Hodnotu zboží zjištěnou inventurou provedenou žalovaným žalobci nerozporují. Žalovaný při zásahu Policie České republiky dne 2. 2. 2020 v provozovně policistům řekl, že žalobci mu zaplatili 50 000 Kč a že jim jejich vklad vrátí. Za dobu spolupráce zakoupili žalobci a žalovaný společně do provozovny výrobník ledu, lednici na víno a elektrický přímotop v hodnotě 6 000 Kč. Žalobce a) po doručení výpovědi odeslal žalovanému [příjmení] zprávu s číslem účtu a s požadavkem na zaplacení částky 72 380 Kč do tří dnů. Žalovaný v odporu proti platebnímu rozkazu ze dne 30. 6. 2020 ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] uvedl, že„ žalobce a) vložil peníze pouze do zboží, přikládá list„ rozpočítaného půl zboží a věcí nakoupených“ v hodnotě 19 381 Kč (tedy polovina hodnoty zboží podle inventury provedené žalovaným a vyčíslené žalobcem a) k 31. 1. 2020 ve výši 16 381 Kč a polovina hodnoty zakoupených věcí – výrobník ledu, lednice na víno a elektrický přímotop ve výši 3 000 Kč) a chce mu po odečtení nákladů zaplatit 14 586 Kč, které by mu již byl uhradil, pokud by nebyl ve věznici. Žalobci odeslali následně i prostřednictvím svého právního zástupce žalovanému dvě výzvy k zaplacení částky 72 381 Kč do sedmi dnů ode dne doručení výzvy. Jedna z výzev byla žalovanému doručena dne 24. 2. 2020. Žalovaný však ani přes výzvy žalobcům neuhradil na dlužnou částku ničeho.
14. Podle § 2716 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) v platném znění, zaváže-li se smlouvou několik osob sdružit jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci, vzniká společnost. Bylo-li ujednáno sdružení majetku, vyžaduje se k platnosti smlouvy soupis vkladů společníků jimi podepsaný. Má se za to, že sdruženo bylo jen to, co uvádí soupis.
15. Podle § 2719 odst. 1 o. z. v platném znění, peněžní prostředky a zuživatelné věci, jakož i věci určené podle druhu vložené do společnosti, se stávají spoluvlastnictvím společníků, kteří vklady přispěli; jiné věci se stávají jejich spoluvlastnictvím jen tehdy, byly-li oceněny penězi. Spoluvlastnické podíly společníků se určí poměrem hodnot majetku, který každý společník do společnosti vložil.
16. Podle § 2728 odst. 1 o. z. v platném znění, neurčí-li smlouva poměr, jakým se společníci podílejí na majetku nabytém za trvání společnosti, na zisku a na ztrátě společnosti, jsou jejich podíly stejné.
17. Podle § 2740 odst. 1 o. z. v platném znění, poruší-li společník povinnost ze smlouvy podstatným způsobem, může být ze společnosti vyloučen.
18. Podle § 2746 o. z. v platném znění, zanikne-li společnost, podá správce vyúčtování podle § 2734 nejpozději do dvou měsíců od jejího zániku. Společníkům se vydá, co je jejich vlastnictvím, a společný majetek se rozdělí podle ustanovení o vypořádání spoluvlastnictví.
19. Podle § 1122 odst. 1 o. z. v platném znění, podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci.
20. Podle § 1970 o. z. v platném znění, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
21. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
22. Před zahájením jednání ve věci samé vzali žalobci žalobu zpět o zaplacení úroků z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 72 381 Kč od 26. 2. 2020 do 2. 3. 2020, proto soud v souladu s ust. § 96 odst. 2 o. s. ř. v rozsahu zpětvzetí žaloby řízení, zastavil.
23. Soud posoudil zjištěný skutkový stav, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti v souladu se shora citovanými právními normami a dospěl k závěru, že žaloba žalobců je důvodná. Soud má za prokázáno, že jednáním účastníků došlo 1. 4. 2019 k uzavření platné smlouvy o společnosti ve smyslu výše citovaného ustanovení § 2716 občanského zákoníku. Na základě smluvních ujednání se žalobci stali společníky s 50 procentní účastí na společnosti a současně se stali spoluvlastníky peněžních prostředků a věcí se spoluvlastnickým podílem 50 %. V den uzavření smlouvy byla majetková hodnota společnosti vyčíslená na částku 106 000 Kč, přičemž žalobci se na této hodnotě podíleli částkou 53 000 Kč, tedy polovinou. Bylo prokázáno, že žalobci, resp. žalobce a) předal dne 1. 4. 2019 při podpisu smlouvy o společnosti žalovanému částku ve výši 53 000 Kč, která náležela do společného jmění žalobce a) a žalobkyně b). Tuto skutečnost má soud za prokázanou výpovědí žalobců, především pak výpovědí žalobce a), výpověďmi svědků [celé jméno svědka], [celé jméno svědka] a nprap. [celé jméno svědka], DiS., příslušníka Policie České republiky, který dne 2. 2. 2020 zasahoval v [anonymizováno] ve [anonymizováno] a který uvedl, že žalovaný dluh 50 000 Kč nijak nerozporoval a že mu řekl, že dluh žalobcům zaplatí. Tato svědecká výpověď zcela koresponduje s výpověďmi ostatních svědků a účastníků, soud proto nemá důvod se domnívat, že k předání částky 53 000 Kč nikdy nedošlo, jak tvrdí žalovaný. Naopak, soud považuje za nepravděpodobné, že by žalovaný nechal oba žalobce, aniž by mu zaplatili částku ujednanou v uzavřené smlouvě, pracovat v hospůdce, podílet se na tržbách apod. Žalovaný také nenamítal, že by za 10 měsíců společného provozování hospody klesla majetková hodnota společnosti, která byla ke dni uzavření smlouvy vyčíslená na 106 000 Kč, a že by tedy z této hodnoty měla být žalobcům vyplacena částka nižší. Soud nepřisvědčil námitce žalovaného o tom, že žalobce a) dne 2. 2. 2020 uplatnil u žalovaného své předstižné právo ve smyslu § 1877 o. z. tím, že vyzval žalovaného, aby mu vrátil 53 000 Kč a částku z inventury, kterou vyčíslí. Žalobce a) sice toto tvrdil, avšak žalobkyně b) uvedla, že s žalovaným dne 2. 2. 2020 nehovořili vůbec, tento pouze vpustil dovnitř policisty a oni čekali venku. Také svědek [příjmení], že žalobci čekali celou dobu venku a navíc uvedl, že s žalovaným byl v hospodě pan [příjmení], který si celé jednání nahrával. Žalovaný však tento důkaz, který by mohl jeho tvrzení podpořit, u soudu nenavrhl. Soud tak má za to, že žalobci, kteří jsou oba stranou smlouvy o společnosti a kteří zaplatili 53 000 Kč z jejich společných prostředků, jsou ve sporu oba aktivně legitimovaní a mohou celou dlužnou částku po žalovaném požadovat společně. Pokud jde o částku 19 381 Kč, která odpovídá polovině hodnoty zboží na základě inventury provedené žalovaným a vyčíslené žalobcem a) ve výši 16 381 Kč a polovině hodnoty věcí zakoupených za dobu trvání společnosti ve výši 3 000 Kč, u této má soud také za prokázáno, že na její zaplacení vzniklo oběma žalobcům právo. Žalobci společně se svědkem [celé jméno svědka] potvrdili, že dne 2. 2. 2020 jim byl předložen samotným žalovaným sepsaný seznam zboží v hospůdce ve stavu k 31. 1. 2020, na základě kterého provedl žalobce a) vyčíslení zboží v hodnotě 32 762 Kč. Také bylo výpověďmi žalobců prokázáno, že za dobu trvání společnosti zakoupili společně s žalovaným vybavení v hodnotě 6 000 Kč, a to výrobník ledu, lednici na víno a přímotop. Žalovaný ve svém odporu proti platebnímu rozkazu ze dne 30. 6. 2020 ve věci vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. [spisová značka] uvedl, že hodnota„ rozpočítaného půl zboží a věcí nakoupených“ je 19 381 Kč, přičemž ale z této částky je ochoten zaplatit žalobcům pouze 14 586 Kč, s ohledem na náklady společnosti ve výši 4 795 Kč, které však žalovaný soudu neprokázal; neprokázal ani tvrzení o tom, že výrobník ledu a lednice na víno byly nefunkční. Tím žalovaný podle soudu potvrdil výši dlužné částky jak za zboží, tak i za věci zakoupené společně s žalobci. Výši této částky měl žalovaný k dispozici na základě SMS zprávy žalobce a), která mu byla odeslána po ukončení smlouvy o společnosti. Soud proto nepřisvědčil námitce žalovaného, že inventurní soupis provedený žalobcem a) je neurčitý a že nekoresponduje s textem tří stránek psaných žalovaným, a že nebyla provedena podrobná specifikace zakoupeného zboží, když i pro samostného žalovaného bylo toto vše zjevně určité natolik, že takto stanovenou hodnotu jak zboží, tak i zakoupených věcí již dříve akceptoval, a to bez dalšího požadavku na bližší specifikaci zboží a věcí. Z pohledu soudu nebylo možné přisvědčit ani námitce žalovaného, že pouze on měl živnostenské oprávnění hostinská činnost, pouze on hospůdku provozoval a o provozu účtoval a že tedy majetek pocházející z tržeb je pouze v majetku žalovaného a neexistuje tudíž žádný společný majetek, který by se měl vypořádat. Toto tvrzení žalovaného vyvrací samotná smlouva o společenství ze dne 1. 4. 2019, podle které se žalobci stali společníky společnosti s podílem na peněžních prostředcích a věcech ve výši 50 %. Smlouva byla uzavřena platně, a i když je pravdou, že v případě uzavření smlouvy o společnosti za účelem podnikatelské činnosti mají mít všichni společníci podnikatelské oprávnění, nemá nedodržení této povinnosti na platnost smlouvy žádný vliv, a to tím spíše, že tato skutečnost nemá za následek ani neplatnost právních jednání učiněných v souvislosti s podnikáním. Pokud by tedy strana smlouvy o společnosti neměla příslušné podnikatelské oprávnění, nemá to na obligační vztahy mezi smluvními stranami a i ve vztahu ke třetím osobám žádný vliv. Na základě ujednání ve smlouvě o společnosti ze dne 1. 4. 2019 byli žalobci nepochybně podílovými spoluvlastníky všech věcí v provozovně, včetně zboží a věcí zakoupených za dobu trvání společnosti. V řízení bylo také prokázáno, že dne 2. 2. 2020 došlo k zániku společnosti, a to na základě právního jednání žalovaného, který žalobcům doručil„ výpověď z obchodní činnosti“ datovanou ke dni 31. 1. 2020, přičemž žalobci se dne 2. 2. 2020 seznámili s jejím obsahem. Podle obsahu této listiny a podle úmyslu a vůle žalovaného vyjádřeného v této listině jde zjevně o vyloučení společníka společnosti ve smyslu § 2740 o. z. Žalobci se proti tomuto jednání žalovaného nijak nebránili a naopak obratem požadovali majetkové vypořádání po zániku společnosti, čímž nepochybně projevili svou vůli ukončit podnikání s žalovaným. Tím má soud za prokázáno, že společnost zanikla ke dni 2. 2. 2020. Podle § 2746 o. z., s odkazem na čl. 12 smlouvy o společnosti, provedou společníci v případě zániku společnosti vyúčtování nejpozději do dvou měsíců od jejího zániku. Společníci provedli vypořádání ihned po zániku společnosti, když žalovaný sám, resp. bez přítomnosti žalobců zpracoval soupis zboží nacházející se v provozovně k 31. 1. 2020, na základě kterého žalobce a) vyčíslil celkovou hodnotu zboží na částku 32 762 Kč. Následně žalobci vyúčtovali žalovanému i ostatní majetkové hodnoty k vypořádání, a to jejich podíl na hodnotě provozovny a na zakoupených věcech ve výši 50 %, tedy v hodnotě 53 000 Kč a 3 000 Kč. Podle ust. § 2746 o. z. a podle čl. 12 (majetkové vypořádání po zániku společnosti) odst. 12. 2 smlouvy o společnosti se přitom společný majetek rozdělí podle ustanovení o vypořádání spoluvlastnictví, každé ze smluvních stran tedy náleží majetek podle jejich podílu ve výši 50 %. Žalobcům tak náleží podíl v hodnotě 72 381 Kč, a soud proto výrokem II. rozsudku uložil žalovanému tuto částku žalobcům k jejich ruce společné a nerozdílné zaplatit. Soud žalobcům ve výroku II. rozsudku přiznal také nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně od 3. 3. 2020 do zaplacení z žalované částky, když tito prokázali, že žalovanému byla doručena výzva k zaplacení žalované částky dne 24. 2. 2020, sedmidenní lhůta k plnění uplynula tedy dne 2. 3. 2020.
24. Lhůta plnění byla určena jakožto obecná třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.
25. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobcům, kteří měli ve věci neúspěch v poměrně nepatrné části (zaplacení úroku úroků z prodlení ve výši 10 % ročně z žalované částky od 26. 2. 2020 do 2. 3. 2020), náhradu nákladů řízení ve výši 105 623 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř., a to zmocněnci žalobců dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 3 620 Kč, sazbu mimosmluvní odměny za zastupování 2 osob advokátem dle § 12 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění (dále jen„ vyhl.“) ve výši 80 400 Kč, a to za 12 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění před podáním žaloby, podání žaloby, vyjádření ve věci samé ze dne 15. 6. 2021, 23. 11. 2021, účast u jednání ve dnech 2. 6., 28. 6., 16. 8., 4. 10., 4. 11., 16. 11., 26. 11. 2021) po 6 432 Kč dle § 7 bodu 5„ vyhl.“) a za půl úkonu právní služby ve výši 3 216 Kč za účast zmocněnce žalobců u jednání dne 26. 2. 2021, které se nekonalo, dále náhradu hotových výdajů ve výši 3 900 Kč za 13 úkonů právní služby (viz shora) po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhl. a 21% DPH z odměny a náhrady ve výši 17 703 Kč, neboť zmocněnec žalobců osvědčil, že je plátcem DPH, proto mu vzniklo dle § 137 odst. 3 o. s. ř. právo na zaplacení daně z přidané hodnoty.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.