11 C 330/2017

Plný text

Okresní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jaroslavy Jechové a přísedících Anny Musilové a Olgy Novákové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno jméno sídlem adresa o 145 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 22 500 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba žalobce, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 122 500 Kč, se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované náklady řízení ve výši 96 431 ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku zmocněnci žalované [příjmení] [jméno] [jméno].

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Olomouci náklady řízení ve výši 20 527,60 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Olomouci náklady řízení ve výši 3 765,40 ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Olomouci soudní poplatek ve výši 2 000 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. 1. [příjmení] žalobou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 145 000 Kč s příslušenstvím jako náhrady újmy na zdraví, kterou mu dne 3. 9. 2016 kolem 23:00 hod. na pravidelné směně způsobil zaměstnanec žalované [celé jméno svědka].

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že se nejedná o pracovní úraz, za který by jako zaměstnavatel odpovídala, neboť se nejednalo o jednostranné napadení žalobce ze strany jiného zaměstnance, ale o vzájemnou osobní potyčku mezi zaměstnanci. Navíc újma nevznikla při výkonu práce, protože žalobce nevykonával práci ani jinou činnost související s výkonem práce, účast žalobce žalovaná vyhodnotila jako tzv. exces.

3. Z výpovědi žalobce jako účastníka řízení soud zjistil, že u žalované je zaměstnán od roku 1982 jako řidič. V době incidentu pracoval jako řidič dopravy nemocných a raněných. Základna byla na dispečinku sanitek, kde je denní místnost, šatny, počítačová místnost a hygienické zařízení. Počítačová místnost je vybavena počítači a telefony, přes den v ní pracují 3 dispečeři, kteří řidičům přidělují práci. Od 15. či od 16. hodiny tam žádný dispečer není. [příjmení] je od 15. hodiny taková, že telefony bere ten zaměstnanec, který pracuje na svozu personálu. Když není přítomen (např. je na svozu), tak telefonát vezme zaměstnanec, který se zdržuje např. v denní místnosti. Dně 3. 9. 2016 měl p. [celé jméno svědka] na starosti svozy, bral telefony, zapisoval práci do knihy atd. V počítačové místnosti se v září 2016 nacházely 2 počítače, které sloužily k evidenci svozů a rozvozů dialýzovaných pacientů, k objednávání stravenek přes extranet, v počítači byl internet. Někdo ze zaměstnanců se např. v „ denní místnosti“ díval na televizi, někdo v „ počítačové místnosti“ hrál na počítači, využíval sociálních sítí. Žalobce pracoval v třísměnném provozu – na směnách ranní, odpolední a noční. Tehdy začínala noční směna od 17.30 hod. – 5.30 hod. a bylo na ní 5 řidičů. Dne 3. 9. 2016 kolem 23.00 hod. po rozvozu pacientů po nemocnici šel přímo do počítačové místnosti, kde bylo zhasnuto, rozsvítil a sedl si k počítači, který už byl zapnutý, přihlásil se tam dle svého čísla nějaký jiný zaměstnanec, ale neodhlásil se. V denní místnosti běžela televize. Když seděl u počítače asi 20 vteřin, někdo zhasnul, kdo to byl, neví. Stoupl, zapnul světlo a znovu sedl k počítači. Během pár sekund světlo znovu zhaslo, to už viděl pana [celé jméno svědka], jak to světlo zhasíná. Pan [celé jméno svědka] odešel, žalobce opětovně rozsvítil, za pár vteřin přišel pan [celé jméno svědka] a světlo zhasnul, žalobce ho zase rozsvítil a sedl si k počítači. Znovu přišel pan [celé jméno svědka], světlo zhasnul a žalobce ho opět rozsvítil. Mezi oběma došlo ke konfliktu, asi během [číslo] sekund přiběhl pan [celé jméno svědka] se slovy„ co blázníš“ a odtáhl žalobce od pana [celé jméno svědka]. Po odchodu z dispečinku panu [celé jméno svědka] říkal„ proč leze panu [celé jméno svědka] do zadní části těla“ a následně mezi nimi došlo ke konfliktu za přítomnosti pana [celé jméno svědka]. Pak šel do sanitky a provedl ty 2 převozy pacientů, po jejich skončení šel na„ urgent“, kde byl vyšetřen na traumatologickém oddělení, byl mu udělán rentgen, byly zjištěny nějaké hematomy na krku. Současně si stěžoval, že má silnou bolest v krku při polykání, jako při angíně. Poté se vrátil na dispečink a dokončil noční službu. Zhruba za 5 dní navštívil znovu traumatologii, kde mu byly zjištěny hematomy na přední části hrudníku, problémy s krkem přetrvávaly a bylo mu doporučeno vyšetření na ORL. Opakovaně navštívil ORL, bylo provedeno CT a byl zjištěn nález. MUDr. [anonymizováno] z odd. ORL mu sdělil, že utrpěl frakturu skeletu hrtanu s tím, že je odlomená část chrupavky a pravděpodobně budou trvalé následky spočívající v tom, že ta chrupavka už nikdy nesroste. Zároveň mu vystavil i bodové hodnocení zranění. V pracovní neschopnosti žalobce nebyl. U MUDr. [anonymizováno] byl ještě asi 3x, stěžoval si na„ křupání“ v tom krku. Ještě tu noc 3. 9. 2016 žalobce zapsal incident do knihy jízd a do sešitu pracovních úrazů. Své nadřízené p. [celé jméno svědkyně], vedoucí dopravy, v sobotu v 10. hod. dopoledne napsal SMS, v níž uvedl, co se stalo. Odepsala, že si celou skupinu pozve v pondělí do kanceláře. V pondělí po incidentu, který se stal v pátek, si zavolala p. [celé jméno svědkyně] žalobce, já, p. [celé jméno svědka], p. [celé jméno svědka], p. [celé jméno svědka] a p. [příjmení]. Nejprve si vyslechla žalobce a p. [celé jméno svědka], pak zavolala náměstka Ing. [jméno], který si je znovu vyslechl a na adresu p. [celé jméno svědkyně] řekl:„ řádně to vyšetřete a potrestejte oba dva“. Pak byli voláni p. [celé jméno svědkyně] samostatně a za zavřenými dveřmi každý vypovídal. Paní [celé jméno svědkyně] se žalobce ptala na incident, odpovídal a ona to zapisovala, pak to nakonec podepsal. Ve středu mu doručila vytýkací dopis a snížila osobní příplatek na dobu 1 měsíce. Pan [celé jméno svědka] byl dle p. [celé jméno svědkyně] postižen více než žalobce. Ten znovu požádal o přeložení do jiné skupiny, příp. pouze na ranní směnu. Následně mu byla nabídnuta možnost přechodu na nákladní dopravu. Asi za 14 dní předal p. [celé jméno svědkyně] kopii vyšetření CT. Věc týkající se incidentu řešil i prostřednictvím ombudsmanky FN. Poté se rozhodl, že zažádá o odškodnění pracovního úrazu, což bylo zhruba 2 měsíce poté, kdy k pracovnímu úrazu došlo, začalo se to řešit, byl sepsán oficiální záznam o pracovním úrazu, myslím, že p. [celé jméno svědkyně]. Následně byl předvolán před komisi, pak mu vedoucí BOZP písemně sdělila výsledky jednání komise s tím, že jeho žádost o odškodnění byla zamítnuta. Ještě před incidentem mu p. [celé jméno svědkyně] řekla, že ji navštívil p. [celé jméno svědka] ze skupiny, že si na žalobce stěžoval. Žalobce ji požádal o přeložení do jiné skupiny. Dále žalobce tvrdil, že mu nebylo sděleno, proč se v počítačové místnosti zhasíná.

4. Žalobce tvrdil, že po opakovaném zhasnutí a rozsvícení světla se na něho s křikem přiřítil pan [celé jméno svědka] s tím, že ho zabije, skočil po něm zboku, chytil ho za krk a srazil na stůl. Byl ohnutý přes stůl, pan [celé jméno svědka] na něm klečel pravou nohou, resp. si ho přidržoval nohou v oblasti boku, a křičel, že ho zabije. Zároveň ho oběma rukama škrtil a špatně se mu dýchalo.

5. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že žalobce je jeho kolega a u žalované pracuje od ledna 2014 ve funkci řidiče sanitky (dopravy nemocných a raněných). Vedoucí dopravy u žalované je Mgr. [celé jméno svědkyně], práci řidičům přidělují dispečeři, kteří pracují od [číslo] – 15.30 hod. Poté do 17.30 hod. přiděluje práci zaměstnanec – řidič, který v tu dobu měl směnu, který byl na dispečinku a přijímal hovory. Pokud byl zrovna v tu dobu na rozvozu, tak telefony bral jeho kolega. Když zrovna řidiči nejezdí, tak jsou v místnosti naproti dispečinku. Dispečink má jednu místnost s 3 počítači a telefony. Naproti této místnosti se nachází místnost, kterou užívají řidiči, je v ní televizor, 2 stoly, 2 sedačky, 2 křesla, nějaké židle a lednička. Někdy se stává, že řidiči v době svého volna využívají i tu místnost s počítači, která slouží jako dispečink. Na počítači si v tu dobu řidiči vyhledávají místa – adresy pacientů, kam či odkud je mají vézt, protože ve vozidlech tehdy nebyly navigace. Do počítače se tehdy zapisovaly převozy pacientů. Počítače využívali řidiči ke sledování internetu. V den 3. 9. 2016 svědek vykonával práci dispečera. Zdržoval se ve vedlejší místnosti s televizí. Žalobce seděl v místnosti dispečinku u počítače, který byl zapnutý. Požádal ho, aby zhasnul, neboť v místnosti byla rozsvícena všechna světla a obrazovky, v tu dobu bylo teplo a byla otevřená okna a nechtěl, aby dovnitř nalétali komáři. Zároveň sám zhasnul, protože žalobce nijak nereagoval. Celkem asi 3x přišel do místnosti dispečinku a zhasnul světla, žalobce je znovu rozsvítil. Pak mezi nimi došlo k incidentu, při kterém se drželi za krk a spadli na konferenční stolek, žalobce ležel na boku pod svědkem. U incidentu nebyla přítomna třetí osoba. Pak přišel pan [celé jméno svědka], který je od sebe odtrhl, neboť do té doby se stále navzájem drželi za krk. Žalobce se nechal ošetřit na„ urgentu“. Když se vrátil, tak mával nějakým papírem s tím, že všichni ještě uvidí. V pracovní neschopnosti nebyl. Pak se svědek dozvěděl, že ještě během té směny došlo k incidentu mezi žalobcem a p. [celé jméno svědka]. Incident s žalobcem se stal asi v sobotu nebo v neděli večer a hned v následujícím týdnu po skončení nočních směn si zavolala vedoucí dopravy paní [celé jméno svědkyně], žalobce, pana [celé jméno svědka], pana [celé jméno svědka], pana [příjmení] a svědka a vyptávala se, co se stalo, pak udělala zápis. Následně svědek a žalobce dostali vytýkací dopis a svědek srážku z osobního ohodnocení. [ulice] sestra z„ urgentu“ si vyžádala na dopravě, aby žalobce nejezdil urgentní sanitky, protože není způsobilý (padali mu pacienti, stěžoval si, že ho bolí záda a že nebude vozit ležící pacienty). Proto na noční směně tuto práci dělali ve čtyřech, žalobce mohl převážet pouze chodící pacienty, anebo převážet nástroje na sterilizaci. Když vykonával funkci dispečera při noční směně, tam byl takový„ mazec“, že se to nedalo. S žalobcem se on ani ostatní zaměstnanci moc nebavili, v podstatě se na pracovišti jen míjeli.

6. Svědek tvrdil, že když naposledy zhasnul, tak žalobce„ vyletěl“ ze židle, řítil se směrem k němu, proto nastavil před sebe ruce, chytl žalobce za krk, on ho rovněž držel za krk. Jak se tahali, tak spadli oba na konferenční stolek přes židli od počítače, žalobce ležel na boku pod svědkem a stále se navzájem drželi za krk. Žalobce na stůl nesrazil, on jako první zavadil o tu židli, za níž byl stolek.

7. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že žalobce je jeho kolega, u žalované pracuje jako řidič dopravy nemocných a raněných. Od té události v podstatě s žalobcem nekomunikuje. V době, kdy řidiči zrovna nepřevážejí nemocné či raněné, se zdržují v denní místnosti, která je vedle místnosti dispečinku, kde jsou počítače a telefony. Přes den se v ní zdržují dispečeři, kteří řidičům zadávají práci. V době, kdy dispečeři už nejsou v práci, zejména na noční službě, jejich práci vykonává na základě dlouhodobého plánu tzv.„ svozař“, který je na dispečinku, určuje řidičům práci, příp. vozí v akutních případech lékaře. Telefony a počítače v dispečinku by měl obsluhovat v době, kdy tam nejsou dispečeři,„ svozař“, příp. v době jeho nepřítomnosti jiný řidič. Počítače určeny výlučně pro pracovní použití. Na počítači byl internet, zaměstnanci si na něm prohlíželi internet. Každý zaměstnanec má svoje heslo a svůj klíč, kterým otevírá počítač. Přihlásí se k počítači a pracuje s ním. Docela běžně se ale stává, že se někdo přihlásí a zapomene se odhlásit a pak na tom počítači pracuje jiný člověk. Nadřízenými svědka jsou dispečeři, příp.„ svozaři“, vedoucí dopravy paní [celé jméno svědkyně] je nadřízená i dispečerům. V den incidentu seděl svědek s panem [příjmení] v denní místnosti, kde bylo zhasnuto, dveře byly otevřené, aby bylo slyšet telefony z vedlejší místnosti dispečinku.„ Svozař“ pan [celé jméno svědka] byl někde venku a kolega pan [celé jméno svědka] byl na převozu. Na dispečinku byl pouze žalobce, seděl u počítače a měl rozsvíceno. Bylo léto, velké invaze komárů, tak byli domluveni, že bude bývat zhasnuto a pokud možno zavřeny vnější dveře. Po návratu pana [celé jméno svědka] vznikl mezi ním a žalobcem konflikt kvůli rozsvícení a zhášení v místnosti dispečinku. Pan [celé jméno svědka] přišel a řekl„ zhasni, budou tady komáři“. Žalobce nereagoval. Pan [celé jméno svědka] zhasnul, načež žalobce vstal a rozsvítil, což svědek viděl, neboť ten okamžik šel na WC. Pak se vrátil do denní místnosti, kde byl pan [příjmení], a do dispečinku již neviděl. Slyšel, že se situace se zhasnutím a rozsvícením několikrát opakovala. Pak se odvedle ozval rachot, bylo slyšet, jak se s něčím smýká. Po chvilce vstal a šel se podívat, co se děje, a viděl, jak se pan [celé jméno svědka] a žalobce drží navzájem pod krkem. V té době bylo v místnosti rozsvíceno, protože na oba dobře viděl. Zařval na ně„ co děláte, pitomci“ a vpadl mezi ně, oddělil je svým tělem. V tu dobu oba stáli, kdyby nestáli, tak by se mezi ně ani nedostal a nemohl je odtrhnout. Neviděl, že by žalobce a pan [celé jméno svědka] leželi na zemi, příp. na stole. Když žalobce a pana [celé jméno svědka] odtrhl, vzájemně se uráželi vulgárními nadávkami. Před budovou došlo následně ke konfliktu mezi žalobcem a svědkem, pan [celé jméno svědka] mezi ně vletěl a odtrhl je. Pak žalobce pokračoval k sanitce, odjel a po delší době se na směnu ještě vrátil. Žalobce nebyl v pracovní neschopnosti. Vztahy mezi svědkem, ostatními zaměstnanci na směně na straně jedné a žalobcem na straně druhé byly v podstatě chladné. Ten konflikt byl v podstatě„ špička ledovce“, byl vyústěním dlouhodobých problémů, které na směně byly. Problém byla neschopnost žalobce vykonávat stejnou práci, museli ji dělat i za něho. Vedení upozorňovali na to, že za něho musí dělat práci. Nedlouho po tom incidentu si všech 5 zaměstnanců, co byli na noční směně, zavolala vedoucí dopravy paní [celé jméno svědkyně]. Na této schůzce každý z nich vypovídal, jak k incidentu došlo a jak probíhal. Bylo jim řečeno, že se to bude řešit. V důsledku toho incidentu přišel pan [celé jméno svědka] o nějaké peníze.

8. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že žalobce je jeho kolega v práci, u žalované pracuje 8 let jako řidič dopravy nemocných a raněných. V době, kdy nemá žádný převoz či svoz, se jako řidič zdržuje v denní místnosti, která je naproti dispečinku, který je vybaven telefony, vysílačkou a počítači. Přes den jsou tam dispečeři, kteří zadávají práci řidičům. Po pracovní době, na noční směně a o víkendech jejich práci vykonává tzv.„ svozař“, který je řidič a má na starosti svozy personálu. V případě jeho nepřítomnosti je na dispečinku kterýkoli jiný řidič, který má službu. V době, kdy řidiči nemají žádný svoz či převoz, by se měli zdržovat v denní místnosti, na dispečinku by měl být„ svozař“. Někdy se tam však řidiči zdržují a soukromě se dívají na počítač. Přístup na internet tam v tu dobu byl, protože když potřebují zjistit místo odvozu nebo návozu pacienta, mohou se podívat na mapy. V době incidentu byl na výjezdu, odvážel pacienta. Na směně s ním byli pánové [celé jméno svědka], [celé jméno svědka], [příjmení] a žalobce. Když se vrátil z výjezdu, před budovou stál pan [celé jméno svědka] a říkal mu, že se žalobce a pan [celé jméno svědka] drželi pod krkem, že měli nějakou vzájemnou potyčku. Pak vyšel žalobce, odcházel k autu, pan [celé jméno svědka] za ním něco volal v tom smyslu, že to neměl dělat. Žalobce se vrátil k panu [celé jméno svědka], stáli od sebe možná metr a vzájemně si nadávali. Protože šli k sobě, tak svědek mezi ně vstoupil, aby se k sobě nedostali. Pak žalobce oznámil, že jede na„ urgent“ sám se sebou. Pak se vrátil a říkal, že ho bolí krk, chraptěl. Ze strany ostatních zaměstnanců na noční směně byly vztahy k žalobci chladné, protože nedělal všechno to, co měl dělat. Následně byli předvolání vedoucí dopravy paní [celé jméno svědkyně], která je vyslechla, udělala zápis a finančně aktéry potrestala, odebrala jim něco z osobního ohodnocení, 9. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně] soud zjistil, že žalobce je její podřízený, zaměstnancem žalované je od 1. 3. 1993, přičemž ve funkci vedoucí dopravy pracuji od 1. 2. 2015 doposud. V roce 2016 jsem měla zhruba 55 podřízených, jednalo se o řidiče sanitek, řidiče nákladní dopravy, automechaniky, dispečery, technika a dopravní referentku. Řidiči sanitek mají k dispozici denní místnost, kde mají sedačku, stůl, židle, mohou se tam občerstvit a tráví tam čas mezi jednotlivými jízdami. Od 7- 15:30 hod. na dispečinku pracují dispečeři a zadávají řidičům práci. Dispečink je vzdálen od denní místnosti přes chodbu. Po 15:30 hod. řídí práci řidičů řidič na dispečinku, který má odpolední směnu podle harmonogramu, jenž se vypracovává na měsíc dopředu. [příjmení] 5:30 – 17:30 hod. trvá denní směna řidičů, těch má řídící řidič na starosti asi 5, pak po 17:00 hod. má na starosti 5 řidičů na noční směně, kteří pracují od 17:30 – 5:30 hod. Dispečink je tedy určen pro dispečery a na noční směně pro řídícího řidiče, přístup však do něho mají všichni řidiči, kteří mají službu, zejména řidiči dálkové dopravy, neboť si na počítači, který je umístěn v dispečinku, hledají adresy pacientů, takže řidiči se mohou v dispečinku zdržovat. V roce 2016 byly na dispečinku 2 počítače, každý z řidičů má užívací e-mail a heslo, takže se může do počítače přihlásit a pracovat s programem, který v té době byl QI. Řidiči mohli na počítačích hledat v mapách, příp. pracovat v uvedeném programu. V roce 2016 existovala u žalované směrnice vydaná odborem informatiky, která upravovala užívání počítačů zaměstnanci, např. bylo upraveno, že pracovní e-mail se nemůže používat pro soukromé účely. Všechny směrnice jsou přístupné na [anonymizováno] portálu, na který mají přístup všichni zaměstnanci a mohou se s nimi seznámit. Dne 3. 9. 2016 ve večerních hodinách došlo k incidentu mezi žalobcem a p. [celé jméno svědka], který na dané směně vykonával funkci dispečera, byl„ svozař. Žalobce jí na druhý den zaslal SMS, v níž bylo uvedeno, že došlo na dispečinku k incidentu. SMS zprávu již nemá. Dále jí na druhý den telefonoval p. [celé jméno svědka] s tím, že mezi ním a žalobcem došlo k incidentu, blíže ho nepopsal. O tom, že došlo k nějakému poškození zdraví, nebyla SMS žalobce ani telefonátem p. [celé jméno svědka] informována. V pondělí 5. 9. 2016 pozvala do své kanceláře všech 5 řidičů, kteří měli ten den, tj. 3. 9. 2016, směnu, což byl žalobce, p. [celé jméno svědka], p. [celé jméno svědka], p. [celé jméno svědka] p. [příjmení]. Na schůzce probrali ten incident, pak po nich chtěla, aby jí ten incident popsali písemně. Žalobce a p. [celé jméno svědka] popsali, jak došlo ke střetu mezi nimi, ostatní řidiči popsali, jak se k incidentu dostali a jak do něho zasáhli. Poté, co se ústně vyjádřili k věci na místě, každý z nich na místě popsal ten incident. V ten den věc řešila i se svým nadřízeným Ing. [jméno] [jméno], který je vedoucím odboru provozu a služeb. Následně napsala vytýkací dopis jak žalobci, tak i p. [celé jméno svědka] a rozhodla u obou o snížení osobního příplatku, přičemž snížení osobního ohodnocení bylo u p. [celé jméno svědka] větší. Dozvěděla se, že v den incidentu se nechal žalobce i p. [celé jméno svědka] ošetřit a následně jí předložili lékařské zprávy. Žalobce se po ošetření vrátil zpět na směnu a noční směnu dokončil. Mezi žalobcem a ostatními řidiči nebyly moc dobré vztahy. Na noční směně pracovalo 5 řidičů, z toho 1 jezdil na urgentu, 1 svážel personál, 3 řidiči jezdili po areálu nemocnice a střídavě vozili dialyzované pacienty [ulice] sestra z„ urgentu“ sdělila, že nechce, aby žalobce jezdil na„ urgent“, nebyli s ním spokojeni, takže jiný řidič za něho musel jezdit. Žalobce byl ze sanitní přepravy převeden na nákladní přepravu od 1. 11. 2016. Důvodů bylo mnoho, jedním z nich byl i urgentní příjem, při dálkové dopravě si na něho stěžovali dispečeři, že neposlouchá jejich pokyny, při svozu pacientů na dialýzy se jednalo v podstatě o tytéž pacienty a žalobce nebyl schopen si jejich adresy zapamatovat, nevěděl, kam má jet. Uvedené problémy se nahromadily, vygradovaly, takže to řešila tím převedením. Na dispečinku je deník úrazů, pokud se stane pracovní úraz, tak podle pokynů, které jsou v deníku, by ho do deníku měla zapisovat osoba, které se ten úraz nestal (ne ten poškozený). Záznam o pracovním úrazu bez pracovní neschopnosti psala svědkyně. Podpis pod popsaným skutkovým dějem je žalobce. [příjmení] [celé jméno svědka] uvedla v záznamu o pracovním úrazu v kolonce„ byl úraz způsoben nebo ovlivněn jinou osobou“ podle popisu incidentu p. [celé jméno žalobce]. Tuto záležitost v režimu pracovního úrazu řešila svědkyně až v listopadu, když psala záznam o pracovním úrazu. Na chování žalobce ve vztahu k pacientům či sestřičkám si stěžovali kolegové, kteří s ním jezdili, že se nevhodně choval jak k pacientům, tak i k personálu, měl dvojsmyslné řeči, nemístné narážky na personál, hlavně na ženy.

10. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalobce zná ze zaměstnání, bližší vztah k němu nemá, u žalované je zaměstnán po dobu 8 roků ve funkci řidiče sanitky. Pracoviště dispečinku u žalované, má 2 místnosti, v jedné místnosti jsou počítače, kde sedí dispečeři na ranní směně, v ostatní dobu v místnosti sedí řidič, který je pověřen přijímáním telefonů, tzv. směnař, v okně síť proti hmyzu nebyla, byla otevřena okna i dveře. V druhé místnosti je televize, jedná se o odpočinkovou místnost pro řidiče, v okně síť je. V uvedený den, kdy došlo ke konfliktu mezi žalobcem a p. [celé jméno svědka], čtyři zaměstnanci seděli v této místnosti (tj. p. [celé jméno svědka], p. [celé jméno svědka], p. [celé jméno svědka] a svědek), přičemž žalobce se jako vždy zdržoval se v místnosti s počítači, protože s nimi moc nekomunikoval. Do místnosti s PC chodili všichni, a to různě, např. když směnař svačil, tak za něho zaskočili. Směnař pak do PC zapisoval trasy převozu pacientů jednotlivými řidiči. K dispozici tam byl také 1 počítač s internetem, kde si hledali mapy jízd. V den, kdy došlo k incidentu, viděl sedět žalobce u otevřeného počítače, když z venku do odpočinkové místnost. Počítačová místnost a odpočinková místnost jsou naproti sobě, jsou odděleny chodbou širokou zhruba 2m, do každé místnosti vedou dveře. V den, kdy došlo k incidentu, byly dveře počítačové místnosti otevřené, v odpočinkové místnosti, kde seděli, byly přivřené. Pan [celé jméno svědka] z odpočinkové místnosti zavolal na žalobce, který seděl u počítače, aby zhasnul. Pak na něho zavolal ještě asi 2x, následně se zvedl a šel za žalobcem. Televize hrála trochu hlasitěji, ale přesto svědek slyšel v počítačové místnosti nějaký hluk a řekl p. [celé jméno svědka], ať se tam jde podívat. Mezi prvním požadavkem p. [celé jméno svědka] na zhasnutí a tím, kdy bylo slyšet z místnosti hluk, uplynulo asi 3-5 minut. Pak zaslechl hlasitější„ nechte toho“, řekl to p. [celé jméno svědka], poté se svědek a p. [celé jméno svědka], zvedli a šli do počítačové místnosti, kde viděli stát žalobce a p. [celé jméno svědka] naproti sobě a p. [celé jméno svědka] jakoby je odtrhával. Pak byla nějaká debata. Svědek si nepamatuje se, zda se opakovaně v té počítačové místnosti zhášelo a rozsvěcovalo. Pak ještě kouřili venku a viděl, jak žalobce odešel k sanitce a odjel. Jak žalobce procházel kolem p. [celé jméno svědka], tak o něho„ škrtnul“ rukou, na to p. [celé jméno svědka] řekl„ co děláš“, žalobce pak řekl něco v tom smyslu„ tak mě prašti, však uvidíš, co se stane“. Zhruba za 2-3 dny svědek zaslechl, že žalobce měl jít na urgentní příjem. Žalobce se s kolegy nebavil, nesedával s nimi. Asi měsíc předtím byl požadavek na p. [celé jméno svědkyně], aby žalobce dala pryč z jejich směny. Důvodem bylo to, že nebyla s žalobcem žádná komunikace, na směně se sbalil a odjel, nikdo nevěděl, kam.

11. Svědek dále tvrdil, že počítač bylo možno používat k osobním účelům, např. čtení zpráv, prohlížení e-mailových zpráv apod.

12. Z listinných důkazů soud zjistil: - z pracovní smlouvy ze dne 27. 9. 1982, z dohod o změně pracovní smlouvy ze dne 29. 9. 2006, ze dne ze dne 10. 9. 2013 a ze dne ze dne 29. 9. 2016, že žalobce byl zaměstnán u žalované jako řidič u rozvozu stravy od 1. 10. 1982, jako řidič dopravy nemocných od 1. 10. 2006, jako řidič dopravy nemocných a raněných od 1. 10. 2013, jako řidič od 1. 11. 2016, - z příkazu ředitele [číslo] že dne 1. 12. 2015 vydal ředitel žalované doc. MUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., příkaz [číslo] o vybavování pracovišť [anonymizováno] výpočetní technikou, o zřizování vzdáleného přístupu určený všem zaměstnancům [anonymizováno], jehož účelem je seznámit všechny zaměstnance [anonymizováno] s rozhodnutím ředitele a porady vedení o vybavování pracovišť výpočetní technikou a s tím souvisejícím monitoringem využití PC a pravidlech pro zřízení vzdáleného přístupu, příkaz nabývá účinnosti dnem 1. 12. 2015, - z metodického pokynu č. MP-I001-03 Pravidla a postupy pro uživatele při používání prostředků ICT vydaného dne 11. 7. 2016 a záznamu o seznámení/proškolení s [příjmení] týkající se MP č. MP-I001-03, že v čl. 3 [číslo] je uvedeno, že uživatelům ICT je zakázáno využívat prostředky ICT, které jsou majetkem FNOL a jsou součástí IS FNOL pro soukromou potřebu, t metodický pokyn nabývá účinnosti dnem 11. 7. 2016, žalobce svým podpisem ze dne 16. 10. 2018 svým podpisem potvrdil, že byl s metodickým pokynem seznámen, - ze směrnice č. Sm-I001 provozování informačních technologií a informačních systémů vydané dne 20. 4. 2015, že stanovuje základní pravidla pro užívání informačního systému ve [anonymizováno] nemocnici [obec], podle bodu [číslo] b) uživatel má právo užívat prostředky IS pouze k plnění pracovních povinností a v souladu s účelem, ke kterému byly pořízeny, směrnice nabyla účinnosti dnem 20. 4. 2015, - z řádu č. Řd [číslo] (pracovní řád) vydaného 8. 6. 2015 a záznamu o seznámení/proškolení s [příjmení] týkající se ŘD [číslo], že podle bodu [číslo] e) pracovního řádu zaměstnanci jsou povinni zejména užívat pracovní prostředky FNOL včetně výpočetní techniky a telekomunikačního zařízení pouze k pracovním účelům, nikoli pro svou osobní soukromou potřebu, žalobce svým podpisem ze dne 9. 7. 2015 svým podpisem potvrdil, že byl s pracovním řádem seznámen, - z karty drobného dlouhodobého majetku vlastního a evidenční karty majetku EFA, že na středisku 77 63 VT Provoz dopravy byl uveden do provozu PC OptiPlex [číslo] MT kód D [číslo] dne 18. 1. 2016, - z výpisu z informačního systému žalované, že na PC kód D [číslo] je od 22:58 do 23:38 zaznamenána návštěva internetových stránek s kurzovými sázkami na sportovní utkání, - ze záznamu (1 listu) z knihy úrazů, že na konci stránky je rukou napsaný text:„ NE 23.00 napadení zaměstnance P. [celé jméno žalobce] [celé jméno svědka]“, - z deníku úrazů, listu [číslo] že je v něm jako datum a hodina úrazu uvedeno – 3. 9. 2016 23.00 h., jako pracoviště - Provoz doprava, druh úrazu – ostatní, jako místo – provoz dopravy dispečinku, jako popis úrazového děje – V pracovní době byl pan [celé jméno žalobce] napaden svým spolupracovníkem. Fyzickému napadení předcházela slovní potyčka, při které se PP a [celé jméno svědka] dohadovali o svícení na dispečinku. Došlo ke škrcení, jako svědci úrazu – [celé jméno svědka], [celé jméno svědka], zápis provedla [celé jméno svědkyně], - z listiny označené jako Incident ze dne 3. 9. 2016, ke kterému došlo dne 3. 9. 2016 ve 23:00 hodin na dispečinku sanitek, že je v něm uvedeno, že dne 3. 9. 2016 ve 23:00 hodin došlo k napadení p. [celé jméno žalobce] p. [celé jméno svědka]. Fyzickému napadení předcházela slovní potyčka, při které se oba výše jmenovaní dohodovali o svícení v místnosti dispečinku sanitek; vyjádření [celé jméno žalobce]:„ Vešel jsem na dispečink sanitek, kde nikdo nebyl. Rozsvítil jsem velké světlo, sedl jsem si k počítači. Po chvíli přišel p. [celé jméno svědka] a vypnul počítač. Došlo několikrát k vypnutí a zapnutí světla, pak p. [celé jméno svědka] odešel. Za několik okamžiků se pan [celé jméno svědka] vrátil, doslova se přiřítil, skočil po mně, chytl mě pod krkem a začal škrtit. Škrcení trvalo asi půl minuty, poté přiběhl p. [celé jméno svědka], který nás od sebe odtrhl. Pak jsem vykoval 2 převozy pacientů a nechal jsem se ošetřit na urgentním příjmu. Zpráva ze dne 4. 9. 2016 čas 00:30 přiložena. Poté jsem venku p. [celé jméno svědka] řekl, že se vnucuje p. [celé jméno svědka], došlo k tomu, že mě začal slovně urážet. Oplatil jsem mu stejně, poté mne fyzicky napadl a odtrhl nás od sebe p. [celé jméno svědka]“ Nečitelný podpis, datum 7. 9. 2016; vyjádření [celé jméno svědka]:„ Na dispečinku sanitek jsem vykonával funkci dispečera. [celé jméno žalobce] rozsvítil na dispečinku, požádal jsem ho, aby zhasnul, kvůli obtížnému hmyzu, který pak do místnosti vletí. Několikrát rozsvítil, tak jsem to již nevydržel a na [celé jméno žalobce] jsem skočil, tedy fyzicky jsem jej napadl. Svého činu velice lituji, ale v dané situaci jsem neudržel nervy na uzdě, což je neprofesionální, ale tento incident se již nebude opakovat.“ Dále je rukou tiskacím písmem dopsán text:„ Na p. [celé jméno žalobce] jsem neskočil, napadení bylo vzájemné.“ Nečitelný podpis, datum 7. 9. 2016; vyjádření [celé jméno svědka]:„ Seděl jsem s kolegou [jméno] [příjmení] v denní místnosti. Slyšel jsem rány, vběhl na dispečink a p. [celé jméno žalobce] a p. [celé jméno svědka] jsem od sebe odtrhl. [příjmení] mi p. [celé jméno žalobce] vytkl, že se vnucuji p. [celé jméno svědka], napadl mně slovně vulgárními výrazy a potom jsme se vzájemně fyzicky napadli. Odtrhl nás p. [celé jméno svědka]. [jméno] [příjmení] neustále provokuje členy naší skupiny. Když mu někdo něco vytkne, tváří se jako že žádné chyby nedělá, vše je v pořádku.“ Nečitelný podpis, datum 7. 9. 2016; vyjádření [celé jméno svědka]:„ [příjmení] jsem viděl slovní ataky [celé jméno žalobce] a [celé jméno svědka]. Poté se napadli fyzicky, tak jsem je od sebe odtrhl. [celé jméno žalobce] nechce jezdit s ležícími pacienty, vymlouvá se na bolest zad. [příjmení] za něho práci vykonávají. Nedá se s ním domluvit, kolegové s ním nechtějí jezdit, obávají se jeho neslušných, dvojsmyslných řečí, které má i před pacienty a personálem klinik. [příjmení] se za něho stydí. Když jede na dialýzu nebo pro personál na svozy, které jsou opakované, stále si bere navigaci, nedokáže si zapamatovat stále se opakující adresy.“ Nečitelný podpis, datum 7. 9. 2016. Závěr: Za výše uvedený incident budou potrestáni pan [celé jméno svědka] a pan [celé jméno žalobce] snížením osobního příplatku. Vytýkací dopisy i písemné výpovědi svědků budou založeny do osobních spisů výše jmenovaných. Oba výše jmenovaní byli také upozorněni na možnost výpovědi ze strany zaměstnavatele v souladu s ustanovením § 52 písm. g. zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. Datováno v [obec] dne 7. 9. 2016, [celé jméno svědkyně], vedoucí dopravy, podpis, razítko [anonymizováno] nemocnice [obec], na vědomí Ing. [jméno] [jméno], vedoucí odboru provozu a služeb, - z vytýkacího dopisu žalované ze dne 7. 9. 2016, adresovaného žalobci, že je v něm uvedeno, že dne 5. 9. 2016 bylo zjištěno, že dne 3. 9. 2016 ve 23:00 hodin, byl slovně a fyzicky napaden svým spolupracovníkem panem [celé jméno svědka], následnou analýzou vzniklé situace bylo zjištěno, že předmětnému incidentu napadení předcházel slovní konflikt spočívající v jednání zapínání a vypínání osvětlení dispečinku sanitních vozů, svým urputným prosazováním vlastního názoru bez ohledu na ostatní spolupracovníky ke vzniklému incidentu výraznou měrou přispěl, shora uvedeným jednáním závažným způsobem porušil povinnosti zaměstnance, stanovené právním předpisem a porušil také etická pravidla, která s výkonem jeho funkce souvisí; následnou analýzou vzniklého incidentu bylo zjištěno, že byl i on byl iniciátorem fyzického napadení směřujícímu vůči jeho spolupracovníkovi panu [celé jméno svědka], kterého napadl jak slovně, tak i fyzicky. V této souvislosti byl upozorněn, že při opakovaném porušení pracovních povinností může s ním být v souladu s ustanovením § 52 písm. g) zákoníku práce rozvázán pracovní poměr výpovědí; dopis je podepsán [celé jméno svědkyně], vedoucí Provozu dopravy, je na něm razítko [anonymizováno] nemocnice [obec], zaměstnanec převzal dne: 7. 9. 2016, podpis zaměstnance nečitelný, - z vyjádření k úrazu ze dne 3. 9. 2016 MUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., praktického lékaře, s. r. o. ze dne 11. 11. 2016, že v něm uvedl, že žalobce byl ošetřen dne 4. 9. 2016 na OJP [anonymizováno] pro napadení druhou osobou v pracovní době dne 3. 9. 2016 (následkem škrcení došlo k pohmoždění na přední ploše krku), dále byl ošetřen 9. 9. 2016 na traumatologické ambulanci [anonymizováno], kde je popsána kontuze hrudníku, týž děn na ambulanci ORL – kontuze krku po napadení, pro potíže doplněno vyšetření CT dne 16. 9. 216 s nálezem fraktury skeletu hrtanu, není vyloučeno následné operační řešení, jeho léčení nelze považovat za ukončené a nelze hodnotit míru poškození zdravotního stavu a trvalých následků, - ze žádosti o odškodnění pracovního úrazu ze dne 21. 11. 2016, že v ní žalobce sdělil, že dne 3. 9. 2016 na dispečinku sanitek došlo při noční směně k jeho fyzickému napadení a zranění, s tím, že předkládá posudek Dr. [příjmení] a 4 lékařské zprávy; na listině je pod slovem převzal razítko [anonymizováno] nemocnice [obec] a Mgr. [jméno] procházková, vedoucí odboru právní odbor [anonymizováno] nemocnice [obec] a nečitelný podpis, - ze záznamu o pracovním úrazu bez pracovní neschopnosti ze dne 23. 11. 2016, že je v něm uvedeno, že dne 3. 9. 2016 ve 23:00 hodin došlo k napadené p. [celé jméno žalobce] p. [celé jméno svědka]; fyzickému napadení předcházela slovní potyčka, při které se oba výše jmenovaní dohadovali o svícení v místnosti dispečinku sanitek, jako zraněná osoba je uveden žalobce, jako místo úrazu, datum a hodina dispečink Provozu dopravy 3. 9. 2016 v 23:00 hod., úraz byl hlášen dne 7. 9. 2016 v 6:00 hodin Bc. [celé jméno svědkyně], v kolonce jaký předpis byl porušen je uvedeno neadekvátní agresivní chování, selhání lidského činitele, v kolonce jaký předpis byl porušen organizací je uvedeno žádný, v kolonce byl úraz způsoben nebo ovlivněn jinou osobou je uvedeno [celé jméno svědka], v kolonce kde byl zraněný ošetřen je uvedeno Oddělení urgentního příjmu, Traumatologická ambulance, v kolonce svědci úrazu a jejich podpis je uvedeno: vyjádření [celé jméno svědka]:„ Seděl jsem s kolegou [jméno] [příjmení] v denní místnosti. Slyšel jsem rány, vběhl na dispečink a p. [celé jméno žalobce] a p. [celé jméno svědka] jsem od sebe odtrhl. [příjmení] mi p. [celé jméno žalobce] vytkl, že se vnucuji p. [celé jméno svědka], napadl mně slovně vulgárními výrazy a potom jsme se vzájemně fyzicky napadli. Odtrhl nás p. [celé jméno svědka]. [jméno] [příjmení] neustále provokuje členy naší skupiny. Když mu někdo něco vytkne, tváří se jako že žádné chyby nedělá, vše je v pořádku.“ vyjádření [celé jméno svědka]:„ [příjmení] jsem viděl slovní ataky [celé jméno žalobce] a [celé jméno svědka]. Poté se napadli fyzicky, tak jsem je od sebe odtrhl. [celé jméno žalobce] nechce jezdit s ležícími pacienty, vymlouvá se na bolest zad. [příjmení] za něho práci vykonávají. Nedá se s ním domluvit, kolegové s ním nechtějí jezdit, obávají se jeho neslušných, dvojsmyslných řečí, které má i před pacienty a personálem klinik. [příjmení] se za něho stydí. Když jede na dialýzu nebo pro personál na svozy, které jsou opakované, stále si bere navigaci, nedokáže si zapamatovat stále se opakující adresy“, v kolonce vyjádření a podpis zraněného pana [celé jméno žalobce] je uvedeno:„ Vešel jsem na dispečink sanitek, kde nikdo nebyl. Rozsvítil jsem velké světlo, sedl jsem si k počítači. Po chvíli přišel p. [celé jméno svědka] a vypnul počítač. Došlo několikrát k vypnutí a zapnutí světla, pak p. [celé jméno svědka] odešel. Za několik okamžiků se pan [celé jméno svědka] vrátil, doslova se přiřítil, skočil po mně, chytl mě pod krkem a začal škrtit. Škrcení trvalo asi půl minuty, poté přiběhl p. [celé jméno svědka], který nás od sebe odtrhl. Pak jsem vykoval 2 převozy pacientů a nechal jsem se ošetřit na urgentním příjmu. Viz zpráva ze dne 4. 9. 2016 čas 00:30 hod.. Poté jsem venku p. [celé jméno svědka] řekl, že se vnucuje p. [celé jméno svědka], došlo k tomu, že mě začal slovně urážet. Oplatil jsem mu stejně, poté mne fyzicky napadl a odtrhl nás od sebe p. [celé jméno svědka]“, nečitelný popis, v kolonce podpis vedoucího zaměstnance, který úraz šetřil a sepisoval záznam je uvedeno: Za výše uvedený incident budou oba potrestáni snížením osobního příplatku, vytýkací dopisy a písemné výpovědi svědků budou založeny do osobních spisů, oba byli také písemně upozorněni na možnost výpovědi ze strany zaměstnavatele v souladu s ustanovením § 52 písm. g) zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce, - ze zápisu ze dne 2. 12. 2016, že je v něm uvedeno, že dnešního dne byly šetřeny okolnosti a příčiny úrazu, který se stal dne 3. 9. 2016 panu [celé jméno žalobce] a který byl nahlášen dne 7. 9. 2016, projednání byli přítomni poškozený [celé jméno žalobce], zástupce referátu BOZP a PO FNOL Bc. [jméno] [příjmení], zástupce ZO OS ve [příjmení] [jméno] [příjmení], a zástupce právního odboru FNOL Mgr. [jméno] [příjmení], - ze zápisu o ukončení projednání náhrady škody související s úrazem dle § 309 zákona č. 262/2006 Sb. zákoník práce v platném znění ze dne 11. 4. 2017, že je v něm uvedeno, že dnešního dne bylo ukončeno šetření úrazu, který se stal dne 3. 9. 2016 panu [celé jméno žalobce] a který byl nahlášen dne 7. 9. 2016; přítomni byli poškozený, zástupce referátu BOZP a PO [anonymizováno], zástupce ZO OS pro oblast BOZP a zástupce právního odboru [anonymizováno]; pro zamezení vzniku opakování pracovního úrazu budou učiněna následující opatření: viz vytýkací dopis ze dne 7. 9. 2016 odeslaný [celé jméno svědkyně], vedoucí Provozu dopravy [anonymizováno]; vyjádření právního odboru: Po právní stránce se jedná o problematické posouzení„ pracovního úrazu“, které nelze jednoznačně vyhodnotit, s ohledem na zjištěné skutečnosti byla záležitost„ pracovního úrazu“ pana [celé jméno žalobce] uzavřena jako exces a nebude odškodněna jako pracovní úraz, razítko Mgr. [jméno] [příjmení], právník, právní oddělení [anonymizováno] nemocnice; vyjádření zraněného: Nesouhlasím s ukončením šetření úrazu a přikládám přílohu [číslo] nečitelný podpis; na listině se nachází nečitelný podpis zástupce ZO OS ve [anonymizováno], razítko Bc. [jméno] [příjmení], referent BOZP a BO [anonymizováno] nemocnice [obec] a nečitelný podpis, - ze zprávy ORL - ambulance FNOL MUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., ze dne 31. 5. 2017, že vyšetřil žalobce se závěrem – fraktura skeletu hrtanu – cornu superior vpravo (poúrazová) s následnou dysfagií; hodnocení dle vyhlášky o odškodnění bolesti č. 276/2015 Sb. – položka [číslo] – zlomenina jiných částí krku 80 b., ztížení společenského uplatnění dle vyhlášky o odškodnění bolesti č. 276/2015 Sb. položka 4.9 – ztížení řeči následkem poškození artikulačního ústrojí 500 bodů; diagnózy – R13 dysfagie, S203 jiná povrchní poranění přední stěny hrudníku, - ze znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] [celé jméno znalce] z oboru zdravotnictví, odvětví chirurgie, specializace traumatologie doručeného soudu dne 4. 6. 2019, že žalobce utrpěl dne 3. 9. 2016 pohmoždění na přední ploše krku a odlomení hrotu horního pravého rohu chrupavky štítné a pohmoždění stěny hrudníku vlevo, která vznikla mechanismem tupým přímým a intenzitou útoku maximálně střední s ohledem na objektivní popis uvedený ve zdravotnické dokumentaci, mechanismus úrazového děje popsaný ve spise je v souladu s objektivizovaným poraněním žalobce, poranění na krku vzniklo po držení a stlačení krku, škrcení v oblasti horního konce chrupavky štítné jednou rukou nebo oběma rukama útočníka s větším tlakem na pravou stranu krku; poranění hrudníku vzniklo nejméně po 2 úderech do stěny hrudní vlevo tupým předmětem, pěstí, tvrdou hranou ruky útočníka nebo ale i nejméně 2 nárazy levé poloviny hrudníku na tvrdý předmět, popis krevních podlitin velikosti 5x5 cm však neodpovídá pádu např. na hranu stolu, při takovém by krevní podlitina měla být spíše podélná, oválná; bodové ohodnocení bolesti za odlomení hrotu pravého horního rohu chrupavky štítné je hodnoceno analogicky ke kódu S1280 (zlomenina jiných částí krku) 80 body, přičemž pohmoždění měkkých tkání krku je zahrnuto v kódu S1280, a za zhmoždění stěny hrudníku vlevo kód S2020 činí odškodnění bolesti 10 bodů, bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění je 0, - z doplnění znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] [celé jméno znalce] z oboru zdravotnictví, odvětví chirurgie, specializace traumatologie, doručeného soudu dne 9. 9. 2019, že MUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D. ohodnotil bolestné podle kódu [číslo] přílohy 1 k nařízení vlády č. 276/2015 Sb. rovněž jako zlomeninu jiných částí krku 80 body, což odpovídá částce 20 000 Kč, tedy nepoužil kód [číslo] (zlomenina chrupavek hrtanu, krční trachey; navíc neodškodnil zhmoždění stěny hrudníku; ohodnocení ztížení společenského uplatnění provedl MUDr. [anonymizováno], Ph.D. analogicky ke kódu 4.9mpřílohy [číslo] k nařízení vlády č. 276/2015 Sb., toto bodové ohodnocení je naprosto chybné, neodpovídá uvedené příloze, podle kód 4.9 ztížení řeči následkem poškození artikulačního ústrojí včetně jazyka (hodnotí se podle tíže poruchy [číslo] – [číslo] body) navíc nekoresponduje s potížemi, které poškozený udal, jmenovitě potíže při polykání, když poškození řeči nemá, navíc nijak nezdůvodnil, proč ztížení společenského uplatnění ohodnotil právě 500 body, - z doplnění znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] [celé jméno znalce] z oboru zdravotnictví, odvětví chirurgie, specializace traumatologie, doručeného soudu dne 9. 9. 2019, a jeho výslechu, že bodové ohodnocení bolesti podle přílohy [číslo] k nařízení vlády č. 276/2015 Sb. ze dne 12. 10. 2015 se změnami podle nařízení vlády [číslo] ze dne 27. 6. 2016 za odlomení hrotu pravého horního rohu chrupavky štítné pol. [číslo] činí 80 bodů, za pohmoždění stěny hrudníku vlevo pol. [číslo] činí 10 bodů, tedy celkem 90 bodů, což odpovídá částce 22 500 Kč (podle dle § 3 hodnota 1 bodu činí 250 Kč), bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění činí dle shora uvedeného nařízení vlády 0 bodů, neboť se nejedná o trvalý nepříznivý vliv poškození zdraví pracovním úrazem a jeho trvalých následků a psychosociálních dopadů, které omezují nebo mění společenské uplatnění poškozeného v životě, zejména při uspokojování životních, vzdělávacích a sociálních potřeb; znalec za stěžejní považoval vypracování znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví radiodiagnostika, který by se vyjádřil k tomu, zda došlo k odlomení hrotu horního vpravo chrupavky štítné, - ze znaleckého posudku znalce [příjmení] [celé jméno znalce], Ph.D., [příjmení] z oboru zdravotnictví, odvětví radiologie, zobrazovací metody, doručeného soudu dne 21. 7. 2020, že z výsledku CT vyšetření je odlomení pravostranného hrotu (horního rohu) traumatického původu velmi pravděpodobné, zda vzniklo v souvislosti s úrazovým dějem dne 3. 9. 2016 (CT bylo 15. 9. 2016) nelze jednostranně určit, je to však též pravděpodobné, - z doplnění znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] [celé jméno znalce] z oboru zdravotnictví, odvětví chirurgie, specializace traumatologie, doručeného soudu dne 2. 12. 2020, že závěry znalce [příjmení] [celé jméno znalce], Ph.D., [příjmení] nemají vliv na závěry již vypracovaného znaleckého posudku ohledně otázky posouzení ztížení společenského uplatnění, - z platového výměru žalobce od 1. 10. 2016, z platového zařazení žalobce od 1. 10. 2016, z platového výměru žalobce od 1. 11. 2016 a z platového zařazení žalobce od 1. 11. 2016, že od 1. 10. 2016 činil osobní příplatek žalobce 3 000 Kč, došlo k jeho snížení pro porušení pracovní kázně na dobu 1 měsíce, od 1. 11. 2016 činil osobní příplatek žalobce 5 000 Kč - vrácení osobního příplatku (osobní příplatek byl zkrácen po dobu 1 měsíce), - z platového výměru [celé jméno svědka] od 1. 10. 2016, z platového zařazení [celé jméno svědka] od 1. 10. 2016, z platového výměru [celé jméno svědka] od 1. 12. 2016 a z platového zařazení [celé jméno svědka] od 1. 12. 2016, že od 1. 10. 2016 činil osobní příplatek [celé jméno svědka] 3 500 Kč, došlo k jeho snížení pro porušení pracovní kázně na dobu 2 měsíců, od 1. 12. 2016 činil osobní příplatek [celé jméno svědka] 5 000 Kč - vrácení osobního příplatku zpět po dvouměsíčním snížení, - z přípisu právního zástupce žalobce ze dne 8. 6. 2017 adresovaného žalované, že v něm uplatňuje proti ní nárok na zaplacení bolestného ve výši 80 bodů a nárok na zaplacení ztížení společenského uplatnění ve výši 500 bodů s odkazem na lékařskou zprávu ze dne 31. 5. 2017, a požaduje zaplacení částky 145 000 Kč (tj. 580 bodů x 250 Kč dle příslušných předpisů) a nákladů řízení ve výši 14 400 Kč ve lhůtě 15 dnů od výzvy, - z přípisu právního zástupce žalované ze dne 12. 10. 2017, adresovaného právnímu zástupci žalobce, že v něm sděluje, že se nejedná o pracovní úraz, za který by [anonymizováno] nemocnice jako zaměstnavatel odpovídala, neboť se nejednalo o jednostranné napadení žalobce ze strany jiného zaměstnance, ale o vzájemnou osobní potyčku mezi zaměstnanci. Navíc újma nevznikla při výkonu práce, protože žalobce nevykonával práci ani jinou činnost související s výkonem práce, účast žalobce žalovaná vyhodnotila jako tzv. exces. Na základě provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu:

13. Během trvání pracovního poměru žalobce u žalované, kdy žalobce pracoval jako řidič dopravy nemocných a raněných, došlo dne 3. 9. 2016 cca v 23:00 hod. na dispečinku v místnosti s počítači, kde žalobce seděl u zapnutého počítače, ke konfliktu mezi ním a kolegou ze směny, tzv. svozařem, p. [celé jméno svědka], ohledně rozsvěcení a zhasínání světla v této místnosti. Žalobce v tu dobu neprováděl žádný převoz, a proto se zdržoval stejně jako ostatní kolegové z noční směny na dispečinku, a to v místnosti s počítači, kde během směny ranní směny pracovali dispečeři, po jejím skončení se v ní zdržoval řidič, tzv. svozař, který mj. zadával práci ostatním řidičům a kterým v ten den byl [celé jméno svědka]. V této místnosti někdy pobývali i řidiči, když neměli žádný převoz. Jinak se zdržovali v místnosti, která se nacházela přes chodbu naproti místnosti s počítači. Žalobce se obvykle zdržoval v místnosti s počítači. Vztahy mezi ním a jeho kolegy ze směny byly dlouhodobě napjaté, kolegové požadovali jeho odchod z pracoviště. Žalobce ve shora uvedenou dobu seděl v osvícené místnosti u počítače, [celé jméno svědka] jako první zhasnul světlo v místnosti, které žalobce opět rozsvítil. To se opakovalo asi 3 x. Pak do místnosti s počítači vešel [celé jméno svědka] a došlo ke konfliktu mezi ním a žalobcem, který se v místnosti stále zdržoval. V určité fázi konfliktu oba spadli na stůl. Konflikt byl ukončen tak, že do místnosti s počítači přišel p. [celé jméno svědka] a viděl, jak se pan [celé jméno svědka] a žalobce, kteří stáli, drží navzájem pod krkem a odtrhl je od sebe. Po konfliktu žalobce vyhledal ošetření na Oddělení urgentního příjmu, Traumatologické ambulance [anonymizováno] nemocnice [obec]. Na základě dalších vyšetření bylo zjištěno, že u žalobce došlo k pohmoždění na přední ploše krku a kontuzi hrudníku. Dle výsledku CT vyšetření došlo k odlomení pravostranného hrotu (horního rohu) traumatického původu a je velmi pravděpodobné, že vzniklo v souvislosti s úrazovým dějem dne 3. 9. 2016. Žalobci vznikla újma na zdraví a přísluší mu odškodnění bolesti ve výši 90 bodů, což představuje částku 22 500 Kč (90 bodů x 250 Kč). Úraz žalobce byl zapsán v deníku úrazů Bc. [celé jméno svědkyně], vedoucí oddělení dopravy, kde uvedla jako úrazový děj, že žalobce byl v pracovní době napaden spolupracovníkem [celé jméno svědka], fyzickému napadení předcházela slovní potyčka ohledně svícení na dispečinku a došlo ke škrcení. Následně 7. 9. 2016 se na pokyn Bc. [celé jméno svědkyně] se písemně vyjádřili ke konfliktu ze dne 3. 9. 2016 všichni zaměstnanci noční směny včetně žalobce. Na základě rozhodnutí Bc. [celé jméno svědkyně] byly žalobci a [celé jméno svědka] zaslány vytýkací dopisy a žalobci byl snížen osobní příplatek na dobu 1 měsíce a [celé jméno svědka] na 2 měsíce. Dne 23. 11. 2016 byl Bc. [celé jméno svědkyně] sepsán Záznam o pracovním úrazu bez pracovní neschopnosti, v němž je mj. v kolonce„ byl úraz způsoben nebo ovlivněn jinou osobou“ uvedeno [celé jméno svědka], dále záznam obsahuje vyjádření žalobce, p. [celé jméno svědka] a p. [celé jméno svědka]. K žádosti žalobce o projednání újmy na zdraví související s úrazem dne 3. 9. 2016 žalovaná (zástupce BOZP a PO, zástupce ZO OS [anonymizováno], zástupce právního oddělení) dne 11. 4. 2017 sdělila, že po právní stránce se jedná o problematické posouzení„ pracovního úrazu“, které nelze jednoznačně vyhodnotit a proto byla celá záležitost uzavřena jako exces a nebude odškodněna. K výzvě právního zástupce žalobce, aby žalovaná uhradila žalobci bolestné ve výši 80 bodů a ztížení společenského uplatnění ve výši 500 bodů, tj. celkem 145 000 Kč, sdělil právní zástupce žalované, že se nejedná o pracovní úraz, za který by [anonymizováno] nemocnice odpovídala, neboť se nejednalo o jednostranné napadení žalobce ze strany jiného zaměstnance, ale o vzájemnou osobní potyčku mezi zaměstnanci. Navíc újma nevznikla při výkonu práce, protože žalobce nevykonával práci ani jinou činnost související s výkonem práce, účast žalobce žalovaná vyhodnotila jako tzv. exces. Žalobce po [jméno] [příjmení] žádné odškodnění nepožadoval.

14. Podle § 269 odst. 1 a 4 zákoníku práce v tehdy platném znění zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Zaměstnavatel je povinen nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu, i když dodržel povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud se povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela nebo zčásti nezprostí.

15. Podle § 270 odst. 1, 2 a 3 zákoníku práce v tehdy platném znění zaměstnavatel se zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela, prokáže-li, že vznikla a) tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní, nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, nebo b) v důsledku opilosti postiženého zaměstnance nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek a zaměstnavatel nemohl škodě nebo nemajetkové újmě zabránit, a že tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody nebo nemajetkové újmy. Zaměstnavatel se zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zčásti, prokáže-li, že vznikla a) v důsledku skutečností uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) a že tyto skutečnosti byly jednou z příčin škody nebo nemajetkové újmy, nebo b) proto, že si zaměstnanec počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování tak, že je zřejmé, že ačkoliv neporušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jednal lehkomyslně, přestože si musel vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem být vědom, že si může způsobit újmu na zdraví. Za lehkomyslné jednání není možné považovat běžnou neopatrnost a jednání vyplývající z rizika práce. Zprostí-li se zaměstnavatel povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zčásti, je povinen určit část, kterou nese zaměstnanec, podle míry jeho zavinění; v případě uvedeném v odstavci 2 písm. b) je však povinen zaměstnavatel uhradit alespoň jednu třetinu škody nebo nemajetkové újmy.

16. Podle § 271c zákoníku práce v tehdy platném znění náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění se poskytuje zaměstnanci jednorázově, a to nejméně ve výši podle právního přepisu vydaného k provedení odstavce 2. Vláda stanoví nařízením výši náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění odpovídající vzniklé újmě, způsob určování výše náhrady v jednotlivých případech a postupy při vydávání lékařského posudku včetně jeho náležitostí ve vztahu k posuzované činnosti.

17. Podle § 271k odst. 1 zákoníku práce v tehdy platném znění pracovním úrazem pro účely tohoto zákona je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (§ 272 a 274).

18. Podle § 271s zákoníku práce v tehdy platném znění soud může výši odškodnění stanovenou právním předpisem (§ 271c a 271i) přiměřeně zvýšit.

19. Podle § 1 nařízení vlády č. 276/2015 Sb. ve znění nařízení vlády č. 224/2016 Sb. bolestí se pro účely tohoto nařízení rozumí tělesné a duševní strádání způsobené a) poškozením zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, včetně stresu, obtíží a psychických symptomů obvykle doprovázejících poškození zdraví, a b) léčením a odstraňováním následků poškození zdraví, včetně komplikací vzniklých v přímé příčinné souvislosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Ztížením společenského uplatnění se pro účely tohoto nařízení rozumí trvalý nepříznivý vliv poškození zdraví (dále jen„ trvalé poškození zdraví“) pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a jeho trvalých následků a psychosociálních dopadů, které omezují nebo mění společenské uplatnění poškozeného v životě, zejména při uspokojování životních, pracovních, vzdělávacích a sociálních potřeb.

20. Podle § 2 téhož nařízení vlády bolest a ztížení společenského uplatnění se hodnotí v bodech. [příjmení] bodů pro ohodnocení a) bolesti pro jednotlivá poškození zdraví způsobená 1. pracovním úrazem jsou uvedeny v příloze [číslo] k tomuto nařízení a 2. nemocí z povolání jsou uvedeny v příloze [číslo] k tomuto nařízení, b) ztížení společenského uplatnění v oblasti životních, pracovních, vzdělávacích a sociálních potřeb způsobené 1. pracovním úrazem jsou uvedeny v příloze [číslo] k tomuto nařízení a 2. nemocí z povolání jsou uvedeny v příloze [číslo] k tomuto nařízení. [příjmení] ohodnocení bolesti se uvede v lékařském posudku o ohodnocení bolesti a bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění se uvede v lékařském posudku o ohodnocení ztížení společenského uplatnění.

21. Podle § 3 téhož nařízení vlády hodnota 1 bodu činí 250 Kč. Náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění se stanoví tak, že bodové ohodnocení bolesti nebo ztížení společenského uplatnění se násobí hodnotou 1 bodu v korunách českých.

22. Soud zhodnotil provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba žalobce je důvodná částečně.

23. Žalobce se podanou žalobou domáhá odškodnění následků pracovního úrazu, který utrpěl dne 3. 9. 2016, v celkové výši 145 000 Kč, z toho zaplacení částky 20 000 Kč jako bolestného a částky 125 000 Kč jako ztížení společenského uplatnění.

24. Pojem pracovního úrazu je definován v ust. § 271k zákoníku práce tehdy platného a sestává se ze 2 složek, a to z úrazu (úrazového děje) a z plnění pracovních povinností nebo přímé souvislosti s plněním pracovních povinností. Pracovním úrazem je porušení zdraví, které nastalo nezávisle na vůli poškozeného, jestliže toto porušení zdraví bylo způsobeno zevními vlivy, které jsou svou povahou krátkodobé, je-li zaměstnanec při práci nucen okamžitým, usilovným vzepětím sil překovávat vnější odpor, a zvýšit tak náhle, neobvykle a nadměrně svou námahu. Tělesná námaha musí tak být příčinou následku, o jehož odškodnění jde.

25. K plnění pracovních povinností nebo přímé souvislosti s ním je třeba uvést, že dle ustálené judikatury NS ČR např. R 55/1971 je obecné východisko, že z mezí plnění pracovních povinností nebo přímé souvislosti s ním nevybočuje taková činnost zaměstnance, která nepostrádá místní, časový a věcný (vnitřní účelový) vztah k plnění pracovních povinností, přičemž je rozhodující vnitřní účelový vztah.

26. Odpovědnost zaměstnavatele je založena na objektivním principu, proto zaměstnavatel odpovídá i za porušení povinností svých zaměstnanců, prakticky odpovídá za každou škodu způsobenou jeho zaměstnanci, protože zákoník práce nepřipouští exkulpaci ani deliberaci. Tato odpovědnost za škodu je modifikována ustanovením, podle něhož prokáže-li zaměstnavatel, že škodu zavinil také zaměstnanec, jeho odpovědnost se poměrně omezí. Jedná se o spoluodpovědnost poškozeného za zaviněné protiprávní jednání, které je v příčinné souvislosti se vznikem škody. Odpovědnost zaměstnavatele vůči zaměstnanci lze tedy charakterizovat jako bezvýhradnou odpovědnost za škodu způsobenou porušením právních povinností, omezenou jenom spoluzaviněním poškozeného zaměstnance.

27. V daném případě na základě provedených důkazů, které soud hodnotil jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti dle § 132 o. s. ř., dospěl k závěru, že žalobce dne 3. 9. 2016 utrpěl pracovní úraz, když byly naplněny obě jeho složky, tj. úrazový děj a plnění pracovních povinností nebo přímé souvislosti s plněním pracovních povinností, neboť žalobce se v době mezi převozy jako obvykle zdržoval s ostatními spoluzaměstnanci z noční směny, kteří rovněž nevykonávali žádný převoz, na dispečinku, v místnosti s počítači, v níž se podle výpovědi svědků (mimo místnost s televizí) taktéž někteří zdržovali. V uvedený den se tedy zcela oprávněně mezi přímým výkonem práce řidiče zdržoval žalobce v uvedené osvětlené místnosti, jeho pobyt tam nebyl v rozporu se stavem zaměstnavatelem aprobovaným. Žalobce byl v místnosti sám u zapnutého počítače, přičemž nebylo prokázáno, že by to byl právě on, kdo počítač zapnul. Svědek [celé jméno svědka], přestože se v této místnosti nezdržoval, v ní zhasnul světlo, a to opakovaně (nejméně 3 x), neboť ho žalobce, který byl stále v té místnosti, znovu rozsvěcel. Celou následnou situaci jako první tedy vyvolal svědek [celé jméno svědka]. Soud má za prokázáno (deníkem úrazů, záznamem o pracovním úrazu bez pracovní neschopnosti, listinou označenou jako incident ze dne 3. 9. 2016 /v níž se svědek [celé jméno svědka] původně vyjádřil, že„ několikrát v místnosti rozsvítil, takto již nevydržel a na [celé jméno žalobce] skočil, tedy fyzicky jej napadl…“, následně dopsal text:„ Na p. [celé jméno žalobce] jsem neskočil, napadení bylo vzájemné.“ /, větším snížením osobního příplatku [celé jméno svědka], znaleckými posudky), že došlo k napadení žalobce spoluzaměstnancem žalované [celé jméno svědka]. Je pochopitelné a logické, že se žalobce bránil, a to i tím, že např. držel pod krkem kolegu [celé jméno svědka], což viděl i svědek [celé jméno svědka]. Byl to však žalobce, který v důsledku jednání [celé jméno svědka], a na rozdíl od něho, utrpěl újmu na zdraví. V daném případě nešlo o vzájemný konflikt, neboť při něm by bylo nutné dosáhnout obdobné míry intenzity jednání na obou stranách, k čemuž nedošlo. Soud má za to, že u žalobce se nejedná o exces. Jelikož se nejednalo o vzájemný konflikt žalobce a jeho spoluzaměstnance [celé jméno svědka], není tudíž objektivní odpovědnost zaměstnavatele vyloučena a žalovaná tak zcela odpovídá za újmu, která žalobci vznikla, když spoluzavinění ze strany žalobce nebylo soudem shledáno.

28. V důsledku pracovního úrazu utrpěl žalobce újmu na zdraví, a to konkrétně pohmoždění na přední ploše krku, kontuzi hrudníku a odlomení pravostranného hrotu (horního rohu) traumatického původu, poranění, jak bylo prokázáno znaleckými posudky, poškození vznikla mechanismem tupým přímým a intenzitou útoku maximálně střední, mechanismus úrazového děje popsaný ve spise je v souladu s objektivizovaným poraněním žalobce, poranění na krku vzniklo po držení a stlačení krku, škrcení v oblasti horního konce chrupavky štítné jednou rukou nebo oběma rukama útočníka s větším tlakem na pravou stranu krku; poranění hrudníku vzniklo nejméně po 2 úderech do stěny hrudní vlevo tupým předmětem, pěstí, tvrdou hranou ruky útočníka nebo ale i nejméně 2 nárazy levé poloviny hrudníku na tvrdý předmět.

29. V souvislosti s pracovním úrazem ze dne 3. 9. 2016 vznikl žalobci nárok na úhradu bolestného, jehož výše, která byla prokázána znaleckými posudky, a činí 90 bodů (za odlomení hrotu pravého horního rohu chrupavky štítné pol. [číslo] 80 bodů, za pohmoždění stěny hrudníku vlevo pol. [číslo] 10 bodů), což odpovídá částce 22 500 Kč dle § 3 nařízení vlády č. 276/2015 Sb. ve znění nařízení vlády č. 224/2016 Sb. (90 bodů x 250 Kč). Nárok žalobce na úhradu ztížení společenského uplatnění, které žalobce požadoval dle posudku MUDr. [anonymizováno] ve výši 500 Kč, nebyl prokázán, resp. byl provedenými znaleckými posudky vyloučen, když potíže udávané žalobcem byly posouzeny jako neopodstatněné.

30. Soud v daném případě neshledal k žalobcem tvrzené dvojkolejnosti stanovení náhrad podle občanského zákoníku a zákoníku práce důvod pro stanovení výše bodu vyšší částkou než 250 Kč. S ohledem na charakter poškození zdraví žalobce a závěry znaleckých posudků nebyly podmínky ani pro zvýšení bolestného ve smyslu § 6 nařízení vlády č. 276/2015 Sb. ve znění nařízení vlády č. 224/2016 Sb.

31. Žalovaná se v souzené věci své odpovědnosti nezprostila a s ohledem na shora uvedené soud vyhověl žalobě žalobce co do částky 22 500 Kč a ve zbývajícím rozsahu, tj. co do částky 122 500 Kč, žalobu jako nedůvodnou zamítl.

32. O nákladech řízení mezi účastníky rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žalobce je povinen zaplatit žalované, která měla ve věci částečný procesní úspěch v rozsahu 69 %, náklady řízení ve výši 96 431 Kč ve lhůtě 3 dny od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř. zmocněnci žalované dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení představují náklady právního zastoupení žalované, a to odměnu ve výši 115 500 Kč za 15 úkonů právní služby po 6 900 Kč dle § 7 bodu 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění (příprava s převzetím zastoupení, vyjádření ve věci ze dne 20. 12. 2017, 31. 8. 2018, 12. 6. 2019, 1. 10. 2019, 10. 8. 2020, účast u jednání u soudu 20. 3. 2018, 26 4. 2018 – jednání trvalo déle než 2 hodiny, 24. 7. 2018, 22. 8. 2018, 30. 10. 2018, 12. 12. 2018, 4. 2. 2018, 12. 1. 2021) a ve výši 6 900 Kč za 2 úkony právní služby ve výši ½, tj. 3 450 Kč (účast u jednání dne 2. 10. 2018, které bylo odročeno bez jednání, a dne 20. 1. 2021, kdy byl vyhlášen rozsudek), náhradu hotových výdajů ve výši 5 100 Kč za 17 úkonů právní služby (viz shora) po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění a 21% DPH z odměny a náhrady ve výši 24 255 Kč, neboť zmocněnec žalované osvědčil, že je plátcem DPH, proto mu vzniklo dle § 137 odst. 3 o. s. ř. právo na zaplacení daně z přidané hodnoty. Jelikož měla žalovaná ve věci částečný procesní úspěch v rozsahu 69 %, náleží jí náhrada nákladů řízení ve výši 96 431 Kč po zaokrouhlení. Soud má za to, že v daném případě nelze aplikovat ust. § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť v dané věci byly vypracovány znalecké posudky i k doložení základu nároku a k výši, neboť na začátku sporu nebylo zřejmé, zda je základ nároku dán, a jedním z důkazů k jeho prokázání byly znalecké posudky (mechanismus úrazu).

33. O nákladech řízení státu ve výši 24 293 Kč, které vznikly vyplacením znalečného znalci [příjmení] [celé jméno znalce] za vypracování znaleckých posudků, doplňků znaleckých posudků a účast u jednání ve výši 18 693 Kč (9 474 Kč, 2 450 Kč, 3 500 Kč, 1 852 Kč, 1 144 Kč) a vyplacením znalečného znalci doc. MUDr. [celé jméno znalce], Ph.D., [příjmení] za vypracování znaleckého posudku ve výši 5 600 Kč, rozhodl soud dle § 148 odst. 1 o. s. ř. podle úspěchu v řízení tak, že žalobce je povinen zaplatit státu na účet okresního soudu náklady řízení ve výši 20 527,60 Kč, když tato částka představuje jeho neúspěch ve sporu v rozsahu 84,50 %, a že žalovaná je povinna zaplatit státu na účet okresního soudu náklady řízení ve výši 3 765,40 Kč, když tato částka představuje její neúspěch ve sporu v rozsahu 15,50 %, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

34. Jelikož žalobce je ze zákona osvobozen od povinnosti platit soudní poplatek a je žalobě bylo co do částky 12 500 Kč vyhověno, přechází poplatková povinnost dle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. v platném znění na žalovanou, proto jí soud uložil povinnost zaplatit státu na účet okresního soudu soudní poplatek ve výši 2 000 Kč dle položky 3a sazebníku soudních poplatků, který je přílohou uvedeného zákona, ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř.